| 8.11Černá13 | 
 |
(15.9.2011 17:47:25)
Mám miminko. Měsíční. Bylo vytoužené, chtěné, plánované. Věděla jsem, že to bude náročné, ale ani z jedné tisíciny jsem netušila JAK MOC. Jsem unavená, jsem nevyspaná, jsem podrážděná. V noci u vstávání si nemůžu odpustit nepříjemné řeči. Když pláče, v hlavě sprostě nadávám. Dělám raději cokoliv jiného doma než ji nosit na rukou a konejšit, když nevím co jí je. Stydím se sama za sebe. Stydím se, když mi běží hlavou myšlenky, jestli je to to, co jsem vždy chtěla. Prosím, řekněte mi, že jste to některá měla také tak...
|
| Sweety | 
|
(15.9.2011 17:52:00)
Nech tomu cas- ja byla po porodu uplne vycerpana, ale casem se vse zlepsilo a ted si synka jen uzivam!
|
|
| boží žena | 
|
(15.9.2011 17:52:19)
ne neměla
dětimam chtěné a plánované, ale nikdy sem po nich nijak bytostně netoužil,
naopak mě to překvapilo, jak je to vlastně fajn
co mě unavuje je ten následný stereotyp kolem dětí a to být doma, nikoliv mít děti
|
|
| štěpánkaa | 
|
(15.9.2011 17:52:54)
černé, VŠECHNY jsme to měly také tak. ty které tvrdí, že ne, tak buď lžou, nebo si to pro únavu nepamatujou nebo měli mimořádně spavé mimi. Vydrž, určitě bude líp
|
| štěpánkaa |
|
(15.9.2011 17:53:42)
a nestyď se, je to neormální, takové pocity, časem na ně pozapomeneš
|
| štěpánkaa |
|
(15.9.2011 17:53:57)
NORMÁLNÍ
|
|
|
| boží žena |
|
(15.9.2011 17:54:36)
to je falešná útecha, ja to tak nemela
|
| .ganesha. | 
|
(15.9.2011 19:40:50)
ani já ne.
|
|
|
| dusilka | 
|
(15.9.2011 18:40:44)
pamatuju si to velmi dobre,ale neboj prejde to bude lip.Zkus si odpocinout pres den kdyz mimco spi
|
|
| 1kulička | 
|
(15.9.2011 19:45:24)
Štěpánko, to je divný názor, já byla z obou mých miminek úplně paf, přišly mi obě holky moc roztomilé od začátku a spavé teda rozhodně nebyly. Když plakaly, tak jsem je chovala s láskou a pochopením, ne s nadávkami (mimochodem jsem si úplně zničila záda). Pro mě bylo mnohem horší období od 2 - 4 let, na tu neposednost jsem nebyla připravená.
Zakladatelka zřejmě měla zkreslené představy a nebo pracují hormony spolu s únavou, nebo má hold takovou povahu? To nemyslím nijak útočně 
Nejpravděpodobnější mi připadá, že je prostě přetažená, má lehkou poporodní depku a měla by si odpočinout a rozhodně sehnat někoho na pomoc - když se takhle cítí, není to dobré ani pro ni, ani pro mimi. Nenormální to taky není, je to celkem běžné, ale rozhodně by se tak zdravá rodička cítit neměla. V tomto případě musí pomoct rodina
|
|
| Hilly. |
|
(15.9.2011 20:44:21)
Nooo..já to tak teda neměla, alespoň ne furt. Občas tyto pocity byly, ale nikdy ne moc dlouho. U druhého mimi jsem je snad vůbec neměla..Teda únavu pociťuji, to jo, ale to myšlení je jaksi pozitivnější, jak to tvoje. Já se ale vlastně pořád ploužím životem, se sirkama mezi očními víčky, permanentně unavená a vyčerpaná. Před dětima i po dětech. Jsem nízkotlaká, potřebuji hodně spánku a klidu. Nic z toho jsem ale nikdy moc neměla, takže z mateřství zase tak rozčarovaná nejsem. Asi máš teď jen krizi, za pár týdnů může být vše úplně jinak.
|
|
|
| qwerty | •
|
(15.9.2011 17:53:48)
to ma skoro kazda, ze ji napadnou tyhle myslenky. S dalsim ditetem si navic clovek rika, proc jsem byla tak blba a sla do toho znova.
jsi v sestinedeli, hormony se bourej, nejsi zvykla na prerusovanej spanek.
