| modrej obláček | 
 |
(10.2.2010 17:37:16)
Tak jsem tu zase s prosbou o radu: )) Možná jen chci uklidnit: )))
Dcera je děsná citlivka, nechce se bavit s nikým cizím. Třeba jsme na výtvarce, ona bulí, že mám sedět hned vedle ní. Promluví na ní učitelka a mně šeptá, jakou barvu chce. Když odejdu do vedlejší místnosti za mladším, učitelka na ní jen promluví, hned zase brek.
I s náma se občas sekne a bulí a neřekne proč. Pak až třeba po půl dni, když je už ok, tak mi řekne, co jí v tý chvíli vadilo apod.
V listopadu jí byli 4 roky, v září nastupuje do školky, 2 měsíce před 5 narozkama. Děsím se toho už teď.
Teď mám možnost jí každé úterý i s bráchou dávat na dvě hodiny do "školičky" v místním MC.
Z jedný strany chci, aby se otrkala, z druhý strany mi to jako mámě rve srdce. Vím, že tam prostě bude bulet.
Když je ten jeden den u manžela, tak chodí od 8 do 15 na hlídání, kde je víc dětí, k mojí kamarádce, kterou zná od malička, při předávání bulí, pak přes den pobrekává...
Ještě k doplnění - byla taková v podstatě vždycky, teď půl roku bydlíme v novém bytě, pryč od tatínka, který si je ale jednou týdně a ob víkend bere k sobě. Vztahy dobrý, děti to nekomentovali. Čtvrt roku s náma bydlí můj přítel, manžel má taky přítelkyni.
Malá je hrozně chytrá, moc si toho pamatuje, má velkou fantazii, je citlivá..
Otrkávat, neotrkávat a nenutit jí...? Netuším 
|
| ..maya.. | 
|
(10.2.2010 17:44:24)
těžké radit, do školky daleko a určitě ji bolí taky rozchod, třeba se bojí že ji tam necháš, musí si zvykat na hodně nových situací..asi bych si s malou o školce moc povídala..ale z vlatní zkušenosti-moji kluci jsou taky mamánci-školku zvládli..
|
|
| .vlad. | 
|
(10.2.2010 17:46:07)
Cimoril, já bych jí "otrkávala", zpočátku s tebou. Až si bude v daném prostředí jistá, na chvilku bych jí tam nechala, s tím, že jsi na dosah. Myslím, že za ten rok i sama vyzraje. Držím palce, a´t to zvládnete 
|
| modrej obláček |
|
(10.2.2010 17:53:45)
Jak jí chci dávat na ty dvě hoďky do školičky, tak to prostředí zná, chodíme tam na výtvarku.
Jenže já vím, že ona bude řvát, i když tam s ní budu chodit třeba rok, tak když budu chtít odejít, tak bude ječet.
Třeba teď v úterý dotvořila a šla s ostatníma dětma do herny, já v kuchyňce s paní učitelkou pila kafe, děti si asi 40 min. samy hráli, paráda. Ale jak říkám, s tímhle problém nemá. Má problém, když chci jít pryč, anebo když na ní mluví někdo "cizí" - paní učitelka apod.
|
|
|
| irlev | 
|
(10.2.2010 18:21:26)
Cimoril, nepřemýšleli jste o psycholožce? Možná je tam někde zasunutý nějaký hlubší strach z cizího a neznámého. Tvůj postup se mi zdá ok, jistě si uvědomuje změny, ale když je taková už od dřív, tak je to asi někde v ní.
|
|
| Dadulka,02/06,06/07 | 
|
(10.2.2010 18:29:29)
Moje 4letá beruška je podobná. S cizími se většinou nebaví, když na ní někdo cizí promluví, nebo se pokusí o legraci, kterou by ode mne nebo manžela brala, tak se rozbrečí a další hodinu s ní není řeč. Bere je podle nálady, někdy OK, jindy potřebuje tak hodinu, dvě na otrkání a pak se už s nimi normálně baví, jindy ani ťuk. Ve školce je už od 2,5. Hrozně se tam těšila,pak zjistila, že je tam bez mámy. První dva dny celkem OK,třetí byla krize,pláč, křik. Naštěstí mi ji paní učitelka "vzala",zavřely se dveře, já zamáčkla slzičky a v poledne byla nadšená, co všechno dělali,jak se měla dobře,... Ráno brečela cca 14 dní, pak se srovnala,ale na 3 týdny onemocněla a já se děsila, co bude,ale byla potom jak vyměněná - maminka jde do práce, já do školky za dětma. Teď v září po 2 měsících prázdnin taky cca týden fňukala,ale srovnala se a pohoda.
