| Ecim | 
 |
(23.5.2011 14:02:44)
Mně osobně přijde na mateřské dovolené nejnáročnější neustálá improvizace. Mí mrňouskové mají občas dost problém s režimem (i když se pochopitelně snažím jim ho dělat) a já někdy s improvizací, což dohromady občas vytváří smrtící koktejl.  Když jsem ve formě, tak se tomu většinou zasměju, ale když jsem unavená, tak je to dost na hlavu. Často se mi stane, že vymyslím nějaký pěkný program a během chvilky jsem okolnostmi nucena zcela změnit koncepci. A to zvlášť ve chvílích, kdy si přijdu velmi organizačně zdatná. Ty změny se týkají zpravidla usínání, cíle a náplně procházky, toho, jaké dopravní prostředky s námi na procházku vyrazí... Podotýkám, že mé téma rozhodně není míněno jako nějaká stížnost, protože si mateřskou velmi užívám. Jen mě zajímá, co na mateřské připadá nebo připadalo nejnáročnější vám.
|
| *Dorka* | 
|
(23.5.2011 14:06:46)
Nezakrnět.
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:08:33)
Tak to já mám pocit, že v některých oblastech se rozvíjím tak rychle jako nikdy.
|
| jak | 
|
(23.5.2011 14:33:57)
jinak tedy z batoletem ted jsem neprestala pracovat a nejak tu materskou zvladam lip nez u prvniho, takze asi potrebuju kontakt s lidmi.
Jinak si prijdu zocelena, jsem vic sama na deti, muz ma narocnou praci, ale zvladam toho vic nez na prvni matersky. Oproti prvni nam pribylo hodne veci: dum ( predtim byt ), vic deti, moje prace, zvirata a je to nejak vic v pohode, divny:))
|
| jak |
|
(23.5.2011 14:35:49)
ale jeste dodam, ze uz skoro nepamatuju, jaky to bylo byt svobodna a bez deti, tak nejak uz nesrovnavam a naopak si uzivam fakt blbosti, jako jit sama na zachod, vypit si kafe.
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:37:58)
Já jsem měla i před dětmi hodně náročný program. Na MD mě právě fascinuje ta kombinace velkého zápřahu i velké svobody (samozřejmě když jsme všichni zdraví). Kamarádky tvrdí totéž.
|
| jak |
|
(23.5.2011 14:47:08)
Nic se ale nevyrovna pocitu, kdyz mi syn rekne: miluju te strasne moc maminko, uplne moc dokolecka:)
|
|
|
|
|
|
|
| MishuI | 
|
(23.5.2011 14:07:12)
Mě ubíjí stereotyp.I když je každej den jinej(jednou jdem nakoupit do Tesca a jindy do Alberta),ten režim dne je pořád stejnej,stejnej,stejnej.Protože Píďala to vyžaduje.Snídá,obědvá,večeří,svačí,usíná,to přesně téměř na minutu,takže s tou improvizací je to u nás horší.Přesně vím,kdy mám co začít vačit,abych stíhala.Přesně vím,kdy mám zapnout pračku,abych to mohla pověsit ven právě,až malá usne.Sakra já jsem tak dobrá manažerka!!Jen ty prachy kdybych za to měla
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:15:59)
Mishulo, mně se vždycky někteří lidé smáli, jaký jsem plánovací typ, že neumím improvizovat. Přála bych jim, aby mě viděli dnes.
Mladší syn spí jednou denně, většinou po obědě. V situacích, kdy se to nejméně hodí, usne už před obědem. Starší syn někdy po obědě spí a někdy ne. Většinou si pochopitelně vybere tu pro mě méně výhodnou variantu. Když se těším, jak hned po obědě vyrazíme ven, tak vytuhne a není k probuzení. A večer o to hůř usíná. Když se ale těším, jak oba chlapečky uložím a půjdu rychle něco udělat, tak nezabere. Výhoda ale je, že už je ve věku, kdy se při něm dá stihnout docela dost práce. Kromě té duševní.