Jedina rada: spi, kdyz spi mimino. nemysli si, ze je treba uklizet nebo neco podobnyho, proste jak miminu spadnou vika, vlez si taky do postele a naprosto bez vycitek se prospi s nim. cim min budes unavena, tim min ti poleze na nervy
jo a jednou to skonci a prestane byt mimino a zas se vyspis celou noc.
|
| 8.11Černá13 |
|
(15.9.2011 18:01:38)
Další dítě? Scifi!
Jsme hotoví já i muž a další dítě je momentálně naprosto nepředstavitelné pro nás oba. 
|
| ChemicalJane + 4 | 
|
(15.9.2011 18:08:32)
po měsíci? brzo na jakékoli závěry 
nejste zvyklí na málo spaní a ještě přerušovaně...
hale, já třeba to mám tak, že mě nevadí být v noci vzhůru, ale vraždila bych a dala celé království a půl princezny za to, aby děti neměly potřebu vstávat v 6 hodin!! kdykoli jindy, jen ne v 6!!!!! no, nějak je jim to jedno a vstávají si kdy chtějí 
|
|
|
| žigulik | 
|
(15.9.2011 18:09:16)
je to záhul,ale to vydžíš každej měsíc,rok je znát děti jsou samostatnější.
mě třeba hodně pomohlo když jedno z dvojčat si samo podrželo flašku se sunarem.Jsou to maličkosti a blbiny ale právě ty blbiny pomůžou.
A nošení na rukou to se u nás nikdy nedělalo šít si na sebe bič.POŠUŠNAT POCHOVAT POMAZLIT TO JO.Nebo kolikrát vidím že mámy nosí děti na ruce(3-4 roky)protože dítko se zaseklo a nechce zrovna jít z krámu domu.To u nás taky nebylo a je to znát.
|
| 8.11Černá13 |
|
(15.9.2011 18:14:46)
Žigul a jak jsi to dělala? Jak vydržet a dítě si na ruku prostě nevzít? Chtěla bych ji naučit usínat samotnou v postýlce, nejen na ruce, nejen u prsu. Jak to prostě udělat a nenaučit dítě na ruce? Nechat křičet? To mi rve srdce 
|
| Kudla2 | 
|
(15.9.2011 18:16:59)
nelam to přes koleno, proč bys ho nenosila? je ještě malinký.
Jasně, že si taky potřebuješ odpočinout, já šla cestou nejmenšího odporu a obě mimina usínala u mého prsu se mnou v posteli. Byla zticha a já mohla spát. Proč ne, do puberty jim to nevydrží.
|
|
| Alternativní kvočna | 
|
(15.9.2011 18:20:10)
jestli ti to rve srdce, tak se na to vyprdni a chovej...
poslouchej svoje dítě, ať se naučíš vyslyšet jeho problémy a nálady a svoje srdce, svoje tělo - to ti napoví...
jakýkoli odpočinek pomůže - kliďo si zdřímni i přes den, když mimčo spí...
|
|
| žigulik |
|
(15.9.2011 18:22:17)
pořát jsem mluvila třba nesmysle pořád dokola postup vaření jídla,žehlení.Hlavně v té době se předělával byt takže vrtačka a vše co k tomu patří jim dělalo dobře myslím hluk.
|
| žigulik |
|
(15.9.2011 18:27:06)
brečet jsem nenechávala to mi taky trhalo srdce.Ale jak už tady někdo předemnou psal klidně si lehni a spi každá minuta dobrá.když mimina už lezla šli jsme do pokoje zavřela dveře aby se nedostali jinam lehla sem na koberec a normálně usnula.Na děti nemohlo nic spadnout nemohli nikam vyléz vysypala hračky na zem a hodku byl klid
|
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(15.9.2011 18:30:16)
Neblázni, chovej, je ještě maličké, usínat samo můžeš zkusit pomalu uřit tak poi půl roce spíš tak v 10 měsících :) Pořiď si šátek, usne ti hned a na dlouho, slož se do křesla a chrupej taky.
|
|
| Dobra1 | 
|
(15.9.2011 20:55:52)
A zkusilas po domě nosit v šátku nebo v nosítku? Já to měla u první dcery podobně jako ty, šátek jsem moc nepoužívala, usínání snad jen u prsu, v postýlce probrečela půl hodiny než usla, i když jsem byla s ní. Jinak jsem ji nosila, dokud neusla. Při nočním kojení za chvilku usla, ale běda, jak se ocitla zpět v postýlce.
