tomato |
|
(6.5.2010 9:35:54) Hezký den všem.Že máme doma citlivku,to vím už delší dobu,ale včera mě to už docela,no ani nevím to správné slovo,už prostě nevím,jak mu pomoci získat větší sebedůvěru,aby se uměl bránit,aspoň trochu.Už tak od jednoho roku,když jsme šli po ulici a proti nám šli nějaké děti,je úplně jedno,jestli malé nebo větší,chytl mě pevně za ruku,a to i když seděl třeba v kočárku a já šla vedle něho.Když jsem ho pak začla brát do mateřského centra,aby byl ve společnosti dětí,seděl mě tam vždy na klíně celou dobu,maximálně se natáhl pro nějakou hračku,tak aby se mě rukou pořád dotýkal,a běda jak nějaké dítě zaječelo,zakřičelo,to hned začal hrozně brečeta zůstalo mu to doteď,i když jsem mu vysvětlovala,že to děti dělají,že děti křičí,že to není na něho,nic nepomáhá.Teď chodíme k mé kamarádce,má stejně starou dcerku.Chvíli to bylo dobrý,i když je vidět,že z ní má jakoby respekt.Ona když něco chce,prostě si to vezme,vříská,ale tak normálně jako všechny děti,to Filípkovi hrozně vadí,začne hned brečet,nebo mu vezme ze stolu pití,on začne brečet,ale bojí se jí ho vzít zpátky a tak je to i s hračkama.Jakmile se něco takového stane,rozhodí ho to tak,že se rozbrečí jakmile na něj promluvím.Jinak je to príma kluk,v roce už dávno chodil,mluvil ve větách,doma je to rošťák,vymýšlí lumpárny.Určitě to není typ co sedí v koutě,jen ta společnost dětí mu vadí.Ted už mám hrůzu z toho co bude,až na podzim půjde do školky
|
irlev |
|
(6.5.2010 9:39:24) A musí do tý školky? Můj starší je taky velká citlivka, rovná se to věkem (teď mu budou tři) a hodně moc mu pomohl mladší bráška. Ale i tak je vždycky velmi nervozní a buď brečí nebo ječivě napomíná jiný děti, pokud křičí nebo dělají něco nesprávně nebo jdou k němu moc blízko. Umí si ale říct - nechci si s tebou hrát, bojím se - to mu taky v kolektivu pomáhá.
|
|
& |
|
(6.5.2010 9:43:52) Mia, jinak se vyvyji normalne? muj syn byl tedy pozadu, coz jsme tedy v tech dvou letech nevedela.? Navsteva materskeho centra katastrofa. Sym lezel na zemi v satne hlavu zakrytou. Jinak doporucuji, ja jsem mu vzdycky delala mluvciho. kdyby mu holcicika sebrala piti, tak bych to vyridila za nej at mu vrati. Jinak treba jsme si spolu staveli babovicky, vzdycky se k nam nachomitlo nejaky dite. Jak je na tom tvuj syn s komunikaci, umi mluvit
|
tomato |
|
(6.5.2010 9:53:04) Právě že bych řekla,že je vůči ostatním stejně starým dětem,co tady u nás znám,hodně dopředu.Jako miminko ani moc nebroukal,že jsem si říkala,že ten mluvit hned tak nebude,a bylo to úplně jinak.Naopak nestačilo mu jen jedno slovo,ale zkoušel hned krátké větičky,hned po každém všechno opakoval.Říkáme mu rozumbrada,je to fakt takovej chytrolín.Chodit začal v 10.měsících,takže opožděnej určitě není.Ani se před dětma neschovává,jen jakoby u mě hledal útočiště.
|
x x |
|
(6.5.2010 10:37:03) To je jasné, dvouleté dítě prostě potřebuje útočiště u mámy.
|
|
|
|
Hilly. |
|
(6.5.2010 9:44:20) Mio, on bude prostě citlivější..tady pomůže jen postupné otužování. Matějček doporučuje pro takovéto děti, aby do školky nastupovaly už s tím, že v kolektivu budou někoho znát. Musí do té školky? Nebylo by lepší ji ještě tak na rok odložit, nebo ho do ní dávat zatím jen na pár hodin týdně?
|
tomato |
|
(6.5.2010 9:56:19) Do školky nemusí,čekáme druhé.Taky se toho bojím,protože by to určitě špatně snášel,když mu dělá problém i společnost jednoho dítěte.Ve školce by znal více dětí.Tak právě nevím,jestli ho tam dát,ať se otuží nebo aby mu to ještě víc neublížilo.
|
irlev |
|
(6.5.2010 9:59:44) Mio, u nás se jakékoliv otužování neosvědčilo - pěkně pomaloučku, jeho tempem a nenutit. Jde to pomalu, ale pokrok za poslední rok je neuvěřitelnej.
|
|
Hilly. |
|
(6.5.2010 10:07:55) Mio, já myslím, že rozhodně není pravda, že pokud dáš dítě brzo do školky/jeslí, že bude více otužilé, v kolektivu suverénnější. Taky se může stát, že bude víc stresovaný, bojácný a bude tam trpět..Já jsem pro to, aby se tento typ dětí do dětského kolektivu začleňoval pěkně pomaloučku, postupně.
|
|
x x |
|
(6.5.2010 10:35:47) Tak ho do té školky nedávej, v tomto věku je to fakt zbytečné. A nebudeš si na mimčo tahat kdejaké brebery ze školky, další pozitivum. Možná by bylo lepší, než kolektiv ve školce, třeba menší kolektiv dětí na písku a třeba pomaloučku na hodinku ho tam vodit. Jakmile se začne bát nebo uvidíš, že není v pohodě, tak běžte na procházku a třeba to zkuste později, nebo další den. Šokem z velkého kolektivu toho můžeš dost pokazit.