Dneska byl také den jak vymalovaný. Potřebovala jsem dopoledne něco důležitého vyřídit. Zatímco jsem nás připravovala, tak chlapci sledovali pohádky a mladší krátce po deváté ráno usnul, což už x měsíců neudělal. Když jsem ho pak byla nucena vzbudit, tak byl mrzutý. Vyřizování se ubíralo jiným směrem, než jsem čekala, i když spíš v tom pozitivním slova smyslu. Přišli jsme domů, já jsem honem začala chystat oběd, najedli jsme se, já jsem se těšil, jak chlapečky zastelu, jenže ouha - oba byli svěží, lítali tady, zničili pumpičku na kolo a dělali děsný kravál. Teprve před chvílí se mi je podařilo uložit, snad ještě chvilku budou spát, abych stihla aspoň něco udělat, ale doufám, že nebudou spát moc dlouho, aby večer nestrašili bůhví do kdy. Pro jejich strašení hovoří fakt, že se chci večer koukat na Četnické humoresky, což je to jediné, co toho času v televizi pravidelně sleduji. Pro jejich včasné usnutí hovoří fakt, že jsem si ty Četnické humoresky půjčila i na DVD. Navíc tu s chlapečky budu až do středy do rána úplně sama, takže se těším na spoustu nevšedních zážitků.
|
|
|
| Marťa11 |
|
(23.5.2011 14:09:11)
nejtěšší pro mě bylo u prvního dítěte vyrovnat se se "ztrátou svobody", to byla největší změna, ne, že bych z toho měla depky apod., jen mě to zaskočilo...
s dětma jsem ale spokojená... ale tohle si pamatuju, ten pocit, když začlo první těžší období (málo spánku a dítě se muselo hlídat nonstop), že jsem si říkala... "to už nikdy nepůjdu sama na záchod?" apod.
|
|
| Sengam | 
|
(23.5.2011 14:10:34)
Noční vstávání:-(
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:17:25)
Pro mě byly ze začátku náročné uspávací večery. Prvorozený byl jako miminko přes den hodný, ale večer několik hodin v kuse vyžadoval neustálou pozornost, takže v ty dny, kdy jsem s ním večer nebo v noci bývala sama, jsem věděla, že veškeré domácí práce musím stihnout nejpozději vpodvečr.
|
| TerezieK | 
|
(23.5.2011 14:43:40)
Nikdy jsem se na MD nenudila a nenudím. Co mi ted připadá nejnáročnější? Nemoce. Chytne ji jedno dítě a postupně si jí předáme mezi sebou. Ani se po nich nestihneme otřepat a je tu další kolo. Když je pak člověk zavřený defakto dva měsíce doma, to je opravdu hodně náročné nezabít sebe nebo děti  . A taky, že s dvěma dětma je člověk takový nepružný. S jedním dítětem člověka něco napadlo a jelo se, s dvěma to je někdy na prášky, jedno spolupracuje a druhé stávkuje, většinou to starší , které má na všechno hned odpověď.
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:44:58)
Já jsem také hodně "nenudící se" matka.
|
|
| TerezieK |
|
(23.5.2011 14:47:44)
Jinak syn po obědě nespí, takže vzhledem k tomu, že je pořád nemocný, jsem ráda, že se vůbec najím. Nejnáročnější mi to zatím přijde v době, kdy se malá začala pohybovat po bytě a musím pořád hlídat,aby jí syn nechtěně nepřizabil. Na hřišti šílím, aby se tam syn nezabil, když dcera vidí, jak tam řádí tak se chce taky přidat.
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:49:06)
U nás je "přizabíjecí" hlavně dvouleťák. Ne, že by byl prvoplánově agresivní, ale občas se mu chce prostě něčím házet. A když se mu v cestě ocitne brácha, tak je zle.
|
| jak |
|
(23.5.2011 14:51:33)
nas dvouletak ted pred 3 tydny na vsechny v letadle kricel: jedes ty potvoro chlupata.
Nastesti mu nikdo nerozumel a vsichni rikali, jaky je to andilek:)
|
|
|
|
| MartinaNov (dva rošťáci | 
|
(4.9.2011 14:27:52)
naprosto souhlasím. Září, ochladí se a začínáme. Jeden to donese ze školky a už fičíme v nikdy nekončícím kole, hezky až do jara, kdy se zase oteplí. Pro mně to znamená, že ač je nemocný jeden, sedíme doma všichni tři. Toho nenemocného je těžké zabavit, stejně tak i toho nemocného (např. sádra na noze u dvouletého raracha, to je bájo).
Nemůžu se sejít s kamarádkami, co mají také děti (že by si třeba pohrály), problém je nakupování a pochůzky....
Pak se vše samozřejmě nakupí a já nevím, co vyřídit dříve, přesně do té doby, než zase někdo nastoupí na nemocenskou a jedeme zase dokola.
|
|
|
|
|
| Mickey16 | 
|
(23.5.2011 14:10:53)
Ty deti, bez nich by ta dovolena byla fakt dovolena
|
| Tenna /2 | 
|
(23.5.2011 15:52:55)
|
|
|
| susu | •
|
(23.5.2011 14:17:18)
To, že jsem nikdy nevěděla, co bude v příští vteřině. A neustálé dohady s dcerou, která se ráda prosazuje.
