Přetvářka není nikdy nic pěkného. Vím, že asi není jednoduché se přetváře a dělat jako by nic. Spíše bych se zamyslel nad tou milenkou. Jsou muži různí a nen jen muži. Můžou být tací, kteří když mají všechnu tu pohodu tak jim to nedá a zahnou. Aby meli nějaké to vzrůšo. Prostě si nedovedou vážit toho co mají a je to sprosté. Pak mohou být tací, kteří nějakým způsobem nejsou ve vztahu spokojení. Někteří z nich to nechtějí říci, protože si jsou vědomi, že jejich odchod někomu ublíží a nejen pomůže. Jiní to prostě řknou a jdou. Vidí, že než aby žili v úplné, ale ne zcela funkční rodině je nemožné. Partneři by měli spolu hovořit a když se jednou spolu rozhodli žít, si věřit a sdělovat své pocity upřimně. Měli by se snažit jeden druheho nějak obohacovat a ne aby se stal jeden přítěží druheho, který vše kolem rodinného dění zajišťuje. Jak říká přísloví: Stokráte nic umořilo i osla. Takže já si myslím, že ta milenka je spíše důsledek něčeho než záminka k něčemu. Pokud se něco takového někdy stane tak vždycky mají na dané situaci podíl oba dva. Tedy muž i žena, manžel a manželka, aj.
každém případě se každému přihodí, že nebyl, kde měl být, protože .... Že ten důvpd zato nestál a zpět nic nevrátíme zpět je jasné. Ve svém zatím, krátkém životě jsem se setkal s několika moudry, které mi čas od času přijdou na um:
Kolega Pepa: Hledej na druhých ty dobré vlastnosti, špatných máme každý dost.
Kamarádka Libuška: Važ si svých rodičů a užij si jich dokud tu jsou, až tu nebudou to nedohoníš. To platí i ostatních blízkých.
Nejmenovaný: Nauč se přátelům naslouchat, ne vždy touží potom aby jsi jim radil a poučoval.
Přeji všem, kteří prožívají těžké chvíle ať mají šťastný konec a brzy to ošklivé přebólí. Vždycky může být hůř.
Slunce v duši a optimizmus na mysli. Martin 2