Misena+2 |
|
(25.7.2010 17:59:16) Ahoj všem, mám dneska strašnou depku. Můj čtyřletý syn už více než rok koktá /zatím je to pravděpodobně incipientní - počáteční koktavost/, na terapii jsme začali chodit teprve nedávno, protože jsme žili v zahraničí. Normálně se syn jen občas zadrhne a protahuje, ale teď už třetí den má opravdu blbé dny - nemůže ze sebe vypravit ani slovo /byl s tchány na dovolené a tam se to rozjelo/. Pomáhá jen, když se nadechne a sdělení řekne rytmicky jako básničku. Neměla bych na sobě dát nic znát, ale slzy se mi tlačí do očí. Je to peklo. Jinak je Filípek krásný živý kluk, extrovertní, chytrý a nevím o ničem konkrétním, co mu zadrhávání mohlo spustit. Můžete všichni vy, kteří jste něčím podobným prošli, napsat svoje zkušenosti? Jsou tu někteří, jejichž dítě koktalo třeba i rok a přešlo ho to? Jak tyhle krize řešíte? Pomáhá vašim dětem terapie u logopeda /psychologa/? Jak se s tím vyrovnává vaše dítě? Jak funguje dítě ve školce? Moc předem všem děkuju za jakýkoliv příspěvek. Moc mi pomůže vidět, že v tom nejsem sama a že není vše ztraceno. zdraví Míša
|
jalinka |
|
(25.7.2010 18:04:11) Ahoj, synovec začal koktat s nástupem do školky po třetím roce. Navíc i jinak měl problémy s výslovností. Bojoval s tím dlouho, více méně zadrhával až do šesti, chodil na logo plus poslední rok před nástupem do školy do logopedické školky. Dnes se občas zadrhne, ale vpodstatě je v pohodě.
|
|
sojka+07+09 |
|
(25.7.2010 18:09:59) ahoj Misaloun, u nás to byla jenom přechodná koktavost v době řečového spurtu, ale bylo to velmi protivný a bylo to opravdu nepříjemný. KOlikrát jsem se přistihla, že v duchu mám chuť jí říct, tak už se vykoktej ty koktalko. Naštěstí jsem se vždy udržela. Přešlo to naprosto přirozeně a samo, u logopedky jsme byly jednou. Držím palce, spíš tě chci podpořit, protože vím jaké máš pocity, ty slzy v očích, tomu já rozumím.
|
Lída. |
|
(25.7.2010 18:25:01) měli jsme to samé co Sojka. Říkali nám, že děti v určitém věku myslí rychleji, než stihnou mluvit. Syn se nadechoval uprostřed slov a vracel se. Udělal to třeba v každé větě, kterou během dne řekl. Radili nám nutit ho, aby mluvil pomalu a soustředil se na to, co povídá. Odeznělo to samo, ale trvalo to několik měsíců. Jestli vy máte to samé, ale nevím.
|
Slunce+3 |
|
(25.7.2010 18:54:06) Ahojky mě se syn okolo čtvrtého roku,taky zakoktával,špatně vyslovoval,vždycky jsme říkaly at mluví v klidu a pomalu.
Od té doby chodíme na soukromou logopedii,kde se mu paní učitelka věnuje hidinu jen jemu,moc to pomohlo,asi tak po roce to přešlo,ale ted má 8let jde do druhé třídy a na logopedii chodíme pořád.Mluví už dobře bohužel po mě strašně rychle.
Neztrácej naději,zajdi všude kde to bude potřeba,ba logopeii a třeba i za psycholožkou.
Držím palečky at je to v pořádku
|
|
|
|
Alička |
|
(25.7.2010 18:58:24) Dcera taky začala v tohle věku zadrhávat, ale ona má víc logopedických problémů. Takže chodila do logo školky a teď do logo školy. Vždy na začátku školního roku se jí to zhorší a při nějakém stresu. Dlouho to trvá a potom se to zlepší. Ona má ještě vývojovou dysfázii, tak mluví hůř. Na logu nám dost pomohli. Důležité je správně dýchat (má tendenci se nenadechovat a když už to nevydrží, tak se nadechne uprostřed slova) a mluvit pomalu. Já se třeba musím hodně hlídat, protože sama mluvím hodně rychle, tak aby to dcera neopakovala. Stejně mi to moc nejde
|
|
vera.zde |
|
(25.7.2010 19:31:03) Kolem třetího roku začalo mladší dítko zadrhávat a zakoktávat se....do té doby bez problémů. Naše doktorka nám doporučila naprosto úžasnou logopedku, která pracovala s celou rodinou. Poučila starší dítko (nastupující puberta), aby za mladší nedoříkavalo věty a dalo mu prostor. Pokud zrovna nemáme čas si v klidu dítko vyslechnout....říc mu zapamatuj si co mi chceš říct a hned jak dojedeme domů, zaplatím nákup, odemknu dveře apod. si tě vyslechnu. Samozřejmě tam byly i různá logopedická cvičení na vazby slov a jejich význam a jak to říct jinak, když si nemůže vzpomenout. Ale u nás byl ještě problém, že mladší dítko bylo hodně úzkostné.....píšu bylo, teď dělá úžasný pokroky a zadrhává se opradu jenom vyjímečně....dokonce už i toho našeho puboše dokáže slovně "setřít", když je puboš rejpavej.. Takže za mě doporučuji najít dobrou logopedku.....nám ta naše pomohla zvládat i úzkostné stavy. Tak hlavně nezoufat, já se taky trápila, ale to dětem moc nepomůže.
