Hilly. |
|
(9.4.2011 9:45:51) Myslím teď takové ty typy, co jedou v "repektovat a být respektován", montessori a waldorfské pedagogice, domácí výuce, látkových plenách(a to je věda). Mně přijde, že ano. Ve svém okolí to tak alespoň mám. Vysvětluji si to tak, že ženy, co byly vždy zvyklé studovat, všechno analyzovat a o všem přemýšlet, berou i mateřství a utírání zadečků vědecky. O porodech se prosím nebavme, to je kapitola sama o sobě Tak co, jak je to u vás, taky máte na všechno knihu? Téma je sice jak "noha", ale berte ho prosím odlehčeně, hrozně se nudím, jsme doma všichni nemocní.
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(9.4.2011 9:48:19) No, ono to bude trochu zkreslené, protože třeba drtivá většina mých "reálných" kamarádek má VŠ, to už tak nějak plyne z toho, kde jsem je poznala :) Ale virtuálně jsem se přes tahle témata potkala se spoustou žen, které VŠ nemají a "jedou" v tom samém, co já :)
|
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(9.4.2011 9:49:32) A ne, nemám na všechno knihu. Sice jsem nějaké penzum knih k daným tématům přečetla, ale rozhodně do nich nechodím pravidelně listovat "pro radu" :)
|
|
Merylin5 |
|
(9.4.2011 9:52:43) U mě to bylo tak, že každá "alternativa" byla reakcí na to, co jsem zažila v dětství-ve škole, jak nás vychovávali rodiče, jaké možnosti nám byly nabídnuty..to mě vedlo ke hledání nějaké jiné lepší cesty (neříkám, že vždycky lepší byla). U mě to nesouviselo s tím, že jsem studijní typ a na všechno jdu vědecky.
|
|
jozijasi |
|
(9.4.2011 9:53:49) Já mám knihy jenom na homeopatii... jinak vše alternativní mě taky bere, ale ne vše praktikuji...
|
|
zuni |
|
(9.4.2011 10:03:42) Ehm, promiň že to nevezmu moc odlehčeně, ale "alternativy" a montesori, které popisuješ, mi nějak nepřijdou vědecké, spíš přirozené...
|
Hilly. |
|
(9.4.2011 10:17:05) Sju, nemohu s tebou souhlasit Myslím, že tyto metody pro většinu z nás přirozené už nejsou, protože "být přirozené" dost často už neumíme a musíme se tomu znovu učit. U mě je to alespoń tak, že když něco takového přečtu, tak si častokrát řeknu "sakra, vždyť to vlastně vím, že to tak je", v lecčems mě to utvrdí, že vlastně postupuji správně..No a když mě nějaký kecy starší generace vykolejí...třeba o rozmazlování kojence tím, že ho chovám, kojím,(například), zavedou do pochybností, tak mě to co přečtu, nebo si o tom popovídám se stejně smýšlející kamarádkou, zase hodí zpět na tu správnou kolej. Nepochybuji, že některé z nás to nepotřebují, mají to prostě v sobě
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(9.4.2011 11:52:06) Hilly, asi jak kdo.
Pro mě je kupa věcí přirozených a když jsme se dozvěděla, že se to i nějak jmenuje a nejsem v tom sama, tak jsem se jen utvrdila, že nejsem magor. Prvně se mi to stalo někdy v pubertě, když jsem jednomu chlapíkovi vykládala, jak si představuju koloběh života a on na to "Jo, děvče, tak to se jmenuje Zen - buddhismus a je to už pěkně starý ." Na pedáku jsem pak jednou v hodině tak nějak poslouchala, jak všichni vymejšlí, kterak děti motivovat, aby je bavila výuka, až ze mě vypadlo, že takhle já si to teda nepředstavuju - že přece kupa těch věcí je zajímavá sama o sobě a vymejšlenim ptákovinek okolo jako bychom dětem říkali, že ty věci jsou děsně nudný (protože proč jinak kolem nich dělat takový tanečky) - a že takhle já to dělat nechci - já chci, aby si to děti osahaly a měly radost z toho, že přicházejí na souvislosti a na to, jak věci fungujou... a teprve o něco později si v knížce od Kowalikový čtu, jak se při pochopení souvislostí vyplavuje endorfin a o další roky později totéž v knížce o Respektování...
Že bych si přečetla knížku a změnila životní postoj, to se mi ještě nestalo.
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(9.4.2011 11:54:58) Vlastně - když to tak shrnu, tak v mých očích to vypadá, že jsem naopak utekla k úplnýmu základu. Slovo primitivismus, co tu někdo psal, mi na to celkem sedí (ať už to v reálu znamená cokoli ).
|
|
|
|
|
|