Šešule |
|
(12.10.2010 21:05:43) Naskytla se mi možnost přivydělávat si na mateřské z domova. Syn má pevný režim a není na mě závislý. Dcerce budou dva měsíce a o režimu se zatím nedá mluvit. Je sice zlatá- spí, moc nepláče, ale přeci jen při ní nic "intelektuálního" neudělám, a já bych na tu práci potřebovala opravdu klid. Počítala jsem sice už dřív, že začnu při MD pracovat, ale nejdřív v půl roce dcerky. Peníze bychom samozřejmě potřebovali a nevím, jestli později ještě bude příležitost. S jak starýma dětma jste na mateřské začaly pracovat? Měly jste hlídání, nebo jste pracovaly po večerech? Jak jste to zvládaly?
|
Lassie66 |
|
(12.10.2010 21:11:33) Z domova je to už nemožné. Syn se ve svých dvou letech dožaduje pozornosti, bez kanceláře už bych neudělala nic.
|
|
borovice + 5 |
|
(12.10.2010 21:11:37) taky od narození. Pracuji jak to jde, dopoledne když je část dětí ve škole, školce, a hlavně večer, dělám od 8-11 až 12
|
Šešule |
|
(12.10.2010 21:28:58) Máš můj obdiv. Čtyři děti a ještě zvládáš pracovat
|
|
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(12.10.2010 21:12:54) Začala jsem doma překládat v době, kdy jsem čekala druhýho kluka, prvnímu v tý době byl rok a půl, a po porodu jsem nepřestala.
|
Šešule |
|
(12.10.2010 21:17:47) To si nedokážu představit. Dcerka usíná někdy až okolo desáté, a to bych pak neudělala nic Na to, abych jí násilím nutila nějaký režim mi přijde malá.
|
Jedůfka / 99,00 |
|
(12.10.2010 21:28:55) Šešule, to hrozně záleží na tom, jaké dítě je. S naším starším jsem nemohla dělat nic, dokud nechodil do školky. To jsem měla co dělat, abych aspoň uvařila. U mladšího syna, pokud by byl sám, bych mohla dělat cokoliv od narození. Nejhorší je, že to úplně u takhle malých dětí nejde ani odhadhodnout, protože bývají období, kdy jde cokoliv a během měsíce se všechno otočí, přijde třeba vzdor a neuděláš vůbec nic. Takže buďto to risknout podle momentální situace, nebo se na to vykašlat a počkat do školky.
|
Šešule |
|
(12.10.2010 21:30:47) Se synem přes den taky nic moc neudělám, ale večer chodí brzy spát, tak večer by se něco dalo... pokud by zároveň spala i naše druhorozená, což teda rozhodně není pravidlo, spíš šťastná náhoda.
|
Jedůfka / 99,00 |
|
(12.10.2010 22:26:49) Aha, nepostřehla jsem, že máš děti dvě. Tak to bude ještě náročnější. Alespoň u našich se dobrá a špatná období střídala tak dokonale, že klid nebyl nikdy a není dosud (10 a 11) .
|
|
|
|
|
aachje skunk a tři holky |
|
(12.10.2010 21:19:03) nepracuji doma,ale starám se o obchody.beru malou s sebou.naštěstí je to malý závozníček.jak jí dám do auta,okamžitě usne už domů z porodnice,nás tatka vezl nákladákem,protože osobák nám dosloužil.
|
|
|
AZAZ |
|
(12.10.2010 21:32:00) Ahoj, taky jsem po narození 2. dítěte pracovala prakticky pořád, po šestinedělí i mimo domov. Částečně s hlídáním, tedy měla jsem štěstí a vypomohla máma a manžel si trochu upravil pracovní dobu. Pokud o tu práci stojíš, být tebou šla bych do toho i za cenu placeného hlídání - odreaguješ se a navíc budeš mít míň mezer v životopise
|
|
Pole levandulové |
|
(12.10.2010 21:33:45) V osmi tydnech syna jsem sla na dva dny v tydnu do prace, od cca 12 do 21 hodin. Hlidal manzel, ktery pracuje doma a fungovalo to dobre. U dcery si to nedovedu predstavit vubec, ta je zavislak, s tou pracuju jen rekreacne, doma, obcas, abych uplne nezblbla.
