a mně připadá přehnané, že z tohohle článku zavedete celou debatu k někdejší možné existenci či neexistenci dítěte.

Zase taková tragédie to ve své podstatě není. Jak jsem psala, já bych nevydržela a manžel by to dávno věděl, buď by to ustál nebo ne..... (a ne, nejsem se vším v životě rychle hotová a nejsem dokonalá ani trochu - takhle prostě funguje náš vztah a myslím, že bych se hodně trápila atd). Ale je i hodně jiných možností.

V tomhle případě bych asi pokračovala v zatloukání a vyzpovídat bych se došla do kostela.... Zní to asi blbě, ale nemyslím si, že sdělit to v tomhle věku a po takové době je řešení. Svědomí nás trestá tvrději, než je nutné a pro nás by to rozvrat určitě znamenalo.