To jsem vyřešila tak, že jsem ji měla v zavinovačce, později na ní, a opatrně přesouvala sem tam, aby dítko bylo stále ve stejném teplém balení.
U dalších dětí pak hodně pomohl právě ten šátek, naučila jsem se úvaz "kříž s kapsou", do 3 měsíců jsem v něm dítko měla poloření jako v kolébce, při kojení jsem ho jen kousek pošoupla, dokonce jsem takhle i umývala okna. Později jsem přešla na nosítko mei-tai.
Přes den jsem je takhle nosila mnohem víc než tu nejstarší a bylo to znát v podstatě pouze v tom, že byly mnohem klidnější a já taky. A žádné nošení tříleťáka v náručí z obchodu se nekonalo a nekoná. Jak začaly sami běhat, byl s nošením utrum, leda vyjímečně po dlouhé a únavné cestě.
|
| Dobra1 |
|
(15.9.2011 21:03:20)
Jo a ještě jedna věc se osvědčila naprosto báječně, hlavně na noc. Hacka. Měla jsem ji půjčenou, pak jsem si ji během jedné noci ušila sama.
Prostřední dcera se od 3 do 6 měsíců budila každou druhou noc mezi 1 a 2 ráno a opět usínala cca za 3 hodiny. Lahůdka. Pokud jsme s ní nechodili po bytě, řvala. Pořídili jsme hacku, lehli nebo sedli vedle ní a v polospánku houpali. Dítě za chvíli uslo, a když se budilo, někdy stačil jeho vlastní pohyb s následným rozhoupáním hacky, jindy naše mírné dohoupání, a byl opět klid. Tvrdší spánek sice přišel až zase za ty 3 hoidnky, ale pro nás to byl velký rozdíl- 3 hodiny v noci chodit nebo polehávat a napůl spát.
Jinak u první dcery představa dalšího dítěte byla pro mě naprosto nepředstavitelná asi půl roku.
|
|
| *Kate*+ dve holky 05+08 | 
|
(16.9.2011 9:02:51)
souhlas, šátek ten začátek strašně moc ulehčuje. dítě je v něm spokojené, ty ho máš u sebe pod kontrolou a přitom si vlastně můžeě dělat co chceš. jak to bez něj maminky dělají, to já si ani neumím představit.
|
| adelaide k. | 
|
(16.9.2011 9:23:03)
Kate, já taky ne a přitom mám pocit, že se na mě spousta lidí pořád dívá jako na exota když přijdu se šátkem. Myslela jsem že to už dneska nikoho nemůže překvapit.
|
|
|
|
| Tante Ema | 
|
(15.9.2011 21:26:23)
Šmankote.. měsíční mimino fakt není nutné učit usínat samotné v postýlce a odpírat mu nošení.
Vezmi si mimino do vaku nebo do šátku, pohoupej ho v sedě na balonu, nakoj ho v LEŽE v posteli a spěte.
Měj ji co nejvíc na těle, ale zároveň sobě co nejvíc ulev. Spi vždycky, když spí mimino, jez a pij a choďte na úrocházky, když je pěkně.
To, že dítě bude "rozmazlené", když naplníš jeho úplně přirozené a zdravé potřeby, je blbost. Je to leda naopak.
Jsi stále ještě v šetinedělí, šestinedělí takynení vymyšlená blbost, i když je teď velká móda to tvrdit.
A v noci ať k miminu vstává muž (pokud je potřeba ho přebalit) a dá ti ho až k prsu. Když ho budete mít mezi sebou v posteli, tak pokud není potřeba přebalit, nemusíte vstávat vůbec. Jen mu dáš prso a můžeš spát, i když kojíš.
Za sebe lituju, že jsem to tak udělala až teď se třetím miminem.
|
|
|
|
|
| 123456 | •
|
(15.9.2011 18:00:30)
Já teda nechci plašit, ale to sprosté nadávání v duchu, škaredé řeči při nočním vstávání, vyhývání se kontaktu atd. nemůže to být začátek nějaké laktační psychozy?
