| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Co je a není traumatizující

 Celkem 273 názorů.
 ...j.a.s... 


Téma: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 17:35:39)
Včera se ve vedlejší diskuzi večer probíraly nějaké situace vedoucí k dětským traumatům. Četla jsem to v rychlosti, a tak nevím, zda jsem správně sledovala vlákno. Překvapilo mne, že někdo psal, že co kdysi bylo vnímáno jako normální, je z dnešního pohledu bráno jako trauma a že je to často zbytečné. A jako příklad byl uveden pobyt samotného dítěte v nemocnici.
Jak to vnímáte vy? Co je dnes podle vás zbytečně přeceňováno nebo naopak podceňováno? Já si zrovna myslím, že delší pobyt samotného dítěte v nemocnici může být dost traumatizující. Nebo výchova "studeného odchovu" může nadělat paseku. V obou případech se myslím, že dnešní doba napomohla řadě změnám, které jsou pro děti lepšími.
Odpovědět
 K_at 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 17:43:02)
Tak hospitalizace deti bez blizke osoby byla zrudnost. Do tech cca 7 let rozhodne.
Odpovědět
 Analfabeta 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 17:56:00)
Naštěstí k tomu nedošlo, ale jako samoživitelka bez prarodičů bych s tím měla problém. Kdybych byla bývala zůstala s dítkem ve špitále, neměli bychom co jíst. Bo někdo musel chodit do práce a vydělávat na chléb náš vezdejší.
Odpovědět
 TaJ 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:06:13)
Analfabeto a když bylo dítko nemocné doma, tak jsi s ním nebyla doma?
Odpovědět
 Analfabeta 


Re: Co je a není traumatizující 

(15.8.2017 13:29:10)
Tino, byla. Jenže OČR bylo na 10 dnů. Měla jsem dítko ve špitále na operaci jen jednou, už teda větší (asi 10 let). Problem byl v tom, že takto malé dítě si pak v zimě doma v kotli samo nezatopí. Takže bych musela nechat dítě v nemocnici, kde na něj někdo dohlíží a OČR bych si musela šetřit na následnou rekonvalescenci doma, na to, aby dítku někdo uvařil, zatopil..., krom toho, že na něj dohlédneš, že.
Taky si vzpomínám, že jsem musela nechat doma nemocné malé dítě (cca 3 roky) a honem utíkala nakoupit, abychom měli aspoň chleba. To víš, že jsem měla strach, aby se mu něco nestalo. Na dobu, co jsem byla pryč, jsem mu šoupla do postele aspoň kočku, aby se trochu zabavilo. Kočka byla přešťastná, protože miluje teplo a najednou byla v posteli u dítěte s horečkou, ani pak nechtěla odejít.
Odpovědět
 Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 


Re: Co je a není traumatizující 

(16.8.2017 7:20:28)
Bych si dítě vzala s sebou do kočárku.
Odpovědět
 Inka ..|-.|-.-|.- 


Re: Co je a není traumatizující 

(15.8.2017 13:31:17)
Na to se dává neschopenka, na pobyt v nemocnici s dítětem.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 17:59:14)
Jas,
já si zas myslím, že jsou ty změny v mnoha případech na škodu.
Co je jasné plus je změna přístupu k tělesným trestům.
Tendence brát normální situace jako potenciálně traumatizující jako pozitivní nevnímám.
Odpovědět
 Ananta 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 22:19:43)
Jo, vidím to taky tak.

Ale podmínkou je, že dítě musí chápat situaci, u těch malých bych opravdu moc netlačila.
Odpovědět
 Inka ..|-.|-.-|.- 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:06:10)
To asi záleží jak je kdo labilní nebo stabilní. Ale obecně bych řekla, že se se vším moc nadělá.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:16:07)
Inko,
protože jsme v tomhle směru odvykli až na pokraj degenerace.
Souvisí to s mírou životního komfortu - čím méně snahy musí druh vyvinout k prostému přežití, tím více prostoru na řešení pitomostí a tím blíže k zániku.
Kdo by to náhodou neznal, přikládám odkaz na zajímavý experiment.

https://ifenomen.cz/veda/dokonaly-zivot-zabiji-experiment-ktery-prekvapil
Odpovědět
 Jana, 2/07+10/08+5/11 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:44:30)
To je zajímavé. Dík za odkaz. ~x~
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:31:39)
mandelinko,
jen podotýkám, že postoj rodičů a blízkého okolí v tom hraje poměrně významnou roli.
Tam, kde se sebemenší nepohodlí a diskomfort dítěte řeší dramaticky, přičemž se za něj rodič omlouvá a sám se tím vnitřně i navenek "užírá", vzniká ideální podhoubí pro rozvoj traumatu.
Odpovědět
 Jana, 2/07+10/08+5/11 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:47:22)
Souhlasím. Pamatuju si, že když děti třeba spadly, že když jsem se lekla, nesly to batolata mnohem hůř, než když jsem zůstala v klidu. ~:-D
Odpovědět
 Alca 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 2:28:27)
Monty

"jen podotýkám, že postoj rodičů a blízkého okolí v tom hraje poměrně významnou roli.
Tam, kde se sebemenší nepohodlí a diskomfort dítěte řeší dramaticky, přičemž se za něj rodič omlouvá a sám se tím vnitřně i navenek "užírá", vzniká ideální podhoubí pro rozvoj traumatu. "

vždycky to prostě neplatí. některé situace jsou traumatizující samy od sebe. Zkus si představit, jak jako šestileté dítě postupně ztrácíš vládu nad vlastním tělem (začne to banálně - spadneš z postele a už se nevyškrábeš nahoru - dodnes se mi to někdy vrací ve snech, celá ta bezmoc) a k tomu všemu jsi ještě sama zavřená v nemocnici, pomoci se nedovoláš (nemůžeš mluvit, nemůžeš chodit a sestra u tebe asi celý den seděte nebude), ničemu nerozumíš, když už jsi z nejhoršího venku tak můžeš jen zírat nad sebe a kolem sebe, protože se nesmíš přetěžovat a návštěvy můžou jen za sklo (až na pár výjimek - cca jednu týdně)...... Za to, aby tam se mnou mohla být mamka bych dala všechno.....
jen dodám, že jsem normálně zvládala odchody rodičů, byla jsem od 20 měsíců v jeslích a následně ve školce. Ale tohle byla prostě extrémní situace. ono i dospělý člověk když něčím trpí tak je zranitelnější natožpak dítě....
Odpovědět
 Vaitea 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:12:24)
jas,
nevím jestli máš na mysli to, co jsem napsala já Jahale:
"Tvůj zážitek z nemocnice věřím. Prožijou ho stovky dětí, které absolvují hospitalizaci a po probuzení nevidí hned své blízké. Pokud to lze je samozřejmě mnohem lepší jeli u nemocného dítěte hned někdo blízký. Ale někdy to nejde a dříve to bylo běžné. Ovšem to je poněkud jiná situace, než "pro batole je nutná nepřetržitá přítomnost matky, jinak strádá".

Nevyplývá mi z toho, že by přítomnost rodiče bzla ybztečná.
Také jsem psala, že je to odlišná situace, než ta : pečuje-li o dítě po určitou dobu osoba blízká, je to zdroj traumatu apod.

Nepřítomnost rodiče s dítětem v nemocnici beru jako nepříjemnou pro obě strany a anojako možný zdroj úzkosti strachu.
Ale, jako zrůdnost jak píše Kat fakt ne.

A opravdu mám pocit, že přespříliš plýtváme "dramatickými" výrazy.
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:30:40)
Záleží i na věku dítěte a diagnoze. Psychika je na uzdravování celkem podstatná. Zažila jsem dost pobytů v nemocnici a tedy i dost plačících dětí. Nedělá mi to dobře a to jsou ty děti cizí. Některé ty děti opravdu maličké. Zábavu jim tam zajišťují rodiče ostatních dětí, protože na to se nedá koukat. Ale i je třeba krmí a převlékají. Samozřejmě, že někdo nemá možnost tam s dítětem být, ale pokud to alespoň trochu jde, tak bych se za to přimlouvala.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:31:26)
Také mi připadá "zrůdnost" jako příliš silné slovo.

Když bylo jednomu z mých dětí 6, tak muselo strávit týden v nemocnici. Byla jsem tam s ním přes den, cca v 6 hodin jsem vždy (po dohodě s ním) odcházela domů. Měla jsem tam rozdělanou práci, kterou jsem musela odevzdat, a i logisticky to bylo pro mě jednodušší.

Jestli má z toho trauma, to netuším (myslím z toho, že jsem tam s ním nebyla přes noc), tehdy se mi to tak nejevilo ani náhodou (samo dítě mě ujistilo, že je to OK a nevykazovalo žádné známky strachu), myslím, že jsem udělala v rozumných mezích co šlo a odmítám se bičovat přemítáním, jestli jsem mu náhodou nezpůsobila trauma tím, že jsem s ním nebyla v tom špitále nepřetržitě.

Myslím, že pokud je okolo dítěte všecko ostatní v pořádku, tak mu ojedinělá událost s traumatizujícím potenciálem typu pobyt v nemocnici nemůže až zas tak moc ublížit ve smyslu poznamenání na celej život. ~d~
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:35:56)
Řekla bych, že šestileté dítě, které má rodiče přes den u sebe, traumatizované nebude. Ale dvouleté tě rozhodně o ničem neujistí. Pokud není v komatu.
Odpovědět
 TaJ 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:35:56)
Kudlo, ale ono třeba zase něco jiného je, když jsi tam s dítětem přes den a odcházíš jen na noc a něco jiného je to, jak to bývalo třeba kdysi, že návštěvy byly ve středu a v neděli na cca 2-3 hodiny...tak jsem to právě zažila já a pamatuju si to dodnes, ten pocit...
Odpovědět
 TaJ 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:47:08)
Tuten, ale pořád je to aspoň denně...ne jednou, v lepším případě dvakrát týdně...
Odpovědět
 daba+holčička 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:13:29)
Já byla v nemocnici ve 3. a 5. třídě a snášela jsem to dobře. Ale bylo to plánovaný a nic drastickýho. Na chladný arogantní přístup sester jsme byli všichni zvyklí od učitelek z MŠ a ZŠ.

Dcera byla nedávno taky na plánovaném zákroku - 3 noci. Zvládla to, střídali jsme se u ní přes den. Ale sestry kvůli tomu prudily, takže kdyby náhodou bylo nějaké příště, hodlám se jim tam nasáčkovat ofiko.
Odpovědět
 Puma 


Re: Co je a není traumatizující 

(18.8.2017 12:30:06)
"Myslím, že pokud je okolo dítěte všecko ostatní v pořádku, tak mu ojedinělá událost s traumatizujícím potenciálem typu pobyt v nemocnici nemůže až zas tak moc ublížit ve smyslu poznamenání na celej život."

To slovo NEMŮŽE mi přijde radikálnější než použité ZRŮDNOST. V některých případech to opravdu zrůdné je a může být, ale že se to NEMŮŽE stát je vyloučené.

Je to trochu slovíčkaření, s "nemůže" nesouhlasím.

V 82 jsm byla na týden hospitalizovaná, aby byla udělaná vyšetření - byla jsem starší školkáč a mamku jsem poslala domů, že to chci zvládnout sama. Důleité pro mne bylo, že ta mamka by tam se mnou byla ráda, také jsem tam nešla se strachem a bolestmi. Pokud by některá z těchto okolností nebyla, mohlo by se mé vnímání situace radikálně změnit.

Zpětně viděno jsem vypjaté životní situace prožila často bez poznamenání a posilněná, ale pak zdánlivá drobnost ovlivňuje můj život dlouhodobě. Což se dá celkem řešit, když tu drobnost objevíš, když ne, může ti "blbost" doživotně ztrpčovat bytí.

Jak se která situace vyvine, záleží pouze na okolnostech. Jsem pro hýčkání dětí bezpodmínečnou láskou, dopřát jim v nízkém věku jistotu v podobě blízkosti osoby, která dítě miluje a stará se o něj.
Jak už někdo napsal, není třeba děti hýčkat v bavlnce, ale každému podle toho, na jaké metě se zrovna nachází.

Celkem mi z mých zkušeností vychází, že pokud je dítě v nejnižším věku podpořeno v získání jistoty v překonávání fyzických překážek a pohybu (v pravém slova smyslu) ve vnějším světě, jsou takové děti často i připravenější řešit emocionálně vypjaté situace.

Kudlo, na tebe jsem to přilepila jen kvůli té první části, ostatní je můj postoj k tématu obecně.~x~
Odpovědět
 Hanka 75 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:53:42)
Hele, záleží opravdu na dítěti. Mám o dva roky mladšího sourozence, společenského. Pobyt na táboře v mé první třídě - pro mne malé trauma, pro mladšího sourozence pohoda. Pro mne další trauma v tom, že jsem se za své nezvládnutí oproti mladšímu dítěti asi styděla a samozřejmě přístup rodičů byl, co bychom řešili, když mladší to zvládá, není na místě starší nějak řešit, když mladší je v pohodě. A neřešili. Další podobné akce pro mne další nepříjemné zážitky a zátěž-přímo jsem to nesnášela, všechny podnikové akce pro zábavu pro děti pro mne byli v podstatě za trest (nikdo mi nepomohl, přitom citlivější přístup a podpora by mi určitě tehdy pomohly), takže tak.
Zlomilo se to až s věkem a především absolvováním tábora, kde byli citlivější vedoucí, kteří mě brali. Byla jsem moc ráda, od té doby jsem líp a líp zvládala cizí kolektivy.. a mohla jsem většiny toho všeho ušetřena, kdyby citlivější přístup rodičů byl od začátku, holt nebyl.



