Karlika |
|
(7.3.2010 7:20:58) Nemocí a smrti.
|
anemon |
|
(7.3.2010 7:32:14) Ano nemocí i smrti, ale ne nějak panicky asi tak jako každá jiná matka, která má tři na krku Kdo nemá strach je blázen, strach je důležitý instinkt.
|
Ocicko |
|
(7.3.2010 8:16:47) bojim se a cim jsem starsi a mam vic zodpovednosti tak vic a vic se neceho bojim
bojim se smrti a nemoci - to kazdy
bojim se jit si zalyzovat abych si nezlomila nohy a dokazala se postarat o deti.... - ale pak jdu
bojim se jit po 9 jit domu- ze me nekdo prepadne....
bojim se ze jednou zvednu telefon a dozvim se od cizich lidi ze se nekomu neco stalo.....
bojim se zvedat telefon kolegum manzela - stavi jeraby - mluvi samo za sebe
|
Matanek |
|
(7.3.2010 8:31:19) Bojím se svých nápadů!
Teď, s příchodem jara, to zase bude hustý!
|
|
|
wer |
|
(7.3.2010 8:38:23) bojím se pořád něčeho, panický strach mám,o svoje děti koupat při koupání v řece,prostě ve vodě která teče,v bazénu tak hysterická nejsem a ještě kdekoliv ve výškách, rozhledny jsou pro mě utrpení,to si připadám jak chobotnice,děti jsou tři,tak přechytávám z jednoho na druhé,chybí mi další "záchranná" ruka zážitek z petřínské rozhledny: kamarád se nabídl že vezme všechny děti naší minivýpravy nahoru,a my tři uondamé matky můžeme zůstat dole a dát si kafčo,pro mě šílená volba,třást se dole strachy nebo umírat hrůzou nahoře???? zvolila jsem jít s dětmi nahoru,protože jsem měla pocit že tam mám situaci pod kontrolou hned po pár schodech bylo jasné že s téhle rozhledny,snad nemůže spadnout nikdo nikam i kdyby moc chtěl přesto jsem stále dělala chobotnici,a pokřikovala na nejmladší ať neposkakuje a nevrtí se, až mi tehdy 16tiletý syn řekl "mami ,ale mě za bundu držet nemusíš" strach je strach
|
johaneska |
|
(7.3.2010 8:48:08) Já zakazuji i dívat se přes zavřené okno, co kdyby se vysypalo i s ní
|
foxyna |
|
(7.3.2010 9:05:31) já taky! jsem ráda,že nejsem sama
|
|
fisperanda |
|
(7.3.2010 9:24:32) Moje dcera se nesmí opírat o okna a nesmí sama na balkon. Chápu
|
wer |
|
(7.3.2010 12:01:23) přesně
|
|
|
|
|
|
ChemicalJane + 4 |
|
(7.3.2010 8:59:40) jasně že se bojim nemoci a smrti a od narození prvního dítěte mam neuvěřitelnej strach o dítě a toho se už v životě nezbavim
|
|
Limai |
|
(7.3.2010 9:21:47) Mám strach o své děti,ale to každá matka,to je úplně přirozené.Jinak se bojím bojím bojím hadů,brrrrrr!Vidím slepýše,což není ani had,nýbrž přerostlá žížala,a vylezla bych na nejbližší strom.Nevím kde má tenhle strach kořeny,ale vidím v televizi hada a úplně mě mrazí po celém těle.Jinak strachy jsou různé,asi není nikdo kdo by neměl z ničeho strach,ale nejsou takové aby mi ovládaly život.Ale z čeho jsem měla obrovský až panický strach byl druhý porod.Při prvním porodu jsem málem zemřela a měla jsem při druhém strach,že se to bude opakovat a že druhý porod nepřežiju.Zajímavé ale bylo,že jsem celé těhotenství byla v pohodě a až tak moc si to nepřipoštěla,ten strach vyplul ven až s porodníma bolestma v porodnici,kdy se syn již pomalu tlačil ven.To jsem fakt zpanikařila a zhysterčila.Tak to byl takový momentální chvilkový panický strach.Jinak se až tak moc ničeho nebojím,snažím se většinu věcí vidět pozitivně.
