| vrabečci |
 |
(17.11.2010 23:29:40)
Zajímá vás ten neviditelný neodhalený tajemný svět duchovna?Kontakt s duchy,zjevování se různých osob a věcí,karty,magie,a všechno okolo?Jaký názor máte na tyhle věci?Jaké máte zážitky a zkušenosti v téhle oblasti?Stalo se vám někdy že jste měli nějaký sen a ten sen se do puntíku splnil?
|
| .. |
|
(17.11.2010 23:32:39)
tohle mám v šuplíku "neotvírat". Takže nebojím, neboť to vědomě potlačuju.) jinak bych se potento strachy.)
|
|
| vrabečci |
|
(17.11.2010 23:33:08)
A ještě jedna otázka-máte z těchto nadpřirozených věcí strach?
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(17.11.2010 23:39:21)
Jednu dobu jsem si s tím zahrávala hodně. Vrcholem byla Silvova metoda kontroly mysli. Od té doby mám deprese jako hrom a varuji před tím každého, kdo o to jen malinko projeví zájem. Mohlo mně to zabít, reálně, i když by to jinak vypadalo jako sebevražda. Musím jít spát. Kdyby to někoho zajímalo konkrétně tak ráno nebo na e-mail. Dobrou noc. 
|
| 28.12Alpinka12 | 
|
(17.11.2010 23:52:12)
Jani,tak me by to teda zajimalo podrobneji,to co se ti prihodilo.Muzes mi napsat na email? HajkovaLucka@email.cz.
|
| Lucie+3 | 
|
(17.11.2010 23:54:12)
Jsme napsaly to samé 
|
|
|
| Lucie+3 |
|
(17.11.2010 23:53:22)
Jani...mě to zajímá moc....můžeš napsat? Sem nebo mě na mail apollobull@seznam.cz?
Děkuju 
|
|
| linda.dos |
|
(18.11.2010 8:19:06)
Taky mě to zajímá!
|
|
| Nika89 | 
|
(18.11.2010 9:02:03)
taky bych to ráda věděla
|
|
| Paulis | 
|
(18.11.2010 9:39:18)
Na Silvově metodě jsem byla, občas zajdu na setkání či nástavbu a mám opačné zkušenosti. Z depresích mne naopak vytáhla a dostala mne na úplně jinou vlnu. Používám ji každý den. Jinak je pravda, že tato metoda varuje před lidmi, kteří trpí jakoukoliv psychozou - v tom případě vůbec meditace nejsou dobré.
Ale na druhou stranu, já to riskla (byla jsem tak v háji, že dolů už mne nemohlo dostat nic) a pomohlo.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(18.11.2010 10:47:37)
Já jsem se k nějakému duchovnu dostala téměř okamžitě po sametové revoluci, to mi bylo 14, byla jsem v prváku a byla jsem v té době člověk, který si zakázal všechny emoce. Začala jsem se tím zabývat, nejdřív jen tak podle časopisů, a zjistila jsem, že mi to strašně dobře funguje, všechno. Zajímala mně hodně numerologie, grafologie, trochu karty, tam mi trochu vadilo, že každá knížka nebo článek říkali něco jiného, kyvadlo jsem zkoušela, to mi moc nešlo nebo nedokázala jsem to moc interpretovat. Po střední škole (asi rok 1996) přišla máma právě se Silvovou metodou kontroly mysli. Ono se to tváří jako vědecká metoda, která pomůže člověku rozšířit kapacitu mozku a vědění. Protože je vědecky dokázáno, že člověk používá mozek jen z malé části. Potřebovala jsem se lépe učit. Vždy jsem měla bezvadnou krátkodobou paměť, ale nikdy mi v hlavě nic moc nezůstalo. Takže jsme to absolvovaly s mamkou. Bylo to super. Všechno mi strašně krásně fungovalo. Rychle jsem se naučila vstupovat do hladiny Alfa, stačilo mi zavřít oči a byla jsem tam. Fakt to krásně šlo, ale já jsem začala mít pocit, že v tom nejsem jen já a můj rozšířený mozek, ale že za tím je někdo nebo něco, co jsem hmatatelně