malamorska |
|
(7.9.2015 16:21:09) Mám už delší dobu pocit, že i divně funguje paměť.
Nepamatuju si skoro nic z dětství a ani z dospívání. Jako vím, kde jsme bydleli a tak, ale spíš se mi to vybaví, pokud o tom někdo z rodiny mluví nebo podle fotek, ne aktivně, samo od sebe. Spolužáci na srazu připomínají historky ze školy, já si některé učitele už nevybavím jménem nebo podobou.
Občas i přemýšlím, kdo mi minulý týden vyprávěl např. o nové knize (na knihu si vzpomenu, kdo to byl, dávám dohromady těžko).
Z knih mi zbývají "dojmy", rozhodně si po pár letech nevybavím děj přesněji. Spíš střípky anebo podle naťuknutí od někoho jiného, ne "sama od sebe".
Mám úděsnou paměť na lidi, ale fakt děsnou. Nepoznala jsem ženu, se kterou jsem měla o prázdninách opakovaně jednání, když jsem ji v jiném kontextu potkala dnes. Jako že mi byla povědomá, ale bez přiřazení jména/situace.
Jo a je mi těsně přes 40, žádné stáří:)
Před časem jsem o tom nadhodila řeč s psycholožkou, ale ta mě odbyla s tím, že pokud jsem bez potíží vystudovala komplikovanou VŠ, nemůžu mít žádnou poruchu.
Ve škole jsem byla výborná v zapamatování věcí systémem nalejt / vylejt, žádné encyklopedické znalosti nemám ani náhodou.
Znepokojuje mne to, ráda bych to nějak prozkoumala víc. Nemáte někdo představu, co by to mohlo být? A kam s tím zajít? Neurolog/psycholg/psychitr?
|
Černá kronika |
|
(7.9.2015 16:36:06) Já si taky všímám, že mám horší paměť. Když jsem chodila dálkově do školy, tak začátky učení byly krutý, ale během těch pěti let jsem si pamět rozhejbala a vážně fungovala hodně dobře. Teď jsem tři roky po škole a pamět jde rapidně dolů. Právě se potřebuju něco naučit a jde to ztuha. Občas si nemůžu vybavit hodně známý věci, jména známých osobnosti, ale i příjmení svých kamarádek, spolužaček. Asi to chce tedy neustále paměť nějak stimulovat, něco se učit, by´t to člověk nepotřebuje. Jo a pamět na obličeje mám taky děsně blbou, ale ta se mi nezlepšila ani v tom studujícícm období, prý je na to i diagnoza - obličejová slepota a má to i latinský název, prohledej internet - to mě trochu uklidnilo. Nepoznám třeba kamarádku, když si stáhne vlasy do culíku nebo když jsem na někoho zvyklá na erár a najednou ho vidím v civili....
|
Tečka. |
|
(7.9.2015 16:41:03) Prosopagnosie. Má to docela dost lidí, můžeš být v klidu
|
Černá kronika |
|
(7.9.2015 16:44:39) Jo, právě jsem dala odkaz. Mě to vážně trochu uklidnilo, když jsem si o tom víc přečetla. Myslela jsem si, že jsem divná. A přesně jak tam píšou, několik lidí mi i přímo řeklo, proč je nezdravím? A často lidi rozeznám spíš podle chůze nebo bundy či kočárku.
|
Evka | •
|
(7.9.2015 17:55:48) Pamět na lidi - přesně tak. Mám je ve spojení s něčím, v jiné kombinaci je nepoznám. Někdy je poznám spíše podle hlasu, ne podle obličeje. Je to pro mne nepříjemné.
Nepamatuji si dobře cizí jazyky, ale čísla ano a různé drobnosti se života.
A naopak. Úplně jsem při změně lékaře zírala, jak si mě hned sestřička zapamatovala a nikdy po mně nechtěla jméno.
|
Katka a 2 výrostci |
|
(7.9.2015 22:09:49) Já tedy byla skoro po roce na zumbe,mela jsem problem s kolenem.Paní v recepci fitka nechtěla jméno, neb si me pamatovala JMÉNEM...předtím jsem chodila tak jednou týdne. .Hodiny jsou denne, na každé 30 žen. Koukala jsem na ni jako puk,fakt respekt.Ja jsem taky opačný případ.
|
|
|
Laurenka |
|
(7.9.2015 18:03:42) Mám naprosto to samé. Asi před rokem jsem taky o této diagnóze četla, od té doby říkám, že nejsem jen totálně blbá, ale že to je diagnóza
Ale vážně, taky nepoznávám lidi, někdy je to šíleně trapné, ale často to hlásím lidem dopředu. Exmanžel po nastěhování do nového bytu byl do dvou týdnů kamarád se všemi sousedy, já je nepoznávala ani po roce
|
helena | •
|
(8.9.2015 9:34:03) mám ten istý problém, riešim ho tým, že zdravím (slovne, mávnutím rukou, kývnutím hlavou a pod.) každého, kto je mi čo i len trochu povedomý
donieslo sa mi, že si o mne niektorí ľudia mysleli, že som namyslená a že sa tvárim, že ich nepoznám - keď pozdravím, koho vidím, max. si ten druhý myslí, že on zabudol, kto som ja, ale asi sa poznáme, keď ho tak srdečne zdravím...
|
|
|
|
|
Katka+3 | •
|
(8.9.2015 12:34:01) Taky tím trpím. Ale přece jen mě zaskočilo, když jsem nedávno ve městě narazila nečekaně na svého přítele (jsme spolu třetí rok), a kdyby neměl na vodítku psa, prostě bych ho minula! Ta čuba mi byla známá, ta mi sepla hned, chlapa bych prostě přešla. Stejný problém mám, když ho mám najít někde v davu lidí nebo ve frontě - můj mozek prostě nemá uloženou ani tuhle tvář jako celek...znám všechny detaily, všechny rysy, ale ten obličej se z nich prostě neposkládá. Bezpečně ho poznám z dálky podle chůze, to mi trable nedělá. Hodně se mi ulevilo, když jsem zjistila, že je to jedna z dis.... poruch, že nejsem vadná.
|
|
|
Tečka. |
|
(7.9.2015 16:37:32) Ale to nemusí být žádná porucha. Asi máš prostě horší paměť na lidi, to se nijak nevylučuje s vyšší inteligencí (komplikovaná VŠ, není náhodou technického zaměření?). A ohledně vzpomínek z dětství - mívají to lidi, kteří neměli úplně šťastné dětství, často ti, kdo měli pocit nepřijetí ze strany rodičů (nemusí to tak být vždycky, ať mě zas někdo nechytá za slovo). No a holt po 40 už ta paměť není jako ve 20
|
Černá kronika |
|
(7.9.2015 16:41:46) http://psychologie.doktorka.cz/neschopnost-poznavat-tvare---prosopagnosie---oblicejova-slepota/
|
|
|
Julie | •
|
(7.9.2015 16:52:20) Jde o psychologické vyšetření WMS. Tam se to spolehlivě dozvíš.
|
|
|