Odpovědět
 Hanka 75 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:59:01)
Chci tím říct, že pobyt v nemocnici s necitlivým personálem by byl pro mne bylo pravděpodobně hodně traumatický, pro mladšího sourozence asi ne. Takže bych to nezlehčovala. Chápu, že jako dramatizaci to může vidět někdo kdo s tímhle problém nikdy neměl, já měla, tak mám pochopení. Ve škole jsem nikdy problémy neměla, chodila jsem tam vždy ráda (ba přímo se ke konci prázdnin těšila), ale chápu, že pro některé děti byla pí učitelka a škola traumatem, hlavně pro ty co si oškatulkovala jako žáky ze špatné rodiny a špatně prospívající. Já hezká a snaživá holčička jsem to měla dobré, ale oni určitě ne.
Odpovědět
 magrata1 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:59:12)
Moje ségra měla trauma z tábora ve 3. tř., já jsem měla trauma z toho, že pro nás naši kvůli ní přijeli (já jsem byla v 1. tř.) a pak mě až do 6. tř. nechtěli nikam pustit, protože by pro mě zas museli jet~4~ Každý je jiný, mě zas traumatizovaly různé sportovní závody, kde ségra vynikala a užívala si to.~d~
Pobyt v nemocnici jsem si v 5 letech užívala, to jsem byla na normálním pokoji s dospělými s podrážděným slepákem, ve 4 letech to byl děs, ale bylo to tím, že jsem byla na nějakém smrťáckém oddělení, protože jsem byla 3 dny v bezvědomí po srážce s autem. Kolem leželi lidé za plentami napojení na přístroje, to bylo hnusné, jak jsem slyšela, že s tou holčičkou je to špatné, má rozsekaná střeva o plech, na který spadla. Ale myslím, že to by mě asi traumatizovalo ještě víc teď~5~
Odpovědět
 Hanka 75 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 22:05:47)
No vida, nejsme v tom jako sourozenci sami. Jen nerozumím tvým rodičům proč tě nenechali na táboře samotnou, když jsi chtěla a proč tě nepustili nikam tak dlouho a nechávaly tě doma až do 6 tr. to je přeci hodně kvůli zážitku ségry ze třetí třídy.
a zajímavé je, že v tomhle schopnější jsi byla ty jako mladší sourozenec (jako u nás). Já nikdy nechtěla být nejstarší a myslím, že by mi i pomohlo kdyby ten společensky schopnější byl můj starší sourozenec. Měla bych v něm minimálně příklad jak to zvládat a možná i nějakou podporu a ochranu, nevím. Ale tím nechci říct, že ji měl můj sourozenec ve mě, to neměl, jen tu jakousi pomoc to jo, ale příklad tedy ne, to měl v sobě.
Odpovědět
 magrata1 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 22:08:48)
Já to taky nechápu. Aby mě pustili vůbec v té 6. tř., museli se mě zastat tety, ke kterým jsem jezdila na prázdniny jen já, protože starší tam řvala a museli ji odvézt domů
Odpovědět
 Monika 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:14:24)
No, fakt, že se něco považovalo za normální (třeba právě ty pobyty v nemocnici, ale i chování, které dnes nazýváme šikanou atd.) vůbec neznamená, že to zároveň nebylo traumatizující!!! Já byla v nemocnici sama v předškolním věku 2x, poprvé (2roky) z toho mám jen mlhavou vzpomínku, která nezahrnuje žádné emoce, ale jak jsem se hrozně cítila ve 4 letech (zápal plic, v nemocnici tuším 2 týdny?), to si už pamatuju moc dobře. Pobyt bez rodičů mi byl ještě navíc "zostřen" zákazem návštěv poté, co jsem po 1. návštěvě při odchodu mamky brečela ~:( Averzi k pobytům v nemocnici mám dodnes (v dospělosti několik operací kolene, špatné konce těhotenství i porody), nemůžu tam spát a vůbec, i když rozumově už to mám zvládnuté a nikdo mi tam nic ošklivého nedělá ... Měla jsem i paniku z představy, že bych do nemocnice musela s dětmi (šla bych samozřejmě), ale už teda jsou obě nad 7 let a naštěstí do nemocnice nepotřebovaly.
Odpovědět
 TaJ 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:23:24)
Moniko, mám podobnou zkušenost, poprvé jsem byla v nemocnici ve 3 letech a nepamatuju si z toho prakticky nic...pak v 6 letech a na to mám fakt dost živé vzpomínky, doteď si vybavuju ten pocit, když naši po návštěvách odcházeli a já věděla, že tam zase budu těch x dní do dalších návštěv na všechno sama...brečela jsem po každých návštěvách a dodneška si pamatuju ty poznámky sestřiček, že tak velká holka a brečí...a potřetí v 9 letech, to už ale bylo úplně o něčem jiném, to byla hodně závažná věc a mamku ke mně pouštěli i mimo návštěvní hodiny...a taky jsem zrovna tenhle pobyt zvládala asi nejlíp ze všech, i když jsem si užila až dost...všechny tři pobyty byly spojené s nejméně jednou operací...ten poslední dokonce se dvěma, včetně takových věcí, jako byly lumbální punkce apod... Nevím, na kolik to úplně ovlivnilo můj další život, ale pamatuju si to víc, než by mi bylo milé...
Odpovědět
 K_at 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:58:08)
Tino, ja byla asi o neco starsi. Hospitalizace po trhani mandli. Nikdy na to nezapomenu, jak jsem se citila jako opusteny vydeseny zviratko. A v pokoji (asi 6luzek) byl i nejaky mrnous, cca 2-4 roky. Strasne zoufale plakal kazdou noc. Vsem to bylo fuk. Byl to hnus fialovej.
Odpovědět
 Bouřka 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:33:30)
No tak pro ty, kdo to nečetly, bych dodala, že u toho samostatného pobytu v nemocnici se probíraly dvouleté děti. Dvouleté dítě je z hlediska vývoje druhu natolik spjato s matkou, že takové odloučení pro něj ve většině případů nějakým traumatem bude, i když se na to později neupamatuje.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:37:20)
"Dvouleté dítě je z hlediska vývoje druhu natolik spjato s matkou"

Bouřko,
jaký druh máš na mysli? ~;)
Pokud lidský, tak dost těžko, to bychom už dávno vyhynuli.
Pěstování závislosti na matce je záležitost novodobá a z hlediska vývoje druhu spíš slepá ulička než pokrok.
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:42:48)
Dvouleté dítě je zcela závislé na druhých. Neřekne si o nic, nebrání se, neodmítne výkon, který by rodič odmítl. Zažila jsem mnoho situací, kdy jsem byla fakt ráda, že jsem tam s dítětem byla.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:48:16)
Lassie,
to jistě, ale není zcela závislé na matce. To je novorozenec a kojenec, do určitého věku.
Ve dvou letech je dítě samozřejmě rozladěné, plačtivé, úzkostné (dle povahy), pokud má strávit delší čas bez přítomnosti blízkých osob, zvlášť pokud je nemocné a snáší nepohodlí různých vyšetření apod., nicméně v té nemocnici s ním klidně může být tatínek.
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:54:43)
Tatínek je v pohodě. Ale zase když jsem byla se synem dlouhodobě v nemocnici, obě dcery nesly špatně, že nejsem doma. I když mají velmi intenzivní vztah s tátou a babičkou. Dokonce bych řekla, že ta starší to nese hůř a to je jí 11.
Takže si umím představit, že nemocné dítě, které je navíc samo v nemocnici, opravdu strádá.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:57:22)
Lassie,
myslím, že dlouhodobě, u zdravotního problému jako má tvůj syn, je to zase něco jiného než u "běžné" hospitalizace třeba na týden nebo dva.
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:00:30)
Vždyť píšu - záleží na dg i věku dítěte. A na důvěře k personálu.
Odpovědět
 K_at 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:14:43)
Tut, jo, znam decko, male. Od mala do nej pichaji jehly. Jakmile je v nezname budove, ma paniku, ze jedou k lekari. To dite uz trauma ma. Ale diky statecnosti maminky si myslim, ze to zvladne casem, az bude rozumnejsi a zvladne si to lip zpracovat.
Odpovědět
 Kafe 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:20:07)
Me 2-lete je tedy asertivni az beda a rekne si velmi hlasite o cokoliv a velmi hlasite i odmitne, kdyz neco nechce.
Odpovědět
 Bouřka 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:48:37)
Monty, to přirozené nastavení v tomto věku je být s matkou nebo v její blízkosti, případně být ve společnosti někoho důvěrně známého. Pokud se dítě octne samo v neznámém prostředí je to pro něj silně stresová situace, protože člověk ani jiní primáti na tohle prostě vybavení nejsou, znamená to, že je něco silně v nepořádku.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:52:53)
"...případně být ve společnosti někoho důvěrně známého"

Bouřko,
a co píšu jiného?
Dvouleté dítě má "svoje lidi", což je jeho rodina. Matka, otec, případně sourozenci, babičky, dědové, možná nějaké tetičky a strýčkové. O moc víc toho ještě nepojme.
Pokud rodina žije společně nebo má blízké a dobré vztahy, je pro něj důvěrně známý každý, kdo do té rodiny patří.
Odpovědět
 Bouřka 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:57:20)
Monty kličkuješ, řeč je o traumatu a odloučení. A míra ochoty/schopnosti vyměnit hlavního pečovatele - matku za jiné blízké příslušníky bude velmi individuální, protože nejsme stejně naprogramovaní roboti, což ty popíráš tak vytrvale, že se musím ptát, jestli seš v tomto opravdu tak natvrdlá nebo bohapustě provokuješ ~;)
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:03:54)
Bouřko,
míra ochoty/schopnosti bude dost závislá na tom, jak moc si matka roli "výhradního pečovatele" hájí.
Mně je samozřejmě jasný, že v mnoha rodinách je to z nouze ctnost a nejde to jinak.
Ovšem přijde mi nesmyslné vydávat to za přirozenost.
Nukleární rodiny jsou novodobá záležitost, takže operovat s vývojem druhu je zkrátka nesmysl. Lidé žili po většinu času, co lidský druh existuje v "tlupách".

Mmch., to není jen můj názor, na tom se vcelku shodnou i odborníci. Namátkou z Wiki: "Sociologové nejprve zdůrazňovali modernizační a emancipační charakter nukleární rodiny, později se soustředili na popsání některých opomíjených aspektů staršího modelu (například role "ženských sítí", které ve starém modelu vznikaly mezi ženami širší rodiny, a které měly funkci ekonomickou, emocionální i mocenskou - tvořily protiváhu oficiální patriarchální mocenské struktuře) a otevřena byla i témata nevýhod nukleární rodiny (dítě se ve starém modelu potkávalo odmala s mnohem širší škálou sociálních statusů, rolí a psychologických typů, což podporovalo sociální inteligenci a zvyšovalo sociální kapitál; širší rodina také odmocňovala emocionální váhu oidipovského psychického dramatu a snižovala riziko fixace na něj, potažmo zejména na matku u synů, ať už fixace emocionální, nebo praktické - viz mamahotel)."
Odpovědět
 Bouřka 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:13:38)
Monty, tohle je pravda, pro dítě je přirozenější pohybovat se v širším okruhu, ale ta matka bývala v dosažitelné vzdálenosti. A i to nic nemění na tom, že některé dítě bude na matce viset více a některé méně. Můj syn byl klidně s babičkou celý den, pokud věděl, že jsem někde na blízku, a kdyby potřeboval, tak tam budu. Ale jen náznak, že by tam zůstal sám beze mně a byl problém. Prostě máma kotva v zádech. Dneska s ní bude klidně celý den i bez rodičů, ale spát bez mámy nebo táty ani omylem. Pořád nějakou tu kotvu potřebuje.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:16:04)
Bouřko,
ano, děti nejsou stejné, to je fakt.
Každopádně v situaci, kdy je babička (dědeček, tetička...) přirozená součást jeho prostředí od nejútlejšího věku lze obecně říci, že bude kotvu v podobě matky potřebovat méně.
Výjimky se najdou vždy.
Odpovědět
 Bouřka 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:19:14)
Monty ano, s tím souhlasím. Ale matka pořád není libovolně zaměnitelná za jiné.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:24:45)
Bouřko,
nevím, čemu říkáš libovolně zaměnitelná za jiné nebo v čem tu zaměnitelnost/nezaměnitelnost vidíš.
V mém případě matku zcela přirozeně a bez problémů nahradila babička. Ano, za cenu toho, že takový ten klasický vztah rodič - dítě se s biologickou matkou nerozvinul, ovšem to je problém pro ni, ne pro mne. Navíc je celkem těžké odhadnout, nakolik by byl jiný, kdyby mne jako malou "vychovávala", protože my jsme opravdu hodně nekompatibilní osoby. ~;)
Odpovědět
 Bouřka 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:30:42)
Monty tak zaměnitelnost hlavního pečovatele za ostatní z toho blízkého okruhu. Jinými slovy, že je mu absolutně jedno, kdo s ním ty kostky staví. I když spíš půjde o to, že vnitřně potřebuje nějako minimální dobu, kterou stráví s hlavním pečovatelem. Osobně na kostkách nebazíruju, taky jsem se nehnala do činností, které mě neoslovovaly, ale pokud o to dítě stálo a nedařilo se podstrčení jiné činnosti, tak jsem mu vyhověla :-)
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:32:22)
"I když spíš půjde o to, že vnitřně potřebuje nějako minimální dobu, kterou stráví s hlavním pečovatelem."

