Poslouchat srdce nebo rozum?

Zdravím všechny. Moc bych prosila o radu. Jsem šťastně vdaná, mám malého syna, který mi dělá jen radost a přece... nevím, jak se to stalo, ale asi jsem se zamilovala... měla bych říct znovu zamilovala do své první lásky. Viděli jsme se na třídním srazu a rázem to bylo všechno zpátky. Z jeho strany to bylo stejné. K ničemu nedošlo, ale ne proto, že bych nechtěla, jen jsem poslechla rozum a myslela na manžela a syna. Každopádně, teď se z toho můžu zbláznit, pořád na něho musím myslet, zdá se mi o něm každou noc a neuplyne den aniž by mě nenapadlo takové to vlezlé: co kdyby...?! Manžela nechci opustit a nevím, jestli bych zvládla ty výčitky, kdybych ho podvedla. Ale co teď? Nemá některá z vás podobnout zkušenost a nebo radu?? Mám to risknout? Nebo jak zapomenout??? Dík moc.