Dorko,
souhlasím s Tebou.
Pokud je dítě vzteklé a výbušné, můžu jednoduše říct - má to po otci, zdědil to po něm. Ale dítě jen odkouká chování rodiče, když otec reaguje vztekle a výbušně, dítě dělá totéž. Děti přejímají naše chování, naše gesta, naše reakce, tón hlasu... Dlouho jsem vedla dětský oddíl a chování dětí bylo mnohdy přesnou kopií chování rodičů. Až to zaráželo, jak přesně stejné ty děti byly.

Vzorec chování, který uplatňují rodiče, se přeháší i na děti. Můj názor je, že děti JSOU po těch, kteří je vychovávají. (samozřejmě jsou výjimky, ale tam bych podobně jako ty hledala chybu i jinde). A co se s dítětem stane v pubertě? To neodhadneme nikdo ;o)
J.

P.S.: kdysi jsem se dozvěděla, že jedna moje známá je adoptovaná. Nechtěla jsem tomu věřit, ona je prostě stejná jako její adoptivní rodiče, povahově a dokonce i fyzicky.
(To je taková "happy story" na závěr, ať v téhle diskusi s nejdelší čekací dobou nepodléháte depresím :o)