Bingo!
Sice nevím, co přesně má být hlavní pečovatel, ale jestli si dvě hodiny denně staví kostky s tetou a ne s matkou je fakt úplně jedno. ~;)
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:41:38)
Tuten,
jasně, tobě bylo šest. Ale chápeš, že mě ta babička vychovávala OD NAROZENÍ?
Jak jsem mohla plakat po mamince, když jsem MĚLA maminku?
Mmch., údajně jsem vždycky plakala jen po dědovi. ~;)
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:46:53)
Šuplíku,
ne, psala jsem, že byl sexuální štvanec, to se mne v batolecím věku netýkalo. Umřel, když mi bylo 7, dozvěděla jsem se to až dlouho po jeho smrti.
Odpovědět
 petluše 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:47:26)
Psala i o jeho prapodivném chování, snad v lese.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:50:56)
petluše,
nikoli, psala jsem o tom, že ho z prapodivného chování v lese podezírala babička, ale i to jsem se dozvěděla až hodně dlouho potom. ~;)
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:08:53)
Mám možnost pozorovat holčičku (cca 2 roky), která je opečovávaná a milovaná celou širokou rodinou, přesto je maminka číslo 1 a je jednoznačně osobou, po který ta holčička volá, i když ji hlídaj milující dědečkové, babičky apod.

Takže si myslím, že na tom "hlavním pečovateli", kterým bývá zpravidla maminka, asi něco bude.
Odpovědět
 jak 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:17:07)
JO, moje deti od mala u babicky spi, pracovala jsem od 3 mesicu, hlidal 2 -3 hodky denne deda. a stejne chteji hadi porad domu a letosni leto nejeli nikam, pry, my budeme s tebou mami.
tak ja verim, ze na hlavnim pecovateli neco bude.
Kdy si mohou vybrat, chteji byt doma.Nikdo je tu nedrzi, ja bych je nekdy vyexpedovala a stejne s nima nehnu.
Ted se tu citi dobre i holcina, se kterou syn "kamaradi", jeji mama ma noveho muze a holka je u nas dva dny v tydnu od rana do vecera a rikal kluk, ze se tu citi dobre. Tak nevim...
Odpovědět
 77kraska 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:21:19)
jak, mj to doma mate pekny a myslim, ze mate i vlastni bazen a varis teply vecere...tak kam by hadi jezdili, ne?
Odpovědět
 jak 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:24:38)
ale o tom to neni. I ten pubertak je rad se mnou, myslim. proste jsou na me deti navazany.
ja dneska nesla na zumbu, leje, jsem lina. a malej had vola: mama bude s nama doma, juchuchu...
Odpovědět
 jak 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:26:45)
ja verim, ze S od Monty je takovej, ze mu nevadi treba ta spolecna pece a tak.
Ale taky verim, ze to neni pro kazdyho.
Muj pubertak mi dneska rikal, ze jednou, az bude mit vystudovano ( vi co chce studovat), tak me vezme na cestu kolem sveta.... Me to uplne dojalo.
Odpovědět
 77kraska 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:35:51)
jak, to mas dobry, ze jsou deti rady, kdyz jsi doma...ale ja jak jsem doma neustale (pracuji z domova), tak dcera je rada, kdyz na chvili odejdu a ona pak vari a dela veci, ktere v moji pritomnosti nedela
Odpovědět
 Dooly. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:39:57)
Tak na druhou stranu.. vzlétnout z hnízda je taky třeba,puberta je proces opouštění.
Proto ja osobne třeba neuznávám přátelství s dítětem uz v pubertě
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:45:38)
Dooly,
a co pak bude to dospělé dítě, když ne "přítel"? Odejde z domu a dál? Změní se ve známýho, co pošle pohled k Vánocům a víc nic?
Odpovědět
 Dooly. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:49:54)
Ne. Až bude dospělý, tak pak to může přejít do přátelské roviny. V pubertě ma mít rodic ještě pořád rodicovskou roli.A ta je od přátelské odlišná. Přátel muzes mít v životě spousty, rodiče jen jedny
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:56:46)
Dooly,
drobný problém vidím v tom, že moje dítě se jako puberťák nechová. On už v podstatě dospělej je. Takže nemám moc na výběr v nějakých "rolích".
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:01:02)
Šuplíku,
jedinej puberťák u nás doma jsem já. Mám to chronický.
Moje dítě se oproti mně chová jako penzista.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:04:46)
Šuplíku,
nezáleží na tom, co kdo píše, ale jak si to kdo přebere.
Kromě toho sraní se vstáváním nevím o ničem, co by se dalo kvalifikovat jako "nedospělé" (byť s tím má problém i řada dospělých).
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:08:38)
Šuplíku,
když myslíš... já mám z tebe dost podobný pocit. ~;)
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:13:03)
Monty,

a ten přístup k matice (ve vztahu k vysněný škole) bys taky označila jako dospělej? ~;)

A byl by ostatně opravdu takovej klad, kdyby se někdo ve 14 choval 100% jako dospělej? Já jsem musela dospět podstatně dřív, než by bylo žádoucí, ve 14 jsem to měla v hlavě myslím dost slušně srovnaný, ale za "dospělou" se vším všudy bych se teda neoznačila. To by mi přišlo značně nepřirozený, skoro jako "bohdá že žízní nezahyneme" od Saturnina.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:15:05)
Kudlo,
tak vzhledem k tomu, že svou vysněnou školu poznal loni v září a z matiky měl na vysvědčení jedničku i docela jo.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:16:11)
Monty,

a co celá ta anabáze s osmiletým gymplem a matikou?
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:19:18)
Kudlo,
šestiletým.
Teď to píšu. Celý to byl omyl, který dneska sám nechápe a za který se omluvil, jak debilně se choval kvůli škole, kam vlastně vůbec nechtěl.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:21:14)
no a teď má teda nějakou vysněnou a vůči tý se chová jako dospělej (tj. nedlabe na přípravu)?

Nepamatuji se, že bys sem kdy něco takovýho psala, ale je možný, že sem nepíšeš všechno.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:22:16)
ŠUplíku,

já jsem jednoho takovýho penzistu náhodou jednou viděla, ale ten se teda u toho nenatáčel a to jídlo nenakupoval, ale tahal z koše.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:23:35)
Šuplíku,
tak penzistů třeba ne, ale na YouTube natáčí podobná videa mraky dospělých.
I "horší". ~;)
Odpovědět
 Dooly. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:15:27)
Monty a co třeba zvládání chtějí v dlouhodobějším horizontu? To většina dospělých zvládá, nebo se snad shodneme,že by měla.k dospělosti to patří. Ale S. chtěl na gymplu,nebyl ovšem ochotný se učit, ani přes nabídky pomocí tvého může či doucujici. Prostě "nedohlednu za roh"
Víš, ja si taky kolikrát říkám,že by bylo příjemnější a pohodlnější být Vesela kamoska než matka,ale..proste to pohodlí přeci jen v sobě prekonam
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:17:22)
Dooly,
no tak zjevně nechtěl. Protože jak vypadá chtění předvedl až v souvislosti s úplně jinou školou. Že vůbec chtěl na tu první, nebo přesněji, že to tvrdil, to dneska nechápe ani on sám.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:20:00)
a jak to předvedl?

pokud se pamatuji, tak jsi sem konstantně psala, že se matiku učit ne a nebude, a to ještě i letos.

Ty měsíce a možná i roky superdetailních debat o S. a jeho matice z paměti vymazat prostě nelze. ~;)
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:22:27)
Kudlo,
ty debaty jsem ovšem živili hlavně druzí, ne já.
A nerada bych ji začala přiživovat teď.
Mysli si dál co chceš, což platí i pro Šuplíka a spol.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:23:33)
"ty debaty jsem ovšem živili hlavně druzí, ne já."

Ty jsi fakt komik, Monty.

Kdybys ty debaty neživila HLAVNĚ Ty, tak by se žádný nekonaly.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:23:56)
Kudlo,
fajn. A kdo to vytáhl dneska? Já? Opravdu? ~t~
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:25:43)
Monty,

- dneska se o tom zatím bavíme asi tak 10 minut, a pokud Ty nebudeš chtít a debatu nebudeš přiživovat, tak velmi brzy zahyne na úbytě. ~;)
Odpovědět
 Dooly. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:24:26)
Jídlo,vypracoval se na 1 z matiky.

To zase uznávám,že je silná vůle, při všech těch potížích, které se zdalo ze s matikou ma
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:27:36)
Šuplíku,
zatímco u vás na gymplu se mocniny a odmocniny počítají bez kalkulačky, že? ~t~
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:32:38)
Šuplíku,
chápu, že z výšin gymplu je na to těžké dohlédnout, ale oni v osmé třídě na základce neprobírají sčítání dvouciferných čísel. ~;)
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:41:06)
Šuplíku,
jasně, on to do téhle chvíle nevěděl.
Ještě něco chytrého, co by ti pomohlo smířit se s faktem, že moje dítě ovládá matematiku? Nebo je to už pro dnešek všechno?
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:54:00)
Šuplíku,
až na to, že jsem nic takového nepsala. ~;)
Pouze to, že si všechno počítá na papír, protože (např.) násobilku nedává z hlavy. A že ho to zdržuje, takže často nestihne celou písemku. Plus to, že ho nebaví kupecké počty.
Což by asi pro dnešek stačilo, nevím proč by se tu zase měla rozebírat matika.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 22:01:22)
Šuplíku,
ach tak, nepochopení ironie. Zřejmě špatně zvolený emotikon.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 22:05:07)
Šuplíku,
k čemu?
Fakt by mne nenapadlo, že kalkulačku (na rozdíl od učitelky) někdo může vzít vážně. ~;)
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:50:31)
Tuten,
jo, při písemkách měli tabulky, kalkulačky mít nesměli.
Odpovědět
 Dooly. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:40:22)
Aha..
Odpovědět
 Dooly. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:21:44)
A to se ti jevi jako chování dospělého člověka?
Odpovědět
 Dooly. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:00:53)
Monty,z toho co tu o něm občas píšes,ten dojem nemám,ale to je věc úhlu pohledu..tohle máme každá holt nastavený jinak
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:02:47)
Dooly,
to je možný, že to je věc úhlu pohledu.
Jen tedy ten můj pohled tak nějak potvrzuje i to, co o něm slyším "odjinud". Na posledním rodičáku mi to hlásila minimálně polovina vyučujících. ~;)
Odpovědět
 Jahala. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 23:37:21)
Monty, já ma dceru už fakt dlouho dospělou, už si vydělává, ale furt jsem matka a ona dcera, už ji do věcí nekecam čekám až se zeptá, Jed u s ní na dovolenou, řeším co se mnou řešit chce, ale kamarádky fakt nejsme. Jsme máma s dcerou. Ja mam s rodovivelmi úzký a dobrý vztah, ale taky nejsme kamarádi. To je prostě něco jiného.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 23:54:33)
Jahalo,
každému, co jeho jest. ~;)
Odpovědět
 Dooly. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:23:05)
Tak to můj puboš táhne z domu rád, to zas ne ze ne..a doma je rád zálezlej ve svým kutlochu.. nicméně po týdnu na táboře me neváhá skočit kolem krku kdyz se ostatní pubosi divaji~:-D
Byla jsem s ním doma do 2.5r a pak už musela zastat mamu i tátu..
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:26:47)
jak,
jenže otec tvých dětí, jak jsem si stačila všimnout, zrovna moc nefunguje.
Takže je celkem logické, že s ním děti nechtějí trávit čas.
Nemůžeš vědět, jak by to vypadalo, kdyby se otec choval jinak.
Nastavení v každé rodině je dané konkrétními podmínkami a vztahy, které v ní panují.
Odpovědět
 K_at 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:33:30)
Monty, ano! Ale soudy casto urcuji stridavku aniz by ten vhled mely! Takze proc nejsi ochotna pripustit, ze to muze obcas fungovat, casto nefungovat a bohuzel to muze byt fakt i prusvih. Nikdo ti tu nerika, ze to nikdy nefunguje. Ale lidi, kteri v tom pracuji ti napisou, ze to je zlo a ty s tim mas problem. Muzeme se tocit na vyrazu "zlo". Jiste.
Odpovědět
 jak 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:34:41)
jo Monty, otec je naprd, ale funguje strejda a deda. ale nechci debatit o stridavce, moje deti daly jasne najevo, ze ne...
ale ja taky pracovala a tak a stejne jsou ty deti navazany jinak nez S treba..
a to jsem matka realistka, hadi rikaji, ze je furt honim a chci akci a vysledky:).
Odpovědět
 K_at 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:19:47)
Kudlo, uz jsem tu psala, ze u nas fungovali prarodice od narozeni dcery. Odjizdela k nim vzdy v pohode. I presto ale ke konci pobytu (do tydnemax) uz se zacala v noci budit, nespala a chtela za mnou. A uz to nebylo batolatko... Proste maminka byla maminka.
Odpovědět
 K_at 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:19:40)
Monty, jeste tu je jeden faktor: obecne mam dojem, ze takove babicky, i tatinkove, maji kolikrat problem zvladnout u vyhrocenych situaci sebe a sve city. Natoz jeste hystericke a zoufale vydesene dite. Matkam to rve srdce, ale hroutit se budou az po akci a v ustrani.
Odpovědět
 TaJ 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:20:20)
Monty, právě, děti jsou různé...můj syn býval s babičkou odmalička, dokonce byla u toho, když se narodil, byla možná jeden z prvních lidí, koho syn viděl...odmala ho hlídala, nebo třeba byla u nás doma, když jsme tam byli všichni...a stejně nikdy u ní spát nechtěl a nejel by s ní do určitého věku na pár dní někam pryč beze mne...(teď už by s ní teda někam asi i jel~;))
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:20:17)
Šuplíku,
tady těžko, protože tady je výhradní pečovatel ten, kdo si hraje s kostkama. ~t~
Odpovědět
 77kraska 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:27:01)
Monty, ja jsem si to nevybrala, ze budu zit jako dospela v nuklearni rodine....mnohem vic se mi libilo byt v sirsi rodine, kdyz jsme na chalupe o dovolene a o vikendech byli ve slozeni moji rodice a ja-babicka a deda-teta, strejda a jejich malicka dcera, sice namackani v male chalupe s kadibudkou na dvorku, ale velice pospolitě....a zavidela jsem babicce, ktera v teze chalupe travila vetsinu detstvi se spoustou sestrenic, bratrancu, strycu a tet a cely zivot o tom pak vypravela

