Re: Cesta letadlem do Karibiku s 10měsíčním dítětem

Upřímně souhlasím s Monty.

Na dovolenou s sebou vozím zásadně děti, které z toho něco mají a budou si to pamatovat. Radši na pár let upozadím svoje touhy a pojedu za kámoškou do Brd, než tahat mimino- který změnu může a taky nemusí zvládnout někam do tramtárie. Tenhle přístup mi byl vždycky úplně cizí. Domnívám se, že dovolená má být fér pro všechny. Mluvím o dovolené,- ne o cestování za prarodiči a příbuznými, tam to naopak naprosto chápu.

Další věc je, že člověk NIKDY dopředu neví, jak to bude mimčo snášet. Jestli změnu chroupne, nebo bude mrzutý. Z toho důvodu cestuju prostě až od věku dětí, kdy jim můžu všechno vysvětlit a dát jim rozumný argumenty.

A v neposlední řadě lékařská péče. Letos v Chorvatsku potřebovala šestiletá akutně ošetřit a byl to celkem horor, doktor nedostupnej a úplně o ničem. A to jsme byli v EU.

Podle mě potřebujou mít mimina svůj zajetej režim a řád, kojení to nezachrání. A to jim při cestování málokdo dovede zajistit, všechny ty úmornosti typu tříhodinový zdržení, který nikdo nemůže dopředu předvídat.... Některý mimino bude spát, ale ty nikdy nevíš, jestli to tvoje zrovna nebudou příšerně bolet uši (třeba já v letadle hrozně trpím s ušima a tohle je můj dětský zážitek- jedna velká bolest)

A podotýkám, že patřím k lidem, kterým rozhodně řvoucí děti nevaděj. Trávím v jejich společnosti celé dny. Ale protože ty svoje respektuju, tak je nebudu úplně zbytečně vláčet někam přes celej svět (nehledě na očkování, klimatizaci v letadle, změny teplot, voda, strava atd. atd.). Naopak v době, kdy reagujou na nepohodlí řevem, je prostě nechám doma. V době, kdy jim vysvětlím, že zpoždění budou muset vydržet, s nima klidně pocestuju do alejuja. Navíc je s sebou vezmu jen v případě, že samy budou chtít a budou chápat kam jedeme a co tam budeme dělat.

Nikdy jsem stylu života- musím cestovat od narození mimina, protože jsem cool nerozuměla, stejně jako jsem nerozuměla novorozencům v cyklovozících drncajících po úchvatných českých cyklostezkách. Radši pár let počkám a pak si to prostě užijeme všichni a vědomě.