 Dalsi podnetny den straveny na celnici v pristavu v Aqaba. Procedura se komplikuje tim, ze saudsti celnici opsali cislo sasi auta do dokumentace jen priblizne (napr. z petek udelali eska), zatimco Jordanci baziruji na kazde prkotine. To snad ani nejsou Arabove.
Nicmene uz ve dve odpoledne (slabych pet hodin od doby, co Mohamed poprve rikal, ze za pul hodinky budeme hotovi; opakoval to pak jeste mnohokrat) drzim v ruce jordanske znacky. Mohamed pak jeste asi hodinku doladuje nejaka lejstra a potom uz vyrazime k brane pristavu. No, zas tak rychle to nepujde. Jeste nekolikrat jsme vraceni pro doplnujici dokumenty a prochazime asi troji kontrolou dokumentace a vyrobnich cisel auta. Do prostoru motoru je mi vlozena specialni plomba. Pripadam si, ze se snazim provezt vlak s nuklearnim odpadem a ne blby auto. Ovsem uspech se nezadrzitelne blizi a v 15:51 je auto propusteno do Jordanska. Je mi z toho trochu smutno. Na pristav jsem si zvykl a myslim si, ze i on si zvyknul na me. Vsichni uz me tak nejak znali a rikali: podivejte, to je ten blaznivy Cech, co exportuje auto ze Saudske Arabie. Co bude s mym oblibenym spinavym obrubnikem, na kterem jsem prosedel plno krasnych hodin meho zivota?
Nabiram smer Petra. Krajina, kterou projizdim, je pekna hornatina, oproti saudi ale daleko vic zaneradena civilizaci. Na odbocce z hlavni slilnice na Petru delam dobraka a beru dva stopare. Prvni vystupuje kdesi na krizovatce, druheho vezu dale a nabizi mi datle. Takze krome toho, ze jsem unaveny, zapraseny, upoceny, upatlany, spinavy, hladovy, ziznivy, ted jsem i umolousany od sladkych datli. V posledni vesnicce pred Petrou zavazim stopare po krkolomnych kozich stezkach az pred jeho dum. Samozrejme si tim zadelavam na pozvani k nemu domu, ktere tentokrat - slusnost neslusnost - razne odmitam a rychle pokracuju do hotelu ve Wadi Musa, coz je vychozi stredisko pro tury po Petre.
Prvni vec, co delam (pochopitelne pote co si dam poradneho loka z lahve brandy zakoupene v liquer shopu v Aqabe a snim snorek bramborovych lupinku), je ocistna sprcha, kterou ze sebe smyvam spinu pristavu. V baru prichazim na chut mistnimu pivu s originalnim nazvem Petra. Pri veceri v restauraci hotelu se ubezpecuji, ze najezdum nemeckych duchodcu se neda ubranit prakticky nikde. |