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:17:52)
To znám.
|
| susu | •
|
(23.5.2011 14:19:15)
To je nás asi víc, co toto známe. A bylo to to nenáročnější.
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:20:58)
Já právě odhaduji, že odpovědí tohoto druhu dostanu nejvíc. Tak schválně, jestli se trefím nebo ne.
|
|
|
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:20:10)
A nejnevyzpytatelnější je to ve chvíli, kdy je úplný klídek. Tzn. kráčím s mrňouskem z procházky, je nádherně, ale mrňous zahučí do jediné louže v okruhu několika kilometrů, dostane hysterák, zmaže sebe i mě a já s ním honem prchám domů, pronásledována pohledy nechápavých, upravených a letně oblečených kolemjdoucích.
|
| susu | •
|
(23.5.2011 14:23:52)
Jo, v momentě, kdy byl klídek, jsem se modlila, ať to ještě chvíli vydrží, protože mi bylo jasné, že se brzy něco přihodí. Pád, počurání, ušpinění, odmítnutí čehokoli(čepice, botiček, trička, vycházky samotné nebo návratu domů...) a následný hysterický záchvat, který mě spolehlive rozhodí.
|
|
|
|
| Pawlla |
|
(23.5.2011 14:17:20)
Mě asi nejvíc deptal nedostatek financí,protže v té době jsme na tom nebyli dobře a potom taky ta izolace,pořád jen s dětmi.
|
|
| Archciba | 
|
(23.5.2011 14:18:29)
Mě příjdou nejnáročnější ty chvíle kdy všichni něco potřebují jen a jen ode mě.
Třeba v sobotu jsem dodělávala oběd. Do kuchyně přilítli děti a dcerka začla natahovat "já mááám hlááááááád.". Syn ještě nemluví, tak začal jen kňourat. Do toho se mi pletla naše čubina vlkodava, kterou strašně začlo zajímat, co to kuchtím. K tomu se přidalo štěně, které předtím vykonalo svoji potřebu na chodbě místo na zahradě a ještě se přihnali kůzlata, která jsme adoptovali, když jim po porodu umřela mamina. Do toho mumraje se přihlal manžel s otázkou "Už to je? Mám hrozný hlad. Proč tu zas máme na chodbě louži?"
P.S.: Když už jsem vše dodělala a sedla si konečně k jídlu, tak manžel se otázal: "to všechno sníš???" 
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:21:55)
|
|
|
| DaVinci | 
|
(23.5.2011 14:20:58)
Noční vstávání a chronický nevyspání.
|
|
| ChemicalJane + 4 | 
|
(23.5.2011 14:21:46)
pro nás je největší prekérka dostat se někam na čas.. jakmile je to dopo, usne synátor naprosto nevhodně v postýlce a odpoledne mají rázem oba spavou nemoc a musím ej budit, tak jsou pak oba příjemní jak osina v zadku...
jinak je to celkem OK, až na to, že chvílema zapomínám normální slova
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:22:53)
Já se občas přistihnu, že s dospělými někdy mluvím jako s dětmi.
|
| Půlka psa | 
|
(23.5.2011 14:35:25)
Sousedka si pořídila štěně a já jí řekla: "Máte moc krásnýho hafa".
|
| ChemicalJane + 4 |
|
(23.5.2011 14:40:55)
já takhle jdu s dcerou na procházku, nesu jí na koni, ona furt něco mlela o salámu a pak komentovala psa u nás a já na ní "ano, Ellenko, hezkej salám" 
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:43:19)
Tak při posledním zajímavém setkání jsem akorát mlčky táhla obě děti pryč, protože prvorozený začal dlouze řešit téma "srovnání pohlavního ústrojí a plodnosti u pejsků a u lidí".
|
|
| susu | •
|
(23.5.2011 14:44:27)
Já měla taky podobný zvyk, když dcera mluvila o kočičce, tak "ty moje kočičko", když o sluníčku" ty moje sluníčko", atd.... no a jednou jsem nebyla ve střhu, dcera něco povídala a já jsem úplně mechanicky reagovala "ano, ty můj hnuse".