cítila, vnímala, ale nevěděla jsem o tom nic. Když jsem tohle říkala mamce, tak ta se na mně hrozně rozkřikla, co si to namlouvám, že to jsou moje schopnosti a nic jiného, ale mně to bylo jasný, že to není pravda. Pak jsem se na dálku snažila uzdravit kolegu z infarktu a dopadla jsem tak, že jsem si ho udělala, asi jsem si ho na sebe stáhla, bylo mi 20 a bylo to dobrý. Pak už jsem se bála. Nicméně jsem ještě jednou ten kurz zopakovala, to už sama. Máma nechtěla. Když jsem odtamtud odcházela, tak jsem se snažila začít komunikovat s tím někým v pozadí a zeptala jsem se úplně nevinně, proč je mi tak špatně v Praze, Když ji tak miluju, proč mám pořád alergie, proč mi bere energii a tak a v tu ránu jsem zažila horor trip, kdy jsem měla pocit, že se na mně valí obrovský strach a nedokázala jsem určit, jestli je to ze mně nebo zvenku, bylo to hrozný, málem jsem spáchala sebevraždu. Byly to konkrétní situace, hodně to souviselo s druhou světovou válkou, obrovský balík pocitů, negativních, strach, nenávist, vůbec jsem si s tím nevěděla rady. Byla jsem na cestě do svého bytu, ale věděla jsem, že jestli tam půjdu, tak to nepřežiju, takže jsem se sebrala a odjela jsem k našim, tam jsem se trochu uklidnila, ale ten strach se pak změnil v deprese, bylo to fakt hodně hnusný. Okamžitě jsem přestala Silvovku používat, vyhodila jsem knihy, certifikát, začla jsem se čemukoliv okultnímu vyhýbat. O pár měsíců později jsem pak uvěřila v Boha, který mi vrátil klid, ale deprese mám pořád, i když už ne tak silné. Postupem času věřím, že jsem se setkala s nějakým hodně hnusným démonem, který mně chtěl zničit, skoro se mu to povedlo. Toho démona si člověk do sebe pozve v rámci toho semináře, když si udělá laboratoř a pozve si do něj pomocníka, vlastně mu dá dovolení, aby v něm byl a ovlivňoval ho. Později ho ze mně museli vyhnat a nebylo to jednoduchý. Dodnes si dávám hodně bacha, čemu se věnuju, protože to fakt byla lekce.  Máma dělá Silvovku a další věci pořád, absolvování nás hodně sblížilo, před tím jsme neměly nic společného a ta moje zkušenost nás zase rozdělila.  Hodně se o ní bojím. Fakt si dejte pozor, co děláte a na co se ptáte. Doufám, že je to trochu srozumitelné, tady se pohybujeme v situaci, kde není nic vidět, dá se to jen cítit emocemi a to se hrozně špatně interpretuje.
|
| boží žena | 
|
(18.11.2010 10:53:31)
hm zajímavé
ale co když tvé deprese by začly tak jako tak
no těžko odpovědět, mě tohle ani neláká zkoušet
teda dřív jako náctiletá jo, ale přešlo mě to
|
|
| susu | •
|
(18.11.2010 11:11:20)
Nevím, podle mě nebyla chyba v Silvovce, ale v tobě, žes toho v daný moment chtěla prostě moc. Na Silvovku mám jenom příručku, jinak jsem dělala Modrou Alfu a nechalo mě to v podstatě nepoznamenanou. V metodě to nebude.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(18.11.2010 11:22:26)
Já neříkám, že je to v metodě. Já říkám, že za metodou je něco, co je dost nebezpečný  , se mnou to chtělo komunikovat a když jsem se s tím začala bavit, tak to dopadlo, jak to dopadlo. Moje máma dělá Silvovku roky a s ničím takovým se nesetkala. Asi to záleží na tom, jak je člověk senzitivní, ale to zjistíš, až do toho vlezeš, proto píšu, že si na to lidi mají dát bacha.
