Chci taky prispet s troskou do mlyna. Do od narozeni Klarky do dnesniho dne chvalim, ze Vojtova metoda je. Klarka pri vyvolavanem porodu spatne dorotovala, navic byla velka (4,5kg) takze si skripla rucicku a mela ji ochrnutou. /Pozdeji jsem se dozvedela, ze si natahla nervy v ruce, coz bylo vlastne stesti, protoze casto se stava, ze se nervy pri porodu uplne pretrhnout a to je potom naprava horsi. Od narozeni (hned v porodnici) jsme cvicili Vojtu az skoro do 1,5 roku. Ze zacatku plakala Klarka i ja, pozdeji uz se Klarka jen zlobila, ze ji drzim jak se ji nelibi. Ale zvladli jsme to, dnes chodime co pul roku na kontroly na RHB a mame pochvalu, ze na prvni pohled neni nic poznat. Jen na ten druhy zkuseny lekar vidi, ze ma Klarka jedno raminko mirne klesle. A tak cvicime nenasilne dal - plavani, jezdime na kole, na odrazedle, a delame vsechno pri cem se udrzuje rovnovaha, aby se zapojili svaly na obou stranach. Stacilo rok a pul cviceni, a Klarka ma ruku v poradku, kdybych to vzdala, tak ji ma ted ochrnutou a uz ji asi tak moc nikdo nepomuze. Je to jen "hloupost" proti miminkum, ktery maj vetsi problemy, a Vojtu cvici, aby vubec zili, ale kdyz se divam na Klarku, tak je pro me ta jeji, ted uz zdrava, ruka moc moc dulezita...