To jste vážně Vy ostatní taky tak měly?
Únava, vyčerpání, ... jasně. Ale až takhle?
|
| 8.11Černá13 |
|
(15.9.2011 18:03:43)
škaredé řeči jsou typu "Už zase, panebože". Já ji miluju, opravdu jo. Jen jsem brutálně unavená a čekala jsem to tak nějak - krásnější?
|
|
| Velš | •
|
(15.9.2011 18:03:49)
Já to měla, nenadávala jsem v duchu, nadávala jsem nahlas. Byla jsem prostě stráááášně unavená. Ale ono to přejde!!
|
|
| Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 | 
|
(15.9.2011 18:08:03)
ano, někdy sem milým tónem cedila skrz zuby nadávky, brečela chlapovi, že ho má ,,vrátit,, do porodnice, že ho nikdy nezvládnu, párkrát sem vzteky rozbila nějakou tu věc. on brečel, já nevěděla proč, všechno vě mě křičelo pomož mu, já prostě nevěděla jak, přišel vztek... byla to ta nejšílenější frustrace, jakou znám. upřímně sem se dostávala do stavů, kdy sem nevnímala, co se několik hodin dělo, přítel přišel domů z práce, já třeba uklízela a dítě? dítě křičelo a já to prostě nevnímala. když mě jako ,,probral,, hned sem se strašně lekla, že mi brečí miminko, jaká sem strašná matka, že ho nechám brečet. prý tenkrát uvažoval nad psychiatrem kvůli laktační psychźe, nakonec pomohlo mi se vyspat a svěřit
|
| boží žena |
|
(15.9.2011 18:11:33)
tak to co popoisuješ ty, mi už přijde silně mimo normál
ja teda ani sprostě nenadávala, a to co popisujete neměla
|
| Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 |
|
(15.9.2011 18:14:58)
no já neříkám, že to bylo v pořádku. to si zpětně uvědomuju velmi dobře. myslm, že jsi možná ten tip, kterým prostě tohle nezamává. gratuluju, víc ti k tomu neřeknu. nepochválím tě, ani si nebudu sypat popel na hlavu, ani nepudu dítě vrátit, případně zakopat pod hrušku na zahradě
|
|
|
| 8.11Černá13 |
|
(15.9.2011 18:12:29)
Mikito, to je přesně ono. Já ji tedy plakat nenechávám, ale unavuje mě mít ji pořád na rukou, řešit jen dokola přebalování a kojení.
Teď tu vedle mě řve a já řvu s ní. Prostě NEVÍM. Je najedená, přebalená, pochovaná, bříško asi nebolí, tak CO??
|
| Kudla2 |
|
(15.9.2011 18:15:11)
okolo tří měsíců zhruba miminka pláčou "jen tak", jedno naše vydrželo plakat třeba celé odpoledne. Myslím, že se tomu říká tříměsíční kolika. Taky jsme z toho byli na nervy, opatřené bylo, nakrmené, přebalené, a přece plakalo, ani nošení nepomohlo.
Poraďte se s doktorem pro klid duše, a jinak se zkus s manželem aspoň občas vystřídat, aspoň na hoďku, zalez do vany nebo tak něco. Mně to moc pomáhalo.
|
| 1kulička |
|
(15.9.2011 20:01:10)
Kudlo, a víš vůbec, co je to kolika?
Já bych ti takovou tříměsíční koliku teda nepřála, rozhodně to není "jen tak"!
Když miminko pláče a není zjevná příčina, pak s jistou vysokou pravděpodobností to je právě bolest bříška, často pomůžou obyčejná probiotika - bohužel, jejich podávání je v Česku jen málo rozšířené. Jen ne takové ty kapky na prdíky - sama jsem jednou zkusila a účinek byl teda spíše opačný 
|
| Len | 
|
(15.9.2011 20:43:11)
No, to je teda uz docela prezity nazor. Vetsina tehle ""kolikovych"" mimin nema zadnou koliku, ale tzv. ctvrty trimestr, vyrovnavaji se s prichodem na svet. Je to psychicke.