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:50:19)
Já se zase musím hrozně držet, aby mi neujížděly výrazy typu: "Co zas?"
|
| susu | •
|
(23.5.2011 14:54:00)
Já to vůbec nemyslela zle, ani jsem nebyla naštvaná, jen jsem ji zrovna trochu neposlouchala a automaticky jsem reagovala na poslední slovo obvyklou replikou.No, nevyšlo to zrovnA, sama jsem se pak nejvíc chechtala, co to melu a dcera z toho měla taky legraci.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lída,3 kluci a holka | 
|
(23.5.2011 14:22:27)
Improvizace mi vadila snad nejmíň, koneckonců v práci ji musím využívat každou chvíli. Asi nejvíc mi vadil stereotyp, a to, že na mě pořád někdo visí a pořád něco chce, přičemž nedokáže říct, co vlastně chce. 
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:23:47)
Jo jo. Mladší toho ještě moc nenamluví, starší se umí vyjádřit sice krásně, ale když mi svoji krásně formulovanou žádost zopakuje 20x po sobě, tak je to také maso.
|
|
|
| Lisel | 
|
(23.5.2011 14:29:05)
Pro mě bylo a je náročné hlavně to, že jsem hodně sama- tedy s mladším dítětem. Nemám kamarádku, která by třeba taky měla malý dítě a byla s ním doma. Kolikrát je to na zbláznění. Manžel přijde domů a jde pracovat na baráku ( děláme rekonstrukci). Jsem ráda, když si spolu dáme alespoň to kafe.
|
|
| Abigail* | 
|
(23.5.2011 14:29:13)
Mně nejvíc vadí noční vstávání, pak taky to, že musím vařit každý den. Našlo by se víc věcí, ale ty mi vadí spíš nárazově.
|
|
| jak |
|
(23.5.2011 14:29:56)
Ztrata svobody, tim jsem prosla u 1. decka. Takove to, ze uz nemuzu jet v 10 dopoledne na kolo na cely den.
Jinak stereotyp,unava. ted jsem nemocna ja a batole, manzel vecne v praci a to je smrtici koktejl. Takze i to, ze nemuzu vylezet chorobu.
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:31:48)
Tohle je fakt hrůza, to jsem vždycky hypnotizovala hodiny, kdy už se manžel objeví. Já jsem tohle měla naposledy, když jsem měla hrozného housera a buď jsem lezla po čtyřech nebo běhala v hlubokém předklonu. To se to pak pečuje o dětičky.
|
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:32:36)
Pro mě bylo ze začátku naopak příjemné překvapení, jak je miminko ze začátku aspoň část dne nenáročné a dá se s ním podnikat spousta věcí.
|
|
| MartinaNov (dva rošťáci |
|
(4.9.2011 14:34:52)
u prvního děcka můžeš jet na kolo na celý den. Stačí jen nějaké vybavení.
Ztráta svobody nastává s druhým dítětem. Druhé jsem měla, když první měl 2 a třičtvrtě roku. Čili skončil kočárek, bohužel s tím ale také svoboda jet kamkoliv, protože určité vzdálenosti prostě ještě neušel. Navíc, v kočárku si pohrál, zdřímnul. Teď máme akční radius mnohem menší, celodenní výlety jsou problém.
|
|
|
| Katka + J + M | •
|
(23.5.2011 14:33:19)
Nejnáročnější asi to, že jsem na vše sama a taky ta kažodenní rutina...
|
|
| Půlka psa |
|
(23.5.2011 14:33:41)
Nezabít je. Většinou mám trpělivost svatou, ale někdy mám problém nevypěnit ve chvíli, kdy ti andílci zrovna vůbec nic špatného nedělají, ale mě přesto něčím strašlivě rozčilují. Většinou se to stává, když jsem vystreslá z čehosi, co s dětmi nemá nic společného, ale tím že je mám po ruce, tak se musím strašně ovládat, aby to neodnesli oni.
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:36:50)
Pěkně vyjádřeno.  Ony děti jsou takový snadný hromosvod a občas tá tolik práce nevypěnit. Tohle se mi stalo po druhém šestinedělí, že jsem měla nepříjemný výstup se sousedkou (něco mi k ní spadlo na balkón a ona byla hnusná) a do toho začal starší syn něco honem honem chtít. I odkráčela jsem na druhý konec bytu zavřela se a byla sprostá jak kanál.
