| Brunhilda | 
 |
(18.6.2016 23:18:15)
Mám pár otázek ohledně výuky cizích jazyků na ZŠ.
1. Myslíte si, že je důležité, aby výuka jazyků na ZŠ probíhala v menších skupinách (max. 15 žáků)?
2. Jaký počet žáků vám přijde ideální na jednu skupinu?
3. Kolik žáků je podle vás maximum?
4. Myslíte si, že nejazykář, který má ve skupině kolem 25 dětí, pracuje více (myšleno "více se nadře") než jazykář se skupinou 12 dětí?
A nakonec mě zajímá, kterou ZŠ byste pro své dítě vybrali (přičemž neznáte konkrétní učitele): jazykovou ZŠ, kde se třídy nepůlí nebo obyčejnou ZŠ, kde se třídy půlí?
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(18.6.2016 23:21:26)
1.ano
2. ideál je tak 8, což je ale nereálné
3. těch 15
4. co je to za blbou otázku? jistě, že ano.
|
| Brunhilda |
|
(18.6.2016 23:38:00)
Ráchel,
k ot. č. 4 - možná ti ta otázka přijde blbá, ale já třeba vidím rozdíl mezi výukou např. výtvarky a matiky. Za nejhorší práci považuju práci češtináře. Nejenže se z češtiny dělají přijímačky a maturita, ale je tam hromada práce s opravováním. Navíc naučit dítě dobře se vyjadřovat ústně i písemně, opravovat slohy,.. Nedělala bych to ani za nic.
Oproti tomu takovej přírodopis například, tam děti můžeš zaujmout, větší skupina nevadí (rozdělíš je snadno ve třídě a zadáš práci). Navíc tam nemáš takovou zodpovědnost. Když se dítě vykašle na obojživelníky, může se pak "chytit" na jiné téma, lehce si vylepší známku a v dalším ročníku je nová látka a není taková hrůza, když zapomene, jakou nervovou soustavu má žížala.
Zato v matice nebo cizím jazyce se nové učivo neustále nabaluje, vynechat nebo zapomenout se nedá nic.
Co ta poslední otázka? Kterou školu bys vybrala?
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(18.6.2016 23:47:59)
aha, tak to já jsem nepochopila tu otázku, jsem blbá já 
já myslela, že se ptáš, jestli když nejazykář učí jazyk 25 dětí, jestli je to snazší, než když jazykář učí jazyk 12 dětí
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(18.6.2016 23:49:11)
a ta poslední otázka - no, spíš školu, kde se půlí.
mmch, měla jsem děti na jazykovce, třídy se půlily - a naučily se prd. takže ono to není jen v tom, ale taky v konkrétních učitelích
|
| Brunhilda |
|
(18.6.2016 23:58:45)
Ráchel,
vždycky to je hlavně v učitelích. Měla jsem dvě své děti na škole s výbornou pověstí. Jeden měl vynikající učitelku (byl to první stupeň), druhý měl sice učitelku aktivní a zapálenou, ale byla zaměřená na výkon a nenaučila je myslet. A na druhém stupni je ještě těžší posuzovat kvalitu školy jako celek, tam je těch učitelů o dost víc.
|
|
| Brunhilda |
|
(19.6.2016 0:13:03)
Ráchel,
a myslíš, že dobrý učitel naučí jazyk lépe (nejen gramatiku, ale i mluvený projev) než průměrný, přestože by měl ve třídě třeba 22 dětí (narozdíl od toho průměrného, který by jich měl třeba 10)?
|
| Tante Bante | 
|
(19.6.2016 0:21:30)
Ano, dobrý kantor naučí lépe velkou skupinu než průměrný malou, to je změřené. Jenže to nic nemění na tom, že čím větší skupina je, tím se učitel víc nadře a dětem se dostane méně individuální péče, dtto že dobrý učitel bude v menší skupině pracovat efektivněji než ve velké, o tom soudruzi z OECD tak nějak pomlčeli.
