K tomu mě jenom napadá, že slušně a v klidu se rozvést s co nejmenším dopadem na děti vyžaduje úsilí možná větší než setrvávat v ne úplně ideálním vztahu. Jestliže se s manželem nemohu domluvit na lecčem za dobu trvání manželství, při řešení rozvodu to bude ještě větší práce. Dělal-li manžel naschvály v běžném životě, bude to v průběhu rozvodového řízení horší. Je to o vůli a o motivaci. Vstupuje tam lítost a vztek. Ochota ustoupit a neosolit to tomu druhýmu nemusí být protistranou přijata jako gesto dobré vůle ale jako nahrávka na smeč. A kdo se spálí jednou, nebude se chtít spálit podruhé.