Jinak deprese by si mně asi našla i bez toho, jsem přesvědčená, že moje mamka a její mamka s ní taky mají zkušenost, ale nikdy s ní nikde nebyli a nějak fungují, vzhledem k mojí povaze, já chci od života něco víc než uklízet a jinak žít nudný nespokojený život a nic s tím nedělat. Jenom bych to měla bez toho šílenýho zážitku. Mám kamaráda vyléčenýho feťáka, a když jsme si porovnávali svoje tripy, tak to bylo dost podobný tomu, co on zažil s LSD.
|
| Misule79 | 
|
(18.11.2010 11:39:14)
Jana já tvým zážitkům věřím na gymplu nám při jednom sezení lítaly věci ze skříní, taky jsem na určitý druh energie citlivější ale s tím si nehraju...spíš bych se zaměřila na to pozitivní jako havajskou techniku nebo objednávání z vesmíru podle Luisy Hay apod myšlenky jsou energie těmi utváříš svůj život přeju aby jsi měla víc než jen to uklízení a nudný život
|
|
| Ananta | 
|
(18.11.2010 12:57:54)
Když jsi duchovně pokročilejší, tak tě tyhle věci většinou sejmou, protože jsou vymýšleny pro vlastní egoistický zisk a to je prostor, kam tě to už prostě nepustí. Jinak se Silvovkou jsem se pár let po revoluci setkala taky a stačilo mi být asi 15 minut mezi lidmi co ji dělali a vysmahla jsem bez dalších pokusů to rozvíjet.
|
|
|
|
|
|
|
| Dáňula | 
|
(17.11.2010 23:50:34)
Spusta lidí doufá, že to tajemno a tak kolem je, že tu courají duchové a tak ... já doufám, že tomu tak není, i když jista si tím fakt nejsme. Jen prostě na to nemám žaludek.
|
| Limai | 
|
(18.11.2010 0:22:35)
a nadpřirozeno není,jsou jenom fyzikální jevy o kterých většina lidí neví zhola nic a proto rádi přisuzují věci,které si neumí vysvětit,čemusi nadpozemskému.
|
| TiNiWiNi | 
|
(18.11.2010 7:11:21)
...a jak bys fyzycky popsala rozhovor s mrtvým na ulici? za bílého dne?
|
| TiNiWiNi |
|
(18.11.2010 7:11:49)
...fyzicky
|
|
| Limai |
|
(18.11.2010 8:47:23)
Rozhovor s mrtvým kdekoli,nejen na ulici,není nic jiného než přenos určité formy energie,o čemž je celé tajemno a duchovno.Jelikož se téměř dvacet let zabývám magií tak o tom vím víc než dost.Nic záhadného v tom není.
|
| Gora | 
|
(18.11.2010 9:36:07)
Limai, a opravdu bílá a černá magie funguje? Nebo je to spíše přání a následně náhoda, že se to vyplní? Magie mě fascinuje, ale moje mysl mi moc nedovoluje nějak připouštět nějaká kouzla a zaříkávání.
K těm duchům - o tom jsem četla v knihách. Myslím, že by to spoustě lidí pomohlo přečíst si nějakou vědecky podloženou knihu.
|
| Limai |
|
(18.11.2010 9:50:42)
ale musím nyní odjet,budu tady až později během dne,tak ti to pak vysvětlím.
|
|
| Limai |
|
(18.11.2010 17:01:53)
tak mi napiš na amphitrite.2010@seznam.cz,já ti to vysvětlím,jak to je s tou magií.
|
|
|
|
|
| Gora |
|
(18.11.2010 8:16:29)
Mám stejný názor.
|
|
|
|
| Insula | 
|
(18.11.2010 6:56:20)
U nás pořád courá nějaký duch. Zvykli jsme si.
|
|
| boží žena |
|
(18.11.2010 8:36:28)
ne to mě nezajímá
sny se mi občas plní, ale ne do puntíku
|
|
| *Niki* | 
|
(18.11.2010 9:14:58)
Věštecké sny nemívám, takže neplní.
Jinak ale ono duchovno vnímám, tajemno tomu říkám jen proto, že většina věcí pro mě zůstává tajemstvím. Ale jinak ano, věřím, vnímám energii (proto jsem se odstěhovala z minulého bytu, možná se tam někdy něco stalo, každopádně to místo bylo plné negativní energie, "duchové" pro mě byly téměř hmatatelní).
POznala jsem i nadálku, jak se cítí někdo, kdo je mi blízký.