Moje dcera mela trimesicni koliku od konce sestinedeli do peti a pul mesice. Kazde odpoledne a vecer petihodinovy nepretrzity rev.
|
| boží žena |
|
(15.9.2011 20:45:53)
moje první to měla v cca 2 měsících tak ty dva měsíce, vždy kolem 17-18 hodiny, sedla sem si na postel a držela a kolíbala a hladila u toho sem koukala na bednu nebo klimbala
|
| Len |
|
(15.9.2011 20:48:26)
Bozi, ja taky. Po par tydnech uz jsem tak otupela, ze jsem ji jen houpala na kolenou a cetla si pri tom. Precetla jsem za to obdobi asi dvacet knizek, nic jineho se po vecerech delat nedalo.
|
|
|
| boží žena |
|
(15.9.2011 20:46:58)
jinak čim to bylo jestli bolení břicha nebo psychika nevim
u druhý sem to čekala taky a ani náznak
|
|
|
|
|
| Alternativní kvočna |
|
(15.9.2011 18:16:20)
máš kamarádku ke které se můžeš vypovídat?
mě to hodně pomohlo, mám jednu takovou, která měla dvě dosti neklidné děti navíc rychle po sobě, když mi bylo nejhůř, zavolala jsem ji...
pro mě ona byla tak trochu vzor skvělé maminky...
|
|
| Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 |
|
(15.9.2011 18:16:50)
pobreč si, klidně, máš na to právo. taky zkus pozvat někoho z příbuzenstva, vysvětlit, že tě šestinedělí opravdu hodně zmáhá, jestli by nepřišli. jednou sem tady na rodině četla, že v téhle době má návštěva neklepat, ale kopat nohama do dveří, páč ruce má plný navařenýho oběda, napečenýho štrůdlu k večeři, nákupu na týden a v závěsu další, který ti půjdou povozit dítě, poklidit doma. nestyď se říct si o pomoc.
|
|
| ChemicalJane + 4 |
|
(15.9.2011 18:18:15)
chce být u tebe, pořiď si šátek, ať máš volné ruce, sedni na gauč a klidně si zdřímni.. jsi prostě vyčerpaná, unavená
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(15.9.2011 18:32:06)
Co? Prostě jen chce být u tebe, přitištěná, nošená, to je normální. Mimino není jen trouba nakrm - přebal, má obvykle vysokou potřebu kontaktu. Fakt si pořiď ten šátek, mě to zachraňovalo duševní zdraví.
|
| Katka +3 | 
|
(15.9.2011 21:16:23)
Mě taky zachránil šátek, u prvního jsem ho ještě neměla a ruce jsem si vytahala "až na zem", druhé i třetí jsem šátkovala a pohoda klídek. Miminko je malý savec a jeden z jeho základních instinktů mu velí, že nepřítomnost pečující osoby znamená ohrožení(hrozí smrt hladem, zimou, sežrání predátorem)- ať jsme sebecivilizovanější, malé miminko je prostě malý primát.
|
|
|
|
|
|
| Velš | •
|
(15.9.2011 18:02:21)
Měla jsem to přesně tak! První rok byl děsnej a trpělivost na uspávání jsem například v sobě nenašla nikdy. První měsíce jsem ale byla z celého slavného mateřství a hlavně ze sebe strááášně zklamaná.
|
|
| ChemicalJane + 4 |
|
(15.9.2011 18:05:27)
pořádně si odpočiň!! odstříkej mléko do zásoby a nech taťku, ať třeba v sobotu je s malou celé dopoledne a ty se v klidu vyspi!
já jsem taky měla krizi, dost velkou, umocněnou prací, tak jsme se sebrala a na 14 dní odjela na druhou stranu republiky... to byl bylzáááám!! byla jsem doma pak týden a jela jsem znova na týden.. jsme jako jinej člověk, odpočatá, usměvavá.. jedině doporučuju!! ale chápu, že s měsíčním dítkem se odjíždí relaxovat blbě
|
|
| Kudla2 |
|
(15.9.2011 18:11:10)
..to víš, že je to normální... možná to nemá každej, ale dost lidí určitě ano, vydrž, nezapomeň odpočívat,co to půjde, časem to bude lepší, neboj
|
| 1.3Magráta13 | 
|
(15.9.2011 18:19:58)
Černá, vím jak ti je.
nejhorší je první dítě, protože člověk si vůbec neumí představit, jaké to ve skutečnosti je.
