Já měla krizi, jak je popisována v 1. díle už v porodnici. Byla jsem po císařském řezu, nevyspalá několik nocí, protože kvůli diabetu mi měřili glykémii snad každou hodinu i v noci, k tomu vysoké horečky (až 39 st.). Nemohla jsem usnout a když, tak mi buď přinesli malého na kojení, nebo měřit glykémii (cukr v krvi). Byla jsem už tak vynervovaná, že když když odnášeli malého v 11 v noci z kojení, tak jsem se rozbrečela, že už to dítě fakt nechci, že už dál nemůžu. A myslela jsem to vážně! Chtěla jsem prostě jen klid a trochu odpočinku. Ještě teď se mi na to těžko vzpomíná, ale kvůli tomu jsem si ke svému synovi dlouho hledala cestu. Teď už je to snad v pořádku, ale to utrpení kvůli němu jsem mu nemohla zapomenou.