ale stejne to citim tak, ze pro mne hlavnimi osobami byli matka a otec
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:31:08)
Sedmi,
o víkendech je to ale něco trochu jiného.
Já jako dítě bydlela ve společné domácnosti s babičkou, dědou, pradědou a strýcem. Asi do šesti let. A z dnešního pohledu (až na pradědu, tomu bylo přes 90 let a byl celkem mimo) pro mě byli důležití všichni stejnou měrou, i když každý trochu jinak. I když dědečka jsem asi milovala ze všech nejvíc. I když se mnou kostky asi nikdy nestavěl. ~;)
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:35:44)
Šuplíku,
Kristova noho, není obvyklé, aby s ním nebyla vůbec nebo jen zřídka, ale je - aspoň tedy v mém okolí - naprosto obvyklé a normální, že s ním není pořád.
Tady se z nějakého záhadného důvodu klade na roveň pobyt v celotýdenních jeslích s tím, že si batole vezme na odpoledne babička a jde s ním na procházku do Stromovky.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:40:18)
Šuplíku,
na to jsem čekala, díky, hned se mi projasnil den.
Já jsem přímo ukázkový příklad chodícího traumatu. ~t~~t~~t~
Odpovědět
 Žžena 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:44:25)
No to jsi.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:49:43)
Žženo,
v tom případě je trauma na úrovni nirvány a měl by o něj usilovat každý.
Kdybych snad měla pocit, že mně opouští a stává se ze mne emocionálně labilní "normál", co řeší každou ptákovinu a hroutí se z banalit, tak to ponesu fakt těžce. ~;)
Odpovědět
 Bouřka 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:51:20)
Monty, ono trauma se asi může projevit různě, nemusí to být hned labilita, ta bude většinou spíš vrozená.
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:55:04)
Monty, ale ty jsi tu opakovaně psala, že máš AS...takže emocionálně labilní normál nikdy nebudeš. Proč je pro tebe ale tak těžké pochopit - při tvé inteligenci, že emocionální normálové věci prožívají jinak?
To jsem se tě tu už ptala a neodpověděla jsi mi.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:59:27)
Lassie,
protože to nedává smysl.
Vím, že to tak prožívají, ale nechápu touhu po negativních nebo omezujících pocitech a jejich "neřešení", které by vedlo k odstranění. Potřebu hýčkat si zbytečná traumata nebo je dokonce aktivně spoluvytvářet nepobírám. Resp. chápu mechanismus vzniku, nechápu jejich masivní bujení.
Odpovědět
 K_at 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:01:22)
Monty, ale emoce fakt smysl nedavaji! A nikdy nebudou. Emocni zivot si muzeme nejak vylozit a zpracovat, ale nema nic spolecneho s rozumem.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:02:20)
Kat,
u zvířat smysl dávají.
Člověk je také zvíře.
Odpovědět
 K_at 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:06:50)
Monty, tak tohle je ale trapnej argument. Nicmene - pes bude tesknit po panickovi, i papouskum pada peri, kdyz jim rodina zmizi a hlida je nekdo jiny. Kocka bude casto neuroticka... A vsechno je to vlastbe nesmysl, protoze ani tem zviratumse nic desnyho nedeje....
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:06:24)
Houby. Nejde o touhu. Je to nastavení. A ty to nechápeš z určitých důvodů a taky pořád všem píšeš, že to nechápeš. Ale na to, že jsou ti tyto věci tak cizí, se podobných tématů účastníš nějak moc často....
Přitom - není ti to vlastní, nechápeš to, nemáš to v sobě - tak proč se do toho zapojuješ a nazýváš druhé emočně labilníma normálama? Jak víš, co je z pohledu emocí normální?
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:14:12)
Lassie,
zajímá mě to. Snažím se přijít na kloub věcem, který nechápu a nedávají mi smysl.
Už jsem to tu psala, je to jako když entomolog zkoumá brouky.
Z biologického hlediska je to sebedestrukční nastavení druhu. O to mi to přijde zajímavější.
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:16:52)
Ty o tom tak ale nepíšeš. Ty to odsuzuješ, jsi ironická, pořád zdůrazňuješ, jak to nechápeš....

Když budeš zkoumat brouky, něco zjistíš, vypozoruješ. Nebudeš jim ale dokola cpát, že nechápeš, proč dělají to, či ono, že ty to máš úplně jinak.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:18:36)
Lassie,
ano, když už je toho moc, tak jsem ironická.
To by na brouky nefungovalo, nemají moc smysl pro humor.
Odpovědět
 K_at 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:25:25)
Monty, promin mi mou otevrenost, ale uvedomujes si, ze jaksi to rozvrzeni sil zde v diskusi naznacuje spis to, ze ty jsi zalozenim ta odchylka od trapnyho prumeru - coz jsme tady vetsina diskutujicich? Taky nam znamou, ktera je nastavena jinak a tyhle drobbe nuance ji nikdy nic nerikaly. Obe deti skoncily nekdy kolem 1.tridy u psychiatru, protoze proste mama na jejich emoce trochu dlabala. Ona to totiz nezna, doma ji to nenaucili.....
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:29:06)
Kat,
myslím, že zaměňuješ "nemít emoce" a "pracovat s emocemi".
Odpovědět
 K_at 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:38:19)
Ja ale snad nepisu, ze nekdo nema emoce? Bez emoci bude mozna psychiatricky pacient v nejake tezke fazi nemoci. Ale znama dlouhodove mela pocit, ze na spouste drobnosti u deti nezalezi. Az je to dohnalo.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:46:56)
Kat,
záleží na tom, aby je dítě umělo zpracovat. Pokud "o nic nejde", tím spíš.
Odpovědět
 K_at 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:59:49)
Lassie, prave jsi mi odpovedela na dotaz, ktery v hlave mam uz radu tydnu, ale neslo se na nej zeptat.....
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:37:52)
madelaine,
ne, já se snažím vysvětlit, že mu je mohou zcela plnohodnotně nahradit prarodiče nebo adoptivní rodiče. Rodičovství není o tom, kdo to dítě zplodí, ale o tom, kdo se jako rodič chová. A batole opravdu neřeší, že ta paní, co se k němu chová jako maminka ho nenosila v bříšku. ~;)
Odpovědět
 jak 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:40:23)
Monty, zase to zenes do extremu. Tva vychozi rodina byla extrem, ktery Te ovlivnil.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:43:15)
jak,
moje výchozí rodina mne ovlivnila velmi pozitivně. Jsem ráda, že jsem se narodila v takové rodině, zvlášť když tu léta čtu, jak mohou rodiny vypadat.
Odpovědět
 jak 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:50:09)
Monty, jo. Ale jsi tu konstantne v opozici. A podle toho, co pises, nemas normalni vztah s mamou. Stejne tak Ti muzu napsat, te moje deti stridavku nechteji, domov maji se mnou a tak. Kazdy zije ovlivnen svymokolim.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:52:24)
jak,
jsem v opozici pouze proti ptákovinám.
Nemůžu za to, že jsou lidé, co na nich mají založený celý život nebo jeho větší část. ~;)
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:54:01)
Jitys,
ne, protože to odporuje poznatkům odborníků a současné vědy. ~;)
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:01:14)
Jitys,
odkaz na co? Na to, že lidé dříve nežili v nukleárních rodinách? Nebo na co se přesně ptáš?
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 13:29:51)
madelaine,
mohla bych dostat odkaz na nějakou studii, která by potvrzovala, že dvouleté dítě musí být 24 hodin denně s matkou, jinak ho to poškodí ve vývoji a způsobí doživotní trauma? ~;)
Odpovědět
 jak 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:57:40)
Jako ze stridavka je super a kdo rika, ze ne, rika ptakovinu? A ze kdo nekupuje diteti pizzu ke svace, je chuda a trapna matka? Tak to jo potom. :).
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:00:20)
jak,
jenže to já nepíšu.
Střídavka je taková, jací jsou lidé v ní zainteresovaní.
Není ani jednoznačně super, ani čiré zlo.
Odpovědět
 K_at 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:03:45)
Ano, stridavka je hodne o lidech - vsech. Tedy i tech detech. Pro ktere to znamena rajzovat sem a tam. Jestlize si to vyberou deti, ok. Ale jinak je to casto fajn jen pro ty dospele.
Odpovědět
 Dooly. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:08:39)
Jak a chudá a trapná jsi proto,žes na jeho "potreby"nevydelavala uz když byl batole.To máš za to,že sis Valela šunky v mylné víře,že tak činís dítěti dobře. Tak ať teď jedu suchý kurky 😂
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:06:01)
Monty,

tak podle toho, co jsi sem psala, tak jsi měla:

- matku, se kterou jsi duševně nekompatibilní a o který tu nepíšeš vcelku nic moc pozitivního
- vlastního otce, kterej prakticky nebyl
- otčíma, kterej Tě neměl rád a dával Ti to sežrat
- babičku, kterou jsi milovala
- dědu, kterýho jsi taky milovala, ale kterej byl násilník a pedofil (i když na Tebe to nezkoušel).

Osobně si myslím, že to nebyly nijak ideální výchozí podmínky (velmi eufemisticky řečeno) a že je obdivuhodný, že teď je z Tebe to, co je (zcela bez ironie ~R^).

A že je od Tebe super, že píšeš "moje výchozí rodina mne ovlivnila velmi pozitivně. Jsem ráda, že jsem se narodila v takové rodině, zvlášť když tu léta čtu, jak mohou rodiny vypadat" (nemám ráda, když někdo svádí veškerý věci, co se mu stanou v dospělosti, tím, že měl těžký dětství, což Ty rozhodně neděláš), ale objektivně by sis asi mohla "stěžovat" mnohem víc, než asi dost velká většina lidí, co si naopak stěžujou hodně.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:17:46)
Kudlo,
ale mě to pozitivně ovlivnilo, proč bych to nenapsala, když to tak je? I s tím negativním, protože to je přece ideální "výstražný znamení", co sama nedělat nebo čeho se vyvarovat. Když je všechno jen růžový, je to ve výsledku stejně na houby, jako když je všechno posraným navrch. Což ale většinou nebývá, obvykle je od všeho něco. Že si někdo cíleně vybere to špatné nebo opakuje chyby ze své rodiny, to je další věc, která je zajímavá z hlediska "výzkumu".
Odpovědět
 77kraska 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:19:17)
Kudlo, to bys ani nebyla Ty, kdybys pro malo zasvecene nesumarizovala, co vis z letitych diskusi o spoluuzivatelce
Odpovědět
 adelaide k. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 22:15:07)
Bouřko, ne Monty by jen moc chtěla, aby to tak bylo. Nejlépe když jí to aspoň někdo potvrdí.
Odpovědět
 Monty 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 0:44:17)
Adelaide,
proč bych měla chtít, aby bylo něco, co reálně je? ~t~
Odpovědět
 Lexi. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:10:41)
Tak bazírovat na matce v nemocnici samozřejmě není nutné, mohl by ji nahradit jiný dítěti blízký člověk - ale za dětství husákových dětí za malými dětmi do nemocnice nepouštěli nejen matky ale ani ty jiné blízké osoby a to tedy zrůdnost byla. Když si představím mrně, vážně nemocné, po úraze, po operaci, má bolesti, podstupuje nepříjemné procedury, moc nechápe co se s ním děje, kolem nikdo známý a blízký... brr, mám z toho husinu.
Odpovědět
 TaJ 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:14:13)
Lexi, přesně, byl to hnus...já jsem to nakonec asi nějak ustála, ale neumím si představit, co by třeba takový přístup udělal s mým úzkostným dítětem...
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:23:10)
U nás taky tak. Táta by byl pro syna možná ještě lepší.
Prostě - syn si nechal provádět neuvěřitelné výkony, má za sebou opravdu bolestivé věci, odběry krve ani nepočítám. Dokáže přijmout, že někam odejdu a vrátím se za x hodin. dokáže akceptovat i to, že po nějaké operaci bude jeden-dva dny na ARO, kam mohu docházet, ale ne tam s ním být. Ale jsem si jistá, že se cítí mnohem líp, když tam není sám. Plus - jeho onemocnění je celkem delikátní, opravdu nechce mít x cizích lidí u přípravy na kolonoskopii. Předtím měl stomický sáček - naprostá noční můra pro všechny - odlepovalo se to, podtékalo, netěsnilo. Převlékala jsem postel i během noci. Musel by k sobě mít extra sestru s tím vším, co potřeboval. To bylo už standartní oddělení, takže dvě sestry na noc na celé oddělení.

Jistě, ne každý má podobnou dg. Ale i tak - bažanta člověk líp přijme od blízkého. Sestra taky nemůže být pořád po ruce. Některé děti špatně jí a když nemají někoho, kdo na ně doléhne, tak prostě nejí. Atd, atd, atd....

A možná je to dokonce horší pro dítě, které tam jde jen na týden kvůli něčemu banálnímu....protože děti jako syn jsou už obrněné, zatímco pro "nováčky" to může být šok.