|
|
Dojanka |
|
(6.5.2010 11:52:04) Já bych dvouleťáčka tedy ROZHODNĚ do školky nedávala. A to ti ho vezmou, když mu ještě nejsou tři a ty budeš doma na MD? U nás by tedy neměl šanci, tady berou přednostně předškoláky na poslední rok před školou a ty pak doplňují nejstaršími dětmi. Loni se nedostali skoro ani čtyřletí. Jinak si myslím, že jestli je takový citlivý, že rovnou ho šoupnout do školky není to nejšťastnější řešení. Naše obě dcerky byly taky takové a šly do školky ve 4,5 letech a myslím, že pro jejich povahové rysy to bylo tak akorát. Od tří let si je nedovedu představit a ty píšeš, že malému jsou dva.
|
x x |
|
(6.5.2010 11:59:39) Já jsem třeba dala synkovi přihlášku do školky, 3 mu budou v červnu, ale stejně si myslím, že ho nevezmou, když čekám třetí. Kdyby ho vzali, tak uvidím, jak to půjde, kdyby to nešlo, tak ho vezmu domů a uvolním místo někomu kdo to bude víc potřebovat. Navíc jsem podepisovala papír, že i v případě že mi ho přijmou a objeví se matka, která umístění bude potřebovat víc než já, tak jí místo přenechám. Přijde mi to fér a souhlasím s takovým postupem školky.
|
|
tomato |
|
(6.5.2010 12:15:48) No jsou mu 2 a kousek.Teď probíhal zápis na další rok,jít jsme museli,že jsem těhotná vím krátce a kdyby se mimi nezdařilo,tak v únoru musím nastoupit do práce a příští zápis by byl zas až koncem dubna.Chodit může od listopadu na 5 dní v měsíci.
|
|
|
sojka+07+09 |
|
(6.5.2010 15:21:33) mio já bych ho v žádném případě do školky nedávala pokud nemusíš. Jako citlivka bude citlivě vnímat i narození sourozence a mohlo by se vše ještě zhoršit. Moje dcera by to tedy nezvládla. Navíc razím teorii, že pokud to jen trochu jde, tak se mají sourozenci zžívat spolu, aby neměl chudák pocit, že ho tam odkládáš. Moje dítě je tedy extra školkové, školku vyžaduje a každý ráno žebrá, ať jí dám na kroužek. Do školky jsme se nedostali, ale v době, kdy se narodil synáček, tak by školku nezvládla.
|
malostranska |
|
(6.5.2010 22:04:52) Souhlasim. Do ty skolky bych ho nedavala, podle toho, co pises by to po te citlive strance asi tezko rozdejchal, kdyz ani ve tve pritomnosti neroztaje.Moje dcera je stejnej pripad. Budou ji v cervenci 4 . Uz se to o dost zlepsilo, ale citlivka je porad. Do skolky nechodi, zde se chodi nejdrive ve 4 letech....
|
holka anonymka |
|
(7.5.2010 10:56:44) můj syn byl taky takový, nicméně školku miloval ! Učitelky, hračky... dětí si nevšímal.
|
|
|
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(6.5.2010 9:44:49) mýmu nejstašímu ve stejné situaci pomohl taky hodně menší bráška, ale trvalo mu to asi do 5 let, ale vyrostl z toho, teda asi. Je to neskutečný introvert, inteligentní samotář. Když ve školce děcka křičely, sedl do koutku a zacpal si uši, ve škole mu nejvíc vadí hluk. Něco v něm zůstane, ale bát se přestane.
Jinak náš se bál celou tu dobu (asi od 1 do 5 let) právě takto velkých dětí, miminka mu nevsdily a předškoláci taky ne. a přestal se bát nebo tak chovat, protože snaha bránit malýho bráchu byla větší než vlastní strach
|
irlev |
|
(6.5.2010 9:52:46) Yuki, přesně! Bránit brášku i za cenu konfliktu s ostatníma dětma, do kterýho by jinak nikdy nešel
|
|
|
perdita |
|
(6.5.2010 9:45:15) Můj syn byl to samé, nikomu nedovolil se přiblížit, když nás potkala maminka s kočárkem, skočil by pod auto, jak se kočárku bál. Uvblížila mu holčička, prý v nějakém citlivém období, a on svůj strach přenášel na všechny děti, ale do školky svůj strach překonal. Byl hodně introvertní, s dětmi si nehrál, neuměl moc navázat kamarádství, ale všechno se časem úplně obrátilo, je z něho velmi extrovertní, šikovný kluk. Držím palce, věř mu, buď trpělivá, bude to OK
|
|
Tizi |
|
(6.5.2010 10:25:38) Z vlatní zkušenosti jsem toho názoru, že to spraví čas. Můj dvouleťák měl z dětí taky velký respekt, takže jsem mu pomáhala, třeba šla s ním, když si chtěl něco půjčit od někoho na pískovišti a tlumočila mu, pomalu se zlepšovalo. Je dobré dítě podporovat a dávat mu najevo, že maminka mu pomůže, když bude potřebovat. Do školky bych ho nedávala. Můj začal chodit ve třech letech a byl z dětí stresovaný, ve čtyřech už je v pohodě. Počkala bych ten rok, prostě některé děti jsou citlivější a potřebují to bezpečí domova déle.
Ještě můžu napsat, že kolegyně se kdysi bála, že její bojácný předškoláček se jí bude držet za ruku do konce života a v osmnácti už cestuje s kamarády po Indii, takže bych se nebála, ono i ti citlivější se otrkají.
|
|
|