Já jsem s věkem asi bohužel radikálnější.
Vyrovnaným vztahem myslím vztah vyrovnaný na určitých morálních hodnotách, které můžou, ale nemusí být většinové. To znamená, že nevěru neočekávám, protože by to nebyla jenom nevěra, ale závažné porušení hodnot, na kterých je vztah postavený.
Možná vám to přijde jako směšné porovnání, ale stejně tak by mi přišlo neomluvitelné, kdyby můj partner hodil mou morčecí, poněkud obstarožní a vypelichanou samici hadovi, ač je to logické, společensky omluvitelné (je jako samice nepoužitelná), ale způsobil by mi tím bolest.
Jistěže jsme každý toho druhého "potrefili", ale nikdy ne tam, kde víme, že to způsobí bolest a vždy pro příště jsme se toho vyvarovali.
Sylvie, ono to s tím úpadkem morálních hodnot snad není tak žhavé, spíš někteří jedinci využívají tolerantního postoje společnosti. Já spíš s obdivem pozoruju vlastní potomky, jak tím proplouvají a "neupadají" a na rozdíl od nás zároveň nepodléhají klamu a iluzi o dobrotě světa a kamarádu, aniž by taky upadli do "zapšknutí". Což, přiznávám, občas se mi přihodí.