| simca+klucíí | 
 |
(10.3.2011 12:50:40)
mam 21 mesicniho syna,ktery vzdy vyzadoval aby s nim nekdo pri spani byl,nemusel mluvit a ani ho drzet nebo podobne jen sedet v mistnosti.
pred mesicem jsme mu udelali pokoj kde spi sam a nastal zlom-vecer sel spat rekl mi papa a ze on tu dela hají a mama dela haji jinde (a to bez nejakeho place a pod)chvili v postylce kecal a za chvili spal,kdyz neco potreboval napr mu spadl cumel zavolal ja mu ho podala,pohladila ho a on bez jakehokoliv odporu,nebo place lehl a za chvili spal....nechapali jsme jak rychle to slo a byli jsme a stale jsme pysni jak je sikovny
ale v nedeli nastal zvrat=
vecer bylo vse jako obvykle vana,vecere a slo se spat,ale prcek misto aby udelal pa páá zacal silene brecet az byl fialovy,lomcoval postylkou a tak dupal az jsem mela pocit ze ji rozbije vse co me v dosahu vyhodil ven a jen kolem sebe kopal a bouchal,normalni hystericky zachvat...nic neplatilo pohlazeni,klidne slovo no proste nic
rekli jsme si ze se proste ukrici a usne,ale nic...nakonec udelal dle meho manzel chybu,ze ho vzal do naruci,kde mu behem chvile vyrizeny usnul...
jenze ted se stejny zachvat opakuje kazdy vecer,dite je spocene rude ve tvari a krici,vse vyleti z postylky a vola mama a kdyz tam vejdu pomalu mi skace s postylky do naruci a pokud me ma v dosahu drzi se jako kliste,ale nebreci,,,,nekolikrat visel pres postylku jak se snazil vylest ven
a stale ukazuje ze si mam sednout k nemu do pokoje a zustat tam to je potom v pohode a lezi.Jinak hruza...uz mam nervy na pochodu,jen si na to vzpomenu brecim,,,,proc place?mam tam s nim byt?nebo ho nechat proste ukricet i kdyz by to byly hodiny?proc usinal v pohode a s usmevem volal papa a ted ma hystericke zachvaty???
prosim poradte co delat,nebo moje nervy
|
| adelaide k. | 
|
(10.3.2011 12:53:53)
Určitě to má nějaký důvod, kdžy je to tak najednou takže "ukřičet" bych nenechávala. Je malej na to, aby nějak rozumně řekl o co jde, takže bych zkusila být tam s ním a uvidíte jaký to bud emít efekt.
|
|
| simca+klucíí |
|
(10.3.2011 12:55:52)
holky ja to jeho breceni nezvladam,i ted brecim i kdyz je klid.je mi ho tak lito,nevim proc place vzdyt kazdy vecer je stejny,nechci ho naucit zase usinat s nekym,ale zase ho nachazet jak se snazi prelest postylku a pritom ma hystericky zachvat take neni nic moc...co mam delat???
|
| ChemicalJane + 4 | 
|
(10.3.2011 12:59:34)
no hlavně nebreč před ním.. jak jsme psala, já ybch tam s ní byla.. jak řiká i naše máma - dítě by nemělo usnout večer po brekotu..  já ybch teda v rámci ochrany zdraví, jak psychického tak fyzického, tam sním byla.. je ještě docela malej, aby to plně chápal všechno do detailu
|
| simca+klucíí |
|
(10.3.2011 13:02:22)
ne pred nim jsem ok,snazim se mluvit klidne a v pohode
|
|
| Jana + 3 rošťáci | 
|
(10.3.2011 19:14:08)
To s uřváním k spánku je pravda!!! Já se pokoušela nespavého syna také uřvat, ale jediný výsledek byl totálně vyřízený kluk, moje nervy v háji a celá noc naprd!!! Syn spal mizerně, pobrekával ze spaní, kňoural a taky se častěji budil. Když jsem ho uspala - napřed jsem musela ležet s ním a předstírat, že spím a nakonec opatrně utéct. Později stačilo, že sjem byla s ním. Až do 4,5 roku spal s námi v ložnici - měli jsme trojpostel!!! Nyní sice přestal spát po obědě, po přesunutí do jeho pokoje, ale v noci spí krásně. Jediné "uspávání" je pohádka na doboru noc a přeříkám mu básničku Spi panenko, jen místo "panenko" říkáme "Radimku"
|
|
|
|
| ChemicalJane + 4 |
|
(10.3.2011 12:56:27)
ti nevim, já bych tam s ním byla, a až by se uklidnil, chodil spinkat zase rád a vesele, tak bych pomalu začala osamostatňovat..