|
Misena+2 |
|
(25.7.2010 20:32:20) a Vero, odkud prosím tě jsi? Kde tvoje logopedka sídlí?
|
vera.zde |
|
(25.7.2010 20:59:54) Pošlu ti e-mail, můžu na adresu pod ikonou?
|
vera.zde |
|
(25.7.2010 21:34:02) Míšo,přečetla jsem i minulé diskuse a koukám, že hledáš logopedku v Praze....tak k nám je to trochu z ruky. Píšeš, že jste se vrátil z ciziny...asi to bude chtít trpělivost a nechat mu prostor a promluvit si s rodinou. Mně se dítko taky vždy zhoršilo o prázdninách...změna prostředí, lidí apod.. A je to i věkem....mají tolik zážitků a nemají slov jak je vyjádřit...rada od logopedky....dítko šetrně zastavit a klást mu otázky k tématu, aktivně se zapojit do hovoru, ale neskákat mu do řeči...NEOPRAVOVAT...jenom hovor korigovat a hlavně to chce čas a trpělivost. Taky jsme dítku předčítali, krátké básničky a říkanky a pak o nich mluvili...naše nejoblíbenější a nejzábavnější jsou od Jiřího Žáčka...doporučuji.
|
|
Misena+2 |
|
(26.7.2010 1:33:19) ahoj Vero, urcite pisni odkud jste a tak, moc rada bych se te pripadne zeptala na vic veci - na mail co mam uvedeny u me ikony, moc diky
|
|
|
|
|
alena | •
|
(25.7.2010 21:12:36) Ahoj, u nás to začalo 3 měsíce po nástupu do MŠ. Od té doby nepřestalo - 3 roky. Intenzita koktání narůstá periodicky - cca 3týdny. Jinak je zhoršení při jakékoliv změně i pozitivní. Odjezd na dovolenou, odjezd souroz., přespání u babičky, je rozčílený, smutný ... U nás žádné zlepšení. V rodině jsme koktavost neměli. Začali jsme u klasické logopedky, po roce jsme se dostali na foniatrickou kliniku. Všchny dýchací cviky, zklidňování, nám pomáhá, ale zvládáme to jen při těch cvičeních. V běžném hovoru to pak nejde. Na logo 1. rok co 14 dní, poté po měsíci. K psycholožce docházíme zatím jen jednou za 1/2 roku. Uvidíme jak to budeme zvládat s nástupem do ZŠ, jdeme do běžné.
Píšeš, že jste byli v zahraničí. Co jsem kde vyčetla u vícejazyčných rodin je % balbutiků větší, ale skoro ve všech případech se to srovná!! Je to jen vlivem více informací (jazyky)
|
vera.zde |
|
(25.7.2010 21:40:56) Aleno, píšeš o sourozencích ...ti jsou starší?
|
alena | •
|
(26.7.2010 19:39:40) Ano jsou starší. I oni jsou "poučeni" jak s ním mluvit, chovat ....
|
|
|
Misena+2 |
|
(26.7.2010 1:44:29) Aleno, jakou jste meli školku? Nebylo tam nějaké zlé dítě nebo blbá učitelka? Jen přemýšlím o tom, jak to mohlo vzniknout. A měla jsi na začátku terapie pocit, že vaše logopedka byla dobrá a věděla, co dělá? Uvidíme, stále je možné, že to přejde, ale četla jsem, ze šance na vymizení se menší, čím delší dobu k zadrhávání dochází...
|
alena | •
|
(26.7.2010 19:49:51) Školka i děti, dle mě v pohodě. Syn se narodil přidušený - omotaný půpečník, byl kříšený.Tomu přikládají velký význam - "křehčí" nervová soustava. Ta první logopedka byla na nic. Až ta druhá, na klinice,je výborná. Taky jsme byli 2x na 4týdením logopedickém stacionáři.
|
|
|
ZuziP |
|
(26.7.2010 6:43:40) "Jinak je zhoršení při jakékoliv změně i pozitivní. Odjezd na dovolenou, odjezd souroz., přespání u babičky, je rozčílený, smutný ... "
Presne tak, tieto pravidla boli aj u nas...
