Hilly. |
|
(14.11.2010 13:22:29) No nechtěla jsem původně zakládat téma, ale nedá mi to. Nejsem si jistá, jestli rada, hodit na nějakou dobu vše na manžela, která tu tolikrát zazněla, je opravdu účinná. Na jak dlouhou dobu prosím, by to muselo být, aby to mělo efekt? Já tvrdím, že na měsíc a ani to možná ne. Tři dny, nebo týden nestačí..a proč? Protože po tuto dobu dost často vydrží prádlo, tudíž manžel nemusí prát, žehlit, za tu dobu nikde nic moc nezahnije, nemusí se nutně vyluxovat, utřít prach atd...Jídlo se nějak vždycky odbude, to chlapi umí velice dobře. Ten můj by donesl buď něco od Číňana, nebo by děcko zaplácl rohlíkem. Určitě by s dítětem nechodil pravidelně na 2-5 hodin ven, nechodil by s ním každý den do MC, každý den by nečetl půl hodiny, každý den by půl hodiny nemaloval, nehlídal pitný režim dítěte a necpal do něho násilím ovoce, zeleninu..no co, tak by dítě prostě nejedlo a nedostatek péče by se na jeho zdraví nutně po tuto dobu neodrazil. Takže rozhodně by se to nedalo srovnat s tím, co dělám já a co by dělal on. Se vsadím že bych po týdnu přišla domů a on by byl báječně odpočatý a dítě spokojené s čokoládou u televize.
|
Inka | •
|
(14.11.2010 13:31:30) Tak já nechala manžela s dítětem poprvé týden v 8-mi měsících. Ne jako lekci, prostě jsem chtěla jet na cvičící týden jako každý rok. Jídlo pro dítě jsem mu teda dala ve skleničkách do mrazáku, to by asi nedokázal uvařit, rozmixovat, musela bych mu to vysvětlit a pak jsem mu rozepsala, kde co je v prádelníku, aby to zběsile nehledal. Ale jinak všechno zvládnul, asi nežehlil, ale já taky nežehlím skkoro nic. Žádná spoušť tu nebyla. A podotýkám, že tenkrát nebyly mobily ani papírové pleny. Nenapadlo mě ho tím nějak trestat, chtěla jsem jet s holkama, on taky jezdil na soustředění když bylo potřeba.
|
|
Josefina Sulejmanka |
|
(14.11.2010 13:34:33) Proto to nemá cenu pokoušet, ty budeš naježená a on nad věcí.
|
|
kattynka a 2 čertici |
|
(14.11.2010 13:34:53) Hilly, vidím to podobně , i rok je málo, mě už ty 4 roky na MD se někdy fakt zajídají. Co se týká chlapů, to je asi normální, oni to tak nehrotí a v tom je obdivuji, my jsme takové pečlivky, oni jsou nad věcí. Ale tak to má být. Si představ, kdyby ty děti prudili jako my! Oni i kluci jsou rádi za tátu, míň buzeruje. Ale zas maminka tomu dává řád. Já když svěřuji kluky manželovi, tak taky dám hafo pouček s tím, že je stejně nevyužije, jede si ve svým, v klidu, žádný spěch, lenochod hadra. Ale zatím to přežili všichni bez újmy tak to nekomentuji. Občas si rýpnu stylem, ty jsi u toho hlídání nestihl dát nádobí do myčky a pověsit prádlo. Ale spíš jen, aby si uvědomil, že já ut ho ještě udělám kopec práce, která se zdá samozřejmou, ale samozřejmá fakt není. Není nad to se umět pochválit a zdůraznit, co vše děláme. Pokud ten chlap furt bude chodit k hotovýmu, tak si to ani neuvědomí a považuje to za standard.
|
Ecim |
|
(14.11.2010 15:29:43) Jak to tady sleduji, co tu holky občas píšou, tak můj manžel je úplně zlatý, ale také se (jsem velká pečlivka) často stane, že se neudržím a rýpnu si, co by manžel dělal, kdyby s dětmi měl být déle sám, a on mi odpovídá: "No co, nějak bychom to zvládli, prostě bych se s některými věcmi nemazal tak jako ty. Protože ty si hrozně komplikuješ život."