|
|
|
| Elíláma | 
|
(23.5.2011 14:37:25)
Mě improvizace náročná nepřijde, baví mě, včera jsme jeli na otočku na grilování s ročňákem a nějk se to zvrtlo, přespali jsme tam, neměli jsme s sebou nic 
Nejnáročnější mi přijde neustálá nervozita, jestli něco na zemi nenašel a nesežral to, nevdechl. Takhle se nám záhadně ztratila SIMka, pak malý našel na koberci svorku, ten kousínek drátku, kterým se scvakávají k sobě listy, přitom taková blbost! Pak si odlaminoval minileporelo a cpal ty igelity, venku o položím na zem a do minuty má v tlamě kamínek, vajgl, cokoliv, už mi z toho hrabe!
 takže neustálý střeh. Nemám hlídání, dohromady cca 12 hodin za rok a to ještě když spal! 2 hodiny v bdělém stavu na hokej.
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:40:38)
Moje děti už takhle většinou nic nejí, ale je to také na hlavu. I tak se mi párkrát stalo, že jsem jim něco mrňavého tahala z pusinky, a to tu pořád kontroluju a uklízím jako idiot. A jednou se mi ten starší málem oběsil na mých teplákách.
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:41:08)
Takže pořád odklízím malé věci, igelitky, dlouhé textilie atd.
|
| Elíláma |
|
(23.5.2011 14:55:59)
Ecim: právě, já pořád tvrdím, že mě z toho jednou klepne a to teď chce lobat i obsah nočníku   humusák!
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:59:23)
Elííí, jednou jsem tady dávala k lepšímu naši fekální historku, kdy starší seděl na nočníku, mladší se u toho motal, starší přes můj zákaz (potřebovala jsem si vedle pro něco odběhnout) z toho nočníku vstal... Dál už snad ani nemusím vyprávět... Nakonec jsme řvali všichni čtyři včetně manžela, kterého jsme probudili. A nejvtipnější odpověď, které jsem se tu dočkala, bylo: "Ale Ecim, vždyť šlo o h***o."
|
| Elíláma |
|
(23.5.2011 15:11:05)
Ecim: jojo, když nejde o život, jde o ho.no - u batolátek doslovně
|
|
|
|
|
|
|
| Tenna /2 |
|
(23.5.2011 14:37:41)
První rok a půl s jedním dítětem byl pohoda, náročné nebylo nic. Pak začalo být náročné pokročilé stádium těhotenství plus batole a po narození druhého dítěte bylo nejnáročnější nevyspání v kombinaci s nutností být neustále stoprocentně ve střehu a obstarávat dvě malé děti najednou. Shrnuto - nejnáročnější byl ten rok po narození druhého dítěte, úplně ve všem.
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:39:12)
U mě byly nejhorší kombinace začátek druhého těhotenství s velikými nevolnostmi a batole v nejnáročnějším věku, které jsem nemohla nosit. Oproti tomu mi dvě děsně řádící děti přijdou v pohodě, když jsem fyzicky fit.
|
| Tenna /2 |
|
(23.5.2011 14:50:29)
Jojo, člověk potřebuje být na děti fyzicky fit, to je to - u mne bylo vyčerpání a nevyspání po porodu tisíckrát horší, než těhotenství. Mimino řvalo celou noc a batole nezmlklo celý den - vražedná kombinace.
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:51:33)
Já mám se spaním problémy od dětství a dva nároční mrňousové tomu nepřidají. A když jsem unavená, tak se často chovám tak, že mám pak na sebe zlost a stydím se.
|
| Tenna /2 |
|
(23.5.2011 15:18:31)
Tak tak, z únavy se člověk úplně přestává ovládat a pak ho to mrzí  Ale děti jsou, myslím, celkem odolné a pokud jsou jinak zahrnuté láskou, občasný hysterický exces matky zmučené nevyspáním je neohrozí. Alespoň si to zuřivě namlouvám
|
|
|
|
|
|
| babiki |
|
(23.5.2011 14:41:43)
Improvizace mam rada, me vadi nejvic stereotyp, stejne ukony, krmeni, prebalovani, koupani...uaaaaaa nuda nuda
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:43:59)
Tak mí chlapečci i z těchto rutinních činností dokáží udělat hotovou kovbojku.
|
|
| susu | •
|
(23.5.2011 14:46:32)
Já jsem spíš plánovač oragnozovač, takže ta neustálá improvizace mě porážela. Měla jsem pocit, že vedle mě kráčí odjištěná bomba, o níž netuším, kdy vybuchne a co udělá.