Nic nadpřirozeného v tom není, je to prostě přenos energie a já jsem tomu otevřená, proto víc vnímám než ten, kdo tomu tzv. nevěří. Schopni jsme toho ale všichni.
Ale nějak extra dobrá v tom nejsem, spíš se učím a pozoruju...
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(18.11.2010 9:27:06)
Naprosto nepopírám, že existují věci mezi nebem a zemí, ale jednak zacházení s nima považuju za potenciálně nebezpečný, jednak mi leze na nervy ta ezoterická móda "tajemna" a "duchovna", mám pocit, že je to způsob, jakým si dámy v našich zeměpisných šířkách, odkojené vědeckým ateismem, řeší svoji potřebu spirituality (mírná nadsázka, nečertěte se).
Leze mi to na nervy z toho prostého důvodu, že moje maminka je typická ukázka, každejch čtrnáct dní ji zajímá něco jinýho, jednou tarot, jednou kyvadlo, pak čakry, pak to, pak zase ono, dělá si z toho pro vlastní potřebu takový splácaniny, připadá si děsně duchovní, vykládá, jak ten či onen ještě k poznání nedozrál, bla bla bla. Přitom je to to samý, jako by konzumovala cokoli jinýho, třeba dovolený all inclusive, akorát že ona konzumuje ezoterický semináře a literaturu. Hloubka žádná, toliko bahnitá mělčina.
Můj přístup k duchovním věcem je úplně jinej, proto nějak nemám pochopení.
|
| Kopřiva Dvoudomá |
|
(18.11.2010 9:28:07)
Jinak určitě existujou "obdarovaní lidi", kteří vidí a cítí víc než ostatní, a někteří s tím i umí zacházet pro dobro všech. Takže nejsem žádnej popírač
|
| Rigor Mortis | 
|
(19.2.2011 17:33:43)
Popírač a vymýtač hi hi ne nejsem ani náhodou,já mám jen malé zkušenosti s tajemnem,mě nejvíc na tajemnu štve,že se mi neustále v dospělém životě zdá o mé smrti,mám prostě žívý sen že umírám v nějakém bytě a pak i zřetelně cítím,že jsem mrtvá a probudím se a zjistím že ne a mám radost.Jinak jsem si na to už zvykla,že se už ani v tom snu nijak neděsím toho konce a spíš čekám až se vzbudím a zase usnu...a nesouvisí to s nickem
|
|
|
| *Niki* |
|
(18.11.2010 9:47:20)
Kyvadla, karty a spol. taky nejsou nic pro mě. Mě osobně nezajímá to, čemu se říká magie.
Mým "oborem" (ve smyslu, že je na to soustředěn můj zájem), je psychosomatika a to i v souvisloti s bydlením. A myšlenky-energie.
To bydlení je teď pro mě docela téma Odstěhovali jsme se z bytu, který byl prostě celý špatně (od prvního momentu jsem měla pocit stísněnosti a strašného neklidu - to se následně projevilo na zhoršeném zdravotním stavu celé rodiny) - ale vybíral ho manžel, vydrželi jsme tam 3 roky.
Dnes bydlíme na dobrém místě, vše je docela ok - krom obýváku s kuchyní, už necítím nějaký strach či stísněnost, ale jistý neklid ano... stále šoupu nábytkem a ne a ne se toho zbavit. Něco je někde blbě a já už mám depku, že to neumím odhalit Jednu věc jsem odhalila a to blbá dispozice WC (to jsme oblivnit nemohli v projektu), který ze mě vysává svým otočením přímo ke kuchyňské lince podvědomě energii. Nevím, jak to změnit, či "přebít" nějakou jinou změnou...
|
| Kopřiva Dvoudomá |
|
(18.11.2010 11:02:01)
Mono, tak na záchodový dveře nějaký zrcadlo? Nebo nějakou jinou feng-shui vychytávku?
|
|
| Misule79 |
|
(18.11.2010 11:36:00)
Mona k tvému problému s WC...vždy mi bylo doporučováno dát do rohu místnosti misku se solí, nejlépe mořskou aby byla v krystalcích dá se koupit normálně i na vaření sůl by to měla zachytit a po nějaké době to vysypeš nebo čajovými svíčkami uděláš cestičku ven ze dveří a rituálem vyvedeš ven .. prostě ho popros aby odešel 
|
|
|
|
| Gora |
|
(18.11.2010 9:46:30)
Na duchy nevěřím.