Někdo tu psal, že novodobé vymoženosti jsou fajn. A s tím naprosto souhlasím. Jen bych nepranýřovala české zdravotnictví. Stačí si přečíst článek, co nedávno proběhl médii, o paní, která v Anglii bojuje s endometriozou. Mnozí by ani nevěřili, jak nesrovnatelně lepší péči máme. I když zase jak kde.
Odpovědět
 Katka a 2 výrostci 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 23:08:50)
Tak,presne.Bohuzel jsem to v 70 letech zažila po komplikované zlomenině,fakt hnus.Diky bohu,že už teď může někdo s mrnatama ve špitále být...nemusi to být nutně vždy matka.
Odpovědět
 TaJ 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:37:27)
Já byla poprvé ve 3 letech, ale nepamatuju si z toho prakticky nic, schválně se zeptám mamky, jestli tam se mnou mohla být, ale řekla bych, že ne...
Odpovědět
 TaJ 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:45:50)
Tuten, já si to myslím taky...možná, že kdyby syn nebyl v porodnici těch x dní v inkubátoru na svícení, kde byl většinu času sám, se zakrytýma očima, tak by možná dneska byl samostatnější a nebyl by tak úzkostný...nevadilo by mu být někde sám apod...kdo ví...
Odpovědět
 Persepolis 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:46:38)
Nemyslím sí, že by nepřítomnost rodiče v nemocnici byla vyloženě traumatizující. Určitě to je nepříjemný, dítěti je smutno, s mámou je nu určitě líp a rychleji se zotavuje, to bez pochyb. Zažila jsem to v dětství několikrát, kvůli chronickým problémům s ledvinami a jako trauma z minulosti to nevnímám.
Pro dítě je podle mě hodně traumatizující špatný vztah mezi rodiči, ošklivý rozvod, kdy nedokážou udržet vzájemné antipatie na uzdě a vedou před dětmi brutální hádky. To už vůbec nemluvím o tom, když jsou děti svědky násilí mezi rodiči. A taky následné přetahování o děti, scény apod. Tohle musí být pro děti peklo. Když vidí jak se osoby, které milují ze všeho nejvíc nenávidí.
Odpovědět
 TaJ 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 18:56:45)
Tuten, to určitě...ono když se to tak vezme, tak se nedá vlastně vůbec říct, co je traumatizující zážitek a co ne, protože každý jsme jiný a každého zasáhne něco jiného, co toho druhého nechá třeba v klidu...
Odpovědět
 Persepolis 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:56:40)
Tut, nemocnice je vždycky trochu stres, ii s mámou. já jenom nevím, jestli traumatem myslíme to samé, tj velmi negativní zážitek, který může výrazně narušit duševní rovnováhu. A tady si myslím, že krátkodobější pobyt v nemocnici bez přítomnosti někoho blízkého by tohle u normálního, duševně zdravého dítěte způsobit neměl. Čímž vůbec nepopírám fakt, že přítomnost toho blízkého člověka dítěti samozřejmě prospívá a je žádoucí.
Odpovědět
 Persepolis 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:02:08)
Dítě s nějakou DIAGNOSIKOVANOU psychickou poruchou.
Odpovědět
 Kafe 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:22:33)
Supliku - muj byl v roce a pul 1 noc sam na JIP, navic mu odsavali nos a pichli infuzi do rucicky a prezil to v klidu. Kdyz jsem rano priletla, vynervovana, ze byl beze mne, tak se jen otocil, koukl na mne a zase se vratil ke kramareni v kartotece, co mu daly sestry na hrani.
Odpovědět
 Kafe 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:33:33)
Supliku - a mela jsi moznost se s nim rozloucit, nez te poslali pryc? Ja s tim svym ano a nekolik predchazejicich hodin jsem byla s nim, cekajic na ruzna vysetreni. REkla jsem mu, ze rano prijdu, tak asi proto byl v klidu. Byl zvykly, ze jsem obcas nekam odchazela, rekla mu, ze odchazim a kdy se vratim. Rekla bych; ze traumata spise zpusobi nahle zmizeni rodice a ta nejistota, jestli se zase objevi, nez samotna samota ditete.
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:37:14)
Ale batole tohle nechápe. Navíc v nemocnici se hrozně vleče čas. K tomu je často nutné mít dítě v klidu - na infuze atp. Což jde lépe, pokud dítě uklidní někdo, kdo je tam s ním.
Odpovědět
 Půlka psa 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:39:11)
Na JIP doprovod nesmí, předpokládám, nikde.
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:40:20)
Jak kde.
Odpovědět
 Půlka psa 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:43:35)
Fakt? Do je super. Nemám s tím zaplať PB žádnou zkušenost. Když byl na JIP náš šestiletý v Krči, tak to nenabízeli. Nabízeli to až na normálním pokoji, ale možná to bylo proto, že byl vlastně už velkej.
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:47:32)
Syn byl v Krči asi 14 dní, z toho týden v umělém spánku. Když se probral, chodili jsme na dvě hodiny dopoledne a dvě odpoledne. Ale dojížděli jsme denně a synovi bylo šest - byl i po té krátké návštěvě vyřízenej, takže stejně spal a navíc věděl, že přijdem.
V Motole na JIPu nechají kojící matky, ale tam jsou oddělení značená různě. JIP říkají i pokojům, které tak nevypadají. Tam jsem mohla být, hlavně kvůli tomu, že u syna hodně věcí obstarávám sama - ale kdyby se objevila kojící matka, musela bych na noc pryč. Pak jsou běžná oddělení, kde záleží na lékařích.
Odpovědět
 K_at 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:41:07)
Pulko, zase na Jipu asi byva malinko luzek a vice personalu. Muzou se vic venovat. Ten pristup - co vim z rodiny a okoli - byva na Jipu luxusnejsi.
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:41:56)
Ale infuze se dávají na běžných odděleních.
Odpovědět
 Půlka psa 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:45:14)
Liška psala, že byl sám na JIP, tak asi ví, co píše. ~;)
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:49:58)
Půlko, to chápu. Tak asi její dítě bylo na JIP. Ale jednak jsem psala, že na JIP rodiče v mnoha případech mohou a taky to, že ne všechny děti leží na JIPech. A ta péče o taková batolata je fakt náročná, pokud slouží noc dvě sestry. To je pak fakt dítě na sedativech, aby si tu kanylu nevyškublo.
Odpovědět
 Kafe 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:52:16)
Lassie - na beznou detskou chirurgii ho prendali druhy den. To uz jsem tam s nim byt mohla. Na JIP nikoli. Nevim, co s nim v noci vyvadeli, ale kdyz jsem rano prisla, mel v ruce kanylu, ale uz tam volne pobihal po sesterne.
Odpovědět
 Vaitea 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:46:22)
Ale smí, (pochopitelně existují vyjímky )

z jedné FN 😏

když je Vaše dítě hospitalizováno na jednotce intenzivní péče, napadá Vás mnoho otázek.
Dětské oddělení JIP je určeno pro děti vyžadující intenzivní sledování a monitorování základních životních funkcí.
Nezalekněte se většího množství přístrojů.
I zde mohou rodiče přicházet na návštěvu, nebo dítě doprovázet během celého pobytu. Při příchodu na oddělení informujte sestřičku, za kým jdete. Respektujte nejvhodnější návštěvní dobu mezi 7.30 – 19.00 hodinou. Na oddělení vstupujte bez svrchního oděvu a u vchodu proveďte hygienickou dezinfekci rukou. Při nepříznivém počasí (sníh, déšť) použijte návleky na obuv. Nechoďte na návštěvu v případě, že jste nemocní (rýma, kašel, teplota, akutní zažívací potíže), protože tím ohrožujete nejen vlastní dítě, ale i ostatní pacienty.
U svého dítěte můžete pobývat celý den, případně se vystřídat s rodinou. Vždy myslete na to, že dítě, které je nemocné, potřebuje dobu na odpočinek a spánek i během dne.
Během Vašeho pobytu se může stát, že Vás požádáme, abyste na chvíli opustili pokoj, a to z důvodu vyšetření, předání služby nebo ošetření jiného pacienta. Vyhovte této žádosti, i dětem jsme povinni zajistit soukromí.
Ráno přicházejte na oddělení po předání služby po 7 hodině. Pokud Vás bude Vaše dítě potřebovat během noci, a jste zde jako doprovod, sestřička Vás jistě zavolá.
Mějte na mysli zdravotní stav Vašeho dítěte i ostatních dětí na oddělení. Zvažte počet návštěvníků,nejvýše 2 osoby najednou. I pro Vaše dítě je vhodnější rozložit návštěvy během celého dne. Děti do 6 let na návštěvu nevoďte.
Na oddělení jsou k dispozici židle, které můžete v době pobytu využít, z hygienických důvodů není vhodné sedat k dětem do lůžka.
K hospitalizaci přineste dítěti bezpečnou domácí obuv, toaletní potřeby podle věku dítěte: pleny, ubrousky, zubní kartáček, pastu, mýdlo, ručník. Pro zábavu můžete přinést oblíbenou hračku, knížky, mobilní telefon, případně jinou elektroniku po domluvě se sestřičkou. Civilní oblečení a cenné předměty si odnášíte při příjmu domů, pokud jste zde jako doprovod, můžete si je uložit do uzamčené skříně na svém pokoji.
V době Vaší přítomnosti budeme rádi, když se zapojíte do péče o hygienu a hlavně vyplnění volného času Vašeho dítěte.
Nepečujte o ostatní děti na pokoji.
Na oddělení se zdržujte s dítětem u lůžka, pokud od něj odcházíte, zajistěte lůžko zábranou.
Po dobu návštěvy nebo pobytu odpovídáte za bezpečnost dítěte.
I na oddělení JIP si děti mohou hrát, pokud to jejich zdravotní stav dovolí. Za dětmi dochází učitelka MŠ, ZŠ, herní terapeutka, která připravuje děti na vyšetření. O zapůjčení hraček, zapnutí TV a DVD požádejte sestřičku ve službě. Sami DVD neobsluhujte!
Na pokojích JIP se z hygienických důvodů nestravujte a nenoste teplé tekutiny, z důvodu bezpečnosti dětí. I Vy potřebujete na jídlo klid, proto využijte hernu s jídelnou nebo svůj pokoj.
Pokud přinesete dítěti nějaké potraviny, předejte je sestřičce, která je uloží popsané do lednice. V nočním stolku dětí nesmí být potraviny skladovány. Nenoste dětem bonbóny, žvýkačky, oříšky.
U Vašeho dítěte budeme během pobytu sledovat množství tekutin a stravy, sestřička Vás bude při příjmu informovat. Nedávejte dětem bez předchozí domluvy nic jíst a pít. Nepodávejte žádné léky bez našeho vědomí!!!
Na oddělení můžete mít mobilní telefon u sebe, ale pokud potřebujete vyřídit delší telefonický hovor, opusťte pokoje JIP. Pokud má Vaše dítě svůj telefon, netelefonujte mu v nočních hodinách, rušíte tím jeho i ostatní pacienty.
Při odchodu z oddělení informujte sestřičku. S dítětem se domluvte, kdy opět přijdete a čas návštěvy dodržte.
Informace o zdravotním stavu Vašeho dítěte Vám poskytne ošetřující lékař během vizity, která začíná po 8 hodině, nebo během pracovního dne do 15 hodin. Mimo běžnou pracovní dobu a během víkendu podává informace lékař ve službě. Podávání telefonických informací doporučujeme co nejméně, informace podává lékař až po sdělení hesla zapsaného v dokumentaci.
Pokud budete během pobytu na našem oddělení potřebovat radu nebo informace, nebojte se na nás obrátit. Vždy Vám rádi poradíme. Před propuštěním Vašeho dítěte máte možnost vyplnit dotazník spokojenosti. Pokud tak učiníte, předem děkujeme.
Odpovědět
 Alca 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 2:48:16)
Půlko dítě má právo na přítomnost zákonného zástupce všude včetně JIP. Dokonce rodiče z JIP nemůže nikdo ani vyhazovat, pokud se chce rodič vyspat na židli/nespat, ale být s dítětem, mělo by mu to být umožněno.
Švagrová v Austrálii měla na JIP syna několik ěmsíců (postupně se teda zmírňovala intenzivnost) a dalších několik pobytů do cca 2 let, vždy bylo normální, že tam byla s ním (normálně tam mají křesla, ve kterých se dá pohodlně spát). Třeba pro nedonošence je kontakt s matkou ideálně kůže na kůži fakt hodně podstatný....
ono navíc o léčbě dítěte mají právo rozhodovat jeho rodiče. Jak asi mají rozhodovat, když nejsou přítomni?
Odpovědět
 Půlka psa 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 7:16:51)
Já brala JIP prakticky jako operační sál - prostě, že existují reálné důvody, proč se tam nesmí courat, nesmí tam být mobily a tak. Proto jsme neprotestovali, když tam chtěli kluka samotného, ale bylo to jen na jednu noc, jen ho sledovali a nijak neléčili, on sám s tím byl ok a nebyl navíc už žádné batole. Žádné příště, doufám, nebude, ale je dobré vědět, že to případně jde.
Odpovědět
 arsiela 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 9:28:07)
Půlko psa je to jak píše Alča,v podstatě tě od dítěte vyhodit nesmí.Museli by mít předběžné opatření od soudu,že máš omezený rodičovský práva.Samozřejmě ,že je potřeba používat selský rozum a pochopit,že ne všude je možný na JIP s dítětem být nonstop.Syn byl na JIP opakovaně,vždycky to bylo o domluvě.Když to bylo poprvé a byl fakt v mizerném stavu,tak sem se od něj nehla,i když se sestra snažila mě na noc vypakovat.Doktor dal za pravdu mě ,tak mě tam nechala.
Odpovědět
 Pole levandulové 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 20:19:24)
Vinohrady, plastika, pourazova JIP, rok 2011, dceri necele tri roky. Byla jsem tam s ni celou dobu, krom doby na sale, tam jsem nesmela, ale do predsali ano, takze jsem s ni byla, kdyz se budila atd. Nikdo se ani nezminil, ze bych snad mela nekam odejit /ja bych teda nesla/. Kdyz ji bylo lepe, dostala jsem pokoj hned vedle JIP, kam jsem odchazela, kdyz usnula a kdyz se v noci vzbudila, sestry pro mne prisly. Kdyz ji pustili z JIP, tak tam bydlela se mnou do doby, nez nas pustili. Dcera si vse pamatuje, dulezite o tom vypravi, jak byla na operaci, kde jsme byly a ze maminka v noci spala za klokankem /na zdi meli velkou kresbu klokana/. Traumatizovane nevypada, je samostatna a nema problem s odjezdem na SVP, tabor ci k babickam od 4 let /babicku samozrejme driv/.
Bracha, rocnik 1976, narozeny ve 33.tt, mama s nim byla na JIP v Motole po celou dobu, kdyz byl pak na nedonosencich, jezdila na noc domu a pres den s nim. Nemeli s tim problem,ani se netajili s tim, jak nedodrzuji sve povinnosti, napr. kdyz nosily nedonosence po arealu na vysetreni, meli je dat do prenosneho inkubatoru, coz necinili, jen je prehodili plenou a jednou pak prilitla zpet sestra, ze ji to miminko cestou zkolabovalo, tak mu dala dejchnout kysliku, co meli na chodbe...
Odpovědět
 Kafe 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:50:05)
Jitys - jo, pochopil. Cas asi ne, ale ze prijdu pochopil.
Odpovědět
 Půlka psa 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:59:48)
Však on nikdo neříká, že je super někde dítě nechat. Říká, že se člověk nemá zdejchnout, protože je to pak horší.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:24:17)
mandelinko,