|
| simca+klucíí |
|
(10.3.2011 12:58:09)
v noci kdyz se vzbudi na caj,vzdy usne v pohode i rano vstava v pohode,ale to uspavani je hrozne
|
|
|
| Lenka a zlatíčka | 
|
(10.3.2011 13:02:13)
Vyhověla bych mu a byla tam s ním. Řekla bych, že se mu usínání v novém pokojíšku už okoukalo a zjistil, že to není zajímavá hra, ale je to natvralo a to se mu nelíbí. Až mu bude 10 už nebude hystericky brečet, že chce k tobě do náručí.
U prvního dítka jsem byla nadšená, jak jsem ho na roce naučila v noci spát bez kojení a spal sám u sebe v postýlce. U druhého na to nemám sílu. Pro své pohodlí a klid by bylo super, kdyby usínal sám, v noci se nebudil a hlavně aby nespal celou nos u nás...ale řešit se mi to prostě nechce, neb to nemá jiný důvod, než mé pohodlí. Pohodlí a spokojenost dítěte je stejně důležitá. Takže pokud tě to vysloveně v něčem vážně neomezuju (pracovně a tak), byla bych u něj  Co číst pohádku?
|
| simca+klucíí |
|
(10.3.2011 13:03:27)
mu stacilo ze tam nekdo je,nemusel mluvit a ano ho drzet za ruku jen tam byt
|
| Lenka a zlatíčka |
|
(10.3.2011 13:11:02)
Chápu, že stačí tam s ním být. Ze čtení pohádek se dá udělat hezký rituál, proto jsem navrhla číst pohádku.
Zabere to sice čas, ale čtení knížek dětem, je fajn  V tohle věku jsem četla třeba i jen říkadla apodobně.
|
|
|
|
| Marťa11 |
|
(10.3.2011 13:05:38)
buď tam s ním... je ještě malý
nechat uřvat je podle mě prostě hnus... sorry
potřeby v tomto i jiných směrech se u dětí prostě mění... dřív vás nepotřeboval před spaním a teď ano...
dřív nebo později se naučí usínat v klidu a samo každé dítě... a v tomhle věku bych na tom tedy netrvala... tuplem, pokud mu stačí, že u něho sedíš
|
|
| KvětuškaS | 
|
(10.3.2011 13:06:58)
Simčo, určitě poznáš, kdy si něco malej vynucuje a kdy nepláče jen tak. Takže jestli máš pocit, že se může něčeho bát atd., tak ho nenechávej ukřičet. Taky vycítí tvou nejistotu, takže ve chvíli, kdy váháš, jestli neděláš chybu, tak se to jen zhoršuje. Tady nejde poradit jednoznačně, musíš hodně dát na svoji intuici - i když chápu, že v takovém okamžiku může být velmi zkreslená.
U nás - první dítě - problémy s usínáním ještě do nedávna (5 let) a nevydrží spát v noci sámo v posteli, cestuje noc co noc k nám, druhé dítě (2 roky) usíná samo, někdy si tam breptá, někdy usne hned, někdy se vzteká, spí celou noc až do rána (samo v postýlce). Každé je trochu jiná povaha a každé mělo jiné podmínky při porodu, čemuž připisuji taktéž velkou váhu.