|
|
Laďka | •
|
(12.10.2010 21:36:05) S cca 14 měsíční dcerou, extrémně živou, povídavou a bez denního spánku + jsem otěhotněla. Měla jsem z toho jen špatný pocit, doma nepořádek, bylo mi zle, práce sice na půl úvazku, ale od 8 - 17, jen jsem mezitím mohla dát dcerce najíst atd, měla jsem výčitky, že nestíhám dítě, práci, domácnost. Šla jsem pracovat ve 4 letech mladšího a jsem ráda.
|
Boubí |
|
(12.10.2010 21:53:16) já když byl synovi rok a kousek, to už jsem byla podruhé těhotná. Pracovala jsem po večerech, to se dalo, to ještě chodil spát celkem slušně, pofackovala jsem domácnost a cca v 21h zasedla k pc. Pár dní před druhým porodem jsem si v práci řekla o "mateřskou pauzu". Znovu jsem chtěla začít pracovat, když bylo miminku asi 3 měsíce a vytvořilo si jakýs takýs režim, tj. začalo večer chodit spát dřív než já. Ale starší syn chodil spát později a později, k tomu se přidaly organizační problémy s prací... takže jsem to jaksi bohužel nezvládla už obnovit a teď dělám už jen tak nárazově. Hlídání nemám absolutně žádné a s manželovou pomocí taky nemůžu počítat. Takže tak...
|
|
|
Katla |
|
(12.10.2010 21:36:27) Já mám s prací doma bohaté zkušenosti a nepovažuju to za ideální pro sebe.
Když jsem se venovala dětem, myslela jsem na práci, když jsme pracovala, myslela jsem na to, že šidím deti a domácnost, záleží taky , zda ta práce má nebo nemá "konec" ve smyslu jasně oddělených úseků, jako že můžeš říct, ted mám pro dnešek hotovo.Já to tak neměla.
|
|
---***--- |
|
(12.10.2010 22:01:00) Začla jsem podnikat když byl dceři cca rok, pracovala jsem až do cca 14 dní před porodem syna, týden po porodu už jsem zase začala, nikdo jiný to za mě udělat nemohl... "Intelektuální" práci dělám když děti usnou, tj. po obědě nebo večer/v noci (spát chodí cca v 8, já pracuju většinou tak do půlnoci, nekdy dýl). Hlídání mám cca 2x do týdne na 2-3 hodiny (moje babička), ale to není že bych mohla vyloženě dělat svoje, spíš se v tu dobu věnuju domácnosti.
S režimem u syna po narození nebyl problém, klidně jsem kojila a u toho psala maily, nebo mi spal na klíně, když zrovna nechtěl spát sám. A dcera je zvyklá si hrát sama, ale pochopitelně máme lepší a horší dny, někdy neudělám vůbec nic.
|
|
yuya+B 01/08+O 10/10 |
|
(12.10.2010 22:13:50) S dcerou jsem začala cca v roce a čtvrt. Nějak jsem se na to předtím necítila. V roce a půl jsem si přibrala ještě jednu práci. Dělala jsem po večerech, pak jsem měla pravidelně hlídání jedno odpoledne v týdnu, popř. když byl odpoledne doma manžel a neměli jsme jiný aktivity, tak jsem taky pracovala. Jednu práci (tu časově náročnější) jsem teď na čas přerušila, než se trochu usadíme s novým miminem. Plánuju se k ní vrátit někdy na jaře. Ale uvidím, jak nám to půjde.
|
Begonie |
|
(12.10.2010 22:27:40) Ja jsem nepracovala, ale zacala studovat, kdyz byl Adamkovi rok a 3/4. A jedine v noci - kdyz zalehnul, tak 21-1:30 jsem se ucila nebo neco psala. A taklhe to delam doted, jeste mi chybi rok
|
|
|
katyn |
|
(12.10.2010 22:25:32) Dvě holky ode mě z kanceláře pracují z domova od narození dětí, co vím, dělají to po většinou po večerech plus sem tam mají hlídání během dne.