|
Ecim |
|
(14.11.2010 15:37:00) U nás je to tak, že můj manžel si váží toho, co doma dělám, ale občas si ze mě dělá srandu, že řadu věcí přeháním. Já jen pozoruji, že po téměř 4 letech mateřské občas přehnaně reaguji na některá doporučení typu "míň televize pro děti" a dotčeně odpovídám, že až to bude manžel zvládat tak jako já, tak ať poučuje. Ano, sama uznávám, že té televize by mohlo být méně, ale když pak vidím, kolik mamin už dá 3,5 leté dítě do školky i na odpoledne, přestože jsou doma, tak si říkám, že bych si neměla zbytečně snižovat sebevědomí.
|
Maťa. |
|
(14.11.2010 16:26:04) "kolik mamin už dá 3,5 leté dítě do školky i na odpoledne, přestože jsou doma, tak si říkám, že bych si neměla zbytečně snižovat sebevědomí. "
Ecim a to je nejaká zásluha, že Ty nedáš?
|
Ecim |
|
(14.11.2010 16:31:13) Maťo, dát syna do školky by pro mě v určitém ohledu bylo možná pohodlnější, ale v jiném zase ne - nemusím se nutit do časného ranního vstávání, nemusím být dvakrát za den někde na určitou hodinu. Jen si říkám, že bych se neměla kritizovat za to, že dítě na hodinu posadím k pohádkám, když některé matky dají dítě na víc než hodinu do školky a také se tím netrápí. Ale upřímně - syna do školky nedávám, protože se mi nechce, když sečtu všechny výhody i nevýhody, tak mi vychází jako lepší řešení ho tam zatím nedávat. I když by pro mě v určitém ohledu mohlo být pohodlnější mít několik hodin na starosti jen jedno dítě než dvě.
|
|
Ecim |
|
(14.11.2010 16:33:06) Ke tvé otázce - trochu je a trochu není. Měla jsem tu možnost, ale pak jsem ji nevyužila. Nemělo to být míněno jako kritika matek, co dítě do školky dají, chtěla jsem tím jen vyjádřit, že bych si měla sama sebe umět vážit za to, že mám doma celý den dvě malé náročné děti.
|
Ecim |
|
(14.11.2010 16:38:26) Je zavrženíhodné mít se ráda za to, že jsem zvolila méně pohodlné, ale pro mě osobně příjemnější řešení? Domnívám se, že nikoli. Nehledě na to, že to nebylo a nemělo být míněno jako kritika matek, které své dítě do školky dají.
|
Ecim |
|
(14.11.2010 16:59:45) Pochválit by se měla umět každá matka, která dokáže najít dobré řešení pro své děťátko i pro sebe - tedy ta, která dá do školky dítě, které má školku rádo, i ta, která nedá do školky dítě, které na ni není zralé.
|
Maťa. |
|
(14.11.2010 23:54:33) Každá matka by sa mala naučiť to, že sa nemusí venovať dítku na dvesto percent a napriek tomu može byť dobrá matka
|
Ecim |
|
(15.11.2010 10:41:25) Maťo, tohle jsem se naučila. Často tady razím teorii, že dítě si musí od matky odpočinout stejně jako matka od dítěte. I když jsem podle svého názoru "nadprůměrně věnovací", tak pořád na 200% bych se dětem věnovat nemohla ani kvůli nim, ani kvůli sobě, protože by nám z toho všem hráblo. A i když mám děti celý den doma, tak je nechávám v klidu, pokud si hrají samy.
|
Ecim |
|
(15.11.2010 10:42:09) Taky bych nechtěla matku, která by se mi věnovala na 200%.
|
Ecim |
|
(15.11.2010 11:53:56) Každý, kdo mě tu jen trochu zná, dobře ví, že jsem odpůrkyní masochistického přístupu k rodičovství.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Zd a tři |
|
(14.11.2010 13:38:14) Myslím, že plno nářků pramení ze stereotypu. A ten se za měsíc neudělá..
|
Renda | •
|
(14.11.2010 13:45:14) Už to tu bylo, ale je to dobrý :)
Muž v domácnosti ( deník )
Pondělí Jsem sám doma. žena na týden odjela. Je to skvělý pocit. Velmi příjemná změna. Myslím si, že tu prožijeme se psem nezapomenutelný týden. Udělal jsem přesný plán a rozvrhl jsem si čas. Vím přesně, kdy vstanu, kolik času strávím v koupelně a kolik přípravou snídaně. Propočítal jsem také čas na mytí nádobí, úklid, psí procházky, nákupy a vaření. Když jsem odhadl celkový čas, velmi příjemně mne překvapilo, že budu mít spoustu volna. Nechápu, proč ženy tolik mluví o domácnosti a dělají z toho takovou vědu, když je to činnost, která vyžaduje tak málo času. Jde jen o to, jak si ho zorganizovat. Večeříme každý kotletu. Já i pes. Na stole mám svíčku, protože to dělá pěknou atmosféru, také sváteční prostírání a ve vázičce růži. Pes měl paštiku - jako předkrm, pak maso s jemnou zeleninou a keks jako dezert. Piji víno a kouřím doutník. Už dlouho jsem se necítil tak dobře.