Ale z vlastní zkušenosti u prvního vím, že jsem se neskutečně pořád motala dokola v bludném kruhu učení se usínat samo, spát celou noc ve své posteli a stejně tu blízkost asi pořád potřebuje, tak jí holt má.
|
|
| Zuuuza | 
|
(10.3.2011 13:07:01)
Určitě bych ho nenechávala se ukřičet a byla tam s ním. Třeba se to za pár dní zklidní..
|
| simca+klucíí |
|
(10.3.2011 13:09:36)
mam pocit jakoby se bal,nevim ceho vzdy se drzi vsi silou a je klidny,ale jakykoliv muj pokus o polozeni je doprovazeni hysterii
|
| Zuuuza |
|
(10.3.2011 13:41:17)
Simčo, nevylekalo ho něco? Zvuk, stín apod.?
|
| simca+klucíí |
|
(10.3.2011 13:43:52)
nevim,v sobotu ho dal spat tatinek a polozil ho do postylky a dal mu pusu a cumel,vse bylo ok a dite do 10 min v pohode usnulo,ja mela sraz se spoluzaky a dalsi vecer v nedeli hystericky zachvat
|
| Zuuuza |
|
(10.3.2011 13:50:43)
Těžko říct, co se v té malé hlavičce událo... Prostě bych zas na čas tam byla s ním. Potřebuje asi znovu nabýt jistotu. Určitě se to uklidní.
|
|
|
|
|
|
| Martina a holky 02,08 | 
|
(10.3.2011 13:10:12)
Mladší dcera (34 měsíců) byla zvyklá, že jsem jí uspávala. Zpívala jsem, povídala pohádku a držela za ruku. Spala s náma v ložnici.
Před asi půl rokem jsme jí dali do pokojíčku postel a spí tam se starší ségrou. Jenže uspávání zůstalo, pořád jsem tam musela večer být než usne. Pravidelně kolem jedné ráno k nám přiběhne do ložnice a zůstane do rána.
Pak jsme jí vysvětlili, že ostatní děti chodí spát bez maminky a bez tatínka, tak se to taky naučila. Má pootevřené dveře a na chodbě svítíme.
Ale jsou dny, kdy prostě sama neusne. Starší dcera už spí a mladší nás chodí kontrolovat a ne a ne usnout.
Tak to nehrotim a vezmeme si jí do ložnice a tam usne okamžitě.
Ještě bych tomu dala čas, postupně na to přijde.
|
| Martina a holky 02,08 |
|
(10.3.2011 13:12:01)
A nech třeba v pokojíčku svítit malou lampičku. Dát mu oblíbenou hračku, plyšáčka atd.
|
|
|
| Dodulka | 
|
(10.3.2011 13:14:33)
můj synátor (26 měsíců) usínal do 24 měsíců sám, od 22m ve velké postely, do malé už nechtěl - i to může být důvod, že už mu vadí malá postýlka...
No, ale asi 1,5 měsíce zpátky začal vyžadovat, abych si lehala k němu ( já to jednou udělala a pak už to muselo být večer co večer - moje chyba...) až jsem z toho byla už vyřízená, usínal i hodinu
tak jsemse domluvila s manželem, aby ho chodil večer ukládat on - te´d v pondělí začal, tak pondělí se Kuba s tátou domluvili, že usne v ložnici a pak ho přeneseme do pokoje a tak to bylo, v úterý volal máma máma, tak jsem mu slíbila, že mu na ráno připravím bonbónek a šel v pohodě s tátou a včera už mi jenom řekl mámo pusinu a běžel pro mlíko a tátu. v noci jsem k němu vstala po dlouhé době já a hele, jen si vzal mlíčko a spal dál, žádný mámo hají...
zkuste prostě v tom stereotypu něco změnit... držím palečky, je to strašně vyčerpávající...
|
| simca+klucíí |
|
(10.3.2011 13:17:48)
svetlo ma s chodby,s hrackami je to horsi v navalu vzteku vyhodi vse ven cumel,perinu a vse co ma v dosahu
|
| KvětuškaS |
|
(10.3.2011 13:24:06)
No víš co, ono to může být dvousečné. Nemusí se bát ničeho, že usínat sám umí a je schopný jsi se předsvědčila.
