jak jsem si tak pročetla celou diskuzi, tak bych měla otázku...nebylo by lepší tomuhle všemu předcházet už od začátku tím, že prso není uspávací prostředek, ale jídlo..tudíž jakmile je prcek najedený odstavit, říhnout a uložit do postýlky a neuspávat už od začátku. Protože nezlobte se na mě, ale přijde mi, že si stěžujete na něco, co jste ty děti naučili sami a pak jim to najednou odpíráte..nedovím se, že tak vyvádí..taky bych se ozvala. Já jsem zastáncem toho, že každý má své místo na spaní, kde má klid a při spánku si odpočine. Takže já postel a prcek svou postýlku. Chodí to tak od narození (občas při nemoci, zlých snech apod. samo u nás v posteli byla, ale nakonec ve většině případů putovala do vlastní postýlky)a není problém s tím, že by nějak extra vyváděla, prostě ví, že to tak je a basta. A vůbec nemám pocit, že by byla jak jedna, tak druha dcera nějak citově frustrovaná z toho, že musela "trpět" ve své postýlce a nemohla být v mé blízkosti.
Samozřejmě, pokud to někomu vyhovuje, že se dělí o místo s mimoškem, že chodí každý večer uspávat ať to tak dělá, ale pak se nedivte, že děti takhle vyvádí, když se rozhodnete něco menit v zaběhnutém rituálu. To že se tu do mě následně pustíte už nějak čekám automaticky :)