Re: Polotovary a konzervy
Filipe,
takto podobně to vnímám taky, ač nejsem antropolog ani nic podobného
.
Takže jsem malinko alergická na kategorické soudy (kojíš moc dlouho/moc krátce), protože do toho vstupuje tolik různých faktorů, že cizí člověk na to prostě nemůže mít náhled, a navíc, jak říkáš, je to kulturně podmíněný.
Když jsem slyšela a četla, jak to měla generace našich rodičů (kojit na veřejnosti bylo fuj/dělaly to jen ty nejspodnější vrstvy, takže kojící matka se prakticky nedostala z domu) a jak to máme my (kojit na veřejnosti je už prakticky norma a dokonce některé obchody zřizují kojicí koutky apod.), tak jsem vděčná za to, že žiju dneska a nemusela jsem bojovat v tomhle směru s předsudky, mimo jiné mi to umožnilo i s malými dětmi courat podstatně volněji.
Přitom vůbec o nic nejde, to okolí to nijak nezasáhne, ale bylo by schopno kvůli tomu té "vymykající" se matce dost znepříjemnit život (ono i dnes stačí si přečíst některé ty pindy o tom, jak se "exhibicionisticky vystavuje" (rozuměj matka kojící miminko na ulici, třeba i zakrytá plenou).
Odpovědět