já si myslím, že "to do nich vkládáme" jen do určité míry, zas tak všemocní nejsme (někdy naštěstí).
Odpovědět
 Kafe 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:59:44)
,Na rady "zdejchni se, at to nevidi" jsem dala jen jednou a dodnes toho lituju....,

to mi radivala mamka, ale je to strasna pitomost - dite je pak ve stresu a matce neveri
Odpovědět
 Žžena 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:00:43)
Liško,
u všech to tak není.
Odpovědět
 Kafe 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:03:03)
Zzeno - jiste, kazde dite je jine, ale kazde se da alespon trosku zocelit, kdyz si navykne, ze rodic obcas nekam musi, sam, ale vzdy se vrati. A take samozrejme zalesi, kdo se o dite stara, kdyz tam rodic neni.
Odpovědět
 Žžena 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:04:22)
Liško,
já se zdejchávám, dítě je v dobrých rukou a důvěru ve mne a můj návrat neztrácí. Jen si ušetříme slzy při loučení.
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:56:54)
Mandelinko, já v Motole jeden čas bydlela a rozhodně to neplatí pro všechny děti. To mohly mámy říkat, co chtěly. A rodičům se pak milosrdně lže - že noc byla v klidu. Nebo se přiznají "malé slzičky". Já to špatně snášim, ty brečíci děti. Tedy od té doby. Trhá to srdce.
Odpovědět
 K_at 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 22:05:37)
Lassie, abych uprimne priznala, jsem dospela, ale noci v nemocnicich jsou na slzicky i pro me. At uz jako doprovod, nebo pacos. Hnusny prostredi, unava, nemocnicni debilni rutina, hluky... Jako psychicky je to narocny.
Odpovědět
 Katka a 2 výrostci 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 14:23:45)
To mám stejné.Spital je pro mě noční můra.Doufam,že až se můj čas naplni,budu doma.Hrozne moc nechci už nikdy do špitálu,jsem až strelena...
Odpovědět
 Bouřka 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:58:30)
Tak já taky odchod dětem vždy oznamuju, zvládají to dobře (maximálně řev, že chtěj taky), ale pokud jsem pryč dlouho (3h), tak už nastává problém.
Odpovědět
 Žžena 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:58:53)
Mandelinko,
no a já mám zkušenost opačnou. Největší krizovka je loučení s mámou a koukání na to, jak odchází. Děti jsou různý.
Odpovědět
 1kulička 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:21:12)
Já myslela, že se myslí praxe tak před 30-40 lety, to byla opravdu zrůdnost.
Můj brácha měl vrozenou vadu a v jeho roce a půl se rozhodlo, že ho budou operovat. Rodiče měli zakázáno ho navštívit, byl tam něco přes měsíc....měsíc neviděl rodiče a úplně na ně zapomněl - respektive, když si pro něj přišli, nepoznal je, pro něj cizí lidi.
Prý děti pak méně plakaly, když neviděly rodiče - z pláče mívaly teplotu a ohrožovalo to celkovou rekonvalescenci. Vůbec si neumím přestavit, že bych takto odevzdala dítě a nesměla ho měsíc vidět ~d~
Odpovědět
 TaJ 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:26:04)
1kulička - no, zhruba v té době jsem byla v nemocnici několikrát já, jak jsem tu psala...byl to fakt hnus...~:(
Odpovědět
 Drop 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:02:02)
byla jsem s dcerou v nemocnici několikrát jak v čr tak i v Německu, jsem ráda, že ty uřvané děti v klecových lůžkách už nikdy neuvidím, následně pak nepřítomně ležící se sedativy

první hospitalizace v Regenburgu byla pro mě balzám, všechny děti s matkama nebo tatínky v normálních postelích, s postelí rodiče přišoupnutou k lůžku dítěte, děti slezlé do jedné postele a rodiče nad nimi klábosející, všichni společně v herně, skoro to jako nemocnice nevypadalo
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:03:11)
~R^
Odpovědět
 Dooly. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:05:12)
Commer,presne tak. Syn,tehdy ctyrlety,poprve v nemecke nemocnici, prosil -maminko,ze i kdyz budu zlobit,nemuzou me poslat do Cech?
Odpovědět
 Jahala. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:29:09)
Šuplíku, zkušenost z českého špitálu.
Odpovědět
 Dooly. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:38:14)
Šuplíku on míval laryngitidy a to tak že jsme každé dva měsíce pobývali na dětském. Zažil si tam svoje.. to prostředí, chování lékařů .. přestože jsem byla vždy s ním.A pak jsme přišli do Německa a skončil s vysokou několikadenní horečkou v nemocnici..a když se mi udělalo líp,poskočil si na postýlce a pak se sám lekl.Bylo mu tam o moc příjemněji...a lekl se,nevim proc.. že by ho mohli poslat do Čr
Odpovědět
 Dooly. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:03:26)
Ze napr jesle byly pro deti deprivacni, o tom jsou natoceny dokumenty... ( a nemusely to byt nutne celotydenni jesle)

V nemocnici bych samotne dite nenechala. Stacily mi zazitky z jednoho ceskeho pohranicniho mesta, kde jsem videla, jak je tam s detma zachazeno, kdyz jsou bez rodice.Ani nahodou..

Kazdy at si rozhodne jak mysli, podle me neni dobry zadny extrem. Ani delat "z prdu kulicku" ale ani si hrat na "matku Herodese" a to hlavne pro sve pohodli.Kdyz si dite poridim, mela bych pocitat s tim,ze na nej budu brat ohledy,venovat mu cas a delat pro nej i veci,ktere se mi zrovna nechteji
Odpovědět
 Lexi. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:19:24)
"V nemocnici bych samotne dite nenechala. Stacily mi zazitky z jednoho ceskeho pohranicniho mesta, kde jsem videla, jak je tam s detma zachazeno, kdyz jsou bez rodice."
- to samé říkala kamarádka poté, co byla v nemocnici s asi 2-letou dcerkou. Že naprostá většina dětí u sebe měla rodiče a na těch pár dětí, které tam byli sami byly sestry neuvěřitelně hnusné, bezdůvodně jim nadávali apod., jen když viděli že se blíží lékař, jako mávnutím kouzelného proutku na ně byli milé. A to bylo na oddělení batolat, takže žádní přidrzlí puberťáci.
Jednalo se o okresní nemocnici ve stč. kraji
Odpovědět
 Dooly. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:30:12)
Lexi tohle bylo oddělení 0-3roky.Pro děti neměli zidlicku tak je privazovali obvazama aby neupadly.. no a pak je tam nechávali i2 hodiny privázané.Kdyz jsem si dovolila dítěti podat plysaka, sprdla me uklízečka at toho hajzla nerozmazluju ze to stejne hned zase hodí na zem. No a druhá varianta byly děti plačící v klíčových luzkach tak dlouho,až dostaly horečku a usnuly. Často to bylo ještě stran sester nevybíravě komentováno- zase řval tak ma horečku..
Odpovědět
 petluše 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:40:12)
A kdy a kde to bylo? Jaká nemocnice?
Odpovědět
 Dooly. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:52:23)
V Chebu,2005/6
Odpovědět
 petluše 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:54:25)
Tak byla jsem 2007-2009 několikrát s dcerou v ČB, musím říct, že chování personálu bylo skvělé.
Odpovědět
 Dooly. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:58:34)
Petluse, CB jsou krajský město,Cheb okresní, navíc pohraničí. Nedostatek lékařů, ale i ostatního personálu. Celkový nedostatek peněz. V tom kraji se traduje,že z chebsky nemocnice zivej nevylezes.jenze záchranka se tě neptá kam chceš s vlastním autem bych to dítě nedovedla živý..
Odpovědět
 Bouřka 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:58:04)
Se tam koukám moc nezměnilo od 80. let. A v polovině 90. let,tam mírnixtýrnix jisté osobě odstranili nosní mandli, byla tam na pozorování s břichem, ale když už tam byla, že jo... Rodiče informováni při propouštění.
Odpovědět
 Dooly. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:03:23)
Bourko, tak zrovna na tu mandli jsem s ním tenkrát raději jela na Kladno,než to nechat dělat u nich.Videla jsem tam několik děti s masivním krvácením po tomto zákroku..
Odpovědět
 Bouřka 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:06:55)
Já tam mandli přežila na konci 80tých. Kupodivu na to mám docela dobrý vzpomínky, probíhala nějaká rekonstrukce, nemocnice vzhůru nohama, neležela jsem na dětským, ale improvizovaným ORL mezi dospělýma (ne ten samý pokoj) a chovali se k nám vcelku hezky. Ovšem vzpomínky na dětské infekční mám zcela jiného druhu.
Odpovědět
 Mr. Miçkey 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:11:35)
Pro me je traumatizujici, ze Monty momentalne nelesti kliky~n~
Odpovědět
 Lexi. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:34:23)
"Trauma nemel ,sestricky kolem neho litali,vsechny si omotal kolem prstu. Nakupovali mu sunsicku atd."
- nojo, ale zdaleka ne všechny děti jsou takové osobnosti, aby z nich byli cizí lidé takto odvaření
Odpovědět
 K_at 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:36:19)
Lexi, jo, to fakt neni typicky scenar.
Odpovědět
 Lexi. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 23:17:48)
Danulu, chtěla jsem tím říct, že ne všechny děti jsou jako tvůj bratr. Že jsi to špatně snášela, ti věřím a je mi to líto, jen jsem na to necítila potřebu to komentovat.
Odpovědět
 Carollyn 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 21:40:10)
To bych s moc divila, kdyby Mandelincin pobyt kdekoliv nebyl super.
Odpovědět
 Hanka 75 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 22:12:27)
No to ti rozumím. U nás brácha v nemocnici, mamka s ním, my se sestrou s neempatickým otcem nebo u babičky, která byla dobrá, ale po delší době to už úplně nezvládala. O bráchovi se mluvilo jen obdivně, jak to zvládá, o mě se ségrou nikdy (přitom pro obě menší trauma, ségra začala koktat, to bylo dobré alespoň v tom, že si toho dospělí všimly a měla nějakou podporu, pro mne to bylo také traumatické, ale takhle se to neprojevilo, nevím jak, možná jakousi vzdorovitostí, která tedy žádné sympatie nebudila, spíš odpor), takže fakt smůla. Malé trauma, které nikdo nebere a naopak asi jako drzé nebo víc se vztekající dítě jsem budila ještě nesympatie. ~t~
Odpovědět
 77kraska 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 8:53:45)
Hanko, mne pripada, ze vychova deti v 70. letech byla zhruba stejna jako vychova nasich rodicu ve 40. a 50. letech nebo dokonce prarodicu ve 20. a 30. letech....dost drsna, neempaticka, kdyz melo dite vlastni nazor, tak se povazovalo za drze, kdyz zlobilo, tak se mu proste nasekalo na zadek (uz jsem tady psala, v povidkach o Kopytovi a Mnoukovi dostavali kluci na zadek temer pokazde, remenem, a povazovali to za standard, to bylo napsane v 60. a 70. letech....my to cetly s dcerou pred par lety temer v soku)

ze by nekdo dbal na nejake psychicke potreby ditete, to ani nahodou, vsechno se delalo tak, aby to vyhovovalo dospelym (rodicum, ucitelum, sestram v nemocnici) - prazdninovy provoz, odpoledne, proste podle potreb rodicu....v nemocnici se jelo taky kvuli hladkemu provozu, kdepak by se tam motali rodice a vsechno komplikovali

dneska je to naopak, ale zase se detem moc ustupuje
Odpovědět
 77kraska 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 8:56:20)
vlastne ono se nedbalo ani na psychicke potreby dospelych a zivot byl i pro dospele tezsi....proste to vsechno bylo jinak
Odpovědět
 arsiela 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 9:40:03)
77krasko přesně z toho mám dodneška největší trauma,jak se kašlalo na psychické potřeby dítěte.Myslím tím nemocnice,léčebny.To,že sem tam byla rok bez rodičů(návštěvy po třech měsících),to samozřejmě trauma bylo.Ale to,že nás k posteli přivazovali,vyhrožovali pokud dítě okamžitě neposlechlo,nebo při zákroku brečelo,to bylo strašný.A v lázních to bylo ponižování nonstop - cenzura pošty,zabavování balíčků,stání na chodbě s předpaženýma rukama za kdejakou pitomost.jasně pravidla musí být a musí se dodržovat,ale tohle už byla psychická šikana.
Odpovědět
 Katka a 2 výrostci 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 11:12:44)
Strašný.
Odpovědět
 Filip Tesař 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 9:40:56)
Vnímám to dost podobně, 77krásko. Určitě to většina přežila ve zdraví, i psychickým - jakž takž aspoň, možná to nebylo trvale traumatizující, ale to neznamená, že to nejde dělat líp.
Odpovědět
 Ropucha + 2 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 9:59:37)
Filipe, ono hlavně jak se pozná, že byl člověk traumatizovaný?
Dospělý člověk už má své dětství vždy nějakým způsobem zpracované a vůbec nemusí být na první pohled zřejmé, jak ho které zážitky ovlivnily.
Ale na "druhý pohled" už se mohou nabízet různé souvislosti.
Odpovědět
 TaJ 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 10:04:36)
Ropucho, taky si myslím, že se to pak těžko pozná, jestli je někdo něčím traumatizovaný a čím...myslím, že často si dokonce ten člověk ani ty souvislosti podvědomě nepřipustí, i když někdo jiný, kdo se na to dívá zvenčí, tam tu souvislost jasně vidí...
Odpovědět
 Žžena 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:35:18)
Mně přijdou traumatizující tyhle diskuse s Monty o traumatech.
Odpovědět
 Bouřka 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:37:41)
Žženo ~t~
Odpovědět
 Půlka psa 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 19:58:05)
Nemocnice je traumatizující určitě. Taky bych tam malé dítě nenechala. Musím ale říct, že když jsem byla se svým dítětem třeba na dětské chirurgii v Motole, tak se tam sestry chovaly k dětem bez maminek moc hezky. Jedno tam celou noc chovaly a houpaly a vozily v kočárku, aby se nebudilo a neřvalo. Fakt jsem zírala.