Takže ona i ta hysterie může být důsledkem toho, že chce něco jiného, než chceš ty. No a ve chvíli, kdy začneš pochybovat, tak je to kolotoč.
Ve chvíli, když pochybujeme o našem přesvědčení, už nedokážeme vnímat to, co vlastně vnitřně chceme.
Zkus si odpovědět na otázku, co vlastně chceš ty? Chceš aby usínal sám? Je ti obtížné tam být s ním než usne, protože to např. trvá dlouho (a odpověz si pravdivě, ono není nic špatného na tom, když už prostě něčeho máme dost a chceme to změnit)?
Podle toho se pak můžeš rozhodnout, jak se k tomu postavíš a jak budeš postupovat dál. 
|
|
| Novoli, Naty 11/08, Sisi 05/11 | 
|
(10.3.2011 13:29:33)
Simčo, taky doporučuju být tam tedy s ním.
Mám to podobné, dcerka je jen o maličko starší a vždy večer usíná pouze v mé přítomnosti, taky nemusím vůbec nic říkat, jen tam být. Někdy si sama řekne, že chce pohádku, buď krtečka (toho umím zpaměti), a nebo číst z knížky třeba medv.Pú. Naprosto přesně si řekne co chce, někdy se i ujišťuje "...a budeš se mnou tady?" Tenhle komfort jistoty jí klidně dopřávám, je to chvilka a spinká. A to podotýkám, že od narození měla obrovské problémy s usínáním, než jsem si našla cestu, která jí vyhovovala, bylo to utrpení a prořvaných večerů... ona řvala jak tur a já brečela a nevěděla si rady. Nakonec se naučila usínat, ale takto v mé přítomnosti. Zato spinká krásně celou noc.
Kupodivu odpolední spaní má úplně jinak... to mě sama posílá pryč, ale zase to má svůj rituál, má "své" odpolední pyžamko na spinkání (jak je špinavé nevyprané a dávám ji něco jiného, tak to začne řešit, sice už se smířila s tím, že někdy dostane něco jiného na spaní, ale jednoznačně upřednostňuje to jedno určité), dostane trošku čajíčku a pár piškotů do misky, pusu, dobrou noc, a jdu pryč. Vpohodě usne a spí. Ale večer to takto prostě nefunguje.
Ono když to tak zvážím, tak celkově má takové určité rituály, kterých se nechce vzdát... a jde třeba jen o konkrétní věci, které má k určitému účelu. Ne jen rituální činnosti,ale věci (třeba to pyžamo).
Rozhodně bych nenechala dítě takto plakat, křičet a hysterčit. Ta naše taky někdy jako by zázrakem něco začla dělat sama a úplně jinak, ale pak sezas vrátila do starých kolejí. Myslím, že právě Ti malý dal najevo, že ještě není dost zralý pro takovou samostatnost. Dopřála bych mu tu jistotu Tvojí přítomnosti. 
|
| simca+klucíí |
|
(10.3.2011 13:34:54)
holky dekuji,byla jsem tak rada ze spi sam a ze je tak sikovny,a naucil se to z vylozene ze dne na den a ted nevim jak to napsat mam asi strach at si zase nezvykne usinat s nekym,jeho starsi bratr tak usinal do 3 let...je to asi hloupa odpoved
|
| KvětuškaS |
|
(10.3.2011 13:39:15)
Hloupá odpověď proč? Protože se bojíš napsat, co cítíš, co by tomu řekli ostatní? Na to se vykašli.