Úterý Musím se znovu podívat na svůj časový rozvrh. Zdá se mi, že bude vyžadovat malé změny. Psovi jsem vysvětlil, že každý den není ovšem svátek a nemů?e tedy mít vždy předkrm a hlavně tři misky, které pak musím umývat. Při snídani jsem si všiml, že výroba pomerančové šťávy má jednu nevýhodu. Ovoce znečistí celý přístroj. Jiná možnost - udělat šťávu rovnou na dva dny. Pak bych nemusel stroj mýt denně. Objev: Zjistil jsem, že párky mohu ohřát v polévce a ušetřit tak jednu nádobu, kterou nemusím mýt. Rozhodně nemíním denně luxovat, jak si to přála žena. Úplně postačí jednou za dva dny. Důležité je se přezout a otřít psovi packy - to je vše. Jinak se cítím skvěle.
Středa Mám pocit, jako by mi domácnost zabírala více času, než jsem odhadoval. Budu muset svou činnost zracionalizovat. První kroky : koupil jsem jídlo v sáčku. Nemusím přece ztrácet čas neustálým vařením. Jídlo se nemá připravovat déle, než se jí. Stlaní je problém. Nejdřív rozhazovat přikrývky, pak větrat a pak složitě stlát. Myslím si, že není nutné stlát každý den, když zase půjdu večer spát. Mám při stlaní pocit marnosti. Také psovi už nepřipravuji složité jídlo. Koupil jsem už hotové jídlo pro psy. Tvářil se divně, ale nedá se nic dělat. Když mohu já jíst už hotové jídlo , musí se přizpůsobit i on.
Čtvrtek Už žádné pomerančové šťávy! Jak takový nenápadný pomeranč dovede ušpinit přístroj, to je neuvěřitelné. Kupuji hotovou šťávu, v lahvích. Objev : Podařilo se mi vylézt z postele tak, že jsem skoro vůbec nenarušil přikrývky. Pak stačilo jen trochu uhladit deku. Ovšem chce to cvik a je nutné, aby se člověk během spánku v posteli moc nevrtěl. To znamená nestřídat často polohy. Bolí mě kvůli tomu trochu záda, ale to lze odstranit horkou sprchou. Přestal jsem se každý den holit. To je tedy opravdu zbytečná ztráta času. Navíc tím získám čas, který mi chyběl a kterým disponuje žena, která se neholí. Zjištění : Je zbytečné jíst pokaždé z jiného talíře. Přidělává se tím nádobí, to je hotové mrhání. Mýt neustále nádobí mi začalo jít na nervy. Také pes jí z jedné misky. Je to koneckonců jen zvíře. Poznámka : Dospěl jsem k závěru, že luxovat stačí maximálně jednou týdně. K obědu i k večeři jsem měl párky.
Pátek Konec ovocným šťávám! Láhve jsou moc těžké. Zjišťuji následující: Ráno párek chutná dobře. V poledne méně. Večer vůbec. Když člověk jí párky déle než dva dny, může to způsobit i lehkou nevolnost. Pes dostal sušené jídlo. Je stejně výživné a hlavně nemaže to misku. Jinak bych si už připadal jako automatická myčka nádobí. Přišel jsem na to, že polévku lze jíst rovnou z hrnce. Chutná stejně. žádné talíře, žádnou naběračku ! Přestal jsem vytírat podlahu v kuchyni. Tato činnost mi už šla na nervy jako předtím stlaní. Mám dojem, že mám moc odpadků. Nevím, odkud se berou. Musím s nimi běhat ven. Poznámka : Konzervy nepadají v úvahu, proto?e se umaže otvírák.