Věštecké sny čas od času mívám, a dost mě to děsí. Někdy jsou to zdánlivé maličkosti - třeba se mi zdá, že dostanu angínu, a fakt ji mám. Nebo že onemocní syn, bude mít horečky a zvracet - fakt do pár dnů onemocní. Měla jsem i sny v těhotenství, ve kterých se mi narodili synové - mám syny.
Nejhorší věštecký sen jsem měla loni. Zdálo se mi, že jsem přijela k našim, a zrovna se vynášela rakev. Měla jsem hroznou hrůzu, že mi umřel jeden z rodičů. Přišla jsem domů vyděšená, a naši mi řekli, že umřela sousedka, že měla dlouhodobou nemoc, ale přišlo se na to pozdě. Za 14 dní jsem jela k našim, a na nástěnce viselo parte. Naši mi řekli, že sousedka umřela na dlouhodobou nemoc, na kterou se přišlo pozdě. Bylo mi z toho hrozně mizerně.
|
| *Niki* |
|
(18.11.2010 9:52:28)
Marci, to mohou a nemusejí být věštecké sny. Člověka nějaký sen, který odkrývá naše podvědomí, nějak naladí, ať vědomě, či nevědomě, a toto ovlivňuje pak i myšlenky a chování. A tím si jdeme "osudu naproti", či jak to říct. Sebenaplňující se proroctví.
Nejvíce úrazů mají děti úzkostných rodičů, každé "nechoď tam, spadneš" vyvolává nějakou reakci...
POkud se ti zdá, že syn onemocní, tak se toho prostě bojíš a máš to ve snu, následně se toho bojíš proto, že se ti o tom zdálo, strach je nejhorší energie ze všech, a když je jí více, nemůže zůstat bez odezvy. Takže vlastně tu nemoc svým myšlením "vyrobíš".
Velmi to teď zjednodušuju, nejsem zas tak dobrej vypravěč
Ale o psychosomatiku se zajímám a své okolí pozoruju už dlouho, a nemůžu tvrdit, že by mě v tomto ohledu někdo moc překvapil...
|
| Gora |
|
(18.11.2010 9:59:01)
Mono, u sebe tomu trochu věřím, že tu nemoc jakoby přivolám, ale ostatní sny podle mě trochu věštecké jsou. Jinak nevím, jak vysvětlit, že se mi narodili synové, že umřela sousedka, a já to vše viděla prostřednictvím snů. Čas od času mívám takové různé sny, že někam půjdu a potkám nějakého člověka, a fakt se to stane.
Mívám i předtuchy. Najednou mě popadne svíravý zvláštní pocit, že se něco stane, co neovlivním, a ono se občas vážně něco stane. Nejsilnější předtuchu jsem měla, když jsem byla na intru. Najednou mi bylo zle, a věděla jsem, že se něco zlého děje. Během půl hodiny jsem měla telefon, že otce odvezli do nemocnice na druhou vážnou operaci, u které se neví, jestli přežije.
|
| *Niki* |
|
(18.11.2010 10:10:34)
Marci, tohle znám taky. Když jsem odjela poprvé od svého prvorozeného synka (bylo mu 17 měsíců, byla jsem s ním 24 hodin denně) s kamarádkami na víkend, hned druhý den jsem měla strašný neklid, strach, stísnění, běhala jsem jak tygr po lese - nebyl tam signál, a já věděla, že se něco stalo, že musím domů, či aspoň už konečně potvrdit - protože jsem VĚDĚLA, že je něco velmi zle -a bylo, syn byl na JIPce.
Když zemřela máma, nebylo to pro mě překvapení, ve snu se se mnou rozloučila pár dní předem.
Když onemocněla a zhoršil se jí stav, věděla jsem to, a aby se jí ulevilo, vtáhla jsem její bolesti do sebe a to jsem žila 100km od ní - takže jsem musela vzít neschopenku, ale jí bylo pár dní dobře.
Je toho víc.
