Kislice, neboj, má rozsvíceno.. mě šlo o ten "fenomén" strachu.. jakéhokoliv... a to mi NIKDO NEVYMLUVÍ že dítě které hodinu až dvě řve v posteli (byť s Estevilem nebo bez něj) až se "uřve" do spaní JE V POHODĚ!

Princip metody "kontrolovaného" pláče my jde prostě proti srsti, a je úplně fuk o jak staré dítě jde (půlroční si fakt neřekne že se bojí tmy..) a o "jaký" strach jde.. jestli ze tmy, z bubáků nebo jen prostě z toho že "máma tady není a já jí potřebuju držet za ruku"...

Ale znova.. je to na rodičích, na povaze jejich dětí a vůbec.... Někdo to je ochotný zkusit a zabere/nezabere to, někdo tomu bezmezně věří jako jedinému možnému východisku a někdo tomu nevěří ani za mák a v životě by ze svých dětí v tomto ohledu neudělal pokusné králíky Prostě máme každý právo volby, a jak už jsem jednou psala dítě není "stroj" aby k jeho ovládání existoval univerzální manuál nebo "návod jak naučit dítě spát celou noc" jak je psáno v úvodu této diskuze!

Klidnému spánku zdar:o)))