Re: S nerespektujícími prarodiči pod jednou střechou

Ectim - nedá se srovnávat návštěva(kde nemáš svůj klid a soukromí) a skutečné bydlení. Z návštěvy u mých rodičů - tedy rozuměj, když bych tam měla žít i jen týden, by mi hráblo. Ale tady se jedná o bydlení a bydlením já nemyslím žití s maminkou a dělení se o toaletu, ale dvě na sobě nezávislé bytové jednotky v jednom domě se společnou zahradou, kdy každá rodina má své zázemí, své hájené území,které ten druhý, bez ohledu na příbuzenský poměr, bude respektovat jako cizí.
Porovnávat návštěvu a stálé bydlení nejde.
Pro mne je samozřejmé, že se má člověk osamostatnit, já tak učinila v 17ti letech a od té doby jsem zcela samostatná jednotka, to se ale nijak nevylučuje s tím, že jsem se po několika letech žití mimo rozhodla postavit si byt nad bytem rodičů, což byla levnější varianta toho, co jsem chtěla.
O svých životech nevíme více, než když jsem tam nebydlela. Já nemám přehled, kdy jsou rodiče doma a ani mne nenapadne se jim svěřovat, že nebudu doma já. Ostatně ani jednoho by nenapadlo zeptat se "kde jste byli". Dokonce se stává, že si navzájem zamkneme hlavní přístup do domu v prípadě, kdy ten druhý nemá klíč, protože netušíme, že je ten druhý doma.