Maminky často udivuje - dítěti v testech vyšla vyšší hodnota sIgE např.na arašídy, přestože je dosud nejedlo (aneb dotaz maminky: pokud mimi nikdy nejedlo mrkev, nemůže být z krve přece zjištěno, zda bude na ni alergický - alergická reakce přece vznikne až při střetu s alergenem, ne? Odpověď : k střetu s alergenem vůbec nemusí docházet až poté, co dítě vezme potravinu do úst. Dítě může být sensibilizováno už prenatálním stádiu, příp.během kojení. (Pro úplnost: vyšší sIgE ještě nemusí znamenat alergii , a navíc tato alergie nemusí nutně souviset s AE. Diagnostický závěr proto ponechejme na odborníkovi, který vezme v potaz ještě další důležité faktory pro vyřčení správné diagnózy.)
Ne každý ekzém, bolest bříška, atd. je projevem alergie, stejně tak ne každý potravinový alergik trpí AE. Navíc, reakcí na potraviny je celá řada, potravinová alergie je pouze jednou z nich (ještě o tom bude řeč v 5.díle). AE v souvislosti s potravinovou alergií není jednoduchá záležitost. Proto je nutná spolupráce rodičů s odborníkem ten pomáhá rodiči orientovat se v nemoci potomka,určí vhodnou léčbu .
Závěrem přehled potravin, které u dětí nejčastěji způsobují alergické reakce na potraviny:
- Mléko
- Vaječný bílek
- Oříšky (u nás hl.lískové, v USA buráky. Na rozdíl od alergie na mléko či vejce trvá alergie na ořechy často do dospělosti)
- Rybí maso. Tyto alergeny jsou odolné vůči tepelné úpravě i enzym. natrávení.
- Z luštěnin hl. sója a zmíněné buráky (vzácněji hrášek a fazole)
- Obiloviny: nejzávažnějším druhem reakce na lepek (bílkovinu obilí) je celiakie (mechanismem působení se ale o pravou potravin.alergii nejedná) Sklony k celiakii má asi každý 250.člověk.
- Reakce na ovoce- hlavně jablko (mnohdy společně s alergií na pyl břízy a olše díky fenoménu zkřížené alergie) a obecně "české ovoce", roste počet případů reakce na exotické ovoce. Možná je reakce na kyselé a zralé (a přezrálé) ovoce (jahody, citrusy, atd.) - nemusí však jít o pravou alergii, častěji jde o jiný typ reakce (potravinová intolerance histaminoliberačního typu)
- Ze zeleniny je to hlavně kořenová zelenina - hl.celer –jeho alergen je termostabilní, naproti tomu např.brambor, který je také poměrně významný alergen, je po tepelném zpracování neškodný pro leckterého potrav.alergika. Dále pak rajče, petržel, atd. V případě zeleniny je opět častý jiný typ reakce, nežli pravá alergie, a sice potravinová intolerance histaminoliberačního typu
- Alergie na maso je celkem vzácná. Reakce na masné výrobky bývá spíše důsledkem reakce na antibiotika, konzervační látky aj. Stává se ale, že pacienti alergičtí na vaječný bílek mohou reagovat i na drůbeží druhy masa (hl.kuřecí), stejně tak lidé alergičtí na mléko (resp.BKM) mohou reagovat i na hovězí maso
- Nejrůznější "semínka" (slunečnicové, sezamové, mák, atd.), koření (některé druhy koření jsou významnými alergeny, koření ale může také způsobovat neimunologické typy reakcí - hl.již zmíněná potravinová intolerance histaminoliberačního typu), samostatnou kapitolou jsou potravinářská aditiva (barviva, stabilizátory, atd.)
Poznámka: ve výčtu potravin byl zmíněn jiný typ reakce, než imunologická = alergická, a sice tzv. farmakologickou histaminoliberační reakce (1 z typů potravinové intolerance), kdy potravina sama obsahuje látku s určitou schopností dráždit svého "hostitele",popř.je schopna takové látky uvolnit v organismu konzumenta. Obvykle to jsou budivé aminy (histamin, atd.); najdeme je v uzených, zrajících a kvašených potravinách, rybách (hl. uzená makrela či tuňák), aromatickém koření, v zelenině (kyselé okurky, velmi zralá rajčata, papriky, atd.), popř.v kyselém ovoci ( hlavně citrusy), jahodách, alkoholu, kávě, čokoládě a kakau, zrajících sýrech, atd. Blíže o jednotlivých typech reakcí na potraviny bude pojednávat díl č.5. |
