| Jiřina,7měsíční holčička | •
 |
(18.12.1999 23:23:04)
Je mi 34 let, na dítě jsme čekali 10 let. Těď mám konečně to po čem jsem marně toužila a přišlo to, když už jsem ani nevěřila.Celé těhotenství jsem proležela a přibrala 25 kilo, ale strašně jsem se těšila na miminko. Vůbec jsem netušila, co mě čeká. Vrstevnicím již děti odrastly, vzpomínaly jen na to hezké, a já nevěděla co mě čeká. Po měsících najednou přišel šok. Problémy s kojením, nevyspání, zdravotní problémy, neochotný manžel a babičky, jsem na mimi úplně sama.Teď přišla totální krize.Dítěti se snažím maximálně věnovat, denně cvičíme, plaveme, jezdíme na výlety, tak proč jsem najednou něšťastná, najednou je to úplně něco jiného, než jsem si představovala, cítím strašné vyčerpání a únavu. Co jsem doma, přibrala jsem navíc 10 kg, z čehož jsem zoufalá. Rodina říka: choď cvičit, nejez, ale po neprospané noci, když si mimi po obědě zdřímne, nemám naprosto chut jít cvičit, natož ještě hladovět.Navíc mi nikdo dítě nepohlídá, všude ho vláčím ssebou, na agenturu, nebo jesličky si myslím, že ještě není čas, snad kolem roku.Když listuji v tomto foru, přepadají mě ještě větší deprese,když čtu, jak jsou všichni štastní. Nechápu. Napište mi, prosím, zda jste opravdu tak štastné a nepřepadají ás někdy deprase, nebo krize z nevyspání, z přibraných kil, líných babiček, atd. Díky Jiřina
|
| Eva | •
|
(20.12.1999 20:20:45)
Mila Jiřino, věř tomu, že to jistě není první ani poslední krize, co prožíváš. Myslím, že každá z nás zakusí cosi z čeho momentálně nevidí cestu ven. Ale nakonec se vždycky oklepeme a uvědomíme si,že to dítě je naše největší štěstí. Držím Ti palce a přeji Ti hodně síly.
|
|
| Radka | •
|
(21.12.1999 16:01:35)
Milá Jiřino,
možná by Vám pomohlo, kdyby Vám někdo chodil s dítětem na vycházky. Když mi bylo asi 12 let, tak tři moje spolužačky hlídaly miminka svým sousedkám. Chodily společně hodinu nebo dvě venku před domem tak, aby na ně bylo vidět, naučily se přebalovat a braly svůj dobrovolný úkol velmi zodpovědně. Další možnost je půjčit občas dítě paní ze sousedství, které se nedávno odstěhovaly dospělé děti a která se najednou cítí nevytížená a zbytečná. Například rodiče mého přítele si svou touhu po vnoučatech, která jim jejich synové zatím nedopřáli, kompenzují občasným hlídáním dětí svých známých. Chodí v parku s kočárkem a klidně přijímají chválu kolemjdoucích na jejich domnělé vnoučátko.
Přeji hezkou vánoční pohodu.
Radka
|
|
| Sylva Procházková, děti 9 a 7 let | •
|
(22.12.1999 11:27:02)
Milá Jiřinko,
je mi 33, mám dceru 9 a syna 7 let a rozumím tomu, jak Ti je. Taky jsem se dostala do bludného kruhu únavy, osamělosti, útoků na ledničku a deprese z kynoucí figury. Dostala jsem se z toho a tobě se to určitě podaří už brzo taky. Tvoje holčička nebude v noci vstávat donekonečna a Tvá péče se Ti začne mnohonásobně vracet, až Tvé dítě začne mluvit, bude dělat pokroky a stane se Tvým partnerem. V sedmi měsících možná nepotřebuje tolik výletů a cvičení, spíš mu prospívá pravidelný režim a hlavně potřebuje cítit pohodu a klid z Tebe. Proto si snaž udělat trochu času na sebe (třeba když malá spí, tak si něco poslechni nebo přečti, namaluj se, kup si něco na sebe a tak) a usmívej se na sebe do zrcadla. Taky mám problémy s nadváhou, vím co to je, ale kdyby se Ti podařilo něco shodit, určitě by Ti bylo líp, měla bys lepší náladu a nebyla bys tolik unavená. Hladovění není ta nejlepší cesta, zkus třeba oddělenou stravu, mně to pomohlo. Třeba by se pak podařilo i pohnout s tatínkem a babičkami.
Hlavně to nevzdávej, držím Ti palce.
Sylva
|
| Jiřina | •
|
(23.12.1999 14:01:35)
Díky všem za radu a podporu, a přeji krásné a štastné Vánoce, ať se Vám splní pod stromečkem i ta nejtajnější přání. Jiřina
|
|
|
| Eva + 3 ďáblíci 7+3+1 | •
|
(22.12.1999 19:30:26)
Milá Jiřino,
tyhle pocity znám moc dobře a nejhorší byly, když jsem byla s prvním dítětem na mateřské. Myslím si, že je to tím, že jsem snažila věnovat úplně celý den, ale po čase to mělo efekt úplně opačný - byla jsem vyčerpaná a neschopná se z něj těšit. Zkus nějaké zájmy, které jsi měla i před těhotenstvím a zkus je dělat i s miminkem - možná se Ti to bude zdát ze začátku nemožné, ale všechno jde (knížky, plavání, návštěvy hradů, celodenní výlety).
Pro povzbuzení - mým koníčkem je myslivost a když bylo nejmladší půl roku, pořídila jsem si ke třem dětem štěně loveckého psa k výcviku. Spolu s nimi jsme všichni chodili celé léto do lesa (malá na nosítku)a štěně cvičili - i když to nebylo tak jednoduché, jako kdybych šla sama, bylo to povzbuzující. Stačí myslet chvíli na něco jiného než na děti a pomůže to moc.
|
|
|
V její náručí
Vánoce na pláži? Proč ne!
Vitamíny a doplňky stravy pro podporu početí: Co opravdu funguje?
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v pevnosti JosefovNáchod 
Výstava betlémů na Svaté HořePříbram 
Staré Město ve svitu plynových lampPraha 2 
Novoroční výstup na JeštědLiberec 
Živý betlém
Štědrý den v pevnosti Josefov
Výstava betlémů na Svaté Hoře
Staré Město ve svitu plynových lamp
Novoroční výstup na Ještěd
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)