"Co jsem kde vyčetla u vícejazyčných rodin je % balbutiků větší"
Aj my sme dvojjazycna rodina.
|
|
|
Terinka4444 |
|
(25.7.2010 22:12:33) My měli to samé, chvilku před tčetím rokem, najednou zničeho nic to bylo mamaminko, tatati a během 14 dní to dopadlo tak, že řekla 20x ma a k mamince se nedostala, prostě nebyla schopná vůbec mluvit. Vím, jak ti je, byla jsem úplně zoufalá, až se mi několikrát stalo, že jsem asi nepříjemně vyjela, aby mluvila pomalu a pak mi bylo ještě hůř. Pomohlo vytleskávání, měsíc jsem na ni mluvila jak zpomalený robot a vytleskávala, kdykoliv něco chtěla říct, tak jsem vytleskávala a babička zpívala, nemluvila na ní normálně, ale větu vyzpívávávala. Pak asi po 2 měsících se to zlepšilo a pak najednou ze dne na den odeznělo. Jsou jí 4 a já doufám, že už se to nevrátí. Každopádně jsem hned volala na logopedii a ta nás okamžitě vzala, ačkoliv má normálně čekací dobu i půl roku a její rady pomohly. Tak držím palce
|
Misena+2 |
|
(26.7.2010 1:38:14) ahoj Terinko, to uz se urcite nevrati, urcite to bylo jen prechodne fyziologicke zadrhavani. To s tim vytleskavanim a vyzpivavanim vam poradila logopedka?
|
ZuziP |
|
(26.7.2010 6:44:41) "vytleskavanim a vyzpivavanim"
Toto skvele pomahalo aj nam.
|
|
|
|
ZuziP |
|
(26.7.2010 6:32:39) Ahoj. Moj syn koktal 3 roky... vlastne skoro 4. S jednou prestavkou zhruba po roku, potom sa to znova zhorsilo. Velmi ma to trapilo, zaciatok bol strasny, nevedel ani slovo povedat. Vecer, ked zaspal, normalne sme s manzelom plakali. Potom to zmizlo a objavilo sa znova po par mesiacoch. Naberalo to lahsiu a lahsiu formu, az to v prvej triede prestalo. Pritom vsetci tvrdia, ze nastup do skoly situaciu moze celu zhorsit.
|
ZuziP |
|
(26.7.2010 6:37:23) Este doplnim. U nas to zacalo par dni po nastupe do skolky. zo skolky som ho vzala.. on si totiz velmi tazko zvykal, velmi plakal, ziadny adaptacny proces. Az sa jedneho dna rano rozhodol, ze uz plakat nebude.. a zacal koktat. Terapie sme robili len velmi jemne. Take tie cvicenia na rytmizaciu reci, v jednom case celkom intenzivne. Skolku sme nakoniec vyriesili malou skolkou s adaptacnym procesom - vtedy uz koktal menej. Stastie bolo, ze si svoj problem nikdy neuvedomoval - co sa aj divim, syn je inteligentny, sikovny a vzdy bol rozumovo velmi vyspely. Dnes ma 12, nekokta nikdy, ani ziadne male zadrhnutia, uz 6 rokov. A sranda je, ze svoje koktanie si vobec nepamata.
Rozumiem ti, ako ta to trapi, v tych krizovych chvilach je to naozaj hrozne, clovek by rad pomohol decku a nevie ako.
Ale snad ta potesi nas dobry koniec..
|
ZuziP |
|
(26.7.2010 6:41:14) Este k logopedke. My sme v jednom case byvali v Prahe a navstivili sme so synom Danu Kutalkovu. Bola super, velmi nas ukludnila a napriek tomu, ze syn koktal v tom case dost a uz 2 roky, ona nam povedala, ze to prejde a dala nam tie rytmicke cvicenia. Vtedy sme dost s nim cvicili.
K upozornovaniu dietata: urcite neupozornovat, nehovorit, aby hovorilo pomalsie.. hlavne urcite nie v dobe, ked si to samo neuvedomuje.
|
Promka+K(02)+Š(07) |
|
(9.8.2010 14:44:46) Ahoj, až dnes jsem našla tuto diskuzi, snad ji ještě občas pročítáš. Mám 7,5 letého syna, který od 2,5 koktal. V té době začal tvořit první delší věty. Prošel si různými intenzitami i různými "způsoby" koktání. Já si prošla různými stavy, lítostí i sebeovniňováním. Po 5 letech logopedie a cvičení můžu říct, je to pryč! A příčina. Ta není nikdy zcela jasná, většinou je to kombinace více faktorů. U nás asi dědičné dispozice (ze strany otce různá dys, tchán možná v mládí trochu zadrhával) v kombinaci s nerovnoměrným rozvojem. Výrazně opožděná jemná i hrubá motorika a grafomotorika, k tomu lehce nadprůměrná inteligence a nadprůměrné znalosti v oblasti vědy a techniky.
Nám se nejvíc osvědčilo pomalé robotické mluvení, vytleskávání slabik, hluboké dýchání. Trénování měkkých počátků slov, např. při hlubokém výdechu z břicha vydávat monotónně slabiku mááá, nebo samohlásky áéíóú - dlouze a plynule mezi nimi přecházet. Spojování slov pomocí "a", např. nůžkyapapír, s tím, že přízvuk není na pa u papír, ale na té spojece "a" a jako by to zazpívat. Hodně rozšiřovat slovní zásobu, aby v pozdějším věku dokázala přeformulovat větu, když by cítila, že se na nějakém slově zadrhne. Je toho hodně, pokud by jsi potřebovala poradit, klidně napiš na mail pod nickem.
|
|
|
|
|
|