|
|
|
| DENISA + 2 | •
|
(23.5.2011 14:43:47)
Ja naprosto nesnasela kojeni. Jeste ted mam osypky kdyz si na to vzpomenu. Pote co se dite odstavilo samo v 6ti mesicich a ta pakarna skoncila, si to naprosto uzivam a vubec nic mi nevadi. Podotykam jen na okraj, ze mam nespavce a spi v noci 2-3 hodiny.
|
| Půlka psa |
|
(23.5.2011 14:47:45)
Kojení taky nemusím. První jsem poctivě kojila skoro čtyři roky. Druhé se mi odstavilo v půl roce, protože jsem měla zápal plic a brala jsem dva týdny ATB, u kterých jsem nesměla kojit. Potom už kojení nechtěl. Sice mě to bylo strašně líto kvůli jeho imunitě, ale mě osobně se v tu chvíli zlepšila kvalita života tak desetkrát.
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:49:47)
Já jsem to měla s kojením naopak v pohodě (kromě začátku toho prvního), obě děti jsem kojila něco přes rok.
|
|
|
| enny |
|
(23.5.2011 14:50:16)
Tak to já asi obrečím, až přestanu kojit:)
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:50:43)
Já jsem to neobrečela jen díky tomu, že ještě jedno kojení plánujeme.
|
| enny |
|
(23.5.2011 14:55:37)
Ecim,
úplně rozumím, ale já se některé věci (ty pro mě hodně důležité:) bojím plánovat:):)
|
|
|
|
|
| enny |
|
(23.5.2011 14:54:15)
Mám to také tak, mateřskou si užívám, trénink v improvizaci také k něčemu dobrý:).. Je pravda, že plánování s malou je potíž, ona má v roce své plány:).. ale na druhou stranu, musím plánovat, jak nejlépe (to nemusí nutně znamenat totéž co nejefektivněji:) využít čas, kdy náhodou:) usne.
Jak píšu, improvizace mi nevadí, ale je protože už neslibuji sama za sebe:), tak se snažím neslibovat přesné časy, termíny apod., respektive se snažím plánovat s velikánskou rezervou:)
|
| jak |
|
(23.5.2011 14:55:27)
tak tohle nechapu, fakt nemam problem dodrzet cas a termin, vtom mi deti nebrani. asi proto, ze nespi:)
|
| enny |
|
(23.5.2011 14:56:37)
Malá přes den skoro nespí. Ale platí zásada, kdykoliv se někam chystáme, tak usne:)
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:59:49)
Moje děti buď usnou nebo vyvedou něco, co náš odchod oddálí.
|
| enny |
|
(23.5.2011 15:06:30)
Mno, my ještě navíc dům plný zvířat.. Když už jsme s malou nachystaný a odcházíme, tak ještě obcházím celý dům, vyvolávám podle jmen, aby nebyl někdo někde omylem zavřený a nevztekal se. Jinak se všichni pořád motají kolem, když ale obcházím při odchodu dům s malou v náručí, všichni se poschovávají a nereagují ani na cinkání misek, když všechny najdu, malá mezitím použije nepřehlédnutelně plenu, jdu přebalit, umýt, ona se od vody celá zacáká, převlékám, všichni se shromáždí zase kolem, malá začne ukazovat, že má hlad..
|
|
|
|
| enny |
|
(23.5.2011 14:59:58)
Když jsem se chystala naposledy s malou na kontrolu, chtěla jsem teoreticky co nejvíce poránu. Malá spala do 11:)
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 15:02:35)
Mně se prvorozený při chystání k doktorce čtyřikrát za sebou pokadil, stihl to během pár minut.
|
|
|
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 14:55:32)
Domlouvání schůzek maminek s malými dětmi, to je kapitola sama pro sebe. Ještěže žijeme v době mobilů.
|
|
|
| Dee Dee+2 kluci |
|
(23.5.2011 15:02:02)
Nehci aby to vyznělo blbě,ale jsem zvyklá na velkej "mentální zápřah-práci hlavou", takže kdybych byla jen na mateřský,začnu blbnout.Naštěstí mám nepravidelnou pracovní dobu a fajn hlídací babičku, tak si na malilinkatej časovej úsek vypadnu potrápit palici a pak mě ta mateřská baví.V tomhle poměru-minimum práce,maximum mateřský je to akorát.
Jediný,co mi chybí je,že jsem dřív měla čas na sebe a přečetla jsem třeba tři knížky týdně. Teď někdy sáhnu po knížce,ale pak ke mě přijde batolák a hodí strašně šibalský oči,tak knížka zase letí na stůl...
Ráda bych si četla,ale není kdy.