Taky jsem nadávala, často i nahlas. Dokonce jsem si zavedla 5 minutovku, abych se aspoň v klidu najedla, kdy jsem dítě dala do postýlky a šla si sednout vedle do jídelny ke stolu, aspoň se "v klidu" rychle najíst, bez ohledu na to,jak moc řvalo. Nedalo se to jinak.
U druhého už jsem věděla, že to za pár měsíců přejde, i když druhé bylo o dost náročnější. Prořvalo celé první měsíce a zachránilo nás jen nošení v šátku. Měl ajsem ho na sobě skoro nepřetržitě, chodila tak i na záchod a dokonce jsme tak i usínali.
Ale měsíc je moc krátká doba. Neznáš ho ještě, nepoznáš, proč pláče, časem se to naučíš. pro začátek radím zavést alespoň 1x týdně noc jen pro tebe. Odstříkej mlíko a odejdi spát do jiného pokoje. nech tatínka, aby se staral. Na domácnost kašli, jídlo kupte hotové, pokud to jde a ty odpočívej. Manžel ať s evyspí zase jinou noc, potřebujete síly oba dva. Popros někoho vokolí, jestli by ti mimino nevzal na hodinu do kočárku ven a spi, spi a spi.
Uvidíš, že za 2-3 měsíce to bude pomalinku lepší. Jsi jen vyčerpaná, a to je normální.
|
| 1.3Magráta13 |
|
(15.9.2011 18:23:32)
A ještě, nesnaž se jí něco učit. Je malinká, je na světě teprve měsíc, nic o něm neví, nic nezná, všechno j epro ni nové, cizí. Jediné, co potřebuje je krmit, přebalovat a chovat. Neboj se, že jí rozmazlíš. Na učení je čas za ty 2-3 měsíce, a pak když vydržíš, naučíš jí usínat během pár dní. A nebo taky ne, ale pořád je to lepší jet v jejích kolejích a pomalu jí ubírat, než se jí snažit cokoli učit. Ona toho má k učení i tak spoustu.
Mám bě děti chované, mladší nošené v šátku, celé měsíce. A oba se naučili usínat a spát sami v postýlce během prvního půlroku.
Nechtěj tak malinké dítě vychovávat, nakonec tím budeš jen vyčerpaná, nic nezískáš.
|
| boží žena |
|
(15.9.2011 18:36:14)
jinak chci říct, že se to utřepá, je fakt hodně brzo
ale nepodcenovala bych, kdyby se to horšilo, jak tu třeba popisovala mikita a to bych řešila už odborněji
|
|
|
|
|
| Alternativní kvočna |
|
(15.9.2011 18:14:31)
mateřství je hodně náročná změna zivotního stylu...
chce to hodně odpočinku, a hlavně, nestydět se za to, že nejsem perfektní...
neboj se nosit a chovat, takhle malé miminečko nerozmazlíš...
bude líp...
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(15.9.2011 18:34:48)
pamatuju si, jak jsem u první dcery odpočítávala minuty, kdy dorazí muž z práce, aby ten řvoucí uzel někdo vzal do náruče místo mě. S žádným dalším se to už neopakovalo - jednak jsem už věděla, že "to přejde", jednak jsem se nebránila tomu mít ho prostě furt na sobě (v šátku), fungovalo to líp než cokoli jiného.
|
|
| malostranska |
|
(15.9.2011 18:42:51)
Ahojky, ja osobne jsem byla teda taky k.o. , ale myslenky, ktere popisujes jsem nemela. Pravdepodobne se to "srovna" , ale asi bych vyhledala profesionalni pomoc. Drz se.