Celé je to korunované tím, co rodiče vyhodnotí jako kvalitní práci. Tam je stupňů volnosti úplně nejvíc.
|
|
|
|
|
| Tante Bante |
|
(18.6.2016 23:52:49)
Jsi mě pobavila před spaním těmi představami o výuce přírodopisu a výtvarné výchovy, ale spravedlivě dlužno říct, že spíš smutně. Vykašlat se na to...fakt že jo.
|
| Brunhilda |
|
(19.6.2016 0:07:58)
Tante,
promiň. Mám úctu ke každému učiteli, který svou práci nefláká.
Jen prostě vidím rozdíl v tom, když odflákneš výtvarku (co se asi tak stane?) a třeba tu češtinu nebo matiku (dítě se třeba nedostane na školu). Příroďák je na tom poměrně podobně. Když budeme brát kytky a dítě to bude bavit, bude mít jedničky a je jedno, že z buňky měl pětku. Na lepší známku není tak těžké se něco našprtat. Když dítě nechápe slovní úlohy, tak se je prostě nenašprtá. V tomhle to má matikář prostě složitější. Zase ale má výhodu v tom, že může zadat různě těžké úlohy a žáci pracují samostatně.
Jen je to prostě zodpovědnější práce.
|
| Tante Bante |
|
(19.6.2016 0:17:20)
Když odflákneš výtvarku, je to stejný problém, jako když odflákneš matiku, pokud ti jde o vzdělání a rozvoj dítěte. A je to asi tak stejně velký problém jako to, když to vzdělaný kulturní člověk nevidí. Důsledkem takhle nezralého nazírání věci je pak nízká kvalita výuky ve škole.
|
| Brunhilda |
|
(19.6.2016 0:32:01)
Tante,
souhlas.
Jen doufám, že bylo pochopeno, o co mi šlo.
Nemyslím si, že by na výuce výtvarky nebo třeba zeměpisu nezáleželo, ale pokud bych měla vybrat školu s dobrým češtinářem a matikářem a blbým výtvarkářem a zeměpisářem, nebo školu, kde je to naopak, vyberu tu první. Ze zjevných důvodů.
|
|
| Zufi. | 
|
(19.6.2016 6:12:10)
Tante, taková drobnost- když jsem jedno pololetí ,,vyfasovala,, VV , chtěla jsem v souladu s ŠVP promítat výukové video o klasicismu (hodilo se i do dějáku) a ukázet jim obrazy a apodob.
Bylo mi řečeno, proč raději nekreslí ,,jaro,,.....
Ne, že by nekreslili, ale v jednohodinovce aspoň 1x za čtvrt roku by dějiny umění mohly (měly) být.
|
| Zufi. |
|
(19.6.2016 6:12:41)
A VV, kde je 31 žáků je masakr.
|
|
| Dana | 
|
(19.6.2016 8:27:35)
Zufi, tohle promítání bych ocenila i jako žákyně. Naštěstí jsme měli podobnou učitelku na VV. Kreslili jsme, já dost hrozně, ale známku jsme si mohli vylepšit, když jsme znali některé obrazy známých malířů a nosili výstřižky těch obrazů do školy. Sbírat výstřižky obrazů a nosit je do školy mě hrozně bavilo a dodnes poznám obrazy našich i některých cizích malířů, i když jsem se tomu od ZŠ nevěnovala.
|
|
|
| Z+2 | 
|
(19.6.2016 8:48:52)
Není to stejné. Prostě není. Výchovy mají jinou váhu. Jejich výuka by měla mít jiný učel. Už jen hodnocení výchov je velká systemová chyba. Představa o tom, že co se vnich naučí má stejný nebo podobný význam jako v základních předmětech je naprosto zvrácená.