V Krči měl zase náš syn, který už byl velký a byl tam sám, herní terapeutku, která s ním hrála šachy, aby se nenudil. Jediné, co mi vadilo bylo to, že tam brali jen maminky. Měli jsme novorozeně, tak tam chtěl s klukem zůstat manžel, ale tatínka nechtěli.
Odpovědět
 Jana, 2/07+10/08+5/11 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:27:35)
Tady se taky sestry chovají k dětem bez rodičů krásně, ale ono to jde, když je tam takové dítě jedno a ostatní tam ty rodiče mají. Pokud by jich tam bylo takových víc, tak by to taková idylka nebyla. U nás je to v nemocnici na dětském fajn, mají i báječnou školku, akorát si vždycky "stěžuju" na jídlo.
Odpovědět
 Půlka psa 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:31:08)
Většina malých je určitě s rodiči a samotné je tak jedno na oddělení. Předpokládám, že je z DD, anebo se jednalo třeba o autonehodu, kdy byli zranění i rodiče. Jinak menší děti samy nebývají, to až školáci.
Odpovědět
 Dooly. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:33:17)
V tom Chebu tenkrát sestry tvrdily,že většina těch osamělých děti jsou děti cikanek, které je tam nosi pod různými zaminkama různých nemocí.. .a pak jdou pracovat na ulici..
Odpovědět
 Dooly. 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:33:17)
V tom Chebu tenkrát sestry tvrdily,že většina těch osamělých děti jsou děti cikanek, které je tam nosi pod různými zaminkama různých nemocí.. .a pak jdou pracovat na ulici..
Odpovědět
 Katka a 2 výrostci 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 20:40:20)
Ta nemocnice bez rodičů prostě trauma je.Ja jako 4 leta po 2tydennim pobytu ve špitále přestala mluvit a pocuravala se.Mama vypracuje,že jsem se normálně vrátila o 2 roky,po dvou měsících doma se to upravilo.Vazte si možnosti být ve špitále s dětmi.Byla jsem několikrát na malých jedno -dvoudennich hospitalizacich a u nás na pokoji třeba byly 2 děti na stejném zákroku bez doprovodu.Kdyz se děti probiraly z narkozy,plakaly,bylo jim blbě.. .pobíhala jsem mezi nima a vůbec nechápala,jak je tam mohl někdo nechat ,když měl možnost být tam.Potrebuji pohladit,uklidnit - sestry na to nemají čas.Ten jeden den snad nějak jde vyřešit u každého...nechapu.

Na druhou stranu protektivnost typu : radši mu koupím novou aktovku,i když nechce,aby se mu náhodou nesmali- to je zase az moc.
Odpovědět
 Koliha velká 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 22:09:03)
Byla jsem v nemocnici za dětství třikrát - ve čtyřech na nosních mandlích, v jedenácti a skoro v osmnácti kvůli močové infekci. Bylo to v dobách, kdy rodič v nemocnici s dítětem prostě neexistoval, ještě v těch jedenácti byly návštěvy dvakrát týdně. V těch čtyřech letech nás bylo na pokoji asi sedm v klecových lůžkách, nosní mandle se braly bez uspání, pamatuju si, jak peánem vytahují krvavou tkáň, pláč lékař utišil výrokem "a už neplač, nebo tam budeš muset znovu". Jestli mi něco vadilo, byl to nastříhaný časopis na záchodě místo toaletního papíru. Žádné trauma nemám, nevadí mi a následně nikdy nevadil žádný lékařský zákrok, do té samé nemocnice jsem pak chodila ráda na praxi... Ale je fakt, že jsem nikdy netrpěla závislostí na pečující osobě nebo separační úzkostí. Trauma nebo psychické zranění je strašně individuální, co jednoho těžce traumatizuje, jiný si toho ani nevšimne. Možnost pobytu rodiče s dítětem v nemocnici je výtečná, ale démonizace toho, když to nejde, mi přijde poněkud přetažená.
Odpovědět
 magrata1 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 22:19:35)
mně by třeba rodič v nemocnici vadil. Připadala bych si pod dozorem a bála bych se, že umírám, když tam se mnou jsou.
Odpovědět
 Jahala. 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 0:34:30)
Margato, ve 2,5 letech ny ti tam rodič vadil? Původně šlo totiž o batolata.
Odpovědět
 Ananta 


Re: Co je a není traumatizující 

(11.8.2017 22:18:09)
Těžko říct, ale když s epodívám na výsledek, tak děti jsou na štíru s respektem k dospělým a jsou asi taky dost zchoulostivělé.

Dítě do určitého věku by samo být hospitalizováno určitě nemělo, minimálně dokud nechápe časové souvislosti a že rodič zítra příjde na návštěvu atp. Do pěti let určitě ne.
Odpovědět
 Alca 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 2:23:37)
Tak já můžu říct, že pro mě pobyt 3 týdny v nemocnici v 6 letech osamotě prostě traumatizující byl (o to víc, že to bylo infekční a v drtivé většině mohly návštěvy jen za sklo). Pobyt cca v roce si nepamatuju ale tohle jo a nebylo to příjemné byť jsem cca třetinu doby byla mimo. Ono ani pobyty 6 respektive 10 týdnů v ozdravovně v 8/9 letech nebyly nic super :(
mě přijde, že spousta lidí si to trauma nepřipouští a jedou stylem já to zvládnul, zvládnou to i jiní.
Samotné ybch dítě v nemocnici nikdy nenechala, pokud by to šlo nějak zařídit (samozřejmě že extrémní situace, dky jsou v nemocnici oba,s e řeší blbě)....

Jen dodám,ž e mamka nidky nevyšilovala, ale já holt byla labilní dítě no..... Ono když v šesti letech dostanete zánět mozkových blan, tak být sám je vážně super :(
Odpovědět
 Alca 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 2:31:25)
P.S Zajímala by mě ta předchozí diskuze.....
Odpovědět
 TaJ 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 9:31:45)
Alco, podobnou zkušenost má manžel, taky byl cca v 6 letech v nemocnici se zánětem mozkových blan a jeho mamka říkala, že když se vrátil z nemocnice, tak týden vůbec nemluvil... a to je jeho mamka fakt člověk, který zachovává klidnou hlavu, je lékařka...takže nijak nevyšilovala a stejně to pro něj trauma bylo...
Odpovědět
 Ropucha + 2 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 9:49:02)
Tino, asi je to běžná reakce na takovou situaci, já jsem byla hospitalizovaná několik týdnů, když mi byly dva roky, a také jsem prý po propuštění z nemocnice nemluvila. Prý jsem rodiče vůbec nepoznala, vůbec na ně nijak emocionálně nereagovala, jen jsem poslouchala jako robot.
Odpovědět
 TaJ 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 10:01:58)
Ropucho, tak u těch malinkých bych to brala, že třeba fakt ty rodiče nepoznají, zapomenou, zvlášť, když je to několik týdnů...ale u 6 letého, kdy ho tam navštěvovat mohli, byť jen přes sklo, mi to už úplně normální nepřijde...
Odpovědět
 libik 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 9:53:25)
Já myslím, že největším traumatem jsou dlouhodobě praštění rodiče, co sami sebe hledají a své frustrace dávají dětem sežrat. A můžou to být jak matky(otcové) fackovací, tak přehnaně ambiciozní či postižení nějakou teoretickou výchovnou chimérou, rodiče experimentující s partnerským životem ap.

Jasně, že za mýho mlada se dítě řešilo jinak než dneska, důraz byl na to, aby bylo "vychované". Ale to byla jasná vnější pravidla, zdravá rodina to dokázala vykompenzovat.
Odpovědět
 Ropucha + 2 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 10:04:13)
Libiku, ano, to jsi myslím vystihla podstatu: aby bylo dítě vnějškově "vychované". Ovšem co se děje pod tou vnější "vychovanou" slupkou, to mohou být dosti šílenosti, ale to nikoho nezajímá, na povrchu funguje "slušný člověk".
Odpovědět
 Girili 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 17:18:14)
Jako dite jsem pobyvala v nemocnicich, lecebnach a laznich casto - tehdy samozrejme bez navstev. Nemohu rict, ze bych dnes byla schopna identifikovat nejake trauma, ktere by se prave tomu dalo pripsat.
Dluzno ale rict, ze to zatezove bylo fest, prijemne ani trochu a jsem jinak pomerne vyrovnana, jinymi vetsimi dusevnimu potizemi nezatizena a s celkem fungujicim rodinnym zazemim, takze jsem to nejspis zpracovala dobre.
Zaroven se mi to nasi snazili ulehcit, jak jen mohli - mama mi posilala kazdych par dni dlouhy dopis, tata kazdy den pohlednici. Kdyz mohli, poslali za mnou na navstevu nekoho znameho ze zdravotnickeho personalu, ktery mi treba prinesl nejakou drobnou hracku pro potechu - proste i moji, tehdejsi beznou zocelovaci socialistickou vychovu respektujici rodice, chapali situaci pro dite jako zatezovou a ve snaze mi to ulehcit, obchazeli, co se dalo.

Pokud bych dnes mohla, urcite bych dite samotne v nemocnici nenechavala, i kdyby se jevilo jinak silne a vyrovnane a prezilo by to nejspis bez traumat. Zocelovat ho muzu jindy a jinde, nez samotne a zdravotne indisponovane v naprosto cizim prostredim, kde s nim delaji pro nej nepochopitelne veci cizi lide...
Odpovědět
 libik 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:06:03)
Ano, i já si myslím, že odloučení od matky většinou není trauma na celý život, ale že je to jenom normálně nepříjemný.
Odpovědět
 Žžena 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:20:17)
Jako dítěti samotnému v nemocnici pro mne nebylo nejhorší to odloučení od matky, ale cizí prostředí, sestry bachny a nerudní doktoři (ne, nebyli všichni takoví... ale ti co jo, ty si člověk bohužel dlouho pamatuje), nejistota, co se mnou budou dělat, pocit bezmoci, že ať se mi bude dít cokoli, nikoho nezajímá, co na to já, neinformovanost, co mi chtějí dělat a proč, nikdo se se mnou nebavil o vyšetřeních, plánech, operaci. Ignorování, popírání nebo zesměšňování strachu, bolesti.

Ve špitále jsem byla pak ještě dva měsíce před svými 18. narozeninami a fakt bylo nepříjemné, že mi odmítli dát jakoukoli informaci. Když jsem chtěla vědět proč mne přišel vyšetřit mimo vizitu, mimo oddělení a mimo specializaci doktor z jiného pracoviště, musela jsem kontaktovat rodiče, ti mého specialistu, ten nemocnici ve které jsem ležela a teprve pak mi to rodiče mohli přijít o návštěvách říct.
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:24:28)
Ano, dítě je samo na situace, které špatně zvládají i dospělí. Nemá žádného "advokáta", nemůže se bránit a hodně malé dítě ani celé situaci nerozumí (tzn. nemůže pochopit, že je to pro jeho dobro, že rodiče přijdou, že bude lépe).

