Proč se dělá nástřih?
Aby se o několik minut urychlil porod, jestliže se v jeho závěru miminku nedaří dobře.
Aby se snížil tlak na hlavičku miminka, pokud se děťátko rodí nedonošené nebo s nějakými jinými problémy.
Aby se předešlo trhlinkám v oblasti poševního východu.
Aby bylo snazší zavést kleště, pokud je třeba jich použít.
Někdy je vchod poševní velmi úzký a může bránit porodu miminka. V tom případě může nástřih značně pomoci. Stává se ale jen velmi vzácně, že se pochva při průchodu miminka dostatečně nerozšíří.
Jako prevence proti přílišnému roztažení vchodu poševního. Neexistují však dlouhodobé výzkumy, které by tuto domněnku potvrdily. Výzkum spíše potvrzuje, že v tomto ohledu je důležitější posilování dna pánevního.
Kdy je nástřih indikován z lékařského hlediska?
Jestliže se na konci porodu daří miminku výrazně špatně.
Jestliže porodu brání pevná a nepoddajná hráz.
Je-li ten, kdo porod vede, přesvědčen, že dojde k natržení porodních cest. V této oblasti se ale můžeme setkat v dnešní době se značně kontroverzními názory. Některé porodní asistentky a lékaři provádějí nástřih rutinně. Prostě se učili, že se hráz vždycky ošklivě roztrhne, pokud ji předem nenastřihnou. Jiní jsou zase toho názoru, že nástřih by se měl provést jen tehdy, je-li k tomu skutečně vážný důvod. A tak jej provádějí jen zřídka a spoléhají se na svou zkušenost a zručnost při chránění hráze. Ta první skupina provádí nástřih téměř při každém produ. Ta druhá pouze asi v 10 – 20 % případů.
Je-li tkáň v pochvě příliš křehká. To se někdy stává například u žen, které trpí anémií nebo opakovaným zánětem pochvy. V tom případě může nástřich předejít mnohem závažnějšímu rozsáhlému poranění.
Nevýhody nástřihu
Nástřih je rozhodně vážným zásahem do celistvosti hráze. Vznikne poranění, které si vyžádá šití, období hojení a následně určitou dobu, kdy bude matka pociťovat nepohodlí, eventuálně bolest. Pokud by se nástřih neprováděl, byla by asi tak padesátiprocentní naděje, že hráz zůstane bez poranění. Výzkum ale prokazuje, že pokud se hráz natrhne, je poranění většinou mnohem menší a lépe se hojí, než běžná episiotomie.
Nástřih se někdy ještě více rozšíří. To znamená, že i po provedení nástřihu se přiléhající tkáň může dále roztrhnout. To se stane přibližně asi tak u jedné ženy z dvaceti. Pokud vznikne samovolná trhlina (bez předcházejícího nástřihu), jen ojediněle je stejně rozsáhlá jako nástřih s následným roztržením (stane se to možná jedenkrát ze stovky porodů). Řečeno jinak – nebezpečí většího poranění hrozí spíše s nástřihem než bez něho.
Jaké jsou jiné možnosti?
Pokuste se požádat toho, kdo porod povede, aby se pokud možno nástřihu vyhnul, i když se bude zdát, že dojde k natržení hráze. Pokud bude porodní asistentka nebo lékař souhlasit, je pravděpodobné, že matka porodí bez poranění nebo jen s malými trhlinkami, které svým rozsahem zdaleka nepřekročí poranění při nástřihu. Mnohé porodní asistentky a porodníci vědí, jakým způsobem lze ochránit hráz před vážným poraněním: mohou například v době, kdy se rodí hlavička, přiložit na hráz teplý obklad, mohou brzdit postup hlavička a ramínek, nechají matku, aby si přitlačovala podle svého, a nenutí ji k usilovnému tlačení. A co více, pokud si matka v těhotenství masírovala hráz (nebo ji masíroval partner), je pravděpodobné, že nástřih během porodu nebude nutný.
Z knihy: Penny Simkinová – Partner u porodu (autorka pracuje jako fyzioterapeut v porodnictví.Přípravám a pomoci ženám během porodu se věnuje již od roku 1968)
|