Co je za tím tvým strachem - co ti konkrétně vadí na tom, že by se naučil spát s někým? Ony můžou být minimálně dvě odpovědi, co ti na tom vadí.
|
| simca+klucíí |
|
(10.3.2011 13:45:02)
vsichni mi opakuji ze by mel spat a usinat sam,jak oni dite jen polozili a bylo to a ja byla tak stastna ze spi sam
|
| simca+klucíí |
|
(10.3.2011 13:47:41)
omlouvam se pisu kraviny,jsem z toho nejak spatna a vlastne nevim proc,,,byli dny kdy jsem tam s nim byla i hod a pul,nez usnul
|
| KvětuškaS |
|
(10.3.2011 14:01:35)
Jasně, chápu tvoje pocity.
To se někdo má, když dítě položí do postýlky a ono hned usne, nepotřebuje nikoho a člověk má večer klid. Bylo by fajn, kdyby to naše to mělo taky tak. No a ty brďo, ono to funguje, jupí, je tak šikovný a já jsem dobrá maminka, taky se nám to podařilo! Volám to do světa, mám radost, konečně budu mít více času pro sebe!
Ale po pár dnech je všechno jinak. Jak to, že když to šlo, tak teď to nejde? To nejsem tak dobrá, když to není trvalý stav? Co jsem udělala špatně? Vnímám to jako své selhání, jsem naštvaná na sebe i na toho prcka, protože to není podle mých představ... Jak teď asi budu vypadat před těma, kteří ten problém nemají? To dělám nějakou výchovnou chybu?
--> to jen takové "zamyšlení".
Najdi, co ti konkrétně vadí na tom, že syn může vyžadovat něčí přítomnost u spaní. Vadí ti to, protože potřebuješ mít už v tu chvíli "klid" nebo ti to vadí proto, že to bereš jako vlastní selhání - když to dokáže někdo jiný, musím to dokázat i já.
|
| simca+klucíí |
|
(10.3.2011 14:08:34)
anjeliko,dokazes cist myslenky?beru to jako sve selhani
|
|
| Novoli, Naty 11/08, Sisi 05/11 |
|
(10.3.2011 14:12:16)
Anjielka je šikulka ve vyjádření věcí pravými slovy. Líp bych to nenapsala. Měla jsem ze simči stejný pocit, že si myslí, že udělala chybu nebo selhala.
|
|
| KvětuškaS |
|
(10.3.2011 14:22:33)
Simčo...
A jak z toho kolotoče ven?
Buď si připustíš, že nemusíš být jako ostatní, že nemusíš být "stejně dobrá" jako jiné maminky dětí podobného věku, protože měřítko, které určuje to, jestli je něco dobře či špatně má každý z nás sám v sobě - není to věc aplikovatelná na všechny stejným dílem. To co je "dobře" pro jednoho, může být "špatně" pro druhého. Tím chci říct, že nikdo neposoudí objektivně, zda je jedna věc dobrá pro všechny.
To, jesti tvoje dítě usíná samo nebo s někým, není měřítkem tvé úspěšnosti v roli maminky. Co když ti řeknu, že to vidím obráceně?
Teď už víš, čeho se skutečně bojíš, z čeho máš strach jde o to, dokázat to pojmenovat. Je na tobě, ujasnit si co opravdu teď chceš a proč a co jsi ochotná pro to udělat. Nehledej příčinu "venku", hledej ji nejprve sama u sebe. Až vyřešíš svoje hodnoty, to ostatní se začne řešit spolu s tím.
|
|
|
|
| Novoli, Naty 11/08, Sisi 05/11 |
|
(10.3.2011 13:57:48)
Re: pomoc se spaním u dítěte
10.3.2011 13:45:02
vsichni mi opakuji ze by mel spat a usinat sam,jak oni dite jen polozili a bylo to a ja byla tak stastna ze spi sam
jo, tak tady je ten zakopaný pes. Simčo promiň, ale myslela jsem si to hned.
Vykašli se na to, kdo ti co říká, jaké bylo jejich dítě. Ty máš své, máš svůj rozum, svůj cit, ty ho znáš nejlíp a sama nejlíp víš, co potřebuje.
