 Rano se vydavam vyzkoumat, jak se maji na ceske ambasade. Ambasada se hleda snadno. Po Prezidentskem mostu se prejde reka Barada, ktera v teto rocni dobe ma podobu blative strouhy, proti ktere i Chrudimka je veletok. Pote se po Sharia al-Jala'a ve ctvrti Abu Roumana dojde az na kruhove namesti Rawda, kde se uz nekolik tydnu poradaji prvomajove manifestace na podporu rezimu (americka ambasada je za rohem), zahne se doleva a na tretim baraku vlaje ceska vlajka. Ale co to? Napis na vchodu rika, ze ambasada je to filipinska. Nu, za bezvetri se obe vlajky rozlisuji dost tezko. Ale staci se podivat pres ulici smerem na jih a tam uz je skutecna ceska ambasada.
 S ochotnymi pracovniky ambasady probirame moji situaci a dochazime k zaveru, ze nejlepsim resenim by bylo nafingovat kradez meho auta. I kdyz - tezko rict. Pojistku jsem sjednaval u Clementsu po internetu tesne pred odjezdem a zrejme mi poslali smlouvu postou na adresu do Arabie, takze vlastne ani nevim, vuci cemu jsem pojisten. Nicmene clovek, ktery pro ambasadu zajistuje servis kolem aut, vola memu agentovi do Jordanska a po dlouhe dobe prichazi prvni naznak pozitivnich zprav: opravene jordanske papiry by mely zitra dorazit na hranici.
Z dalsiho rozhovoru se dozvidam, ze prace pro zamini neni zadne velke terno a ze jim napriklad chodi instrukce, jak v pripade vyskytu ptaci chripky pohrbivat obeti v arealu ambasady. V kazdem pripade me pristup pracovniku ambasady a jejich ochota pomoci - zejmena po zkusenostech z jinych ceskych ambasad - prijemne prekvapily. Jeste jednou diky, pane konzule Prebindo.
 Na ulicich Damasku lze spatrit prekvapive velke mnozstvi skodovek a to jak octavii a fabii tak i zejmena vselijakych pickupu na bazi favorita a felicie. Prave s pickupy udelal dealer dobre obchody, protoze na osobni auta je v Syrii velmi vysoke clo, zatimco na uzitkova nikoliv. Tvorivi Syrane si pak pickupy prebudovali na dopravu osob - nacpali dozadu lavice, plastove zidle a podobne.
Provoz na silnicich Damasku se vyznacuje neuveritelnou hustotou aut na jednotku plochy. Syrsti ridici bravurne zvladaji manevrovat s milimetrovou toleranci od okolnich aut. Obcas se to ovsem bez drobne kolize neobejde a sramy z takovych incidentu lze spatrit na znacnem procentu aut. Na Hammat Hejaz se stavam svedkem jedne takove situace. Ridic nestaci dobrzdit pred autem, ktere mu zkrizilo cestu a vozy se do sebe zaklesavaji naraznik za blatnik. Bez vahani s chodniku priskoci parta chlapiku, zaklesnute auto nadzvednou, popondaji, skoro urvany naraznik priohnou zpet a jede se dal. Vse bez zajmu sleduji policiste ridici provoz.
 V takovem provozu prejit ulici samozrejme znamena potlacit veskere pudy sebezachovy. Po par dnech praxe se mi to uz zacina trochu darit a obcas se mi povede dostat se na druhou stranu dokonce drive nez tem z bazlivejsich domorodcu.
Psano tentokrat v kavarne Narcissus Palace, kde stejne jako vcera v Beit Jabri minimalne polovinu osazenstva (a tedy i inhalatoru nargilehu) tvori syrske divky a zeny. A rekl bych, ze obsluha s zhavymi uhliky je tu cipernejsi. |
