Re: ahoj holky

Dojanko - taky mi mluvíš z duše

Jako můžu klidně říct a myslím, jsem to už tu psala, že až tak nějak úzkostná jako doma co se týká pořádku - to já nejsem. Že bych denně luxovala, vytírala, utírala prach - to tedy ne. Jednak když chodím do práce, musela bych to dělat snad po nocích nebo co a jednak tak často se mi do toho ani nechce - zprotivilo by se mi to, to už se znám. Pořádek a uklizeno ráda mám, ale vůbec to nepřeháním.

Na dvorku je stavební bordel - jakmile bude tak duben, květen a až do podzimku - kluci tam zas budou trávit spoustu času, je tam hromada písku, míchačka, prach, manžel má spoustu nářadí - kluci se tam odmalička válejí, hrají si, vozí písek, staví si rýničky....., máme vlastní studnu (užitkovou vodu), takže se cákají ostošest. A já jsem úplně klidná, však tak to má být. Dítě nemá vyrůstat v nějakém "sterilním" prostředí, musí se setkat s nějakou tou "špínou". Proto mi nevadí, když jsou kluci uválení a špinaví, jak si hrají na dvorku, to vůbec ne.

Jak jsem říkala x-krát - jsme zvyklí od mimin chodit denodenně ven za každého počasí, když v létě prší, tak šup deštníky a obejdeme to okolo řeky. Když mrzne - tak přes poledne zase ven. Ve sněhu, ledu - vždycky ven. Nesnáším ty obchodní centra. Ty děláš to stejné s holkama. Já jsem na mateřské nachodila denně x-kiláků od hlubokého kočárku počínaje a golfkama konče - milovala jsem to, vyloženě jsem se na to těšila, když jsem byla těhotná u Bédi a všechno se mi splnilo a užila jsem si to.

Takže NIKDO nemůže absolutně říct ani "Ň" v tom, že bych byla nějaká hysterická přecitlivělá matka, která děcka chrání, nepouští je ven a děcka jsou pak choulostiví, že když je ofoukne, tak hned omarodí. To je u mě naprosto vyloučené.

Proto právě nechápu ten veliký rozdíl mezi Jindrou a Bédou. U Jindry to otužování a válení se na dvorku prostě fungovalo a byl nějak víc odolný. U Bédi dělám do puntíku přesně to stejné a halt marodí víc - ale naštěstí zatím všechno opravdu tahá jenom z té školky. Doposud kdykoliv byl doma, tak zdravý a nic nechytnul. Dokonce když byl malinký, tak nechytl od Jindry žádné to běžné nachlazení a ve 4. třídě měl Jindra na podzim zánět hrtanu (nějakou laryngitidu) a ten malý (byl mu rok a půl) nic nechytnul. No, tomu všemu můžu být jenom ráda, já vím.....

No, jak vykládáš o tamté rodině, jak ocucávají dudlík s mlíkem a lokají si z flašky od piva, co najdou na ulici - tak to je teda extrém, to se hned tak nevidí. Úplně toho malého tříletého lituju, zasloužil by si, aby se mu někdo pořádně věnoval a ne tady ty pouliční zážitky

Dojanko, já tomu Bédovi budu dávat dál ty podpůrné věci, ale už se k tomu ani zdaleka tak neupínám. Je to halt otázka štěstí a shody okolností nebo nějaká konstelace hvězd či co, že děcko naomarodí.....