Evka 1973 |
|
(22.9.2010 8:29:17) Dostala jsem se do složité situace a přemýšlím, jak s tím naložit. Můj (teď už bývalý) manžel měl z prvního manželství syna. Po určité době došlo k rozvodu, klučíkovi bylo tenkrát 2 roky. Od té doby ho neviděl, ani za našeho manželství o něm nemluvil, bral to asi tak, že má novou rodinu a tím to pro něj končí. Matka klučíka se pak znovu vdala, malého si její partner plně adoptoval.
Moje nejstarší dcera ví o tom, že má nevlastního bratra, ale nikdy se nezmínila o tom, že by o něm chtěla něco vědět, vyhledat ho ...
Letos jsem se náhodou dozvěděla, že ve vesnici kde bydleli už nebydlí a že se s ním "asi" něco stalo, po trošce pátrání jsem zjistila, že bohužel na jaře spáchal sebevraždu (bylo mu 21 let), školu ukončil po základní škole, dál už nešel, experimentoval s drogami, krádeže, ... jeho matka už s partnerem se kterým si ho před lety adoptovali nežije.
Teď váhám, jestli skutečnost že už kluk nežije říct jeho pokrevnímu otci, nebo se o to nijak nestarat. Dceři jsem se rozhodla že to zatím říkat nebudu, pokud by se někdy o nevlastního bratra zajímala, zeptala se, tak bych jí to řekla. Třeba já bych takovou skutečnost vědět chtěla, i když by vlastně právně to dítě už moje nebylo. Ale nevím, do té situace se snad nedostanu.
|
Jenda00 |
|
(22.9.2010 8:37:52) Evi, no já nevím je to těžký, ale asi bych mu to řekla.
Jen tedy za sebe a ne vůbec rýpavě musím říct, že bych nechtěla žít s chlapem, kterej se nezajímá o své dítě, to mě hlava nebere. Vším možným způsobem bych se snažila o to aby kontakt měl, nechápu chlapa, kterej tohle dopustí. Ten mladej asi neměl začátek života nic moc.
|
|
Vejce |
|
(22.9.2010 8:38:07) já bych mu to řekla. až to jednou zjistí, možná by mu vadilo, žes to věděla a nezmínila se.
|
|
Aneka_ |
|
(22.9.2010 8:39:33) Dle mého by to vědět měl. Stále to je/byl jeho syn. pokud mu to neřekla jeho bývalá EX, což je na pováženou, ty bys měla.
|
|
boží žena |
|
(22.9.2010 8:39:57) já bych to řekla a neměla bych s tim problém
|
|
Vejce |
|
(22.9.2010 8:43:07) hlavně, aby ta informace byla ověřená my jsme asi před dvěma lety "pohřbili" spolužáka. měl problémy s drogami, najednou zmizel, nikdo o něm nic nevěděl a tak se začalo povídat, že se předávkoval. s kamarádkou jsme ho oplakali a pak se zjistilo, že je na léčení
|
Evka 1973 |
|
(22.9.2010 8:46:56) Ověřená informace to je, poté co jsem se to dozvěděla (ozvala se mi jeho spolužačka, se kterou chodil na ZŠ a bydleli až do té události ve stejné vesnici) jsem pro jistotu ještě volala na poštu v té vesnici, kde mi to potvrdili. Zkoušela jsem i matriku, ale tam mi nic říct nemohli.
|
|
|
Kudla2 |
|
(22.9.2010 8:46:25) asi bych to nechala být a sama od sebe mu to neříkala. Řekla bych mu to, jen kdyby se zeptal.
|
Evka 1973 |
|
(22.9.2010 8:49:43) My protože se nestýkáme, tak by se asi nezeptal. A hlavně ho nenapadne, že bych něco takového mohla vědět, s matkou toho kluka jsem se nikdy neviděla, nepsali jsme si. Původní zprávu jsem se dozvěděla náhodou, protože jsme byli o vesnici vedle než bydleli na dovolené.
|
tinas |
|
(22.9.2010 8:57:03) Evo, ani matka mého otce nebyla v kontaktu s rodinou v cizině a manželku a syna z prvního manželství nikdy neviděla. Manželův bratr věděl alespoň jméno mého manžela a pokoušel se ho hledat,jak jsme se teď dozvěděli,ale můj manžel neznal ani to jméno. Přesto si myslím,že jsou teď oba rádi,že se našli i když žijí každý na jiném konci světa.
|
tinas |
|
(22.9.2010 8:58:39) JO a já bych mu to řekla,protože si myslím,že na tu informaci má právo.
|
|
|
|
|
tinas |
|
(22.9.2010 8:47:02) Evo, už pár dní zažíváme podobný příběh jako popisuješ. Před pár dny jsem náhodně na netu našla svou jmenovkyni,která žije v cizině v místě odkud pocházel otec mého manžela. Po pár zaslaných fotografiích a informacích bylo jasné,že je to naše "ztracená" rodina. Díky této náhodě a mojí zvědavosti se podařilo najít manželova bratra,který také jenom vzdáleně tušil,že má kdesi bratra.Můj muž ani neznal jeho jméno. Jenom měl informaci,že někde ve světě má bratra. A tak jsou spolu vlastně poprvé v kontaktu. Rodiče už nemají. Jsem za tu náhodu hrozně ráda a doufám,že se spolu setkají i face to face a budou si rozumět.
