Diskuze : Ostatní : Tradice, zvyky, obyčeje - ostatní
20.2.2023 18:38:12 Senedra
Re: Masopust
Lado, držel se Tučný čtvrtek, tak možná proto koblihy ve čtvrtek a zítra ( v úterý) masopust končí, chodily maškary a pro ně se koblihy pekly.
Tučný čtvrtek
Příprava na masopustní oslavy tradičně začínala již ve čtvrtek před masopustní nedělí. Během tohoto dne se chystalo vše, co bylo následně zapotřebí, jako byla například tradiční domácí zabijačka prasete na vesnici. Vzhledem k tomu, že podle pověr měli lidé v tento den jíst a pít co nejvíce, aby byli celý následující rok při síle, říkalo se mu tučný čtvrtek nebo také tučňák. Klasickým pokrmem pak bylo knedlo-zelo-vepřo.
Masopustní úterý
Vrcholem masopustních oslav, hodování a všeobecného veselí bylo každoročně masopustní úterý, kdy se na cestu vesnicí nebo městem vydal tradiční průvod maškar. Lidé v nejrůznějších maskách obcházeli stavení, přičemž nesměli vynechat žádný dům. Všude se tedy zastavovalo, zpívalo, hrálo, tancovalo, a jelikož nechybělo ani malé pohoštění pro maškary, všichni popíjeli a ochutnávali, co hrdlo ráčilo, díky čemuž se rozpustilost průvodu ještě zvyšovala.
Samotná obchůzka po jednotlivých staveních, ale také dodržování dalších oblíbených tradic vždy záviselo především na místě, kde se masopustní oslavy pořádaly. Loučení s masopustem se někde znázorňovalo průvodem s márami, na nichž byl uložen masopust v podobě figuríny, živé postavy, nejbujařejší masky nebo třeba jako basa. Před celou vesnicí se následně konal soud, kde byl masopust odsouzen a veřejně popraven.
Masopustní zábava pak většinou končila úderem půlnoci, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář nebo někdo z radních vyzval veselící se dav, aby se všichni v klidu rozešli do svých domovů, protože nastala Popeleční středa a s ní i přísný čtyřicetidenní půst před blížícími se Velikonocemi. Dříve totiž lidé věřili, že pokud budou v tanci pokračovat i přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, a to nejčastěji v podobě cizince v zeleném kabátku.
Na některých místech se masopust o půlnoci ukončoval „pochováním basy“, což symbolizovalo skutečnost, že během postní doby si hudebníci na své nástroje nezahrají a na nějakou dobu končí také taneční veselice, nebo dokonce pochováním boha Bakcha. Druhý den ráno se pak ještě naposledy jedly mastné rohlíky s mlékem či kávou, ale oběd už býval přísně postní.
Třeba tady : https://radimejak.cz/masopust-vyznam-zvyky-tradice/
Tučný čtvrtek
Příprava na masopustní oslavy tradičně začínala již ve čtvrtek před masopustní nedělí. Během tohoto dne se chystalo vše, co bylo následně zapotřebí, jako byla například tradiční domácí zabijačka prasete na vesnici. Vzhledem k tomu, že podle pověr měli lidé v tento den jíst a pít co nejvíce, aby byli celý následující rok při síle, říkalo se mu tučný čtvrtek nebo také tučňák. Klasickým pokrmem pak bylo knedlo-zelo-vepřo.
Masopustní úterý
Vrcholem masopustních oslav, hodování a všeobecného veselí bylo každoročně masopustní úterý, kdy se na cestu vesnicí nebo městem vydal tradiční průvod maškar. Lidé v nejrůznějších maskách obcházeli stavení, přičemž nesměli vynechat žádný dům. Všude se tedy zastavovalo, zpívalo, hrálo, tancovalo, a jelikož nechybělo ani malé pohoštění pro maškary, všichni popíjeli a ochutnávali, co hrdlo ráčilo, díky čemuž se rozpustilost průvodu ještě zvyšovala.
Samotná obchůzka po jednotlivých staveních, ale také dodržování dalších oblíbených tradic vždy záviselo především na místě, kde se masopustní oslavy pořádaly. Loučení s masopustem se někde znázorňovalo průvodem s márami, na nichž byl uložen masopust v podobě figuríny, živé postavy, nejbujařejší masky nebo třeba jako basa. Před celou vesnicí se následně konal soud, kde byl masopust odsouzen a veřejně popraven.
Masopustní zábava pak většinou končila úderem půlnoci, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář nebo někdo z radních vyzval veselící se dav, aby se všichni v klidu rozešli do svých domovů, protože nastala Popeleční středa a s ní i přísný čtyřicetidenní půst před blížícími se Velikonocemi. Dříve totiž lidé věřili, že pokud budou v tanci pokračovat i přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, a to nejčastěji v podobě cizince v zeleném kabátku.
Na některých místech se masopust o půlnoci ukončoval „pochováním basy“, což symbolizovalo skutečnost, že během postní doby si hudebníci na své nástroje nezahrají a na nějakou dobu končí také taneční veselice, nebo dokonce pochováním boha Bakcha. Druhý den ráno se pak ještě naposledy jedly mastné rohlíky s mlékem či kávou, ale oběd už býval přísně postní.
Třeba tady : https://radimejak.cz/masopust-vyznam-zvyky-tradice/
V její náručíZdejší témata
- Půst
- Budete slavit Valentýna?
- Co plánujete na Valentýna?
- Chystáte se držet svátek sv. Martina?
- Dušičky
- Mezinárodní dny
- Pálení Husa
- Chodíváte na čarodějnice?
- Budete slavit MDŽ?
- Masopust
- Slavili jste Valentýna?
- Drželi jste sv. Martina?
- Kultura stravování aneb Jak doma jíte?
- Jak bude vaše mládež trávit Silvestr?
- Podzimní tradice
- Den otců
- Slavily jste den matek?
- Budete slavit MDŽ?
- Oslava Valentýna
- Jak budete slavit Valentýna?
- Obtěžuje vás Silvestr?
- Dušičky - je posmrtný život úvazek na 3 směny?
- Proč se říká, že holky nosí vrána?
- Apríl
- Slavíte Valentýna?
- Letos žádné novoroční výzvy?
- Dušičky a halloween
- 17. červen - Den otců
- Den Matek
- Valentýn v 5. třídě
Zajímavé akce
Den koní na EdenuŽďár nad Sázavou 
Česká píseňSvitavy 
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice
Den koní na Edenu
Česká píseň
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenecDalší akce nalezte zde
Zajímavé recepty
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.
Publikační systém WebToDate.