Je mi strašně líto dětí, kterým nezbyde po hodinovém řevu nic jiného, než usnout, na nic jiného už sílu nemají... Jak tady už někdo psal, do hlavy jim nikdo nevidí a jaké to může mít následky pro jejich život, to už tady nikdo nezjistí. Neblázněte, holky a nenechávejte je vyřvat, když jsou tak maličký, dyť to vůbec nechápou... My syna uspáváme doteď a je mu skoro pět let, no a co? Je to milý, přečtem pohádku, pak chvilku povídáme a u tulení pak usne, taky to celý zabere 15 minut... Dovede samozřejmě usnout i sám, když třeba musím za malou a nikdo není doma, ale z 90% ho uspáváme. Třeba za rok už o to vůbec nebude stát, všechno tak letí...