Nicméně s tím synkem si stále nejsem jistá, zda to byla předtucha, či sebenaplňujícíc se proroctví, a já to vlastně způsobila. Já se strachem už odjížděla, že bych neměla, že se jistě něco stane. A stalo.
|
| *Niki* |
|
(18.11.2010 10:13:23)
Mám třeba obrovský strach v autě. Manžel nás už 3x naboural, vždy lehce, možná jsem to přivodila i já, takže od té doby si každou cestu vizualizuju dobrý průběh a dobrý dojezd. Myšlenky upírám na to, co budu dělat, až dojedu, snažím se vidět, jak vybaluju kufr auta, prostě napínám energii na šťastný příjezd.
Pokud někdy ne a podlehnu svému strachu, možná něco vysílám, bo manželovi nějak škube volant a má pomalejší reakce
Takže jsem buď čarodejnice, nebo dokonalý magor 
|
| Gora |
|
(18.11.2010 12:55:51)
Já jsem vcelku realistická pesimistka, ale jakmile se jedná o cesty autem, jsem nenapravitelná optimistka, že dojedu do cíle vždy v pořádku.
U nemocí dětí, když se mi o tom zdá, preventivně nasazuju vitamínové sirupy, česnekové polévky a podobně, a nevěřím, že onemocní, ale stejně lehne.
|
|
| Di | •
|
(18.11.2010 14:50:11)
Mono, zaujalo mě, co píšeš. O tom, že si člověk může přivolat, na co myslí.
Před pár týdny, možná už jsou to tak tři měsíce, se mi stalo něco ošklivého. Na pár vteřin mi problesklo hlavou, že chci, aby syn umřel.
Hrozně moc mě ta myšlenka vyděsila. Syna miluju, nikdy bych si nepřála, aby se mu stalo něco špatného. Snažila jsem se na to zapomenout. Ale po pár dnech jsem si na tu myšlenku vzpomněla. A v souvislosti s tím mi zas problesklo hlavou to samé. Snažila jsem se to odehnat. V hlavě si stále opakovala, že nechci aby se mu něco stalo, že chci, aby byl zdravý. Ale čím víc jsem se na to snažila nemyslet, tím častěji se mi to vracelo. Pak už jsem se i bránila i nahlas a pořád opakovala, že si to nepřeju. Občas mi to ještě probleskne, ale už je to lepší.
Špatně se mi to vysvětluje, moc mě zasáhlo, že mě něco takového vůbec napadlo, dost jsem to obrečela.
Je možné, že jsem si tím strachem mohla něco přivolat? Ve chvílích, kdy si tu myšlenku snažím vyhnat z hlavy, si připadám jak schíza, protože v hlavě mi běží CHCI a já se to SNAŽÍM přetlouct tím, že NECHCI. Perou se mi v hlavě dvě myšlenky. Ale ohledně jiných věcí tyhle stavy nemám.
Jsem z toho nešťastná. U manžela pochopení nemám, jednou jsem se mu svěřila a ten nechápe, že mě to vůbec mohlo napadnout.
Podotýkám, že v době, kdy se to objevilo, jsem byla těhotná.
|
| *Niki* |
|
(18.11.2010 15:50:57)
Di, kdybys věděla, co občas prolétne hlavou mě
Já myslím, že jedna myšlenka či nápad nemusejí znamenat nic, nic se nestane. Myslím ale, že dlouhodobé smýšlení už je něco jiného. Tyhle nutkavé myšlenky mám občas taky, než se jim silou mocí bránit, je lepší se zastavit a přijít na to, co je k tobě přivedlo, resp. proč jsi je vytvořila... jsi těhotná, podvědomě chceš chránit nenarozené dítě? Těžko říct.
Každopádně to, že myšlenka je energie a má strašnou sílu a čím více myšlenek, tím více síly, na tom trvám.
Nebičuj se, nehledej pochopení mimo sebe, pojmenuj a zkus to nahlas (to má větší váhuú říct, třeba když syn bude spát (bo zabděla by ti asi nerozuměl , že ho máš ráda, ale bála jsi se o nenarozené miminko, které by mohl ohrozit, tak ať ti odpustí myšlenku, která tě pohltila... jko já střílím od boku teď, třeba najdeš lepší vysvětlení.
|
| Di | •
|
(18.11.2010 16:30:42)
Mono, díky. Já už těhotná nejsem, miminko se už narodilo.
