| koxtry |
 |
(1.1.2011 21:33:39)
Ahoj,
ráda bych slyšela názory ostatních na situaci, co se nám vyskytla v rodině.
Moje máma se ke mně někdy v půlce listopadu začala chovat zvláštně. Popsat to asi dost dobře nedovedu, to by bylo na dlouho, ale najednou byla z obvyklé konverzace směs vyčítání, obviňování a usměrňování (neměla bys chodit ven v tom sněhu, když jsi těhotná, to je dost, že se ozveš - voláme si 1x za 2-3 dny a na tom se nic neměnilo, co děláš, že tak funíš, doufám, že někde nepobíháš... ne mami, jsem na nákupu, nesu tašku - co se s tím taháš, vždyť potratíš proboha...) atd. Ani když jsem byla puberťačka courající se po nocích, neužila jsem si verbálních podivností tak jako poslední dobou. Chápu, že pro někoho je podobný způsob konverzace naprosto normální, ale pro mou nikdy se nevměšující, neptající a nehodnotící maminku nikoli. Nejdřív jsem tomu nepřikládala pozornost, každý má nárok na slabší chvilky, ale nějak se to stupňovalo a přes Vánoce to bylo už docela síla.
Teď jsem se od sestry dověděla, že máma má nějaké neblahé předtuchy a obavy ohledně mého třetího těhotenství, které mi samozřejmě nechce sdělit, a bohužel ten strach o mne a miminko ventiluje takhle-že se snaží mě kontrolovat a je u toho až agresivní. Máma má za sebou opravdu těžký rok, táta se úspěšně léčil s rakovinou, ona samotná se zdravotně dost zhoršila, v podstatě žije od jara s nepřetržitou bolestí a stresem a toto je výsledek - že si najde strašáka, vytvoří si k němu "předtuchu" a té se pak drží a bojí se.
Samozřejmě já předtuchy nezatracuju, vím, že u ní, u mne a u sestry fungují naprosto spolehlivě, ale tady jsem si jistá, že je to pouze výplod maminčiny přetížené nervové soustavy (já samotná jsem v naprosté pohodě, nejvíc ze všech tří těhotenství a žádné signály o možném špatném konci ke mně nedorazily, k sestře taky ne, takže jsem naprosto v klidu).
Odjakživa byla úzkostnější, labilnější, občas se sesypala. Vzhledem k tomu jaké měla dětství (žádné, musela být hned dospělá, už od 5 let se starala sama celodenně o mladšího bratra) se není co divit. Okolo přechodu se u ní objevila úzkostná porucha, měla doslova fobii z většího množství lidí pohromadě - metro atd., nikdy se s tím neléčila (přece nebude za cvoka...) a zdá se mi, že teď má vlivem zátěže zase problém a graduje to.
O mě ani tak nejde, i když než jsem celou situaci pochopila, dalo mi to docela zabrat, hrozně mě to vytáčelo, ale teď když tomu rozumím, odpustím jí samozřejmě cokoli.
A teď co s ní? Pohovořit s tím, že o tom strachu vím a zkusit jí uklidnit, než se to po... úplně? Obávám se, že to bude málo, i když už jsem naplánovala kafe s tím, že to zkusím.
Zkusily byste ji odmanévrovat k odborníkovi? A k jakému? Psycholog, psychiatr? Pokud víte o někom, kdo dokáže skutečně pomoct, prosím případně i o kontakt (Praha), jeden nikdy neví.
Díky moc všem, kdo napíšou svůj názor.
|
| Adina,kluk 08 | •
|
(1.1.2011 21:38:54)
podle toho co zde píšeš asi maminka potřebuje lékařskou pomoc.
mám kamarádku,která měla těžké dětství a do dneška je tím poznamenaná vcelku dost.chodí k psychologovi,bere nějaké léky.je trošku lepší,ale je to na dlouhou trat.
třeba ti poradí sojka,ta se myslím psychologií zabývá.
|
|
| margotka78 alias shit-roller | 
|
(1.1.2011 21:53:42)
její chování je důsledkem velikého stresu poslední doby.Tak si s ní promluvit, jestli by nezvážila pomoc psychologa ( nikoho nemůžete nutit) nebo třeba nabídnout nějaký víkendový pobyt, lázně , hory, apod. Relaxace má na duši opravdu blahodárný účinek
|
|
| sojka+07+09 | 
|
(1.1.2011 21:58:35)
ahoj,
nejdřív bych zašla k psychologovi, protože ten bývá pro lidi míň stigmatizující než rovnou psychiatr, zvlášť když takhle popisuješ to, že se maminka nechtěla léčit. Znám jednu výbornou psycholožku z Vinohradský nemocnice. PhDr. Javůrková se jmenuje. Pracuje se starými lidmi a má i psychoterapeutický výcvik. Kontakt na ní najdeš na stránkách www.fnkv.cz. Paní doktorka pracuje kompletně na pojišťovnu, ale potřebuje žádanku. Nejtěžší ovšem bude maminku namotivovat k té návštěvě, ale jak tak o ní hezky mluvíš, tak bych řekla že to určitě nějak zvládneš.
Psycholožka potom samozřejmě zhodnotí jestli maminka nepotřebuje zajít i k psychiatrovi.
|
|
|
), že moje mami ještě není ve stavu, kdy by se nechala oblafnout, a to ani pokud by to sama podvědomě chtěla. Není to stará babička, je jí 65, používá internet, na telefonu píše víc SMS než já, mailuje jak o život, chatuje, stará se o 86letou tetu, tatínka, psy, kočky, králíky, slepice a ještě občas stihne zajít do knihovny nebo do kina. Takže tajná návštěva "pana doktora" jaksi nepřipadá, tak špatně na tom opravdu není.
V její náručí
V létě oceníte rychleschnoucí oblečení
25. ročník sečení luk na SolániVsetín 
O PalečkoviKutná Hora 
Den otevřených dveří Levandulového pole VelehradUherské Hradiště 
Jak sedlák Honza měnil až vyměnilDomažlice 
Parním vlakem do muzeaRakovník 
25. ročník sečení luk na Soláni
O Palečkovi
Den otevřených dveří Levandulového pole Velehrad
Jak sedlák Honza měnil až vyměnil
Parním vlakem do muzea
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)