Podívej, mě taky vykládali, jak mě v X měsících dávali na nočník a nepotřebovala jsem už plínku (nevím už v kolika, já neposlouchala), malá přes den byla bez plínky "až" od 16ti měsíců, ale to už jsem věděla, že sama chápe, co dělá a proč... až pak jsem se dozvěděla, že se to oproti ostatním okolním dětem naučila nějak brzo.
Taky mi vykládali jak ve dvou letech jejich děti dáááávno neměli plínku na noc... a malá ji ještě občas holt potřebuje, resp. třeba týden je suchá, a pak se holt počůrá... no a co, tak se asi víc napila.
Taky mě zatracovali, že před spaním dám dítěti do postýlky pít mlíko a ještě k tomu z flašky s dudlíkem - no a co, je to její rituál a normálně pije klidně z hrníčku, ale takto se aspon nepolije v té posteli...
Zkrátka dělej věci podle sebe, jak to cítíš ty sama a nedej na chytré řeči ostatních, které tě nahlodávají jak jsi neschopná. Nejsi, děláš to tak, jak to vyhovuje vám oběma
|
|
|
| Novoli, Naty 11/08, Sisi 05/11 |
|
(10.3.2011 13:51:19)
Anjielko,
i já mám takový pocit, že zakladatelka víc řeší nějaké všeobecné konexe, nebo si někde přečetla, jak děti spinkají samy od bůhví kolika měs. , nebo ji někdo nahlodává ve smyslu, že kluk je tak velký a neumí sám usnout?
Whitep,
přesně jak píšeš, udělají skok dopředu, člověk jásá a pak pár krůčků zpět, ale to neznamená nic špatného.
Simčo, jen se odhodlali k velkému kroku kupředu, zkusili to, měli tu odvahu, a teď zas potřebuje kousek zpátky, aby se ujistil, že je vše vpořádku, a že se stále může spolehnout na podporu rodiče, maminky...kohokoli koho potřebuje.
Někde jsem si přečetla, že pokud dětem tuto jistotu poskytneme v hojné, dostatečné a jimi potřebné míře, bohatě se nám to vrátí v podobě jejich klidného sebevědomí, které si nabydou samy, nikoli nácvikem. A že takto nabyté zdravé sebevědomí je mnohem pevnější a hodnotnější, než učené. Nevím, zda to vysvětluji dobře, ale tak jsem to pochopila.
|
| Novoli, Naty 11/08, Sisi 05/11 |
|
(10.3.2011 14:00:12)
a ještě něco!
on usnul s tatínkem? Tak to buď ráda! Ta moje usne jen se mnou, druhého normálně pošle pryč. Tak jsem hrooozně zvědavá, co bude dělat, až odjedu do porodky na těch pár dnů. To teprve bude mazec, aneb...tatínek pozná, že to není taková sranda. Těch rituálů je tolik, že si tu snad ze srandy nechám nainstalovat kamery a pak se budu bavit 
|
|
|
|
|
| Novoli, Naty 11/08, Sisi 05/11 |
|
(10.3.2011 13:44:25)
mno tak vážně, jde o to, jak moc to vadí tobě, jak moc tě to obtěžuje, jak dlouho to usínání v tvé přítomnosti trvá...
Zkus poslechnout svůj vlastní instinkt, já s malou to tak mám od narození. Snažím se vnímat, co mi říká můj nějaký skrytý smysl. Když jsem zkoušela někým doporučené postupy či rady, tak to většinou, nebo spíš prakticky nikdy, nefungovalo. Cestu k malé jsem si musela najít tu svou vlastní. a to ti můžu říct, že jsem občas skoro zvažovala, zda nemá nějaký projevy autismu - jak lpěla na různých věcech a naprosto přesných postupech. Ale zdravý rozum mi zas říkal, že to byl úlet s tím autismem 
Pro mě to zkrátka není problém tam chvilku pobýt. Většinou usne tak do pěti max deseti minut. A to tak, že jde do postýlky, zakrýt, do lahve troška teplého mléka...vypije, lehne, a usne.
