Maus |
|
(25.8.2010 14:00:18) Vždycky jsem chtěla mít 3 děti. Tak nějak vnitřně, už od základky. Přišel vztah, manželstvía po pár letech a první dítko "na první pokus". Nechtěla jsem děti brzy po sobě, tak 3-4 roky mi přišlo ideální. Každé si samostatně "vychutnám" na MD, dokážu je postupně finančně udržet na SŠ a VŠ, a přesto k sobě budou mít ještě docela blízko jako parťáci. óóóó jak to byly krásné plány a představy a najednou je mi 33, z mého miminka je školák, slovo početí a ovulace po 5 letech marné snahy nemůžu snad ani slyšet, manželství se mi po 15 letech rozpadá pod rukama ....... Do této rodinné konstelace dítě přivést nechci /jako bych si já! mohla plánovat kdy chci a kdy nechci počít/.... tak nějak se smiřuji s tím, že budu mít jedináčka.... věkový rozdíl mezi dětmi mi už připadá propastný....... "pohodlnost" v soužití se školákem začíná převládát nad opětovným nočním bděním s plačícím miminem...... přesto se v premenstruačním výkyvu hormonů dostavují stavy, kdy cítím obrovský pocit "křivdy" a nenaplnění, když míjím paní s dmoucím se bříškem a ověšenou dětmi....
občas bych dala nevím co za to umět vypnout, neřešit, neplánovat, nekombinovat....
Určitě nejsem sama, kdo byl v podobné situaci.
|
Persepolis |
|
(25.8.2010 14:10:32) Mám to podobně jako ty. Chtěla jsem mít 2 děti brzy po sobě, ale nezadařilo se, pak jsem nastoupila do práce, dcera do školky, do školy a další dítě jsem pořád odkládala a odkládala a odkládám do dnes. Dneska jsem tak na 99% přesvědčená, že náš 16-letý jedináček už jedináčkem zůstane.
|
Persepolis |
|
(25.8.2010 14:17:08) Ještě bych chtěla dodat, že jsem za tu dobu měla párkrát období, kdy jsem pociťovala touhu po dalším dítěti, ale většinou v nějakém tomu nepříznivém období(bytové problémy, finanční problémy, manželská krize) a protože já jsem skrz naskrz realistka, tak ty důvody proč NE vždycky převážily nad tím proč ANO. Dneska už žádné překážky nejsou, jenom ta touha už chybí.
|
|
Anca-Filipek4.12.2006 |
|
(25.8.2010 15:49:26) Ja mam jedno ditko 4roky a vzdycky jsem chtela 2deti.Ale mam partnera ktery uz deti nechce a sance najit jineho je nulova,tak vim jak se citis.
|
|
|
MishuI |
|
(25.8.2010 14:15:17) Můj manžel ja taky jedináček a je asi tak sobecký,jako můj bratr(jsme ze 4 sourozenců).Tohle fakt není objektivní hodnocení.. Jedináček může beýt úplně stejně hodnotný člověk.
|
Xantipa. |
|
(25.8.2010 16:28:44) Můj známý je sobec opravdu neskutečný - dokáže doslova sežrat dětem jogurty, i když ví, že jsou jejich. Všechno musí mít. On se nedokáže rozdělit s nikým a nikdy, ani se svými dětmi. A on je z 12ti dětí - tak proto.
|
|
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(25.8.2010 14:15:58) Jano, to mi přijde jako dost klasické klišé. Je spousta jedináčků, na které jsou naopak rodiče až příliš tvrdí, aby nebyli podle tohoto klišé (a taky to nedělá dobrotu).
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(25.8.2010 14:20:43) Jano, jenže ač má takovou praxi, může mít dost zkreslený obraz - například si u těch jedináčků, kteří neměli "typické" povahové rysy, neuvědomila, že nemají žádné sourozence.
|
|
Babsi+2 |
|
(26.8.2010 6:40:44) A znáte nějakého jedináčka, co by chtěl mít jen jedno dítě?
Já jen dva - vzali se před 40 lety a mají jediné dítě - egoistického sobce. Oba jsou dodnes přesvědčeni, že by dvěma a více dětem nedali tolik lásky jako tomu jednomu...a na tom klukovi je to fakt pěkně znát .
|
|
|
|