|
|
| Terinka4444 | 
|
(10.2.2010 18:40:14)
Jak naše přes kopírák. Já neotrkávám, nemám na to nervy. Ve třech se k ní ještě nemohl nikdo přiblížit, teď za půl roku se to hodně zlepšilo, mluví o školce, jak by tam šla, neumí si to přestavit, ještě se jí nestalo, že bych byla beze mne nebo táty. Já bych ji nedávala někam zvykat s řvem, dokud to nebude nezbytně nutné, školka. A taky za púl roku zase dospěje. Ale dost tě chápu. a držím palce
|
| Andrea + 2 holky | 
|
(10.2.2010 19:47:41)
Cimirol,
ja bych to asi do nastupu do skolky neresila, prijde mi ze tohle 2x2 hodiny je malo, je to jakoby obcas, prijde mi ze je pro dite jednodussi si zvyknout, kdyz je to kazdy den. Tamara zacala chodit v zari a treba kdyz vynecha tyden, tak je to jeste OK, ale ted pres Vanoce to byly 3 tydny a to bylo horsi si zvyknout nez v tom zari (u nas je teda jeste problem, ze ma ve skolce novy jazyk)
A z vlastni zkusennosti - vubec to s ni dopredu neres, az par dni pred nastupem. Treba 2/3 dny. Ja to s ni resila hodne dopredu a ukazalo se to jako velky problem, vlastne ji to vyvolalo dlouhodobe problemy s kakanim... Ono je to pro ne nepredstavitelnej casovej rozsah.
Ja bych tu plachost moc neresila (jedine pres kineziologii), moje nete byla podobna a casem se to zlepsilo, dnes je ji 9 a komunikuje normalne.
|
| Štířice | 
|
(10.2.2010 20:04:48)
Naše malá,budou jí 3 je také citlivé dítko, už od miminka je uplakaná,lítostivá. Když na ni promluví někdo cizí (třeba i můj brácha), tak sklopí hlavu a vypadá, že se zhroutí. Začala jsem s ní chodit do MC a když si zvykla na prostředí asi po půl roce a na pani učitelku, která tam dítka hlídá jsem ji vyprávěla že by bylo fajn, kdyby tam vydržela chvilku bez maminky, že musím něco zařídit a pak se pro ní vrátím. Povídala jsem jí to celý den před našim dnem D a neustále jí opakovala, že ji tam odvedu a zase si ji vyzvednu. Byla naprosto v pohodě,sice si prý s dětmi moc nehrála a stále se držela u hlídací tety,ale zvládla to. Chodí takto každé úterko na 3 hodinky a je moc spokojená. Stále e tedy ubezpečuje, že se pro ni vrátím a učitelka ji chválí. Že je prý úžasně společenská. Vylezem před MC a je z ní zase citlivej uzlíček,kterej neodlepí oči od země,ale zlepšuje se to a občas i odpoví někomu cizímu,když se ji něco zeptá. Odpovídá teda stylem,že něco huhňá,ale je to pokrok. Já byla v dětsvtí naprosto to samé. Určitě se otrká,ale pomalu a hodně s ní mluvit. Alespon u nás to zafungovalo.
|
|
| modrej obláček |
|
(11.2.2010 20:13:48)
Andrej,
můžeš mi poslat mejla? Chtěla bych ti napsat ohledně tý kinezky, ale tvůj se mi nezobrazuje: ))
|
|
|
|
| enny |
|
(10.2.2010 20:37:14)
Já bývala přesně taková.. v šesti letech jsem každý den brečela ve školce:(.. nelámala bych "to", třebas já jsem z toho docela vyrostla:) a když se teď ohlédnu zpátky, nemyslím, že by mi "to" nějak ublížilo.. Jsem zvědavá, jestli moje holčina bude po mě:).. holt - každé dítě není extrovert.. což je ostatně dobře.
|
| Moni a Viki 09/06 a Tobi 06/10 | 
|
(10.2.2010 21:05:12)
Hodně mi to připomíná, tu naši malou. Jsou jí 3 a půl a od září začala chodit do školky. Teď je únor a stále to bez breku nejde. Chodí jen na dvě hoďky, nechci jí zbytečně lámat. V červnu rodím, tak doufám, že do té doby si tam zvykne. Ze začátku prořvala celý dvě hodiny, teď už řve jen když se předává. Konzultovala jsem to i s psycholožkou, jak na ní. Jestli se na ní zlobit, že tam pláče, nebo to ignorovat.... . Psycholožka jednoznačně doporučila pozitvní terapii. To jest chválit, za to, že tam třeba chvilku neplakala a to že proplakala ten zbytek, tak jen přejít s tím, že zítra už to bude určitě lepší. Fakt je, že od té doby, co to praktikujeme, se to už o dost zlepšilo.
|
| Kris, T4/05, J5/07, A2/11 | 
|
(10.2.2010 23:03:41)
Starší syn je hodně podobný, na konci dubna mu bude pět a doteď bojujeme s tím, že nechce být někde sám, poořád potřebuje cítit jistotu že má za zády mě nebo manžela.