A když náhodou usnout nechce, sama řekne, že nechce spinkat, a i já už to poznám, že to neklapne, tak to nehrotím, zkrátka není tak unavená, třeba jsme nebyli venku, nebo se nevylítala dostatečně - jak nemá dost pohybu a aktivity, špatně usíná. Tak ji nechám, chvilku si ještě hraje, nebo přečtem víc pohádek...a usne holt o hodinu později.
|
|
|
|
|
|
| Beruška+J02A07T10 | 
|
(10.3.2011 13:30:05)
nepíšeš, jak dlouho usíná, když tam s ním sedíš.. já bych ale seděla... může mít zlé sny, může ho něco děsit, cokoliv.. tak proč mu tu blízkost nedopřát.. máš tam jen sedět... enpotřebuje uchovávat, uhladit..
já s dcerou do tří let musela spát, křečovitě se mě držela celou noc, má adhd a měla velké vleklé problémy se spaním. Ne s usínáním.
Jinak dávám spát i 4letou, prvně dám spát mimi, které se nají, nakojí, chvíli lozí po posteli, pak se uvelebí a spí, přendám ho do postýlky a jdu za dvěma staršíma - nejstarší 8 si čte sám, s malou si povídám, nebo přečtu pohádku, pomazlím, zazpívám ukolébavku, podle toho na co má chuť a do 15 minut spí. Většinou mnohem dřív, tak do pěti, těch 15 je spíš extrém, když ještě divočíme, blbneme.
Jsou jí čerstvě čtyři.. a ač dost často padám na hubu, protože mimi nespí, tak tenhle večerní rituál mazlení, by mi děsně chyběl.. a když náhodou to blbě vyjde a děti starší dává spát manžel, tak mi to je pak líto a jdu a aspoň spícím jim dám pusinku na tvář.
Oni o to nebudou stát věčně o mazlení před spaním.
|
|
| withep | 
|
(10.3.2011 13:44:14)
Je ještě malý, když vás chce mít u sebe, vyhovte mu . Asi si říkáte, že když už to jednou zvládl, bude to tak napořád, ale ne - děti se nevyvíjejí lineárně, dělají krůčky dopředu a zase zpátky. Náš syn v roce a půl taky chodil spát sám, pak už i do svého pokojíčku. Po narození dcerky se nám vrátil do ložnice a po nějaké době začal znovu vyžadovat, aby s ním někdo byl, dokud neusne. Někdy je to komplikované (zvlášť ve dne, pokud dcerka nejde spát taky, protože si zdřímla dřív), ale snažíme se mu vyjít vstříc (jsou mu 3 roky pryč). Za pár let nám, puberťák, nedá ani pusu a budem nostalgicky vzpomínat, jak nás kdysi potřeboval mít u sebe... 
|
| simca+klucíí |
|
(10.3.2011 14:07:43)
ted me napadlo zda to nemuze mit souvislost s hlidamim-chodim kazde utery do skoly a prcka hlida babicka a 2x byl v jeslickach,,,vse v pohode jen jednou zaplakal at kdyz jsem cekala v satne byl do minuty klid
|
|
|
| Anerri | 
|
(10.3.2011 14:12:19)
Ahoj Simčo ,
já bych mu vyhověla, být s ním v místnosti zase není taková tragédie, je ještě malý a potřebuje vědět, že není sám, na okolí neber ohled, jednou bude usínat sám neboj.
Náš Tomík usíná jedině u pohádky, takže každý večer čtu jednu kapitolu, je to rituál, bez něj neusne a Terezka usíná u kojení  a u mě v posteli , chtěla bych jí odstěhovat k Tomáškovi, ale ona zatím nechce, tak jsem jí tam začela dávat na odpolední spaní a uvidíme. Určitě bych nic nedělala násilím a s brekem.
|
|
| *Niki* | 
|
(10.3.2011 14:20:48)
Simčo, přijde mi docela nebezpečné (neber to osobně, cítím to tak dlouho), jak se stále traduje ten výchovný mýtus, že děti musejí být samotné, musejí spát samotné, musejí usínat samotné, jinak je to výchovné selhání rodičů, hlavně matky.