To samozřejmě neznamená, že se mají "učit" špatně, ale pokud je učitel fláká, může to být víc k prospěchu dětí, než pokud je bere nesprávným způsobem vážně. To rozhodně, ale neplatí o matematice nebo cizím jazyku.
|
|
|
|
|
|
|
| Lexi. |
|
(18.6.2016 23:44:00)
1. ano
2. čím méně, tím lépe
3. netroufnu si říct
4. to záleží na tom, jak moc to ti konkrétní učitelé "žerou"
Kolik dětí je ve třídě na té jazykové a kolik na běžné ZŠ?
Jazyková škola je jazykovou proč? Protože se tam vyučuje více jazyků? Protože je tam větší hodinová dotace pro jednotlivé jazyky?
|
| Brunhilda |
|
(18.6.2016 23:52:40)
Počet dětí na obou školách celkem srovnatelný, na jazykové mohou mít děti druhý cizí jazyk už od páté třídy (první - Aj - od první, ale to mají okolní obyč. školy také).
|
| Brunhilda |
|
(19.6.2016 0:46:19)
Báro,
proč myslíš, že na jazykovce je méně dětí s SPU?
Za prvé se to zjistí až při školní docházce a kvůli tomu rodiče školu nezmění a za druhé rodiče jsou mnohdy nesoudní a chtějí, aby se dítě jazyky učilo, i když není nadané. Tahle škola nemá přijímačky a navíc druhý jazyk není od té páté třídy povinný.
Takže máš třídu, kde jedou dva jazyky už od pětky, třídu, kde mají druhý jazyk od šestky nebo sedmičky, no a pak ten zbytek v další třídě, kde bývají ti s SPU. No a když je dítě bez SPU v téhle skupině, má podle mě menší šanci na kvalitní výuku než na obyč. ZŠ, kde se třídy půlí.
Mně se líbí, jak je to u mého syna (nejazykovka). Tam se půlí už od první třídy a jsou rozdělení podle úrovně. Na konci roku píší rozřazovací test.
|
| Brunhilda |
|
(19.6.2016 7:21:24)
Zní to asi blbě, ale já očekávám, že v lepší skupině budou lepší výsledky. Nevím samozřejmě, jak moc horší byly v té slabé skupině.
Ale to by bylo na delší diskuzi, protože je jasný, že dělení dle úrovně nevyhovuje plošně všem, stejně jako ne všichni slabí reagují na tahouny.
|
|
|
|
|
| ChemicalJane + 4 | 
|
(19.6.2016 16:16:25)
tak v tomhle případě bych dítě jazykovkou neprudila, když to pojetí je prakticky stejné...
smysl jazykové školy bych viděla v tom, kdyby už od malička, tj.od 1. třídy byl jazyk a ten druhý se přidal mnohem dřív.. např ve 3.třídě.
mě teď dítě zvládalo dvojjazyčnou školu v pohodě, 1. třída.. bral to naprosto v pohodě a můžu říct, že přechod na klasickou českou ZŠ byl tragický... a bojujeme s tím doteď a min 1x týdně mě tu pláče, že chce zpět do zahraničí... takže asi takový dopad má české kolství na moji dceru... je z něj otrávená, vůbec jí to nebaví a školu dost fláká (což upřímně v 1. třídě je docela problém).. v Rakousku chodila ze školy nadšená, veselá... tady chodí často vorvaná jak borůvka  ano, je to jednak systémem, ale jednak i přístupem učitelky a administrativy ve škole obecně. Jsem fakt těžce v šoku, jak je možné otrávit dítěti školu ze strany školy...
|
|
|
dobry ucitel tridu samozrejme zvladne, i kdyby tam bylo 40 zaku. Jenze jde o to, aby se zaci naucili jazyk. Cim min zaku, tim efektivnejsi vyuka. V hodine jazyka musi zak mluvit, trenovat nove jevy a byt kontinualne kontrolovan a konfrontovan se spravnou verzi. To ve velke skupine neni fyzicky mozne v takove kvantite/kvalite jako v male, i kdyby byl ucitel svaty. 
Já sama si jazykovou výuku v plné třídě snad ani neumím představit, musí to být výkon na medaili, pokud to funguje.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)