Re: Jak na permanentně vystrašenou kočku

Máme britku a není lekavá, ale s cizími se nebaví (zalézá pod gauč nebo do dětského pokoje). Je málo kontaktní, nechá se hladit ráda, ale když chce ona, ne my (a když chce ona a my to neregistrujeme, je otrávená naší tupostí. A to chce vypadá tak, že si stoupne, aby ses k ní musela lehce natáhnout, a pak neustále jemně poodchází, abys musela za ní a namáhat se ). Braní do náruče bere jako omezování osobní svobody, opře se packami a štítivě se odtahuje.

Pak máme útulkáře, který je ztělesněním zvědavosti, přátelské přívětivosti a bezelstnosti, přítulný a vítací.

Ti dva by mohli sloužit ke studii o různorodosti kočičích povah.

A vzájemně se opečovávají, když třeba vezmu britku do náruče, ona pak seskočí, mňoukne a kocour ji přiběhne olízat, aby z ní smyl to odporné ponížení