|
|
fisperanda |
|
(7.3.2010 9:22:57) Bojím se pořád něčeho, u dcerky, aby si neublížila, nebo jí nebylo ublíženo, bojím se že onemocní, bojím se úrazů. Ale to asi každej. Za sebe se bojím nemohoucnosti. Stárnutí. Že někomu zůstanu viset na krku a budu odkázaná na péči ostatních. To je pro mě nejhorší, nejvíc ponižující věc. A pak musí být strašný když má člověk jasnou mysl, chtěl by toho spoustu udělat, vymyslet, dokázat, ale tělo už nemůže. Vězeň ve vlastním těle. Nejhorší představa pro mě. Oproti tomu se smrti nebojím. Nebo teda... pud sebezáchovy samozřejmě mám, ale neděsím se toho že umřu. Na to nemyslím. Daleko víc se bojím že se něco stane dcerce. Vidím to jako nejhorší a nejvíc svazující věc na tom, mít dítě. Ten neustálý strach, který nikdy nepřejde. Svazující strach každej den, vymýšlení co kde se může stát a co udělat pro to, aby se to nestalo.
|
|
Niana |
|
(7.3.2010 9:23:27) Bojím.Obecně o děti, o blízké....o sebe - to je normální - to je ten zmíněný instinkt.Navíc se opravdu bojím hloupých lidí ve své blízkosti(zaměstnání).Takových těch udrbaných elitářů, jejichž drby se stejně vždycky provalí a nikdy pro ně nikdo nebude dost dobrý.Vím, že jediná obrana je ignorace, ale mě to vždycky dloubne.Bojím se tedy každý den, co zase kdo "vymyslí" a co budu nucená poslouchat...
|
|
Lizzie |
|
(7.3.2010 10:06:43) Toho, že si nesplním své sny. Jinak mám samozřejmě ráda zdraví sebe a svých blízkých.
|
fisperanda |
|
(7.3.2010 11:54:09) Tos napsala pěkně. Toho se bojím taky. Bojím se, že někdy ve čtyřiceti, nebo v padesáti, budu litovat něčeho, co sem neudělala, nebo nestihla udělat, a už to nepude dohnat.
|
Lizzie |
|
(7.3.2010 12:36:10) Jo, napsala si přesně to, čeho se bojím.
|
|
|
|
X E N A |
|
(7.3.2010 10:16:09) Já se bojím, že na houbách potkám divoký prase...
|
ZuzkaN |
|
(7.3.2010 10:49:44) Bojím se vypuknutí války, bojím se přírodních katastrof, bojím se všeho kde bych musela řešit přežití či nepřežití mých dětí. A pak samozřejmě mám hodně menších strachů, ale ty se většinou dají nějak ovlivnit nebo zmírnit
|
anna+++++ |
|
(7.3.2010 10:57:11) Bojím se létat letadlem a mám odpor k pavoukům...
|
|
|
|
Tenna /2 |
|
(7.3.2010 12:32:27) Že bych žila ve strachu, to ne. Ale samozřejmě čím jsem starší, tím více věcí si uvědomuji a připouštím, určitě jsem opatrnější a rozvážnější než dřív. Zároveň ale čím jsem zkušenější, tím se některých věcí bojím naopak méně. Co se týče smrti, mám pocit, že jsem se jí bála více jako malá, než teď. Největší obavy mám samozřejmě o své děti.
|
|
Míša | •
|
(7.3.2010 17:40:25) Bojím se bolesti..
|
|
malaa |
|
(7.3.2010 18:06:28) Bojím se bolesti srdce....že o někoho přijdu a nebudu moct to unést. A že nebudu moct být oporou pro ostatní. A taky se už bojím řídit auto
|
|
Sarah33 |
|
(7.3.2010 22:45:08) čeho: pavouků,neplodnosti,velkého větru o co: své dítě...
|
Sarah33 |
|
(7.3.2010 22:45:35) a řídit auto to se bojím hrozně (díky za nápovědu výše )
|
|
|
|
|