|
|
| Leena+Michalka listopad 09 |
|
(15.9.2011 18:44:44)
Dite se mi do roka budilo po hodine na kojeni a at si tady muze myslet kdo chce co chce,rad sem si vyslechla hodne a veci jsem taky vyzkousela dost. Den po prvnich narozeninach zacala spat celou noc,asi zazrak . Pres den spala snad jen prvni mesic,az od pul roku jednou za den hodinu. Manzel chodil z prace vecer a ja rvala spolecne s malou. Za sebe musim rict, ze to bude porad tezke,ale o mnoho lepsi. Uz je s malou i sranda. Takze je to normalni, ja osobne jsem nikdy vic psychicky a fyzicky vycerpana nebyla a ted se bojim jit do druheho ditete. Svagrove ale mala spala jeste trikrat v roce a byla hrozne klidna,takze ne vsechny se mnou budou souhlasit
|
| radka | •
|
(30.1.2013 10:43:37)
jo, taky jsem to tak měla, řvalo a řvalo a v klidu bylo jen když se nosilo a někdy ani to ne. a k tomu chytré řeči manžela, že dítě řve proto, že já jsem nervozní. jasně že jsem byla nervozní, protože jsem byla nevyspaná a vyčerpaná. ale jak mi od toho odpomoct, to už neřek. že by si vzal dítě a já šla spát. no klasická krizovka.
ale druhé dítě jsem dlouho nechtěla a poprvé se snad pořádně vyspala až kolem jejích 2 a půl roku - jinak vstávala několikrát za noc
|
|
|
| DaVinci | 
|
(15.9.2011 18:46:58)
Přirovnávám rodičovské nevyspani mučení politických vězňů v 50. letech a bylo to pro mě strašný. Také proto mám jen jedno
|
|
| neznámá |
|
(15.9.2011 18:53:54)
KLid, tO je naprosto normální, většina žen to tak má.
Já na tom byla ještě hůř, já si dokonce představovala jaký by to bylo prima, kdybych ho uškrtila. A celou tu dobu jsem ho láskyplně houpala na ruce. Nebo v noci, když se po sté probudil, dělali jsme s mužem, že oba tvrdě spíme a čekali kdo z nás to nevydrží a mimina se mu zželí.
|
| Leena+Michalka listopad 09 |
|
(15.9.2011 19:00:08)
neznama , nechtela jsem to priznat, ale ac je to odporne, chapu matku, ktera uskrti sve dite. Na stesti jsem to zvladla a ruce jsem vzdy oddelala vcas. A klidne me ukamenujte,ale kdyz clovek rok nespi, do toho mu umre maminka, manzel porad v praci,.... jeste, ze je to pryc, ale mala miminka me do ted nedojimaji.
|
| boží žena |
|
(15.9.2011 19:04:16)
|
| boží žena |
|
(15.9.2011 19:04:59)
docela koukám, kolika lidem to přijde normální mít takové myšlenky, dle mého to normální není
a s tím škrcením, to ani nebudu komentovat
|
| Inka | •
|
(15.9.2011 19:08:22)
Já myslím, že to u mě byl náběh na laktační psychózu, ale před 20-ti lety se o tom tak nemluvilo.
|
|
| Kudla2 |
|
(15.9.2011 19:11:09)
Boží ženo, mně to přijde naprosto normální, nenormální by bylo to UDĚLAT.
Možná jsi měla štěstí, že ses nikdy nedostala na pokraj svých sil...
|
|
| Leena+Michalka listopad 09 |
|
(15.9.2011 19:12:56)
Presne tak, kdyby kazdy kdo premysli, ze zabije svoji ucitelku to udelal, tak nema kdo ucit. Premyslet o nenormalnich vecech je normalni, vykonat je uz je neco jineho.
|
|
| Leena+Michalka listopad 09 |
|
(15.9.2011 19:12:56)
Presne tak, kdyby kazdy kdo premysli, ze zabije svoji ucitelku to udelal, tak nema kdo ucit. Premyslet o nenormalnich vecech je normalni, vykonat je uz je neco jineho.
|
| boží žena |
|
(15.9.2011 19:14:27)
no nevim
ale chápat ten čin, je del mého silně za normálem
|
| Kudla2 |
|
(15.9.2011 19:15:38)
boží, o co ti jde, chceš se plácat po rameni, jaký jsi skvělouš, že tě to nikdy ani nenapadlo?
Tak jo, jsi jiná, jsi LEPŠÍ.... spokojená?
|
| boží žena |
|
(15.9.2011 19:16:28)
ani ne , o mě tady nejde
jen nesouhlasím s tím, že je to normální nebo že někdo chápe matku co zabije své dítě
|
| Kudla2 |
|
(15.9.2011 19:22:34)
no, chápe... představ si, že jsi opravdu na pokraji sil, nespala jsi několik nocí, nervy totálně na pochodu, rozhozená poporodními hormony... nikdo doma, nemá ti kdo pomoct... a ten křik se ozývá pořád a pořád, proniká ti do mozku, máš jedinou touhu upadnout a spát... a jediný, co ti v tom brání, je ten zvuk... když ho umlčíš, budeš moct konečně spát... ještě pořád je to tak nepochopitelný?
