| Hanka 75 | 
 |
(2.1.2018 14:41:29)
to je strašné, kdybys mi dal tipovat jestli je to pravda, tak řeknu, že ne. V tu dobu a v Evropě :-(
Padli za to nějaké tresty ? Ještě dokáži pochopit jak vyděšená ves obětuje problematickou zlou žebračku alkoholičku (neříkám, že taková byla ani že jistě byla ves vyděšená, ale představuji si možnou situaci za níž si umím představit jak ten kolektiv blbě zareaguje), ale nechápu to nemluvně, vždyť tam museli být také ženy matky u toho.
Nebo tam vystupovala jedna silná osobnost (nebo psychicky narušená nebo mocná), která měla jasno v tom, jak ochránit vesnici a ostatní podlehli jejímu charismatu, osobnosti, strachu...nechápu.
Já si vždycky když "jedná" kolektiv říkám pozor je tu hroada lidí, přemýšlej o to víc (v pracovním kolektivu, na ulici když vidím člověka co omdlí a vypadá jak bezdomovec... zda to není na zavolání záchranky, protože vím že v hromaě lidí mu ji také nemusí nikdo zavolat s tím, že není zájem a někdo jiný to přeci udělá...) vím, také co je to mít strach i o sebe, kdybych jednala, ale tohle je šílené, šílené.. a kolik asi bylo těch obětí, o kterých ani nevíme :-( to tedy možná jsou stále.
|
| Filip Tesař |
|
(2.1.2018 15:21:27)
Hanko, v podstatě se dá říct, že vybrali oběti, jakých - zní to hrozně - z jejich pohledu "nebyla škoda". Dítě, o kterým předpokládali, že by stejně umřelo, žebračku, která vůbec nemusela bejt zlá, to bylo jedno, patřila k opovrhovaný složce a hlavně: k nikomu nepatřila, byla "odjinud". Oběti byly "ubohý", "nebohý" - obojí má stejnej původní význam, je to negace podílu na společenství (bog - bůh původně znamenalo "čest" a původní význam toho slova je pořád ještě slyšet ve spojeních typu "mít tu čest"). "Nebohost" se pojila s materiálním nedostatkem (u žebráků; dítě zůstalo bez mateřského mléka), ale bída, chudoba nebyla krítériem výběru. Nemluvně pohřbili na vrcholu kopce nad vesnicí, žebračku na hranici území se sousední vsí, odkud nákaza příšla. Nehledali obětního beránka, viníka - hledali skutečně oběť na usmíření zlých sil, na usmíření Smrtky ("Vezmi si tyhle a jdi dál.").
|
| Filip Tesař |
|
(2.1.2018 15:24:00)
Výňatek z článku:
"Epidemie je naprostá katastrofa. Do popředí se nevyhnutelně dostává pocit, že není úniku. V okamžiku, kdy vypukla, se člověk dostal do pasti. Zemřeli i ti, co hledali útočiště v horách a jeskyních. Dokonce i lidé, kteří se zavřeli v kostele, byť u zázračného obrazu, se necítili v bezpečí. Nákaza se natahovala a k smrti odsuzovala starce i děti, bohaté a chudé, dobré i zlé. Převrátila veškerý řád, pod jejím dotykem se křehký svět vytvořený člověkem rozpadal v trosky, měnil v chaos. Epidemie připomínala mýtický stav chaosu. To představuje nepochybně nejlepší definici epidemie v archaickém světě, který lze ještě snadno odečítat z kolektivní představivosti obyvatel novosadeckých vsí. Zemřelí v době epidemie byli pohřbíváni do pole, v narychlo vykopaném hrobě, anonymně. Když epidemie ustala, byl hromadný hrob zorán, ale neoset a žádná půda už odtud nebyla přesouvána, jen se postavil křížek nebo kaplička. To pole se stalo neplodným."
|
|
| Eudo | 
|
(2.1.2018 16:09:39)
Filipe, kdyz ctu reakce na tvuj text - a vlastne i tvuj text - tak mi pripada, ze jako obvykle se na tyhle udalosti divame brylemi dnesni doby = lidi s prehledem, vzdelanych (teda aspon do urcite urovne), obrousenych dnesni kulturou dnesni spolecnosti.
Ono fakt staci se nejaky cas pohybovat mezi lidmi "odjinud", aby to clovek chapal uplne jinak. Ze lide nemysli stejnym zpusobem, jako my, protoze maji uplne jiny zaklad (=treba jim zcela chybi vzdelani, a Tech zakladu muze byt ruznych ruznym zpusobem, cili kdyz se domnivame, ze uz jsme prisli na to, jak "tihle" lidi mysli, opet muzeme uplne slapnout vedle. Pochopitelne - na dlouhoum diskuzi.
Lide z uzemi, o kterem jsi psal, v nejake zapadle vesnici, s omezenymi moznostmi vubec nejak "ziskat jine informace", nez od mistnich "vladcu", kteri "vedi" vsecko lip a na kterych jsou proste nejakym zpusobem zavisli, jsou daleko jednoduseji manipulovatelni.
Jak tu obvykle pisu - kdyz nemam moznost porovnat s necim jinym, tak to, co vidim a co se mi rika je to jedine, cemu muzu verit. Schopnost vlastniho mysleni se musi vyvijet pomoci moznosti ziskavat nove/jine informace.
|
| Hanka 75 |
|
(4.1.2018 2:18:15)
určitě ti lidé mysleli jinak než my, proto jsem přemýšlela nad situací, která je k takovému hroznému kolektivníu činu mohla vést, možná i to, že prostě nemysleli, podlehli strachu, vlivu nějaké místní osobnosti...
máš pravdu, dostatek informací, možnost srovnání, prostor pro kritické myšlení... je super a ne všude to je a bylo, ba právě naopak
ale co mne zaráží je nedostatek lidskosti, soucit s tou žebračkou a obyčejný lidský soucit s tím nemluvnětem. A na to je odpověď snad ještě smutnější, že totiž tyhle emoce jsou nám cizejší než si asi myslíme a než lidskému jednání přisuzujeme. Strach a cokoli udělat pro svou záchranu je silnější. Ono vlastně evolučně to jde také vysvětlit, nevýhoda pro přežití z tohoto jednání neplynula, výhoda asi ano (přežili ti vlivnější, důležitější, mocnější), zbavili se těch nepotřebných :-( i to je jedno z vysvětlení takového jednání a proč tu bylo a je (snad už ne v Evropě, ale jinde asi jistě)a proč je v nás. A tady si myslím, že víceméně v nás všech, to vzdělání, inofrmace, svoboda rozhodování je podmíněné podmínkami, ale to první je v nás asi díky evoluci ve všech (a stejně tak schopnost chovat se v jiných podmínkách zcela jinak).
|
|
|
|
|
V její náručí
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)