Na dětském leží dětí různého věku a s různými diagnozami, něco jiného je dospívající kluk nonstop na netu, který je rád, že rodiče jsou mimo a něco jiného malé dítě, kterému je zle a ještě smutno.
Odpovědět
 libik 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:33:33)
Teď si občas dávám retro number one a to Nemocnici na kraji města, z níž vyplývá, že tehdy se doktoři s pacientama nebavili, ani když jim bylo 20-100 ~:-D Vezou pacienta na operaci a on se během přípravy dozví, že mu budou dělat loket nikoliv nohu~t~
Odpovědět
 Žžena 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:35:13)
No moje "tehdy před osmnáctkou" bylo v roce 2001.
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:36:38)
Jo, to mě taky zarazilo. Přemysl Rezek - žádný souhlas s operací. Jelikož "ta hlava se udělat musí" ~t~
Odpovědět
 Katka a 2 výrostci 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 20:35:14)
Taky jsem az ted zaregistrovala do toho serialu promitnutou tu tehdejší extrémní bohorovnost panu doktorů...to už se naštěstí skoro nedá srovnat...i když občas ještě jo.
Odpovědět
 libik 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 21:11:52)
Bohorovnost některých doktorů vzdoruje všem režimům~d~
Odpovědět
 Katka a 2 výrostci 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 21:38:49)
Ja vim.Ale už to aspoň není norma,kterou celý národ s obdivem akceptuje,jako tehdy,když to melo premiéru.
Odpovědět
 libik 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 21:40:50)
Když to mělo premieru, řešila se Ina~t~ a doktorsská arogance nepřevyšovala aroganci obecnou, třeba prodavačky byly fakt na ránu~d~
Odpovědět
 Katka a 2 výrostci 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 21:45:36)
Jo Ina...to byly ty napínavé psychologicke scény jak jede Ina s Blazejem výtahem a oba dramaticky mlčí...aspon na 3 minuty~t~
Odpovědět
 Pam-pela 


Re: Co je a není traumatizující 

(13.8.2017 10:37:59)
Nekteri starsi dr se nepreofientovali dodnes, ale je jich ˇalo. S tim loktem udelame, co MY uzname za vhodne, do toho nemate co mluvit. Z nemocnice jsem mela fobii.
Odpovědět
 Girili 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:24:04)
Vetsinou. Ale jak pisu, jinak u me bylo celkem vse OK. Ale dosdnes si vybavuji pobyt nekdy v batolecim veku, kdy jsem sla na chirurgicky urologicky zakrok, jak me vezli od pasu dolu nahou, rucicky privazane, jak jsem se stydela, kdyz mi banda doktoru na vizite hledela mezi nohy... Bych tomu neverila, ze se muze batole takto stydet. ~d~ A pamatuji si takovy hnusny pocit odcizenosti a odevzdanosti. Hadam, ze jsem byla necim nadopovana.
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:30:11)
Někdy je těžké celou tu dobu posuzovat podle jednoho osobního zážitku - ve smyslu "já to zažil a byl jsem v pohodě". Brácha jezdil celé dětsvtí do lázní, vždy min. na 6 týdnů. Vzpomíná na něco rád, na něco nerad. Různé lázně, různé vzpomínky. Mříže, nepříjemné sestry - nebo napak celkem pohoda. Jednou (a to jsem se od něj dozvěděla teprve minulý měsíc!) tam, byl skoro rok. Já o tom nevím a to jsem starší. V kartě měl brácha napsáno, že máma byla hospitalizována s otravou botulotoxinem. Kdy jsme byli celou tu dobu my, se starším bráchou - kdo se o nás staral, vůbec netušim. A zaráží mě, že se to nepamatuji, když on ano (prý si pamatuje, jak děti pořád odcházely a přicházely, že on tam ale pořád zůstával ~n~ )a to mu byly 4 roky.
Někdy mám pocit, že jsem podstoupila nějaké vygumování mozku, že si z dětství nepamatuji skoro nic. Jen hospitalizaci kvůli slepáku - že tam byla holka, co měla červený župan. A tím moje vzpomínky končí....
Odpovědět
 ...j.a.s... 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:36:08)
Lassie, možná jsi ty špatné věci potlačila a na ty dobré věci nestíháš vzpomínat? Myslím, že to rozpomínání jde nastartovat meditací nebo jen tím, že si vybavíš nějaký moment nebo místo z dětství a necháš mysl jen tak bloumat a ona ti začne přinášet i to ostatní.
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:39:23)
No mně právě hodně pomáhá to, co mi říká brácha. Který má paměť neuvěřitelnou a pamatuje si věci z doby, kdy mu byly tři roky. A to si opravdu pamatuje, protože když o tom začne mluvit, často si to pak vybavim i já.
Odpovědět
 Girili 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:45:20)
Takovou pamet mam taky. Mam i prokazatelne ranejsi vzpominky - z jesli, jak me mama vozila na sportaku, z dovolene, na ktere jsme byli, kdyz mi byli 2 roky...
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:48:35)
To máš dobrý. Já si nepamatuju ani to, co mi někdo řekl před hodinou.
Odpovědět
 Girili 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:51:58)
Co se stalo pred hodinou si casto taky nepamatuju. A nejmene si pamatuju, co mi manzel pred chvili rikal, ze je vsechno potreba v nejblizi dobe udelat a zaridit... ~t~
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:55:01)
~t~
Ano . To bude i tím, že neposlouchám ~f~. Nemůžu si pamatovat něco, co jsem ani nezaregistrovala.
Odpovědět
 libik 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:57:44)
Na to jsou studie, že frekvenci partnerova hlasu vypínáme~t~
Odpovědět
 Girili 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:50:12)
pardon... byly 2 roky. ~f~
Odpovědět
 Jahala. 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 20:36:23)
Ja jo myslela jsem, že mě už neveznou, uz jsem tam sedrla jen ja a Zimová ~t~
Odpovědět
 TaJ 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:36:37)
Lassie, já si taky většinu věcí z dětství nepamatuju...třeba manžel si pamatuje spoustu různých detailů i z doby, kdy byl fakt malý...já mám jen takové útržky, pocity, pár konkrétních situací...třeba si ani vůbec nepamatuju svůj první den ve škole a vůbec z toho věku pod 5-6 let mám jen velmi málo vzpomínek a většinou hodně mlhavých...nevím, jestli to s tím nějak souvisí, ale já si nikdy nepamatuju ani sny...od dětství se prostě ráno vzbudím a netuším, co se se mnou v noci dělo, co se mi zdálo...nebo jestli se mi vůbec něco zdálo...
Odpovědět
 ...j.a.s... 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:39:12)
Tino, já si taky nepamatuju svůj první den ve škole :-)
Odpovědět
 Alca 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:46:15)
Mě pravděpodobně provedl lehký výmaz ten zánět mozkových blan, z doby před si bohužel jasněji vybavím máloco )a když už, tak často negativní), z doby po byť je rozdíl pár týdnů je těch detailů mnohem víc.... Anapříklad při pohledu na fotky z doby po mi ty vzpomínky naskakují, z doby před je to jako ybch se koukala na nějaké fotky někoho cizího..... A to je rozdíl třeba půl roku.....
Odpovědět
 Girili 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:42:59)
Jestli se na tom, ze si ta obdobi bez brachy nepamatujes, taky nepodepsalo nejake vytesneni negativnich zazitku...

Ja taky jezdivala do leceben lazni na 1-2 mesice. V 5 a v 6 letech jsem byla 2x na lecebnem pobytu dokonce na detskem psychiatrickem oddeleni - nasim ale tehdy nerekli, ze jde o psychiatrii, ale ze jde o urologickou lecebnu. Trpela jsem mirnou formou zatezoveho pomocovani, coz bylo - jak se zjistilo pozdeji, zapricineno chronickym zanetem slepaku. Oficialne tam byly az skolni deti, v peti letech jsem tam byla benjaminek, o ktereho se starsi deti staraly, jak o panenku. Sestry ze me byly nadsene, jak jsem hodna. V nemocnicni jednotridce jsem pracovala spolecne s prvnaky a slo mi to lepe nez jim. Nasi pozdeji v dokumentaci vycetli, ze "rodice vyborne spolupracuji". Bodejt by ne, kdyz jsem tam nejspis byla jedna z mala z normalni rodiny. Zpetne si vybavuji, ze tam bylo hodne cikanskych deti, nektere se jeste na 2. stupni ZS pokakavaly, jedna holcicka, co ji nejspis doma zneuzivali atp. Tehdy mi to neprislo, dneska mi ale prijde desive, jak byli tehdy lidi v tehdejsim zdravotnictvi neinformovani a pasivni. ~d~
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:47:00)
To muselo být asi hodně negativní. Otec uměl jen guláš, vajíčka a šunkofleky a z guláše se mi celé dětství navalovalo. Tak to bude možná ono. Ale možná jsme byli někde úplně jinde. Protože otec dělal na šachtě, dvanáctky...to by nás asi nezaopatřil.
Už se na to ani nemám koho zeptat.
Odpovědět
 Girili 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:49:00)
A starsi bracha si nepamatuje?
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:50:50)
Ne, ten měl těžký úraz hlavy a má hlavně na tu paměť ID.
Odpovědět
 Girili 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:57:21)
Aha. Tak treba je to fakt dobre, zes to vyytesnila. ~6~
Odpovědět
 ...j.a.s... 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:30:43)
Líbiku, opomíjíš to důležité B, co Girili píše - tj. že sice s ní rodiče v nemocnici nebo léčebnách nebyli, ale snažili se jí to vynahradit jinak. Ale je pravda, že pokud rodina nefunguje, tak pak už je pobyt bez rodičů jen dalším traumatem z mnoha jiných.
Odpovědět
 Alca 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:42:38)
Tak třeba u nás rodina fakt normálně fungovala, rodiče se snažili mi pobyt zpříjemnit jak to jen šlo (když už mi poslední týden bylo mnohem lépe, táta mi sháněl po antikvariátech stará čísla čtyřlístku co jsme měli doma, protože z nemocnice jsem si je odnést nemohla - infekční; do ozdravovny mi následně psali hodně často, posílali balíky atd.), setsry a doktoři v té době už taky tak nepříjemní nebyli (navíc já byla na dospělém, protože na dětském infekčním nebylo místo, takže se o mě docela starali), ale ta nemoc by dle mého byla záhul za jakýchkoliv podmínek a to, že tam se mnou nikdo nemohl být ve chvíli, kdy jsem byla bezbranná fakt jak kojenec (protože jsem se nemohla hýbat ani komunikovat, jen se vyděšeně koukat) prostě svůj efekt mělo (kromě toho, že to může lehce pozměnit psychiku i důsledkem nemoci). S někým blízkým bych to pravděpodobně snášela o dost lépe.
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:21:38)
"Pokud bych dnes mohla, urcite bych dite samotne v nemocnici nenechavala, i kdyby se jevilo jinak silne a vyrovnane a prezilo by to nejspis bez traumat. Zocelovat ho muzu jindy a jinde, nez samotne a zdravotne indisponovane v naprosto cizim prostredim, kde s nim delaji pro nej nepochopitelne veci cizi lide..."

To je ono. Je odloučení (poslat zdravé dítě na tábor) a odloučení (výše popsané).
Odpovědět
 Girili 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 18:28:38)
Presne! Proto jelo nase petilete dite letos samo na tyden na tabor (a i kdyz se tesilo, tak mu to dalo zabrat, ne ze ne), ale v nemocnici bych ho samotneho nenechala. ~a~
Odpovědět
 Katka a 2 výrostci 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 20:43:27)
Tak.
Odpovědět
 Koliha velká 


Re: Co je a není traumatizující 

(12.8.2017 19:59:23)
Moje starší sestra i manžel byli v raném kojeneckém či batolecím období hospitalizováni, tehdy taky bez rodičů, oba se ve vývoji vrátili o nejakou dobu zpět. Když z nemocnice přišla sestra, táta tam málem běžel, protože ta asi opravdu nějaké trauma měla, protože kromě nemluvení se pořád krčila a kryla si ručičkama hlavu, jako by ji někdo tloukl ~e~ Tchyně si naopak libovala, že jejího synka odnaučili od dudlíku a plen ~a~ Byl mu rok a strávil několik týdnů v krajském špitále kvůli těžkému zápalu plic. Ona je otázka, když se děti vrací ve vývoji, jestli je to důsledek traumatu (což trauma nijak nevylučuje, ale u skutečného traumatu těch problémů bývá víc), nebo to děti "zapomenou", protože hospitalizace není zrovna podnětný pobyt a i dospělí se po delší hospitalizaci učí např. znovu chodit či děti kousat, pokud byly kvůli zákroku na kašovité stravě a maminka celou dobu s ním.
Odpovědět
 K_at 


Re: Co je a není traumatizující 

(13.8.2017 17:33:09)
Jano, ozdravovnu jsem zazila jedinkrat, asi na 3 tydny. A stejny pocit jako ty - studeno, mrazivo. Hnus.
Odpovědět
 Katka a 2 výrostci 


Re: Co je a není traumatizující 

(13.8.2017 20:35:07)
To je děs,že vás tam na takhle dlouho posílali a zároveň doma čudili.Moc nechápu.
Odpovědět
 Adelinkaa 1 dítě. 


Re: Co je a není traumatizující 

(14.8.2017 11:10:29)
Tak za mně nejsou traumatizující dětské karnevaly ve škole, školce, když učitelky dětem prohlížely hlavy kvůli vším,pouštění nevím jakých filmů v rámci výuky - už nevím nějak smutných nebo co, jak se to tu řešilo. Pomalu směrnice jak a o čem mluvit se ženami, které nemohou mít děti nebo je dlouho nermají. Nedej bože když cizí paní radí něco mamince s dítkem apod,.
Odpovědět
 Arka 


Re: Co je a není traumatizující 

(14.8.2017 11:46:19)
U nás v nemocnici byly návštěvy dětí zakázané úplně. Byla jsem tam 3 týdny a to, že tam nebyly návštěvy mi nevadilo jako princip vůbec, ale co mi vadilo, že byly 2x týdně informační dny, kdy sestra postavila do dveří oddělení vozík s našimi kartami, postavila se tam s doktorem tak, aby nebylo vidět s kým mluví, nahnali nás na pokoje, abychom neměli šanci z chodby někoho zahlédnout ... a ten pocit, že rodiče jsou jen za těmi dveřmi a my je nesmíme vidět, tak ten byl strašný. Po skončení "informačních hodin" nám přinesli dopisy od rodičů, ovoce, knížky atd., tak aspoň ty dopisy byly fajn.
Odpovědět
 Arka 


Re: Co je a není traumatizující 

(14.8.2017 12:38:31)
Jo a teď jako rodič, bych omezení návštěv v nemocnici uvítala, protože když jsou návštěvy možné kdykoli, tak je to traumatizující zase pro rodiče. Jedno dítě v nemocnici, druhé doma, po práci hned do nemocnice, manžel někde pryč a druhé dítě samo doma (s pocitem, že se všichni starají jen o to nemocné). Případně odvézt dítě na trénink, honem za druhým do nemocnice, vyzvednout dítě z tréninku. Náročné, opravdu náročné. Uf. Doufám, že už to nezažiju.
Odpovědět
 Arka 


Re: Co je a není traumatizující 

(14.8.2017 18:44:59)
Jo.Měla jsem výčitky svědomí vůči oběma.S nemocným že nejsem dost,zdravému, že se nevěnuji.Jak by mému svědomí pomohlo, kdyby ty návštěvy byly alespoň nějak omezené.
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.