| sun 15 | 
 |
(28.3.2010 19:49:58)
Tato debata tady už byla několikrát, ale jelikož se mě nikdy netýkala , tak jsem názory nečetla. Prosím o nějaké rady. Můj 7 měsíční chlapeček vždy usínal naprosto bez problému, po kojení jsem ho dala do postýlky zabroukal si a do 10 minut spal. Nyní asi 14 dní je večerní usínaní horor. Nakojím ho dám do postýlky a řev jak tur, vyndám ho a směje se, položím ho řve , vyndám a je v pohodě. Podle chytré knížky O matce a dítěti ho nevyndavám a každých pět minut tam zajdu pohladím , zazpívám a odejdu, když tam jsem tak se směje jakmile odcházím spustí znovu řev jako tur , ložnici máme krásnou světlou má nad postýlkou obrázky,takže bát by se určitě neměl, postýlku má taky pořád stejnou . Dnes řval hodinu a půl před usnutím . Přitom ho dávám spát unaveného , najeděného , zpívám mu před usnutím, nechápu to. Já vím, že se děti mění , ale poslouchat každý večer hodinový ,, hysterický brekot,, je pro mě hrozně psychicky náročné. První dceru jsem uspávala po těchto extempórech na ruce a třeba hodinu, ráda bych se tomu podruhé vyhnula, ale zase strašně trpím jak pláče, nevím jak to mám dělat . Nechat bulet a třeba za měsíc pochopí , že pláče k ničemu???? V knížkách to radí, ale už nepíšou jak dlouho tohle může trvat .
|
| vebalka | 
|
(28.3.2010 19:55:16)
Jestli se chceš vyvarovat uspávání jako u dcery,tak musíš vydržet.
U nás to trvalo necelé dva měsíce.
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(28.3.2010 19:56:59)
No jo, on už je chytrej.  Vydrž, i ti nejzarytější zarytci vydrží tak týden. 
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(28.3.2010 19:58:43)
Jako, ne, že ho necháš řvát a budeš si dělat svoje. Choď tam k němu, pohlaď ho, řekni mu, že je potřeba spát a že budeš vedle a jdi pryč. Můžeš nechat otevřené dveře, dělejte si tam svoje, aby vás trochu slyšel, že nejste pryč. Možná by se mohl zapojit tatínek, u nás to bylo lepší, protože kluci hrozně chtěli mlíčko.
|
|
| Bertina | 
|
(28.3.2010 21:10:06)
Tak to jsi asi ještě neslyšela o mém zarytci....  Vydržel dva měsíce, pak jsem nevydržela já - ležím vedle v posteli a dělám že spím, obvykle je do 10 minut v limbu. Sice vyhrál, ale tato verze je mnohem schůdnější, než každovečerní hodinový řev.
|
|
|
| irlev | 
|
(28.3.2010 20:01:52)
Jj, už je mu jasný, že odejdeš, nenechá se přečůrat.
My naše kluky uspávali v naší přítomnosti a s písničkama z CD - teď už jim stačí jen ty písničky. A to jen doma, mimo domov usnou i bez nich. Chce to trpělivost.
Uřvat miminko je k ničemu, budete trpět oba. Za dva měsíce ho třeba budou trápit zuby nebo něco jinýho a bude zase řvát.
Radím najít způsob, kdy budete oba v klidu, tak ustojíte i ty další nespací stavy v pozdějším věku.
|
|
| *Niki* | 
|
(28.3.2010 20:03:27)
Uspávám...v tomto věku kojením, houpáním, nošením... mám děti 3 a nikdy se mi to nevymstilo. Spí dobře, klidně, žádné strachy, brekoty, noční můry.
Nechat vyřvat bych dítě nikdy nenechala... navíc se dostává do věku citového připoutání se k tobě a je risk v tomto citlivém období ho nechat napospas samotě. Jistěže přestane plakat časem. Zlomí se. Zjistí, že na matku není spoleh. Bude z něj pak to hodné miminko, co radši usne, než aby tě zavolalo, že chce být s tebou...
Dokud brečí a volá tě, máš ještě šanci.