Kupa stresovaných matek, ještě více stresovaných dětí, pláče, později noční děsy, můry, časté buzení, neklid... stojí to za to?
Věřím, že existují děti, kterým nepřítomnost rodičů vyhovuje, nebo jsou zvyklé usínat samotné, mají flegmatickou povahu, či cokoliv jiného.
Zkus se na to podívat jinak... tvé dítě tě má rádo a chce usínat s tebou (nebo tatínkem). To je fajn, ne? Mě nepřijde fajn, když to dítě nechce... chápej, tohle je divná společnost. Když žena napíše, že raději spí sama než se svým chlapem, 90% odpovědí bude o tom, že si to mají vyřešit, že mají problém. Matka je pro dítě BLIŽŠÍ člověk, než jsou partneři pro sebe, ono nikoho jiného nemá, navíc dítě je malé, my dospělí, a taky rádi usínáme s někým (ne všichni, já patřím mezi ty, co se těší, až budou mít postel zas jednou jen pro sebe
To, že tě dítě chce blízko sebe, není tvé selhání. To je dobrý vztah.
Vyhov mu, je malý, jednou se ti to zůročí.
MOje starší děti spí samotné v pokoji, ale dodnes jsou rádi, když můžou spát u mě - domluvili jsme se, že vždy v pátek budou spát u mě v posteli - je jim 4,5 a 7.
Spali u mě do 3 let, mladší 2,5 letá dcera spí se mnou v posteli stále. Neznám už noční buzení, můry, děsy, usínají v klidu a bez breku (jen po narození mladšího sourozence vyžadují noční domazlení
Dělej, jak cítíš... dokud brečíš, když necháváš dítě vybrečet, je to ještě dobré. Až budeš otupělá, či to budeš považovat za správné, asi bych na tebe ani nereagovala
|
| Novoli, Naty 11/08, Sisi 05/11 |
|
(10.3.2011 14:55:26)
Mono, přesně takto.
Taky jsem ráda, že mi malá dává najevo, že mě potřebuje. A jak píšeš, ono se to zůročí, jednak si myslím, že ten vztah, který se vybuduje, je nenahraditelný, a jednak jsem přesvědčena o tom, že pro budoucí sebevědomí dítěte je to důležité. A taky... 21 měsíční dítě mi teda nepřipadá vůbec tak stráááášně veliké, aby muselo spát už samo.
Když ono se dnes opravdu na mnoha místech píše o vedení k samostatnosti, už v porodnici nás varovali, nenoste ty děti pořád, nechovejte, nebo budete otroky a budete chovat pořád... ale nebudem. Taky se píše o "mamáncích" a jak si matky fixují děti jen na sebe... no já tedy u své holčičky vidím, jak klidně zůstane na hřišti s jinou maminkou (kamarádkou), když si potřebuji rychle odskočit domů třeba pro pití nebo mikinu... A to mi ji nikdo běžně nehlídá, babička jaksi byť přímo v době babičkovsky nefunguje, nemá k ní takový vztah (ale to je věc úplně jiná), každopádně je malá věčně se mnou, ale přesto se nebojí zůstat s někým druhým, koho zná jen z toho hřiště.
Ale usínat chce večer se mnou. Přes den ji klidně může poslat do ložnice tatínek. Večer ne.
|
|
| withep |
|
(10.3.2011 15:30:22)
Mono, moc hezky jsi to napsala .
Jen bych dodala, že samostatnost není špatná, akorát že nejlepší výchova k samostatnosti spočívá v dopřávání blízkosti a bezpečí nejmenším dětem. Pak budou moct být samostatné, až přjde čas.
|
|
|
|
V její náručí
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)