Re: Proč další dítě?
nepředstavuji si, že přátelé mají právo a patent na to, aby svým kamarádům kafrali do života. Přítele musíš přijmout se vším všudy takového, jaký je, nebo se s ním nepřátelit.
Neumím si představit, že mi někdo z mých kamarádů mele cosi o zodpovědnosti/nezodpovědnosti, že jsem si pořídila moc/málo dětí (máme kamarády s více i méně dětmi, tak by teoreticky mohli obojí). Nebo že to vůbec řeší.
To samé s tou pomocí - pomůžu, pokud můžu a chci. Samozřejmě pokud uvidím, že se někdo dostal do náhlého průšvihu, tak je to bez řečí, pokud budu jen trochu moct. Pokud bych měla ale pocit, že z té pomoci se stala málem povinnost, dělám to pravidelně, není to vyvolané nějakým akutním stavem (dlouhodobá nemoc třeba), a je toho na mě už nějak moc, tak bych řekla - nezlob se, ale už Ti nebudu moct pomáhat.
Pak je míček na její straně a nezbývá jí, než se s tím smířit a zkrátka se zařídit jinak. Normální kamarád by takovou pravidelnou pomoc za normálnícho okolností ani vyžadovat neměl - IMHO by si měl snažit v první řadě pomoct sám. A pokud by náhodou začal tomu, co přestal "dotovat" za to nadávat, tak by asi rychle přestal být kamarádem.
Odpovědět