Nemůže s dcerou psát úkoly manžel? Nebo naopak, synka uspávat manžel?
|
|
| vebalka |
|
(28.3.2010 20:04:59)
Ze začátku jsem zůstávala za dveřma a povídaly jsme si.Ale v pokoji jsem nebyla.Jen jsem se jí na chvilku ukázala.
|
|
| Aja a lupínci |
|
(28.3.2010 20:07:20)
REkla bych ,ze tahle se klasicky projevuje obdobi separacni krize. Osobne jsem deti nikdy rvat nenechala. Uspavala jsem, v tomhle obdobi klidne u prsa, pozdeji jsem navykla na pisnicky.
|
| sun 15 |
|
(28.3.2010 20:09:02)
Jenže on u prsa dělá kraviny saje , pouští se , směje se neusíná u toho a dělat mu dudlík , když už má zuby to nejde , pěkně mě kouše.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(28.3.2010 20:22:19)
A posunout mu čas? Třeba o hodinu? Nechat ho plazit a hrát si a pak ho šoupnout do postýlky. Třeba si mění režim. Mě spal maloch do 6-ti měsíců celou noc a pak jako když utne a úplně si přeřídil fungování. Začal se budit po dvou hodinách v noci na kojení a to trvalo do 15-ti měsíců, kdy se mm naštval, vyhnal mně na patro a spí s dětma sám. Kojíme teď jednou, ve 3, 4h. Ale někdy už se nenechá uspat a v ty 4 vstává. 
|
|
|
|
| 10.3zlatoVLKáska12 | 
|
(28.3.2010 20:20:01)
Sun, napadá mě, že to může být separační úzkost.V tomto období není dobré nechávat ho samotného.Vydrž a dopřej mu svou blízkost, nebude to trvat věčně..po roce už to může být zas jinak.
|
|
| romi67 | 
|
(28.3.2010 20:28:42)
A co mu třeba nechat svítit lampičku a chodit se za ním dívat.My to tak ze začátku měli a teď naopak musí být tma a ticho.Ale kdoví co bude za chvíli.Prozatím tam co chvilku chodím,hladím ho,zpívám mu,občas i pochovám aby se zklidnil.Někdy stačí jen když si na chvilku sednu a on cítí mou přítomnost a při usínání odcházím a znovu přicházím a zatím nám to teda funguje.Většinou do 15 minut spíme
|
| kajkule+2 kousky | 
|
(28.3.2010 20:35:22)
Malý taky usíná sám, pohladím, dám plínku na muchlání, dudlík a odcházím. Chodím podávat dudlík, když mu vypadne a třeba ho pohladím. Někdy usne hned, někdy si ještě brouká. Dneska plakal. Tak jsem u něho stála a hladila ho po hlavičce a on za chvilenku usnul. Nenechala bych ho plakat, volá tě, potřebuje tě, tak tam stůj a třeba ho zkus taky hladit. Jsou malí, i když by měl obrázků 150 u postele, tak chce prostě mámu a má na to nárok.
|
| romi67 |
|
(28.3.2010 20:38:42)
jo můj si taky dlachmá plínkou po obličejíčku a je fakt klidnější když k němu chodím a dávám třeba po dvacáté dulík.Někdy mám pocit,že vyloženě ho schválně vyplivne a zkouší jestli přijdu
|
|
|
|
| Beruška+J02A07T10 | 
|
(28.3.2010 20:42:45)
ahoj,
čekám svoje třetí dítko a musím říct, že obě předchozí jsem uspávala..
syn začal spát celou noc v roce a půl, když jsem ho přestala kojit.
Uspávat jsme ho chodili s manželem tak do čtyřech, po přesunutí z naší postele do vlastní. Přečetla se pohádka a dobrou noc.
úplně sám byl schopný usnout tak kolem těch 4, ale ne pokaždé. Nikdy bych ho nenechala plakat, protože u takhle malého miminka nikdy nevíš, jestli ho něco netrápí.
Dcerka nespí pořádně ještě dnes, jsou jí tři a kousek, má noční děsy z prenatálního období a následné hospitalizace a i přesto, že manžel měl pocit, že spaním s ní v pokojíku ji rozmazluji, tak mi dětská psycholožka řekla, že to dělám dobře, že to jinak neodezní.
Takže za mě chovat, chovat.. vzít klidně k sobě do postele. Jsem ráda, že jsem dcerku nenechávala řvát.. a ani teď ji nenechávám. Myslím, že ho něco trápí, ať je to strach ze samoty, z toho, že se nevrátíš.. nebo prostě chce tvoji náruč.
Já ač bych byla radši, kdyby malá samozřejmě spala celou noc, tak jsem připravená i to naše třetí odchovat a oduspávat, protože se mi to u obou dětí náramně vrací.
Jsem toho názoru, že dítku musíš dovolit prvně, aby se k tobě pevně připoutalo - citově a občas je to i hodně fyzicky, aby potom se nebálo od tebe až je čas odpoutat a vědělo, že tam ta náruč maminky je, až ji bude potřebovat.
