Takhle už to zní líp. Tak vydrž a zkoušej těch pár vyjjímek hledat - a nebude jich jen pár (nemyslím si, že bych patřil mezi druh ohrožený vyhynutím). Přestože jsem těžkej neznaboh a neuznávám moc autority, tak ani u mne není problém udržet si svým chováním úctu sám k sobě (názory okolí mne totiž zas tak moc nezajímají).
Bohužel máš spíš problém v tom, že Tví vrstevníci zatím většinou poposedávají po barech a na dikotékách a nějaká zoodpovědnost je jim cizí. Já začal ve dvaceti předělávat barák a veškeré finance a čas začala polykat stavba a mí vrstevníci mne taky měli za exota, protože celovíkendové chlastačky a pařby (u nich tak nepostradatelné) jsem s nimi odmítal absolvovat. Najednou jsem se od nich myšlením vzdálil o minimálně 5-10 let blíž k důchodu a bylo po kamarádech. Vztahy se začínají obnovovat pozvolna až teď, kdy spousta z nich začínají řešit problémy jako já před devíti lety. Diskotéky a celovíkendový pařby už u nich taky nemají moc prostoru.