|
|
Kudla2 |
|
(12.10.2010 22:29:35) prakticky od narození (tedy po šestinedělí, abych nekecala), hlídání žádné. Pracovala jsem po nocích a jsem za to moc ráda
|
|
Maťa. |
|
(12.10.2010 23:21:22) Tiež robím prácu, na ktorú sa musím veľmi sústrediť. Robím to už od dob, keď som mala syna jednoho. Takže u dvoch detí s novorozencom (podotýkam extrémnymi oboma nespavcami) a bráškom, čo mal necelé tri roky. Samozrejme po nociach. No..nejak som to prežila a prežívam
|
|
*Kate*+ dve holky 05+08 |
|
(12.10.2010 23:25:18) ja pracovala nonstop, vyhradne kdyz deti spaly. s jednim se to da pomerne bez problemu, se dvema je to horsi bo pres den spi na stridacku a vecer chodi spat pozde, ale i to se da. ale kazdy ti citi jinak a asi nema cenu to lamat pres koleno. kazdopadne prace z domova neni zase tolik, aby se lehce odmitala a ja bych to byt tebou aspon zkusila. zapichnout se to da vzdycky.
|
|
Olif |
|
(12.10.2010 23:36:01) ŽL jsem si dělala, když byl mladšímu rok (a staršímu necelé 3 roky), ale už předtím jsem pracovala na dohodu o práci, nebylo toho mnoho a zvládala jsem to buďto přes oběd (pokud kluci spali), nebo po nocích (hlídání ani kancelář nemám). Ale kluci v tutom byli super, že byli zvyklí spát ve 20.hodin, takže od 21.hodin jsem mohla překládat téměř nerušeně do nočního kojení a pak jsem šla spát (což bývalo mezi půlnocí a 1.hodinou). Nevím, jak se zvládneš soustředit, pokud jsou vzhůru, ale já jsem toho přes den, pokud kluci nespali, moc neudělala, měla jsem jedno ucho natažené k pokojíčku, zda tam něco nevyvádějí, i když si hrají sami, občas přišli, že něco potřebovali, tak mi to nešlo a nechávala jsem to na noc. Ale kluci zase dobře usínali a ráno vstávali až po 7.hodině, někdy až kolem 8.hodiny, takže se to dalo a jsem za to moc ráda, byla to tehdy blbá doba, peníze jsme potřebovali a kdyby byli nespavci, zvládala bych to těžko. Teď už jsou velcí, tak když je nejhůř a hoří termíny, zvládám s nimi překládat i přes den, když si hrají. Asi i hodně záleží, kolik té práce budeš mít. Pokud by to bylo na 5 hodin denně pravidelně, bude to asi hodně těžké, pokud je to nárazovější a pokud zvládneš občas přežít pracování do pozdní noci, mohlo by se to zvládnout
|
|
simiki+koťátko 03/07 |
|
(13.10.2010 0:57:13) Dělala jsem od půl roku, po večerech, není co závidět, sice penízky fakt byly, ale neměla jsem volno, ale zase bych ho na druhou stranu proflákala, musí se dobře zorganizovat čas. Od té doby jsem tak zvyklá, že chodím spávat i v 1 hodinu i později, i když ráno vstávám v 5hod, nebo před 5. hodinou. Ale pořád lepší, než čas proflákat.
|
|
Ješťa+3 |
|
(13.10.2010 6:28:49) Já jsem zkusila nejdřív docházet do práce po večerech (korektorka v novinách), když měla mladší dcera rok a starší syn necelé tři, ale to jsem po 3 měsících vzdala (práce od 17 do 23, příjezd domů před půlnocí, stres v práci a ráno v 6 vstávat s dětmi - tělo to nakonec odmítlo). Pak jsme v dceřiných 15 měsících začala pracovat z domu pro jedno nakladatelství, pracovala jsem, když děti spaly po obědě (naštěstí spávali docela dlouho oba ve stejnou dobu) a po večerech. A jednou týdně mi hlídala mamka. Pak jsem to musela omezit, bylo to pro mě náročné, teď pracuju spíš příležitostně. Každopádně já zase zastávám názor, že nechci pracovat přes den, když jsou děti vzhůru, chodíme do kroužků, ven (straší už teď do školky), ani bych to při potřebě soustředit se nedokázala mít tady dcerku pod nohama. Takže shrnuto -pracuju, když děti spí nebo mám hlídání.
|
Ješťa+3 |
|
(13.10.2010 6:29:57) pardon, děti spávaly, jsem pracovala... ještě nemám rozlepené oči
|
|
|
|