Sobota Nač se večer svlékat, když se ráno zas musím oblékat? To si raději déle poležím. Navíc se nemusím vůbec přikrývat, takže postel zůstane perfektně ustlaná. Pes nadělal drobečky. Vynadal jsem mu. Nejsem jeho služka! Zvláštní, uvědomil jsem si, že takhle se mnou občas mluví žena .... Dnes je den holení, ale vůbec do toho nemám chuť. Můj nervový stav není dobrý. Snídat budu jen to, co se nemusí rozbalovat, otvírat, krájet, mazat, vařit nebo míchat. Všechny tyhle činnosti mne rozčilují. Plán : Oběd sním přímo ze sáčku, rovnou nad sporákem. Žádné talíře, žádné příbory, žádné prostírání a jiné nesmysly. Trochu mě bolí dásně. Možná že je to nedostatek ovoce, které je moc těžké na dopravu. Třeba je to začátek kurdějí? Myslím na Amundsena .. Odpoledne telefonovala žena a ptala se, zda jsem umyl okna a vypral prádlo. Hystericky jsem se rozesmál. Řekl jsem jí, že na takové věci nemám vůbec čas. Mám problém s vanou. Ucpala se špagetami. Moc mi to ale nevadí, protože už se stejně nesprchuji. Poznámka :Jíme - li se psem rovnou z ledničky, je zapotřebí to udělat rychle, aby nezůstala dlouho otevřená.
Neděle Pozorovali jsme se psem z postele, jak v televizi jedli lidé nejrůznější pokrmy a lahůdky. Oba jsme měli plné pusy slin. Jsme oba zesláblí a mrzutí. Ráno jsme snídali něco z psí misky. Ani jednomu to nechutnalo. Měl bych se umýt, oholit, učesat, udělat psovi jídlo, jít s ním ven, umýt nádobí, uklidit, nakoupit a udělat celou řadu dalších věcí, ale u? se mi nedostává sil. Mám pocit, že se neudržím na nohou a že mi slábne zrak. Pes přestal vrtět ocasem. V posledním pudu sebezáchovy jsme se odplížili do restaurace. Jedli jsme skvělá jídla na různých talířích víc než hodinu. Pak jsme odešli do hotelu. Pokoj je čistý, uklizený, útulný. Rozházel jsem postel a opět spal jako na začátku expedice. Myslím si, že je to ideální řešení, protože takhle skutečně ušetřím spoustu času. Až se zotavím, budu přemýšlet, k čemu ho použiji!
|
Hilly. |
|
(14.11.2010 14:16:30) Tak mi málem zaskočilo
|
|
|
Maťa. |
|
(14.11.2010 16:26:35) JO
|
|
|
*Niki* |
|
(14.11.2010 13:46:50) Hily, tak já se přiznám, že by mě fakt ani nenapadlo dávat manželovi nějakou lekci. Proč? Týká se to mužů, kteří si neváží práce žen v dománosti a kolem dětí? Takového jsem si nevzala. Od jistého věku dětí jsem si začala dělat volno a čas jen pro sebe (asi od 9 měsíců dítěte, kdy už nebylo jen kojeno, ale mohl jednu dávku nějakého jídla dát i manžel). A šla třeba na kafe, nákup, cvičit, kadeřník, prostě 3 hodinky volna. Čas se postupně prodlužoval. Nežehlím ani já a na 5 hodin je on klidně ven vezme. Já jen v létě na koupaliště Stravu vždy neřeším ani já, manžel vařit umí a vaří pravidelně. O úklid (krom kuchyňské linky, kde uklízí i on) se starám výhradně já, nevidím důvod, proč to momentálně nějak řešit či dělit. Oba si vážíme práce druhého, on že se starám o dům a děti, já že nás uživí a děti klidně vezme na půl dne ven, abych měla čas pro sebe - či uklízím, mě to nevadí, když jsem doma sama
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.11.2010 13:51:04) Hilly, je důležité, aby byla domácnost jako ze žurnálu? Třeba by se tvoje "udílení lekce" zvrhlo v pravý opak - manžel by zjistil, že se bez spousty věcí dá pohodlně žít. A ty třeba taky.
|
|
Hilly. |
|
(14.11.2010 14:26:22) Monty, já nikomu lekce udílet nehodlám..Vždyť jsem psala, že mi to přijde zbytečné...A když jsem unavená, tak se flákám, jak by se flákal chlap. Jen mě zajímalo, zda se tato doporučovaná rada opravdu něklomu osvědčila.
|
Hilly. |
|
(14.11.2010 14:28:33) Jdu s dětma ven, dočtu večer
|
|
|
|