Do školky začal chodit ve 4 a 3 měsících. Předtím snahy, aby byl nějaký čas v kolektivu dětí beze mne, pohořely. Takže jsem to pak vzdala a počkala až na tu školku. Tam se to trošku spravilo, sice to rvalo a neobešlo se bez scén. Ale hodně mu dal řád, to, že tam chodí denně (předtím jsem zkoušela třeba jednou týdně soukr školka a to bylo hodně špatný, ted maximálně ráno smlouvá, že nechce jít ale pak jde a už žádné slzy nejsou).
S cizími se nebaví moc doteď, jinak je ale ukecaný hodně. Až ted poslední dobou vidím trošku změnu k lepšímu, začal zdravit, poděkuje, poprosí (předtím jsem samo do něj pořád hučela že by to měl dělat,ale bez úspěchu).
U syna je to hodně povahou, je uzavřený, náladový, má rád svoje jistoty, okruh lidí co zná a bere, tam je v pohodě, ale nové a cizí ho děsí a hůř si na to zvyká.
Takže pokud není nutné, tak bych tu školičku nelámala. Dala bych jí čas.
|
| Nyta | •
|
(10.2.2010 23:23:48)
Jako kdybys psala o mě, coby dítěti. Můžu ti říct, že "neotrkáváním" se problém zhoršuje. Dneska by to do mě nikdo neřekl, ale určitými věcmi v životě jsem se prokousávala hodně těžko. Založením introvert, působím dneska ale spíš jako extrovert...ale musela jsem se "vycvičit" spíš až v dospělosti. I dnes jsem komunikativní, ale nepouštím si lidi moc do soukromí...
Jo, chodila jsem do školky taky až od pěti, ne proto, že by mě rodiče "chránili" kvůli mamánkovství, ale prostě jsme bydleli na vsi a takhle to tam bylo normální. A dneska to vidím jako velké mínus, nenacvičila jsem si včas styk s vrstevníky.
Možná svoji roli sehrála i předčasná separace od matky - tehdy byly půlroční mateřské a hlídaly mě až do nástupu do školky pak příbuzné. Taky jsem byla hodně fixovaná na matku, tím víc, čím mín jsem jí měla k dispozici.
Takže být vámi, otužuju, otužuju...a řeším i přes toho psychologa. Hodně blbá je ta přílišná fantazie a citlivost, s tím se člověk naučí pracovat většinou až v dospělosti...racionálně si řekne, že určitý strach je blbost...ale to dítě nedokáže.
PS: není možné, že i ty jsi úzkostlivější typ? to se často přenáší na dítě, stejně jako když je matka na něj fixovaná anebo se o něj moc bojí.
Nenechávala bych to u dcery tak, protože tyhle problémy se kumulují. Jakožto mamánek bude zaostávat ve styku s vrstevníky, bude ochuzená o "zdravou dravost" a i jiné znalosti přiměřené věku.
Vážně zkuste toho psychologa.
|
|
|
|
|
| Binturongg | 
|
(11.2.2010 0:36:41)
Já myslím, že to má přímou souvislost s tím tatínkem. Nějak vnitřně se bojí, že přijde i o Tebe a bude Tě taky vídat jen občas.
Chce to s ní hodně mluvit - pokud se ale neotrká, zvážila bych psychooga ještě před nástupem do školky...
|
| Levandule. | 
|
(11.2.2010 10:23:16)
Malá byla taky taková jen se mnou ,jinak plakala,ale náš homeopat nám v tom úžasně pomohl(nebo možná terapie SRT)Malá nastoupila do školky o rok později,dnes je jiná o 100% je to vůdce směčky,všechny buzeruje,určitě doporučuji homeopatii nebo kineziologii nabo Bachovka,ale začni už teď do září je to dá krásně zvládnout:Kineziologii můžeš klidně dohromady s Bachovkama
|
| Levandule. |
|
(11.2.2010 10:27:04)
Jo a taky se říká,že tento problém je vlastně maminky,že my si je pořád držíme a nechceme je pustit do světa a to u mě sedělo,já jsem nemohla zlousnout,že moje malá holčička už má jít do školky atd.Oak jsem to v sobě zpracovala a dobrý.Do ted zas řeším,že moje malá holčička půjde za rok do školy
|
|
|
|
| lena | •
|
(13.2.2010 19:01:09)
Na Vasi dceru ted toho bylo po psychicke strance opravdu hodne.Musela si zvyknout,ze jeji tata neni sni,ze se vraci domu na jine misto nez driv,a ze je tam s Vami pro ni cizi clovek.No to by nebylo dobre ani dospelemu,natoz diteti.To ze Vas potrebuje je ted pro ni normalni,naopak ji to pomuze toto obdobi zvladnout.Neodhanejte ji od sebe,ona potrebuje jen cas.
|
|
|
V její náručí
Závody dračích lodíTábor 
VědaFest 2024Praha 6 
Slavnost královny JohankyPříbram 
Rusalka na VysokéPříbram 
25. ročník sečení luk na SolániVsetín 
Závody dračích lodí
VědaFest 2024
Slavnost královny Johanky
Rusalka na Vysoké
25. ročník sečení luk na Soláni
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)