Středeční zážitky

Ahoj Alčo! Jaký máte kroužky zapsaný? To se třeba ještě spraví s holkama jak ve školce, tak ve školce. Co se jim nelíbí? S mamkou jim bylo lépe než ve školských institucích?

Můj dnešní EXTRA trapas a já se s vámi o něj podělím!!!

Byla jsem na poště, kde mě děsně naštvala ženská, která mě předběhla, vůbec nic neřekla, brala to jako samozřejmost, pak úžasně zdržovala, já bych byla za 1/5 času hotová, nakonec mi ani nepoděkovala a já jsem v sobě nenašla sílu ji říct, že mohla alespoň poděkovat. Takže to ve mně vřelo a nejvíc jsem byla naštvaná na sebe, že jsem se neozvala. No a jako protiklad na mě zapůsobilo, když jsem byla u auta a vytahuju klíče a od sousedního auta se na mě zubí chlap. Tak já jako odemykám auto a ono to nejde. Naše auto pro mě má vždy přichystanou nějakou lahůdku, tak si říkám, ha, to tu ještě nebylo. Obejdu auto z druhé strany a zkusím odemčít od spolujezdce, zase to nešlo. Teď už jsem byla značně nervozní, co se děje. Znovu - napotřetí jsem to šla vyzkoušet od řidiče. Zase nic. Chvilku přemýšlím, co budu dělat, ze zákeřné chřipky jsem se ještě úplně nedostala, viděla jsem se už doma v posteli, ale asi tam nedojedu, byla jsem v jiné vesnici. Pak se kouknu na vedlejší auto - a je to tu - až ta vedlejší tmavě zelená Felicie je moje! Na borce, co se na mě ještě před chvílí zubil, se už raději nedívám, ten se směje určitě ještě teď. Já ovšem celou cestu domů taky. No, můžu já za to, že stejných aut, co máme my, je tolik a jedno se postavilo vedle mě? Ještěže mě neviděl majitel toho auta, ten by mě asi přizabil.

Omlouvám se za obsáhlost, ale jinak by to postrádalo to napětí, pointu a nevyznělo by to. A pro vysvětlení - v pondělí jsem ulehla s šílenou chřipkou, to jsem ještě nikdy nezažila, dnes se teprve vzpamatovávám.