Ahoj Zdenko,
musím říci, že je neuvěřitelné, jak jsou v něčem všechny děti stejné. Ondra měl taky období, kdy na slova „půjdeme obědvat“ zásadně odpovídal „teď ne“. A slova „když nechceš jít jíst, nechoď, my se najíme sami“ u nás zabírala taky naprosto spolehlivě. Možná i proto, že se asi dvakrát stalo, že Ondra přišel ke stolu a my už „cvakali“ příbory a na jeho místě nebyl talíř. I když jsem mu pak nandala, usoudil, že to zřejmě myslím vážně a už radši neriskoval. Jinak se mi docela osvědčilo mu říkat dopředu, že už bude oběd, aby pomalu domaloval, dostavěl …, bylo to lepší, než když jsem mu přetrhla hru rovnou s tím, že teď musí jít jíst.