Tím že ho necháš vyplakat, mu akorát ukážeš, že na mámu není spoleh, bude citově strádat a bude z něj třeba teď hodné miminko, co radši usne.. ale časem to bude horší. Znám ze zkušenosti v rodině.
Chlapeček taky musel - tak spal brzy celou noc.. a teď ve čtyřech letech se s tím stále nevyrovnal. Dále pak máme v rodině dvě takhle holčičky ségry.. a je to úplně to stejné. Mají špatnou citovou vazbu k rodičům..
a to si myslím že je škoda.. je lepší objetovat pár měsíců nebo let a pak se ti to stokrát vrátí.
|
| Nivea | 
|
(28.3.2010 21:59:45)
taky jsme to doma měli takhle - chce to vydržet a opravdu se ti to vyplatí. Chodila jsem za ní každých pět minut, jen pohladila, řekla jí v klidu at krásně spinká a zase odešla - trvalo to u nás asi tak dva dny - řev jako blázen, prostě vzteky, potom se to zkrátilo na pět minut a po dvou týdnech se naučila usínat krásně sama...Není to o tom ho nechat vyřvat, to bych storpocentně nedělala, ale prostě chodit za ním aby věděl, že tam jsi a že jsi ho neopustila a on se naučí spinkat. I usínat se musí člověk naučit. Já jsem přečetla Estivila najela jsem na něj a nedám dopustit. Dřív jsem taky uspávala na ruce, u prsa - bylo to něco strašnýho. Držím palce a vydrž!!!
|
|
|
| červík + V. 6/03 + L. 5/08 | 
|
(28.3.2010 22:58:29)
nevyndavat
pohladit říct dobrou a odejít, pokud pláče, tak to zopakovat, klidně i několikrát, hlavně nevyndavat
|
| krupice. |
|
(28.3.2010 23:09:26)
Taky jsme si prošli obdobím, kdy dcera najednou nechtěla sama usínat. V roce a půl jsme byli týden u manželovy rodiny a tam se to všechno zvrtlo. Každý den jsem u ní hodinu až dvě musela zůstat, aby usnula. Ani po návratu domů se to nezlepšilo. Půl hodiny jsem potmě ležele vedle postýlky, zdálo se , že spí. Pak jsem se opatrně plížila po zemi ke dveřím a jak jsem je pootevřela, opět řev. Poté to zkoušel manžel. On byl zastáncem toho, že tam máme ležet, dokud nezabere. Jenomže manžel se měl vracet na loď a já bych dělala otroka dál sama. Takže jsem zkusila již zmíněnou metodu - položit, pohladit, pusu a odejít. Vrátit se, mlčky položit,pohladit, odejít....Za 3 dny opět usínala sama jako předtím!!!
Pokud se někdo obětuje do té míry, že vydrží hodinu až 2 dítě uspávat, má můj obdiv nebo spíš údiv. Navíc s dvěma dětma si to nedovedu představit. Myslím, že i to druhé dítě si zaslouží věnovat trochu času. Nebo snad aby člověk začal s přípravou na noční spaní už po obědě, ne?
|
|
| kajkule+2 kousky |
|
(29.3.2010 12:13:22)
A proč odejít?  když pláče a chce ať je tam s ním?? Jako na ruce ho brát nemusí, ale aby ho tam nechala samého když brečí? No teda, taková krkavice nejsem
|
|
|
| Horama | 
|
(29.3.2010 9:25:00)
Moje dcera asi do šesti měsíců krásně usínala sama v postýlce, stačilo ji pohladit, rozloučit se s ní stále stejnými slovy a odejít. Pak nastal střih - jednak v usínání, jednak v samotném spaní - a dodnes se to nedalo úplně dohromady. Příčinu neznám. Uspávám dceru na rukou. Když dobře odhadnu, kdy je unavená, je to záležitost na 10 minut. Když je přetažená, klidně to vyjde na hodinu. V každém případě položit ji do postýlky, rozloučit se a odejít, je zaručený způsob, jak vyrobit plačícího nešťastníka. Jednou jsem zkoušela to postupné přicházení a odcházení s prodlužujícími se intervaly a nemám na to nervy: řvala něco přes tři hodiny a pak mi za 5 minut usnula na ruce. Teď je jí 11 měsíců, ale velikostí je tak na 9. Dělám si iluze, že to třeba půjde změnit, až bude trošku starší, ale jistá si tím tedy nejsem.
|
| remus | 
|
(29.3.2010 10:22:43)
Vydrž, vyroste z toho a pka na to ještě budeš nostalgicky vzpomínat
|
|
|
|
V její náručí
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Advent na KarlštejněBeroun 
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž 
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Advent na Karlštejně
Předsilvestrovský výstup na Brdo
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)