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 15:03:46)
Vůbec to nevyznívá blbě, rozumím Ti. Nedávno jsem byla na dovolené bez Rodinky a kluci usínali celkem brzy (do 21.00), nestačila jsem se divit, kolik jsem toho stihla nastudovat.
|
|
|
| enny |
|
(23.5.2011 15:13:57)
Jinak - já, co máme malou, tak spím 8 (i více:) hodin, nádhera. Samozřejmě je to tím, že máme jen jedno dítě:)
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 15:18:55)
Přeju Ti, ať Ti to spaní vydrží co nejdéle.  
|
|
|
| magrata1 | 
|
(23.5.2011 15:15:28)
sisyfovská práce. Furt makáš a furt není nic vidět. Jídlo se sní, pořádek se nedá udržet...
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 15:18:02)
U nás je spíš vidět, když nemakám.
|
|
|
| Maia | •
|
(23.5.2011 15:33:30)
U prvni mi vadilo kojeni a nedostatek financi,neuveritelnej sesup... na druhe materske uz nic, s kojenim jsem se smirila a penez je mnohem vic.
Uzasna je ta svoboda, kterou jsem v narocne praci pred tim nemela ani nahodou, jen jsem makala, 10 hodin denne a pak jela na 3 tydny pryc na druhou stranu zemekoule.
Na materske vidim jen lidi, ktere opravdu videt chci a to je nadhera
Proste jsem svym panem a i me dve divoke deti jsou lepsimi klienty, nez byli ti v praci
|
| enny |
|
(23.5.2011 15:56:59)
Maia,
asi tak:).. dříve jsem spala maximálně 5 hodin, pořád v práci, fungovala jsem tak spoustu let.. čas doma a s malou si opravdu užívám.
|
|
|
| Maminka +4 | •
|
(23.5.2011 15:49:46)
Mám měsíční miminko, 4letou, 6letýho a 8 letou.
Pro mě je momentálně nejnáročnější ráno kdy je třeba vypravit starší do školy mladší dvě do školky a postarat se o miminko které v tu nejnevhodnější dobu něco potřebuje. Tvoří se fronta na záchod. Byl by to zajímavý akční seriál na pokračování. Během dne už je to fajn.
Potom je náročnější večer před spaním, to kmitá i manžel. Večeře,umývání,zuby,trénink logopedie,nachystat do školy,večerní pohádka.
Jinak náročné je u nás udržet pořádek. Prakticky kdokoli přijde musí mít dojem že jsme bordeláři ale bohužel ikdyž se moc a moc snažím není to znát. Čisto tu máme ale pořád někde něco leží.
Za náročné můžu i považovat vypravení včech členů rodiny kamkoli.
|
|
| Tylity | 
|
(23.5.2011 15:53:40)
Pro mně osobně to byl pocit, že jsem pro ostatní méněcenný člověk, že mě odsunuli na druhou kolej. S odstupem času mi přišlo moc líto, že má péče o děti byla považována za zábavu a vyhýbání se povinnostem mou osobou. Dodnes v sobě ty pocity mám.
|
|
| Feliz |
|
(23.5.2011 16:27:19)
Izolace, pocit bezmocnosti. Nejhorší byl první rok, dva, pak, když dítě mluvilo a chodilo, už to ze mě spadlo. Nemocný půlroční dítě v dvacetistupňových mrazec byl pro mě očistec. Chyběla mi komunikace, strašně moc.
|
|
| Jahala. | 
|
(23.5.2011 16:34:10)
Mě se na mateřské líbilo, vše ani málo peněz mi nevadilo, jsem s tím počítala. Užívala jsem si to 2,5 roku pak byl ex bez práce tak jsem musela začít dělat dál. Užívala jsem si ji celou líbilo se mi, že můžu dělat co zrovna chci. Deptali mne jen nepružné kamarádky. Sehnala jsem dovolenou týden u moře za 1000,- s odjezdem za 4 dny. Žádná tak narychlo nemohla a to já v té době už děla a ony byli doma Jela jsem sama a bylo to super
|
|
| Tylity |
|
(23.5.2011 16:46:29)
Monty, buď ráda, já si to "užívala" celých 6 týdnů, než jsem šla zase dělat.
|
| *Niki* | 
|
(23.5.2011 18:38:28)
Vadí mi zpětně to, že jsem ten volný čas dobře nevyužila i pro sebe. Protože jsem moře volného času měla. Čím víc dětí doma je, tím je sice složitější organizace, ale na druhou stranu méně práce s dětmi, velmi dobře se zabaví i beze mě.