|
|
chikamichi |
|
(22.9.2010 8:52:37) Evo záleží jaké vztahy máte s exmanželem, podle toho bych se rozhodla, ale z toho příběhu mě mrazí...
|
|
Mirka99 |
|
(22.9.2010 8:53:33) Vůbec bych do toho nevrtala a nic bych neříkala. Nevíš, jak by mohl reagovat, co bys mu tím způsobila. Třeba by mu to bylo jedno, třeba taky ne.
|
remus |
|
(22.9.2010 8:56:28) No Mirko, mně by tedy psychicky zasáhlo, kdybych se dozvěděla, že dítě, které jsme zplodila a následně se o něj vůbec nezajímala, takhle dopadlo, těžko by se mi z halvy vyháněla myšlenka, že nemám na jeho osudu žádnou vinu. Takže Evo, raději mlč.
|
Mirka99 |
|
(22.9.2010 9:13:42) No však píšu "nevíš, co bys mu způsobila". Fakt nevidím do chlapa, který se nezajímal o své dítě. Třeba ho považuje za cizího člověka, ale třeba by to spustilo lavinu výčitek. Proto bych nic neříkala.
|
JiBi* |
|
(22.9.2010 9:21:41) To je otázka taky, proč se o něj nezajímal, třeba žil ve skutečném přesvědčení, že je to tak pro děcko lepší...?
|
chikamichi |
|
(22.9.2010 9:23:49) JiBi tím se chlapi rádi ospravedlňují, že je to tak lepší, le dle mého je to nesmysl, ale taky se do toho nedokážu vžít
|
|
remus |
|
(22.9.2010 10:00:32) No právě, třeba tím opravdu žil, já ho tu nechci odsuzovat, pokud je to pravda, tak si představ, že by se dozvěděl, že to bylo naopak a kluk skončil tragicky, taky by to mohlo manžela zakaldatelky psychicky položit.
|
|
|
|
|
|
JiBi* |
|
(22.9.2010 9:23:19) Evo, myslím, že takové tajemství, které ty víš a jeho vlastní otec to neví, se taky možná těžko nese, takže záleží na tobě, jak to cítíš.
|
|
Limai |
|
(22.9.2010 9:42:42) Já bych mu to neříkala.To je záležitost především mezi tvým bývalým a jeho ženou,tedy bývalou.Jestli mu to neřekla ona,je to její problém,její věc,nějaké důvody zřejmě měla.A už jen to že otec se nezajímal a nezajímá o vlastního syna,to mluví samo za sebe.Otec mé dcery se o ni taky vůbec nezajímá a také bych se neobtěžovala mu podávat jakoukoli informaci.Nevím proč bych měla,když má dceru na háku.
|
Horama |
|
(22.9.2010 10:06:56) Jestli to správně chápu, tak bývalá zemřela ještě před svým synem, takže nezbyl nikdo, kdo by to manželovi řekl. Řekla bych mu to v nějaké klidnější chvíli. Začít tím, žes chtěla zjistit, co dělá a kde je, a konstatovat, že ses bohužel dozvěděla o jeho sebevraždě.
|
Horama |
|
(22.9.2010 10:09:06) Sorry, chyba interpretace textu. Větu "jeho matka už s partnerem nežije" jsem si úplně blbě vyložila, že zemřeli, ne že šli od sebe.
Přesto myslím, že bych takovou věc partnerovi řekla.
|
|
|
|
Jaanja + Vojtín + Olík |
|
(22.9.2010 9:58:39) Já bych mu to řekla. Rozhodně. I když ho neznal, byl to jeho syn. řekla bych mu to. V klidu, bez žádné senzace, jen tak, že to vím
|
Evka 1973 |
|
(22.9.2010 11:16:54) Jeho je jenom nejstarší dcera, do 17ti let se s ní neviděl, neozýval se, neplatil na ní. Pak se to změnilo, teď občas výživné pošle (zdaleka ne ale pravidelně), s dcerou se vidí tak jednou za 2 měsíce, občas jí něco dá (peníze ne, spíš cigarety, starší mobil..). Bohužel jí ale například i podporuje v tom, že školu vlastně dělá zbytečně (je na učilišti, letos by měla dělat závěrečné zkoušky a od chvíle co do školy nastoupila jí to tam nebaví). V jeho případě v tom vidím to, že když by do školy nechodila, tak by nemusel platit výživné. "Kamarádka" kterou dcera má mi není vůbec sympatická svými názory, manipulací ..., on je z ní nadšený (podle slov dcery i jeho), dceru kamarádka vhodně posunuje dopředu (chce aby odešla ze školy, motá se v černé a bílé magii, cigarety považuje za standard, protože je to přeci v pohodě ... a takových příkladů bych mohla uvést spoustu). Párkrát jsem to tu i řešila.
|
|
|
Tragika |
|
(22.9.2010 10:27:57) Když ho vlastní syn nezajímal za života, nebude ho zajímat ani po své smrti. Jaký je jeho zájem o jeho další děti?
|
|
|