Ahoj Kaťas,
nezoufej! Situace je taková, že geny fungují alespoň ze 70ti % (to je můj názor). Zbytek je výchova, příklady, naše vlastní chování. Pokud vychováváš jiné dítě než své biologické, nikdy nevíš, co v genech je a musíš být připravená na všechno. Víš, je otázka, jaké máš ambice vůči dítěti. Je dobré být velmi tolerantní a dát najevo, že ať se stane cokoliv, má dveře vždy otevřené. Je to velký problém hodně adoptivních rodičů, kteří si myslí, že jim je dítě povinováno vděčností. Oni to tak nevnímají. Víš, já děti moc miluji. Sama mám dvě své biologické (12 a 13 let) a dvě adoptované (3 a 14 let) - co dítě, to zvláštní osobnost. Snažím se v tom bruslit, někdy mi to jde lépe někdy hůře, ale nikdy jsem nezapochybovala, zda jsem udělala dobře. Dítě do puberty bez problémů zvládneš, ale buď připravená s pevným odhodláním na pubertu. A věř, že jsi udělala velkou věc - je skutečně náročné vychovávat dítě s odlišnými geny. Moc ti fandím a držím palce.Marcela