Takže mám docela dost volného času, děti spí dobře, takže noci klidné, jsou zdravé a kroužků mají přiměřeně - nejnáročnější je to zjištění, co jsem vše mohla (klidně vystudovat), rekvalifikovat se, a neudělala jsem nic
Před 14 dny jsem přestala kojit, další dítě není v plánu - a já si přijdu nevyužitá )
|
| Ecim |
|
(23.5.2011 19:51:01)
Mono, jak se Ti podařilo mít při 3 dětech tak rychle po sobě moře času? Já si třeba uvědomuji, že bych mohla také toho a toho dělat víc, ale pak se mi třeba nechce. Při dětech sice něco studuji, ale jen velmi, velmi přiměřeně, mám to čistě jako kontrastní činnost, abych se rozvíjela a držela krok s oborem. Také vím, že se s některými věcmi mažu víc, než je nutné, ale ono mi to svým způsobem vyhovuje.
|
|
|
|
|
| gf fgfhf |
|
(23.5.2011 18:46:55)
Nejvíc ten stereotip, že děláš jedny věci furt dokolečka a samota s dítětem, protože režim mého dítete a z mé strany dodržování jeho potřeb se neschodoval s ostatníma maminkama, syn tenkrát vyžadoval spaní po obědě, teplý oběd doma, kdežo ostatní maminy to tenkrát neřešily, courali celé dny s dětmi venku, děti spali v kočárku, teplý oběd doma pomalu neznali apod. pak když syn začal chodit už bez kočárku cca 2 roky tak to bylo ještě horší, my už řádily na motorce, písek, různá hřiště apod, no a maminky se stejně starýma dětma pořád kočárkovali až do 3 let (navštívit s námi písek, hřiště neexistovalo), courali venku jen po ulicích a do města a to nebylo nic pro mého syna, tak jsem ty vztahy přerušila. Teď mám děti 2 a to už je zápřahtkaže na nějaký kamarádíčkování už neni čas
|
|
| zuzkahrn |
|
(23.5.2011 19:52:20)
Nedostatek spánku a chaos při nemocech.
|
|
| MÍŠA&FÍK | 
|
(23.5.2011 19:53:31)
Nic, vše bylo ok.
|
|
| myš | •
|
(23.5.2011 20:27:57)
Třeba že nemůžu odjet na folkový fesťák, na pár dní na vodu, nebo na hory, kde by byli jen samí dospělí!
Takže nedostatek svobody a času pro sebe. Ze začátku mi to nevadilo, ale po 4 letech už se mi po takovýchto aktivitách stýská....
|
|
| Skřet |
|
(23.5.2011 21:40:26)
Strašně mě chybí lidi, komunikace, svoboda a nové věci. To že se něco děje. Když jsem ráno vstávala do práce, říkala jsem si....co se asi bude dít, co budu dělat po práci, kam si vyrazím, koho potkám.
Teď když přemyšlím co budeme dělat...desetkrát za den ho přebalim, uklidím kuchyň, pustím pračku, přečtu mu po stopadesáté ty samé knížky.
S dítětem jsem ztratila totálně svobodu, klid, své koníčky a spousty hodin spánku. Do mého života spolu s miminem vpadnul neuvěřitelný stereotyp a totální ztráta svobody. Když manžel odjíždí do práce, skoro mu závidím. Ale asi jsem fakt hloupá, neumím si to zařídit.
|
| beruška3 |
|
(24.5.2011 21:36:01)
Nejsi hloupá, naprosto mám stejný pocity. Závidím manželovi úplně stejně, když ráno odjíždí - taky má docela fajn v práci. Jsem doma 4 a půl roku a už je to pro mě děsný stereotyp, osamění, ztráta svobody, únava z nevyspání, zakrnění a pomalu odpočítávám dny, kdy už budu moct do práce. Mám před sebou ještě dva roky. S prvním dítětem jsem si to docela užívala, i když dalo zabrat. Druhé je sice hodnější, ale zas víc starostí, neustálé nemoci přitažené ze školky a tím následná izolace od kolektivu, i synovo občasné žárlení. Manžel do večera v práci, do toho má nějaké aktivity. Tak jsme docela sami, rodina malá, žádné mladé příbuzenstvo, na vesnici taky míň možností, ale zas v tomhle počasí pro děti jedinečný. Když máme nějaké akce s ostatníma maminkama nebo se mi podaří hlídání a vyrazím sama, dny jsou hned veselejší, ale to taky nejde pořád.
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)