Re: nechci svěřit tchýni syna - jsem špatná?

Víš co to je těžký, možná babička nebude až tak špatná, alespoň mi to tak vyzní. Je to prostě jiná generace a některé věci vnímá jinak. Já jsem celkem benevolentní a k babičce dávám všechny 3 děti bez problémů. Jsem ochotná překousnout i nějaké rozdílné názory, ale nesmí to být nic, co by:
a) podrývalo autoritu nás rodičů, zesměšňovalo nás atd.
b) ohrozilo děti na zdraví (tím nemyslím sladkosti atd. ale spíš syn je alergik, tak kontakt s alergeny, když není nezbytný, nebo hygiena tak, jak ji požaduji já (třeba nejmladší je náchylná na gyn. výtoky)
V těchto věcech máme mezi sebou jasno, já třeba i sepíšu jaké léky synovi kdy dávat, jak provádět intimní hygienu u dětí a máme domluvu, že když se jim něco nezdá, volají ihned domluvit se na dalším postupu.
Ta Tvoje respektující výchova - no, pokud to vypadá tak, že přiklušeš ihned jakmile si synek něco zamrčí, tak promiň, ale Tvoje dítě může být i docela rozmazlené a sebestředné a hlídat takové dítě může být pro babičku dosti vyčerpávající. To se pak nediv, že dochází k situacím, které ona nemůže zvládnout tak, jak si představuješ Ty. Pokud trváš na tom, že všechno bude tip top přesně jak sis nalajnovala, tak si dítě nech na krku do jeho 18 let, aby na něj náhodou někdo neměl negativní vliv a neporouchal mu vývoj jeho "osobnosti".
Samozjřemě nedávat dítě tchýni je Tvoje právo, které Ti nikdo nemůže upřít, ale zamysli se nad tím, zda není lepší najít nějaké schůdnější řešení pro obě strany. Neupírala bych dítěti babičku a naopak, je to škoda a ten čas, kdy jsou děti malé, rychle uteče. A je to škoda, i pro tu babičku, nepřijde mi zase tak tragická.