Rodila jsem před čtyřmi lety, tak moje zkušenosti nejsou tak aktuální. První porodní dobu jsem strávila na lůžkové části, kdy mi dala bez jakékoliv informace mladá arogantní doktorka lék na spaní, protože jsem přijela po desáté v noci, jenže vše šlo rychleji, než předpokládala. Rušila jsem dvě spolubydlící s jejich miminky, protože jsem chodila na záchod a na chodbu na lavičku na chodbu, kde jsem si vychutnala první dobu porodní. V půl třetí ráno jsem zašla za sestrou, která si v klidu seděla na sesterně, že už to nemůžu vydržet a když mě odvedla na sál, zjistil doktor, že jsem otevřená na 10 cm, tedy vlastní porod už začal.
Naštěstí sestry samy zavolaly manžela. Porod proběhl v klasické poloze s aplikací hormonů pro rychlé vyloučení placenty(pak jsem hodně krvácela), dceru hned odnesly sestry na umytí, jako bych tam ani nebyla - daly mi jí až po upozornění.
Na lůžkovém oddělení si nás asistentky krom standardních, uchvátaných procedur (pomoc při koupání) nevšímaly, takže jsem zjistila, že nemám mléko (udělalo se mi až za dva dny), až když dcera z dehydratace dostala 39C horečku. Pak mi vynadaly, že jsem nepřišla za nimi !!!! (Jak jsem to mohla tušit, když to bylo moje poprvé)...
S odstupem mám pocit, že českobudějovická porodnice funguje hlavně tak, aby bylo vše co nejpohodlnější pro doktory a sestry a určitě ne pro maminky a jejich děti. Stálý personál byl většinou velmi nepříjemný a choval se "vrchnostensky", naštěstí jsem "chytla" dobrého porodníka a velmi příjemné praktikantky z jihočeské univerzity. Lidé se v Česku k sobě nechovají moc hezky a v porodnicích se to bohužel projevuje na citlivém místě.