|
|
|
PŘEMÝŠLELI JSTE JIŽ NĚKDY NAD ODBĚREM PUPEČNÍKOVÉ KRVE ? |
|
| Autor: SPRÁVCE78 , 9.8.2006 | |
|  Věda postupuje neuvěřitelně rychle. Co ještě včera bylo nemožné, je dnes běžnou praxí, což je hlavně v oblasti medicíny velice pozitivní a povzbudivé. Ale ne vždy má laik informace o všech možnostech, nejnovějších léčivých postupech. Určitě i vy jste již něco slyšeli nebo četli o odběru pupečníkové krve. Aby byly vaše informace dostatečné, chceme se s vámi podělit o některé poznatky, které jsou o pupečníkové krvi v současnosti k dispozici ...
Co je vlastně pupečníková krev a jaké je její využití?
Pupečníková krev ( také placentární – asi 97% pupečníkové krve se nachází v placentě a asi 3 % v pupečníku ) je krev novorozence, která zůstane po přerušení pupečníku v placentě. Jedná se vlastně o biologický odpad. Nenahraditelnost placentární krve spočívá v tom, že obsahuje buňky, které se již nikdy v průběhu života v organismu v takové podobě nevyskytnou. Jsou to tzv. zárodečné buňky.
Zárodečné buňky mají společnou vlastnost – jsou schopné se množit a přeměňovat na různé typy buněk, které organismus potřebuje. Výzkum ukazuje, že kromě krvetvorných buněk jsou zárodečné buňky schopné přeměnit se i na kostní buňky, buňky produkující inzulin, specifické buňky nervových tkání, buňky srdečního svalu a jiné. V současnosti se však v praxi využívají hlavně krvetvorné zárodečné buňky, které se používají při transplantaci jako náhrada za poškozené, resp. Zničené buňky kostní dřeně. Dnes se transplantace krvetvorných buněk používá až u 50 onemocnění.
Porucha krvetvorby může být způsobena buď onemocněním , jako je např. leukémie anebo je poškozená léčbou, nejčastěji při léčbě zhoubných nádorů. Léčba zhoubných nemocí totiž výrazně poškozuje kostní dřeň. To tedy znamená, že v mnoha případech je možné odstranit nádorové buňky pouze za cenu zničení buněk kostní dřeně. Standardně se zničená kostní dřeň nahrazuje krvetvornými buňkami od sourozence, ovšem pouze v případě, že se shoduje s nemocným v tzv. transplantačních antigenech. Pokud pacient nemá shodného sourozence, dá se hledat dárce v mezinárodních registrech dobrovolných dárců kostní dřeně.
Transplantace od nepříbuzného dárce je však rizikovější než transplantace od sourozence. Vlastní krvetvorné buňky se v určitých indikacích sice také dají použít, ale ne vždy se je podaří nasbírat ( např. když je krvetvorba zničená dlouhotrvajícím onemocněním anebo opakovanou protinádorovou léčbou ) a nebo jsou znehodnocené přítomností nádorových buněk. Kdyby však měl pacient v takovém případě k dispozici náhradní zdroj krvetvorných buněk, je možné udělat jejich transplantaci, která ve zničené kostní dřeni obnoví krvetvorbu.
Zdroj: studio zdraví HEDIS
Další informace naleznete ZDE Banka pupečníkové krve ČR
|
|
Zobrazeno doposud 671 x.
|
|