Ano, NORMÁLNÍ stav to určitě není... ale není vyloučené, že se člověk po porodu dostane do stavu takové totální vyfluslosti, že se takovému uvažování minimálně přiblíží. A odsouzeníhodné to není ani náhodou, pokud to neuděláš.
|
| boží žena |
|
(15.9.2011 19:30:19)
no a pořád to je něco co nechápu
mě kdyby přepadla touha zabít své dítě nebu mu ublížit , dost by mě to vyděsilo a řešila bych to, rozhodně bych tady neplácala po ramenou jak je to normální
ale každej to má nastavený jinak
|
| Kudla2 |
|
(15.9.2011 19:31:56)
A JAK bys to řešila, prosím tě?
Ona to evidentně řeší - problém je v tom, že si potřebuje ODPOČINOUT.
|
| štěpánkaa |
|
(15.9.2011 19:32:49)
přesně, stačí se vyspat a takové myšlenky každou přejdou 
|
|
|
| štěpánkaa |
|
(15.9.2011 19:32:13)
boží ženo a kdo ti řekl, že ty které to napadá nejsou z toho vyděšené? Právě proto potřebují slyšet, že se to stává i jiným. Mluvím o MYŠLENKÁCH, ne o činech
|
|
| Oggová | 
|
(15.9.2011 19:35:59)
Boží ženo, když mě to napadalo, byl to signál k tomu, že už je toho opravdu dost a je nutné to už opravdu nějak řešit...minimálně tedy se pořádně vyspat bez odkladu....
nikdo nikoho neplácá po ramenou a netvrdí, ať nad tím mávne rukou...ale je dost osvobozující číst, že se to někomu jinému stane taky..
|
|
| boží žena |
|
(15.9.2011 19:43:03)
no a já tu spíš čtu, že je to normální a běžné a že to přejde..
no samo možná jo a možná taky ne
normální to neni
|
| Kudla2 |
|
(15.9.2011 19:48:49)
boží, co je to normální?
myslím, že zakladatelce dost pomůže, když uslyší, že kvůli takovým myšlenkám není žádná zrůda a že se to stalo víc ženským a že se to potom zase hodilo do normálu.
TO, že to vyžaduje nějaké řešení (protože je to signál těla, že už jede fakt na doraz), tady nikdo nezpochybňuje, ale jde o to, aby se zakladatelka kvůli tomu přestala cítit jako hyena, protože by jí to ubíralo sílu na účinné řešení, které má už tak málo... chápeš to?
|
| boží žena |
|
(15.9.2011 20:11:08)
myslim, že zakladatelka svému dítěti ublížit nechtěla ani v myšlenkách
ale jinak ne nechápu, říct, že je to normální
ano jako signál hodně pozor, tohle normální není, je třeba to řešit - tak takhle ano
|
|
|
| Oggová |
|
(15.9.2011 19:51:50)
ano, normální to není v tom smyslu, že by to takhle daleko dojít nemělo ....ale jak psala, pro mě to byl prostě varovný signál "rychle s tím něco dělej, jedeš z posledních sil".....
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(15.9.2011 19:36:11)
no jestli sis všimla, tak se tu snažíme navrhnout řešení.
Poplácat po rameni je v této chvíli zcela na místě.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Oggová |
|
(15.9.2011 19:17:13)
Taky jsem byla několikrát ve stavu, že jsem si říkala, jaké by bylo krásné ticho, kdybych přitiskla polštář na obličej toho uřvánka co ječí půlku noci....
to ale přece neznamená, že to udělám....
nedokážu omluvit to, když někdo ublíží malému dítěti...ale dokážu pochopit, že si to vyčerpaná matka představí..
|
|
|
|
|
.
byla jsme jak pomaté..radši jsem šla ven, na zahradu, a nechala ho řvát, na jednu stranu mi ho byli líto, na druho jsme si říkala ,,to máš za to"
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)