Maceško,chtěla bych Vám za Vaše články poděkovat, neboť je považuju za velice cenné a potřebné, a to nejen pro rodiny, které by rády přijaly dítě z dětského domova. Přispívají totiž k všeobecnému poznání toho, co často zůstává za zdmi ústavů skryto a co si člověk s vlastními rodiči ani často není schopen uvědomit. Můžu ilustrovat osobní zkušeností - pracovnice jednoho místního dětského domova pořádaly na mém pracovišti sbírku na kontaktní čočky pro jednu dospívající slečnu, která vyrostla v domově a které byla tak šikovná, že vystudovala střední školu. Její "tety" jí za odměnu chtěly splnit dívčí sen, totiž jít na maturitní ples bez brýlí se silnými skly. Některé moje kolegyně však odmítly přispět, protože jim prý na takové rozmary taky nikdo nic nedá. Vůbec si nebyly schopny uvědomit, o co všechno je dítě z dětského domova ošizeno a jak velkého úspěchu ta slečna i přes nepřízeň osudu dosáhla.

Maceško, ještě jednou děkuju a přeju hodně sil a štěstí celé Vaší velké rodině.
Iva