Si myslím, že se mi ty myšlenky vrací, čím víc se jím bráním.
A začalo to jedním nevinným zábleskem.
Ale už je to lepší, tak snad to brzy vyšumí. Oba své prcky miluju a nepřála bych jim něco špatného.
Proto je to pro mne tak ubíjející.
Pak mám ještě jednu obavu, co se myšlenek týká. Už někdy od puberty si říkám, že jednou umřu na rakovinu kůže. Netuším, jak mě to napadlo. Neměla jsem žádný důvod si to myslet. Byla jsem o tom přesvědčená. Nebojím se, že se vybouráme v autě, že mě něco přejede, že onemocním čímkoliv jiným. Prostě nademnou visí takhle diagnóza, kterou jsem si vsugerovala.
Tam se fakt bojím, že by se myšlenka a strach mohl přetvořit ve skutečnost. Že si to v sobě pěstuju. Ale nedokážu se toho zbavit, ikdyž bych chtěla.
|
| *Niki* |
|
(18.11.2010 19:19:15)
O rakovině jsem slyšela, že je nejsilnější psychosomatickým onemocněním.
Tak hlavně že s tím nějak pracuješ, tyhle pocity musejí být ubíjející, ono hlavně pocity a myšlenky se v chování a jednání projevují, tak je dobře s tím nějak pracovat, nelhat si, přiznat co a jak, zkusit zjistit proč...
Já dnes jedno sebenaplňujícíc se proroctví zažila, zrovna před chvílí, ještě teď mi z toho není dobře.
|
|
| Limai |
|
(19.11.2010 10:03:11)
Mona tady k tomu napsala něco podobného co bych napsala já,má pravdu,myšlenka je velmi mocná a pomocí myšlenek utváříš svůj život.Když myslíš pozitivně,přitáhneš to pozitivní do svého života,když negativně,přitáhneš negativní vlivy.Je to velmi složitější než vypsat na pár řádků,za sebe ti doporučuji knihu ZÁKON ATRAKCE a nyní vyšla nově kniha ODPOVĚĎ.Zkus sehnat,přečíst a pochopíš.V Zákoně atrakce je naprosto srozumitelně popsáno proč a jak stejné přitahuje stejné a co dělat aby jsi utvářela svůj život v tom nejlepším z nejlepšího.Funguje to,mám vyzkoušeno.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Paulis |
|
(18.11.2010 10:01:28)
Jinak já jsem se před půl rokem pustila do automatické kresby. Na rozdíl od karet se tady dá spoustu věcí řešit, odkryje problémy - neboli dá se zjistit, kdy se nastartoval určitý problém a ten se dá okamžitě odblokovat.
Prostě zkouším co se dá a hledám cesty, jak pomoci.
Vím že spousta lidí se dívá na jakýkoliv směr esoteriky skepticky - nu, asi to tak má být.
Podle mne - alternativní medicína + lékaři se krásně doplňují. Lékař opraví důsledek, alter. medicína příčinu.
No a duchové - od té doby co mám mistr. stupeň reiki tak je dokážu nacítit, někdy i vidět.
|
|
| susu | •
|
(18.11.2010 10:40:04)
No zajímá a celkem dost. Jen jsem taky hodně narazila na ty bahnité mělčiny(jak píše Kopřiva), tak jsem teď opatrnější a skeptičtější. Lehce se bojím, ale docela by se mi líbilo, kdyby to byl fakt. Svět by byl zase o něco bohatší a zajímavější. Zajímá mě magie, ale jako ateistka toho od sebe v tomto směru moc nečekám.
|
|
| vendyna (Janinka + Alenka) | 
|
(18.11.2010 11:09:47)
Vzpomněla jsem si včera na pořad Jana Krause, ve kterém vystupovala před pár týdny nějaká paní, co měla v ruce dvě tyčky kovové a nějak s nimi předpovídala, že Tůma nebude primátorem.
|
|
| uvwxyz |
|
(18.11.2010 13:17:07)
Nezajímám, leze mi to až k posteli i bez mého zaujetí.
|
|
|
V její náručí
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)